Kladenští běžci běžcům

Lidé z Maratón klubu Kladno připravili svým kolegům běžcům lahůdku v podobě královského běhu. Lahůdka byla podávána vzornou obsluhou v nejvyšší kvalitě. Běžec je zde hýčkán a laskán. Povzbuzování dobíhajících „Už jste doma“ je obrazem celé akce. Takový je maraton v Kladně.

Po roce, ve stejnou dobu a na stejném místě, jsem se pokoušel posunout své běhání o píď dál. Loňský kladenský maraton byl můj běh se všemi nej. Pocitově, časem i zvoleným a dodrženým tempem. Moc jsem se těšil na zdejší atmosféru, známé i nové známé, a snad i na krůček ve svém běhání.

Ani startovní počasí typu chlad a vlhko neubralo nic z dobré nálady početného pole startujících. Nejprve jsem se zdráhal odložit teplou mikinu, ale v davu bylo útulno a teplo. Výstřel pistole uvedl do pohybu masu 186 běžců. A nejednalo se o výstřel ledajaký! Výstřel vyslyšel pán deště a přestal areál a přilehlý les skrápět drobným mrholením.

Po opuštění stadiónu vítala běžce konejšivá náruč lesa. Udatné stromy dodávaly sílu a vlahý vzduch zabezpečil správnou funkci dýchacího systému. Jak krásné je běžet lesem maraton. Kde jinde můžu získat pocit, čeho jsem součástí a čeho si je třeba vážit.

Můj popisek běhu je stručný. Plánu jsem se nedržel. Běžel jsem rychleji jak první pětku, tak následných 20 kilometrů a po plánovaném zpomalení další zrychlení už nenastalo. Můžu to slyšet horem dolem, brzdi se, drž se plánu, aby ti zbyly síly v závěru. Když se ale běží tak krásně a tělo chce a chce, poručte si.

Na poslední kolo jsem si naplánoval pro diváky překvapení. Můj dech zvuku parní lokomotivy mě donutil to překvapení odložit až na závěrečné kolo na stadiónu. O tom, že se snad podařilo, svědčí zaslechnutá poznámka, když jsem probíhal okolo rozhodčích: „To má z toho dopingu“.

Děkuji vám milí běžci a další organizátoři z Kladna. Za rok mě tam máte zpátky.