behej.com | 3. 8. 2007 | Přečteno: 6237×
Tato má úvaha se bude týkat převážně těch běžců, kteří (jako já) zásadně nevyběhnou na denní jogging bez sluchátek na uších a nějaké dobré hudby uvnitř. Co je vhodné a motivující poslouchat a naopak která muzika spíše uspává, než aby správně „nakopla“?
V počátcích mého běhání jsem si pouštěl do uší (ač nejsem ortodoxní „tvrďák“) hlavně rychlé a tvrdé neopunkové kapely typu Blink 182, The Offspring nebo i klasické hardrockové kapely ala AC DC, které mě pomáhaly udržet si relativně svižné běžecké tempo. Dokonce jsem si i prozpěvoval refrény několika oblíbených skladeb, obzvlášť příhodný byl song „Run to the hills, run for your life“ :) od Iron Maiden.
Později jsem ale přešel na jemnější elektronickou muziku, která mi začala vyhovovat víc a která mě už po cca 20 minutách běhu přivádí spolu s fyzickou námahou do velice příjemné euforie, dá se říci i do určitého „transu“. V takové fázi potom běžím a běžím a nevnímám ani fyzickou únavu ani okolní svět.
Mezi své favority jako „běhací kapely“ řadím například Massive Attack, Portishead nebo i jakékoliv jiné chill outové kompilace typu Café Del Mar apod. Hudba je to sice tempem pomalejší, ale s výraznými bassovými linkami a rytmem. Mohlo by se zdát, že právě tento styl muziky je spíš vhodný při relaxaci až po běhu a že je to hudba více uspávající než povzbuzující, ale u mě to funguje obráceně.
Často také při běhání nosím černé sluneční brýle, které mě spolu se sluchátky na uších pomáhají více se soustředit jak na běh tak na muziku, odreagování a „vyčistění“ hlavy je potom dokonalé. A pokud se občas brzy ráno vykopu z postele a takto vyzbrojen vyrazím na časný ranní běh, úplně nejlépe při východu slunce, je to neopakovatelný zážitek.
Jakou hudbu si během běhu pouštíte vy? Nebo se domníváte že právě muzika nepatřičně rozptyluje a kazí celkový dojem z běhu?
Michal JarešPro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Hudbu poslouchám pouze při delších bězích a to proto, abych se nenudil. Jednoznačně převládá Countryradio, pouze když ztrácím signál, přepnu na Frekvenci 1.
Jak vidim, kazdy to ma uplne jinak.
Pri behani intenzity me hudba rozptyluje, pri dlouhych bezich muze zahnat nudu i motivovat, kdyz se chce zastavit.
Co naopak delam kdykoliv - zvlaste pri zavodech - zpivam si :-) Nekdy jsem prekvapeny, ze i na poradny kalup si zpivam cajdaky a opacne. Vetsinou jsou to pisnicky s pravidelnym rytmem, podle kterych se da dobre dychat.
Jsem rád, že v tom nejsem sám. Velice často si taky zpívám, ale jen pro sebe, vnitřně. A když nemám na zpěv sílu, tak si tak nějak počítám. Prostě potřebuju při běhu určitý rytmus nohou a dýchání. Přecijen jsem muzikant a "rytmus je nejlepší přítel":o) Jakákoli hudba mi rozhazuje tempo a navíc mi hrozně vadí, že neslyším okolí!
Taky si "vnitřně" zpívám...kdyby nahlas, tak hroozně falešně. Na kole i nahlas, takový tesklivý o samotářích...nebo takový "makej, makej" do rytmu...
Sluchátka by mi při normálním běhu vadily, ale na nějakých dlouhých závodech bych to zkusila. Budu šetřit na i-poid :-))
Já většinou sluchátka netahám - ne že bych po tom při dlouhých bězích občas nezatoužila, ale spíše proto, že mně rozčilují ty šňůry plandající kolem a také mám raději přehled po okolí, když běhám sama...ale když už, tak rádio Classic.
Tucky nemusím, i když dříve, především za mé "sprinterské éry" se mi to také líbilo, později jsem od nich přešla k příjemnému rocku (Aerosmith...) a na závody jsem měla sestavenou kazetu (tehdy) svých oblíbených hecovaček jako "We are the champions" od QUeenů nebo "We gonna win" Bryana Adamse...
S Classic se dostanu do příjemného transu, snad jen s výjimkou jazzu a podobných stylů, které mne spíše rozčilují. Nehledám přitom rytmus do kroku, ale jakousi meditaci, či prostě k téhle hudbě táhnu i jako zpěvačka klasické hudby - takže nezáleží na tom, zda se hraje allegro, presto, adagio či lento.
já si dráty od sluchátek přichytím k dresu spínacím špendlíkem - pak nikde neplandají :-)
Běhání s hudbou je super a bez ní si to už nedovedu ani představit.Lepší je možná už jenom běhat s někým,ale to nedovedu posoudit neb nemám žádného spoluběžce...
Mám rád rychlejší svižné skladby,které dovedou navodit při běhu tu správnou atmosféru a vybičovat mě k maximálnímu výkonu.Člověk si potom dobře zaběhá a příjemně odreaguje.
Michal Jareš : Vy jste můj člověk. K Massive Attacku doporučuji i Groove Armadu, je to dost podobné. Občas jsem nahodil i české Skyline nebo Lemon Jelly (album 64 - 95 je dobré) či nějaký ten DNB.
I když včera jsem běžel bez sluchátek a popěvoval jsem si /neposlušné tenisky mám, dal mi je k svátku můj kluk sám/ (nejsem gay).
S hudbou běhám často, ale ne vždycky...na závody třeba nikdy. Nechci se na to moc fixovat. Mám takovou představu, že by mě pak při závodě zbytečně rozhodilo, kdyby se mi třeba vybila baterka..Ehm..běžci mají vážně příliš mnoho času na to promyslet věechny (!) varianty.
Jinak se mi nejvíc osvědčil bez ladu a skladu sestavený playlist. Songy pak přeskakuju podle toho, jak se mi momentálně běží, podle tempa, nálady...
Naprosto nechápu běžce se sluchátkama. Jestli to je kvůli nudě, tak proč běháte, když vás to nudí ? Není nad to poslouchat jak šumí les a horský potok, slyšet vítr ve vlasech, pravidelný dusot nohou a svůj hluboký dech.
v Praze? auta, tramvaje, sirény, vrtulníky...
to si radši odstíním nějakou hudbou - v mém případě 80' - C.C.Catch, Blondie, Alphaville, Boney M, Erasure...
Až na tu druhou větu s tímto souhlasím. Prostě jsou lidi (např. já), kteří hudbu k životu nepotřebují.
Mám v sobě ještě čerstvé pocity z přeběhu po trase Polešné jezero - Plechý-Trojmezná Hora - Třístoličník... Zážitek z úžasné krajiny by mi další vjemy jen rušily. Smozřejmě, nejsme všichni stejní.
Ach jo, ty překlepy ... Plešné samozřejmě. No, ještě, že jsem z něj neudělal Pelešné.
Hmmm, to je fakt. Proč já vlastně běhám, když mě to tak nudí, že musím u toho poslouchat hudbu? Asi se vrhnu na pikovláčky, díky, žes mně tak nezištně otevřel oči. Taky si zkusím poslechnou pravidelný dech horskýho větru, to mě musí chytit :D.
To je přece každého věc. Důvodů, proč běhat, jsou tisíce nejrůznějších, to už tady zaznělo mockrát. A není nic špatného na tom, když to není zrovna šumění lesa. Já osobně považuju spojení běhu s hudbou za něco naprosto geniálního. Nebýt běhání, nenašla bych žádnou příležitost tak intenzivně a detailně poslouchat všechno, co by mě zajímalo, včetně textů. Rozšiřuje mi to obzory. Při jiném sportu ani při jakékoliv činnosti to nejde. Jen sedět a poslouchat by bylo fajn, ale pak by nebyl čas na běhání, ne?
Tak i v Praze jsou hezká místa na běhání, třeba Krčák, Klánovice ap. A než běhat mezi tramvajema, tak se raději budu věnovat jiným činnostem. Sluchátka jsou ale užitečná v tom, že se tak dají snadno rozlišit běžkyně, které nechtějí (mají sluchátka, cca 90% výskyt) a nebo naopak chtějí být uloveny :-)
Autorovi článku: naprosto rozumím, osobně jsem jako častý sólista na stajné vlně. Muzika mi dělá společníka. Někdy radši poslouchám svůj dech. Došlé baterky opravdu nepotěší. Kamárád mi dal sluchátka integrovaná s šňůrou kolem krku na které je mp3 přehrávač a od té doby jsem úplně v pohodě. Prograsi od hard věcí k tanční elektronice jsem taky prodělal, autorovi doporučuju Uderworld - např. Beaucoup Fish nebo A Hundred Days Off. I když je to věc nálady. Jen jedno proti: osobně bych se neodvážil paušálně radit, co mají poslouchat, pokud vůbec :-)