Ivo Domanský | 21. 10. 2007 | Přečteno: 2134× | Tisk článku
Zrána ukazoval teploměr za mým oknem plus jeden stupeň Celsia. Teplota dobrá na chlazení piva, méně již na běh. Přesto jsem do Stromovky na start 46. ročníku Pražského maratonu odjížděl s pocitem, že zima maratonce od startu neodradí.
Ze 120 předem přihlášených se sice dvacítka nedostavila, ale vzhledem k tomu, že organizátoři nevyžadují zaslání startovného předem, je to procento únosné. Naproti tomu se dalších asi 60 maratonců přihlásilo až na místě. Někteří to vzali hákem - doslova na poslední chvíli. Nevím, kde jinde na světě přijímají přihlášku na maraton necelých deset minut před startem, ve Stromovce to zvládnou. Což samozřejmě nemá být návod pro "mistry posledních chvilek".
Po příchodu Dana Orálka bylo jasné, kdo bude jedničkou mezi muži. Danovo tempo se neodvážil akceptovat ani vítěz jednoho z minulých ročníků Petr Švarc, ani nikdo jiný z kvalitních maratonců na startu. Dan běžel naprosto vyrovnaně (pětikilometrové okruhy těsně pod 18 minut) a v cíli mu rozhodčí naměřili kvalitní čas 2:30:13 hod, nejlepší čas na tomto maratonu dosažený za několik posledních let! Pokud by měl alespoň jednoho rovnocenného soupeře, mohli jsme být svědky času ještě o hodně lepšího.
Zajímavý byl boj o další místa. Zkušená dvojice Musil - Švarc běžela dlouho pospolu, pak však příbramský triatlet nasadil k dlouhému trháku a bezpečně kontroloval druhé místo. Jirku Musila začal stíhat vyškovský Milan Adamec, doběhl jej, ale hlinecký závodník jeho útok s vypětím všech sil dokázal odrazit. Za taktickou zralost musíme pochválit velezkušeného Tomáše Ulmu, dobře běželi a v popředí se umístili také Jiří Kabelka, Josef Veber a Vlasta Kacíř. Těžkou krizi na trati překonal třetí v kategorii veteránů nad 40 let Dan Klouda; vyrovnaným výkonem si vybojoval vítězství v kategorii 50-59 let brněnský Jaroslav Kaše, následován dalšími maratonci "tvrdého jádra" Vilémem Hrdinou a Josefem Kalátem, jehož finiš bohužel přišel příliš pozdě. Prvenství v nejstarší veteránské kategorii si odvezl slovenský sběratel maratonských startů Alexander Simon. Jeho náskok na druhého v pořadí Petra Muchu činil pohých šestnáct sekund. Třetí byl (opět s nevelkým odstupem) Vlastimír Holík.
Soutěž žen neměla jasnou favoritku, ale bylo jasné, že první proběhne cílem některá z trojice Faktorová - Vichová - Zbíralová. Nejrychleji začala veteránská mistryně Vichová, ale obě uprostřed větší skupiny běžící soupeřky se s tím nehodlaly smířit a ještě před metou půlmaratonu běžely už všechny tři ženy pospolu. Vichová pak už udanému tempu nestačila. Rozhodnutí přišlo necelých deset kilometrů před cílem, kdy Jihočeška Veronika Faktorová zrychlila a vytvořila si nevelký, leč k vítězství dostačující náskok. Radka Zbíralová finišovala bezpečně na druhém místě. Velkým překvapením i pro odborníky byl skvělý maratonský návrat jedné z nejlepších evropských ultravytrvalkyň Michaely Dimitriadu. Míša neztratila maratonskou jiskru ani po sérii startů na vzdálenostech větších než 24 hodin! Za pozornost stojí i výkony Vandy Kadeřábkové Březinové, která absolvovala první maraton po mateřské přestávce a ostravské Aleny Krchákové.
Pražský podzimní maraton dokončilo za chladného počasí a místy i protivětru 147 běžců. Ti si pochvalovali uspořádání a takřka rodinnou atmosféru, která je pro tento běh typická. "Těší nás vzrůstající zájem závodníků z celé republiky," řekl mi ředitel závodu JUDr. Zdeněk Weig. "Dnes jsme ale už byli na hranici možností, co se regulérnosti výsledků týče. Bude nutno uvažovat o zavedení čipové technologie, pokud bude počet běžců tímto tempem stoupat." Už letos totiž nestačila startovní čísla a jejich dodatečná úprava byla pro počítače kol problematická.
Náš report ze Stromovky by nebyl úplný, kdybychom nepochválili "roztleskávače" ze skupiny, která si dala v 10 hodin sraz u Planetária, běhala proti směru maratonu a závodníky neúnavně povzbuzovala. Běžci z okruhu behej.com vytvořili něco jako "přidanou hodnotu" podzimního pražského maratonu a jeho účastníci toto vystoupení kvitovali vesměs s povděkem.
Ivo Domanský
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Maratón ve Stromovce je moje srdeční záležitost, protože to byl můj první pokus o zdolání maratónské trati v roce 1993. Rozhodla jsem se tedy, že se po dlouhé době opět zúčastním i když jen jako divák a fanoušek. Počasí bylo tehdy také chladné, dokonce ráno před startem pršelo, během závodu však slunce nesvítilo.
Ivo Domanský mi narychlo těsně před startem načrtnul jak rychle bych měla běžet pětikilometrové okruhy.
Nakonec se moje maratónská premiéra vydařila a já ani moc netrpěla (alespoň si to už nepamatuju). Považuji si, že jsem měla možnost běžet s jednou z průkopnic ženského maratonu, Vlastou Rulcovou, která tehdy vyhrála.
Byl to moc pěkný závod a už chápu, proč ho všichni chválí. Pěkné prostředí jsem čekal, ale kvalitní bylo i zázemí a občerstvovačky. Jen nevím, kde vzal Ivo to "místy i protivětru". :-) Až na pár chvilek jsem běžel proti větru neustále.
Stromovka byla tradičně výborná, přesunutí do nových větších šaten určitě pomohlo, je ale pravda, že vzhledem k rostoucímu počtu účastníků asi bude nutné zavést čipy...což se počítám odrazí na startovném, ale snad to nebude žádnej extrém :-)
Kde jinde dostane člověk za 200,- Kč (kdybych nebyl blbej a zaregistroval se dopředu tak jen za 150,-) tolik zábavy, bašty, péče...a ještě CDčko! :-)
Velký dík patří vyklusávající skupině z běhej.com, pokaždé když jsem je míjel mi zvedli náladu aspoň o 20%!
mám jedinou kritickou výhradu : místo Copu měl na tom CD být nějakej pořadnej bigbít :-)
Bezva maraton, jedinou věc bych pořadatelům vytkl: neuvěřitelné množství překlepů ve výsledkové listině. Ale možná jsou v tom pořadatelé nevinně a jen běžcí píšou jako...
S tím bych souhlasil. Jen si nejsem jistý, že by v tom byli pořadatelé úplně nevinně. To by musel být excelentní škrabopis, aby bylo snadné zaměnit Dimitriadu s Vimitkiadu. (Nehledě na to, že podobná chyba je uvedena u vítězky - tuším, že z roku 2003 - i na bookletu darovaného CD.)
je to obecně ostuda většiny běžeckých závodů a hodně to devalvuje jinak velice obětavou práci pořadatelů
Když už jsme u těch výsledovek:
Velmi se přimlouvám, aby organizátoři nepublikovali výsledky ve formátu PDF (ten je dobrý akorát k vytištění výsledků na papír), jinak téměř nepoužitelný. Navíc při exportu do PDF vzniknou další chyby, jako například oříznutí dlouhých jmen (viz Vanda Kadeřábková...).
Doporučuji formáty TXT, HTM, XLS, DOC (v tomto pořadí).
Mně se naopak formát PDF zdá pro publikaci a uchování výsledků nejlepší, pokud je v pořádku a nemíní se už s tím nic dělat. Text se z toho v případě potřeby s trochou pracnosti dá vyhrabat také.
Pro zpracování dat bych viděl jako nejlepší XLS, takže by mohly být výsledky současně v PDF a XLS.
Právě že s těmi výsledky se obvykle něco dál musí dělat, ať už jde o zařazování do maratonských tabulek, převod do jednotného formátu (viz 42195.sk), uspořádání do jiného tvaru... A ti, co takovou robotu konají (maratonské tabulky, unifikované výsledky-eN), Ti potvrdí, co s tím je pak za robotu, když je to v PDF, a kolik zrad na ně číhá.
„Stromovkový“ maraton – pohled „rekreanta“
Povzbuzování fanoušků určitě pomáhalo všem běžcům. Zvlášť významné bylo zřejmě pro „rekreanty“ – jak označil kdosi nás na chvostu. Neobvyklá byla celá „tlupa“ akčních fandů v podobě běžců kolem Kateřiny Klouparové a Miloše Škorpila. Akční byli ve fázi migrační a potom i ve fázi stacionární, kdy se v zatáčce mexicky vlnili. Pan Ivo Domanský nás v prostoru před občerstvovačkou „lovil“ podle čísel ze startovní listiny a jmenovitě povzbuzoval. Další povzbující zaslouží obdiv, že řada z nich vydržela až do úplného závěru.
Někteří návštěvníci Stromovky netušili, co se děje, že potkávají tolik běžců. Ještě více nechápali, že po nějaké době vidí ty samé tváře. Možná si pomysleli: „Co je to za šílence, že se pořád honí dokola. A ještě si připnou čísla. Asi nějaký sportovci.“
Co nemohli pořadatelé ovlivnit
Počasí
Většina účastníků zřejmě řešila dilema, zda běžet v krátkém nebo dlouhém. Někteří pak litovali, že se obnažili příliš a trpěli zimou. Možná to byla příčina toho, že několik účastníků maraton nedokončilo.
Truck trial
V těsném sousedství maratonu. Nejen že hluk motorů rušil idylické prostředí parku, ale smrad výfukových plynů vanul přímo na maratonce.
Chování jedince
Doslechl jsem se o tom, že jeden z běžců údajně sprostě nadával slečnám u občerstvovačky. Neznám podrobnosti a příčinu, to však není podstatné. Nechce se mi ani věřit, že by někdo z maratonců takto jednal. Být pořadatelem, příště tohoto jedince nepustím na start.
Co pořadatelé mohli ovlivnit
Informovanost návštěvníků parku. Ke vstupům by bývalo bylo záhodno umístit tabule s upozorněním typu: „Dnes v parku probíhá maraton. Prosíme návštěvníky, aby brali ohled na účastníky maratonu“. K žádnému většímu incidentu snad nedošlo, ale občas se chodci trochu běžcům pletli, občas hrozilo zamotání se do dlouhého vodítka a jednou po mně chtěl skočit větší bafan, byť šlo asi jen o hru.
Rozhodně chci poděkovat všem pořadatelům za výtečně zorganizovaný maraton a za obětavost a všem fanouškům za povzbuzování, bez kterého bych se do cíle asi nedoplazil.
Martin Šandera.
RSS