Pro rozvoj vytrvalosti platí spíše kvantita tréninkových podn?t?. Ale na druhé stran? jenom z pomalého b?hání rychlý závod neodb?hneme. Proto je pot?eba seznámit se alespo? v základech se všemi základními tréninkovými metodami:

• souvislé (nep?erušované)

• intervalové (p?erušované)
  

Souvislé metody využívají p?edevším tzv. aerobní energetický systém, který využívá cukr?, tuk?, ale i protein? pro op?tovné obnovení ATP (látky, která je energeticky velmi bohatá). Tento energetický systém m?že být rozvíjen v r?zných b?žeckých tempech (intenzitách).

Souvislé pomalé tempo: 50–60% max. SF; organismus reaguje zvýšením svalového a jaterního glykogenu;

Souvislé extenzívní tempo: na úrovni 60–80% max SF; to už vyžaduje zvládnout ur?itou produkci t?lesného laktátu, b?hání na této úrovni pomáhá b?žci p?izp?sobovat se b?žeckým zm?nám a adaptovat se na vyšší hodnoty laktátu.

Souvislé intenzívní tempo: souvislé b?hy na úrovni 80–90% max. SF;  stupe? laktátu se dostává p?i t?chto b?zích na úrove? rychlostní a speciální vytrvalosti, intenzívní tempo tréninku ur?uje základ rozvoje anaerobního energetického systému. 

Tréninky ke zlepšení tohoto energetického systému:

• 4–6× 2 až 5 min b?hu; 2–5 min odpo?inek,
• 20× 200 m; 30 s odpo?inek,
• 10× 400–600 m; 90 s odpo?inek,
• 5 až 10 km b?hy.

Hlavní metodou pro rozvoj zákl. aerobní vytrvalosti je metoda souvislá rovnom?rná (nazývaná též vytrvalostní, maratonská), která se vyzna?uje stálým tempem po dlouhou dobu, alespo? 30 až 35 min. Za?áte?níci obvykle pracují na TF 130–150/min. Osoby staršího v?ku si mohou vypo?ítat základní intenzitu b?hu ze vzorce = 180 – v?k (až do úrovn? = 2× klidová tepová frekvence). Trénovaní mohou b?hat v rozmezí 170–180 tep?/min i nad.

Obecn? se dá ?íci, že základní podn?ty pro aerobní rozvoj organismu se pohybují na úrovni 70% max. TF. Náro?nost souvislého rovnom?rného b?hu zvyšujeme:

• prodloužením ?asu (vzdálenosti),
• zvyšováním tempa b?hu (rychlosti),
• minimální doba b?hu je 30 min, vrcholoví b?žci zvládají 2 až 4 hod.,
• duchovní zastánce této metody van Aaken doporu?oval nab?hat až 80 km denn?,
• bývalý sv?tový rekordman na 10 km Angli?an Bedford a olympijský vít?z Belgi?an Roelants dokázali zvládnout denní tréninkové porce p?es 100 km,
• sou?asná praxe vede u závodník? ke zkrácení ?asového trvání p?i podstatném zvýšení tempa b?hu. 

Vladimír Korbel
P?sobí na kated?e atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a tréninku dlouhých sprint? a st?edních a dlouhých tratí a p?ekážek, je autorem ?ady odborných publikací. Mezi jeho sv??ence pat?í a pat?ili Jan Strangmiller (mistr sv?ta v dlouhém triatlonu v r. 1999), Ji?í Mužík (mistr Evropy v b?hu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovn?ž s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších sou?asných ?eských vytrvalky?.