Přeji hodně úspěchů a zlepšování se v běhání. Trochu tolerance vůči ostatním by však asi neškodilo. I ze mě, když neběhám, se stává baba venčící 3(!!) psy a příležitostně i houbařka.

>> Amina, 9. 7. 2009 09:10:13

:) urcite ich ale nenechas nahanat bezcov ;)

ja beham aj so psom, a vzdy ked ide bezec oproti zavolam ho k nohe, a ked nebeham a iba vencim, tak ho tiez volam, je to podla mna take mile gesto voci bezcovi, lebo aj ked moj pes nenahana bezcov, tak oni to nemusia vediet :)

bejbiyna, drzim palce ;) tak nejak vypada moj beh, ale iba taky polhodkovy ;) kazda minuta je boj:)

Taky se musim pridat k tomu, ze trocha tolerance vuci ostatnim by neskodila!
Si nekdy rikam, ze bych mela byt vic tolerantni, ale tohle je i na me moc…

>> lusinkav, 9. 7. 2009 10:56:45

No konečně slyším jeden super názor od pejskaře…že totiž ten běžec nemusí vědět, že ten metrákový „pejsek“ nekouše:-)…kdyby Vás bylo takových většina, tak to by se to běhalo:-) Děkuji za to, že se snad začíná blýskat na lepší (věčné) časy..........a nikdy jinak:-)

Každý den ráno když jsem vyjížděla do práce na kole od garáže, setkávala jsem se s malým kníračem, a jeho postarší majitelkou. Nic proti pejskům, ale tenhleten neustále štěkal a dorážel na moje kolo. Musela jsem jít dobře 40m pěšky a pejska odstrkovat a přemlouvat abych ho nepřejela. Oháněl se mi zoubkama po ruce a ještě víc zuřil. Paní na moje prosby ať si ho podrží nereagovala, jen se infantilně usmívala. Jednou jsem to už nevydržela, na kolo nasedla a milého pejska jsem jemně nabrala nártem pod bříškem a odhodila bokem (asi 1m). Od té doby pejsek i panička štěkali oba svorně ale z uctivé vzdálenosti. Není možné pokaždé správně odhadnout, jakého pejskaře jste právě potkali.

Proti houbařům nic nemám, jsem ráda že nejsem v lese sama a oni když mě vidí běžet, mají aspoń pozdvižení

Krásně napsané a o těch psech a ba.. paní je to myslím ironie :))
Mám na to teorii běžci trénují rychlost a vytrvalost a majitelé trénujou u svých psích miláčků polušnost většinou slovy: zůstan, fuj necháš paní…, ke mě… a podobně.

>> Veverka, 9. 7. 2009 22:44:54

určitě to je ironie:), mám je oba ráda, k těm mým tréninkům už prostě ta pani s pejskem patří :)

Hlavně ti přeju, aby ti to sportování (ne nutně jen běhání) vydrželo.

Že už jste si mysleli, že jsem napsala jakýsi článek o mém běžeckém začátku a běhat přestala?! Cha, před měsícem jsem slavila rok svého běžeckého života plného radosti, bolesti, vítězství i proher. Ta radost znamená, že jsem své výběhy přežila a vítězila jen sama nad sebou, nikoliv v závodě…:) No ta bolest, běh přeci bolí a prohry k životu patří, no ne?