Profily českých běžců - Jiří Krejčí

Sv?tový rekord v b?hu na 12 hodin na b?žeckém trenažéru – 141,770 km
Letošní zimní p?íprava byla pon?kud netradi?ní. Byla dlouhá a vytrvalá, takže s kvalitním tréninkem jsem moc po?ítat nemohl. Moje zimní b?hání bylo následující. Souvislé b?hání 15–20 km, jeden den v týdnu volno a jednou za 14 dní závod na 10 km. Pokud nebyl závod, vybíhal jsem na 30–50 km volným tempem. 8. 4. 2006 jsem se zú?astnil b?hu Brdská padesátka, který byl zárove? prvním závodem Evropského poháru v ultramaratonu. Tento závod jsem vyhrál ?asem 3:26,28 hod.. 25. 4. 2006 jsem b?žel 50 km v Castel Bolognese v Itálii. Tento závod již však byl p?ípravou na vrchol první ?ásti sezony a tím byl 12hodinový b?h na b?žeckém trenažéru. Dob?hl jsem na 72. míst? ?asem 3:59,04 hod.
Moje speciální p?íprava na pokus o sv?tový rekord byla následující. Nejprve jsem si musel na b?žecký trenažér p?ivyknout a nau?it se na n?m b?hat. Potom už jsem pravideln? 1 až 2 krát týdn? b?hal 1 hodinu. Pozd?ji jsem protáhl ?as až na 2 hodiny tempem 12,5 km/hod. Den p?ed pokusem jsem si p?išel vše prohlédnout, jak probíhají p?ípravy, a odb?hl jsem si volným tempem p?l hodiny. Centrum Health club Star Trac, které mi poskytlo prostory a veškeré zázemí se na tuto akci p?ichystalo opravdu výborn?.
Den „ D“ 18.5.2006
Budí?ek v 5 hodin, lehká snídan? (dva krajíce chleba s máslem a marmeládou, ?aj). Cesta do fitka trvá 15 minut, takže pohodi?ka. Trošku pracovala nervozita, hlavn? z toho, že tam na m? ?ekaly dv? televize a cht?ly rozhovor. V tu chvíli jsem si ?íkal, už a? jsem na pásu, b?hám a mám klid. P?esn? v 7:05 hod. vybíhám a popravd? ?e?eno nevím, co m? ?eká. Vybíhám voln? 11,5 km/hod., potom však rychlost zvedám až na 12,7 km/hod. Doprovod mi d?lá kamarád a také dobrý triatlonista Karel Zadák.
Ob?erstvuji se každých 15 minut: 
-          voda, hypotonický nápoj
-          voda, energetický gel
-          voda, coca-cola
-          voda, energetická ty?inka, ?okoláda apod.
-          každé 3 hodiny velké jídlo (t?stoviny, bramborová kaše, rýžová kaše)
-          celkem jsem vypil asi 10 litr? tekutin
P?estávky:
B?hem celého pokusu jsem m?l ?ty?i, p?i kterých jsem si odsko?il na WC. Za celou dobu jsem byl mimo pás asi 10 minut.
Krize:
Žádnou velkou krizi jsem nem?l, nemusel jsem n?jak výrazn? zpomalovat nebo p?echázet do ch?ze. Snad jen asi na 75.km jsem za?al poci?ovat, že nesta?ím udržovat zvolené tempo, a proto jsem rad?ji upravil rychlost.
Pod?kování:
Hlavn? manželce Jitce a ob?ma dcerám. V pravou chvíli m? dovedou povzbudit, pochválit, ale také zdrav? vyburcovat. Karlu Zadákovi, který o m? pe?oval p?i úsp?šném pokusu, Miloši Škorpilovi, který mi pomáhá s tréninkem a také vedení clubu Star Trac. P?ipravili mi opravdu výborné podmínky.
Záv?r:
Tento sv?j výkon ?adím hned za své osobní rekordy dosažené venku, možná ale jen díky tomu, že se jedná o netradi?ní dis­ciplínu. Ob?as se objeví i negativní názor na tento druh b?hání, není to ale o tom, že b?žec jenom zvedá nohy a všechno za m? ud?lá stroj. Je to regulérní b?h se vším všudy. Kdo nev??í, má možnost si takové b?hání vyzkoušet.
sepsal Ji?í Krej?í
 

Jaký sport jsi za?al ve svém život? provozovat jako první a co t? p?ivedlo k b?hání?
Mým prvním sportem byl, jako skoro u všech malých kluk?, fotbal. Pak se škola, do níž jsem chodil, ú?astnila b?hu Rovnosti, v jehož rámci jsem b?žel jeden kilometr a skon?il ?tvrtý. N?jak jsem se zalíbil trenérovi z techniky Brno, panu Seqvencovi, a za?al jsem pod ním trénovat. 

Vyhrál jsem krajský p?ebor starších žák? v p?espolním b?hu a skon?il t?etí na mistrovství republiky ve stejné disciplín?. 

Jako dorostenec jsem pak b?hal 800 m, 1500 m a 1500 m p?ekážek. Z té doby mám také své osobá?ky: 800 m 2:02,6; 1500 m 4:06; 3000 m 9:25; 5000 m 15:45; 10 000 m 32:50. No a jako poslední závod p?ed vojnou jsem b?žel B?chovice, kde jsem skon?il v juniorech t?etí. V roce 1985 jsem pak šel na vojnu a v mém b?hání nastala delší pauza, protože jsem se nedostal nikam do Dukly a b?hat n?kde po kotárech nešlo. Po návratu z vojny nebyla síla, která by ?lov?ka donutila op?t za?ít. Až tak dva roky jsem zase za?al trochu pobíhat, jezdit na kole, prost? se trochu hýbat. Potom jsem se oženil, stav?l jsem barák, p?išli d?ti, takže na n?jaké b?hání nebylo zrovna moc pomyšlení. Pak p?išel rok 1990 a n?jak si m? b?hání zase za?alo k sob? p?itahovat. Za?al jsem b?hat r?zný desítky v okolí a po Morav?. Pak p?išla chu? zab?hnout si maratón, ostatn? tuhle touhu jsem m?l v sob? vždycky. Mým prvním maratónem byl v roce 1995 pražský PIM, který jsem zab?hl zhruba za 3:01 hod. Ale protože jsem na to nebyl až tak docela p?ipravený a spíš zvít?zila touha si to prubnout, byl jsem následující t?i m?síce p?kn? odva?enej. Ale zase mi to nedalo a na podzim jsem b?žel ve Stromovce, tentokrát 2:49:37. Když si to spo?ítáš, tak to byly p?esn? ?ty?i minuty na kilometr. Ten ?as si pamatuji p?esn?. No a n?jak m? to chytlo. Za?al jsem trénovat víc, ale brzdily m? r?zné problémy. Jednak to byly r?zný bolístky a celý to bylo spíš takový živelný b?hání. 

V roce 2000 se ke mn? donesly zprávy o tom, že se ve Stromovce v Praze b?há v ?ervnu 6 a 12 hodin a na podzim 24 hodin. V ?ervenci toho roku m? pak oslovilo n?co sh?ry nebo nevím odkud a já si napsal do deníku, kam si píšu, co jsem nab?hal: „24 hodin – 200 km!“  No a za?al jsem jakoby trénovat, tedy podle m?. Prost? se trochu systematicky p?ipravovat, no systematicky, prost? jsem za?al b?hat delší b?hy. Po m?síci jsem si pak sv?j zápis opravil, napsal jsem si to datum, kdy se to m?lo b?žet, a ?ekl si, že pob?žím jenom 12ti hodinovku. Takže p?ed svým prvním ultramaratonem jsem b?hal v ?ervenci, srpnu a v zá?í tak 300  – 350 km m?sí?n?, no a v té Stromovce jsem vyhrál, b?žel jsem asi 118 km. Zajímavé je, že od té doby m? p?estaly trápit r?zné zdravotní problémy, které brzdily mou p?ípravu p?edtím. Možná je to i tím, že i když jsem b?hal delší b?hy, tak to zase nebylo tak intenzivní.

Je taky pravda, že když ?lov?k od t?la chce n?jaké výkony, tak mu musí n?co dodat, to znamená vitamíny, minerály apod.

Jirko promi?, te? bych t? rád na chvilku v tvých úvahách zastavil. Cht?l bych totiž podotknout, že jak si mluvil o svých osobá?cích, které jsi vlastn? dosáhl jako dorostenec, že m? to o to více utvrdilo v tom, abyste spolu v tréninku spolupracovali s Radkem Brunnerem. Já jsem trénoval Radka práv? už v dob?, kdy byl taky žák a i on dosáhl, zhruba stejných ?as? na tratích, které zmi?uješ. I v sou?asné dob? pokud jde o 100 km, máte zhruba stejnou výkonnost (?ty?i minuty mezi vámi nejsou p?i této vzdálenosti velký rozdíl). Radek je akorát trochu rychlejší, takže ve snaze ho dohnat by ses mohl zrychlit. Ty máš možná o trochu v?tší vytrvalostní p?edpoklady. Takže vaše vzájemné tréninky by m?ly být ku prosp?chu nejen vám dv?ma ale i celému ultramaratónu v ?R. Ješt? by to ale cht?lo najít n?koho t?etího k vám, abychom vám to nekazili pro sout?ž družstev.
Možný by to bylo. Zkusíme n?co spole?n? vymyslet. Ale abych se vrátil k nakousnutému.
Po té 12ti hodinovce, jsem se pak zkontaktoval v Brn? s Tomášem Ruskem a b?žel v roce 2001 v Itálii 50 km za 3:38, na to následovalo Passatore 100 km, to byl takový první pád, první tvrdé seznámení s realitou.
Passatore je Passatore, to se musí zažít, n?co podobného jako Spartathlon.
To je pravda, ?lov?k si myslí, že když zab?hne 50 km za 3:40, tak stovku dá s p?ehledem pod 9 hodin, no a ono to tak nebylo. 50 km jsem m?l pod p?t hodin a 100 km za 9:52. Ale bylo to vcelku pou?ení.
Jirko ty jsi spíš typ ?lov?ka, kterého motivuje porážka nebo úsp?ch?
No ta porážka je velká zkušenost! No a úsp?ch n?kdy p?emotivovává! ?lov?k si najednou myslí, že toho zvládne hodn?. Když to vztáhnu na rok 2002, tak jaro bylo naprosto super. Brn?nská 48h, 50 km v Itálii za 3:18, Passatore (100 km) pod 8 hodin, pak p?išlo MS na 100 km v Torhoutu za 7:41, vít?zství na MUMu na TMMTM a pak p?išlo vyst?ízliv?ní v Gravigni na ME v b?hu na 24 hodin. Dneska už vím, že to bylo celkem zákonité vyúst?ní, že únava p?išla. Bohužel ve chvíli, kdy to ?lov?k nejmí? o?ekával a nejmí? pot?eboval. 

Jasn?, já jsem to myslel ale trošku jinak, alespo? je to moje zkušenost a to ta, že ?lov?ku se po velkém úsp?chu n?jak špatn? hledá nová motivace, nový cíl, je tu ur?itý efekt uspokojení. Když se k tomu p?idají n?jaké problémy, tak jim ?lov?k více podléhá než normáln?. Kdežto neúsp?ch t? posadí na zem a ty, protože t? to štve, hledáš jak se z toho co nejrychleji dostat. Analyzuješ p?í?iny pádu a máš motivaci, nový cíl.
Jasn?, ale ten úsp?ch ti dodá ur?ité sebev?domí, ale na druhou stranu, by to m?lo být v n?jaké rozumné mí?e, protože myslet si najednou, že je ?lov?k mistr sv?ta, nebo že je n?jak hodn? dobrej, tak to není pravda.
Na druhou stranu si myslím, že ten tv?j letošní rok byl dobrej, a zase si vezmu na pomoc Radka, u toho se zejména v maratónu projevila ur?itá výkonnostní stagnace, kdežto ty jsi šel výkonostn? hodn? nahoru. Na druhou stranu v?tšinou stagnace p?ichází ve t?etím roce, kdy se n??emu intenzivn? v?nuješ, to je zase p?ípad Radka, ale i tv?j a když se k tomu p?idají t?eba i zdravotní komplikace, což s tím ale taky souvisí, tak se není ?emu divit. Jediný co by si z toho m?l každý vzít, je to, že se musí zamyslet, pro? k tomu došlo, co ud?lal špatn? a p?íšt? se podobným chybám vyvarovat. Naznamená to, že p?íšt? neud?lám jiné chyby, ale jen hlupák d?lá stejné chyby dvakrát. Ale abych se vrátil k tob?. Ty jsi to, co jsi natrénoval za zimu, vyt?ískal v první p?lce sezóny a v té druhé už t?lo nem?lo kde brát, takže u tebe ten pokles p?išel celkem zákonit?.
Jiná otázka je taky zp?sob tréninku, n?co se dá nahnat tím, že nab?háš víc kilometr?, ale to t? p?ivede jen k ur?ité výkonnosti, pak musíš i z ?asových d?vod?, p?ejít k v?tší kvalit? a to je asi taky chvíle, která nastává u tebe. Je to ostatn? dneska problém nás všech, a tím je ?as. Máme jen ur?ité penzum hodin denn?, které m?žeme tréninku v?novat, takže je musíme využít co nejlíp, to znamená p?idat rychlost, sílu ale nesmíme zapomenout ani na regeneraci.
Chápu, dostal jsem se na ur?itou úrove? a te?ka musím n?co zm?nit.
Nejd?ív ale musíš výkonnost stabilizovat. 

Máš úplnou pravdu, taky jsem o tom p?emýšlel a dosp?l jsem k podobným poznatk?m. Když totiž my nastupujeme k závodu, tak se snažíme podat co nejlepší výsledek, a to vždycky, když se postavíme na start. Na rozdíl od nás b?žci z dalších evropských zemí mají tu výhodu, že se u nich nebo n?kde vedle po?ádá hodn? ultrab?h?, které oni b?hají jenom jako p?ípravu na ME nebo MS, to my si ale nem?žeme dovolit a tak jdeme do každého takového závodu naplno. Pokud ale najednou ?lov?k zjistí, že to nejde, tak jak by cht?l, musí najednou p?ehodnotit sv?j cíl, a tak místo aby b?žel t?eba 8:00 hod. b?ží 8:30hod. nebo místo 240 km b?ží „jen“ 210 km, ale dob?hne.

Práv? proto je ultrab?h tak krásný, že totiž pom?že ?lov?ku nau?it se být silný i pro život, nau?í ho skute?n? si užívat, nau?í ho poznat sám sebe a pom?že mu ur?it si priority! No a to je to pro? jsem ti do toho p?ed chvílí sko?il. Te? už m?žeš v klidu dokon?it svou myšlenku.

Ji?í Krej?í (nar. 1966) za?al b?hat jako dorostenec a po delší p?estávce se k b?hání vážn?ji vrátil až ve 33 letech. Za sedm let se sta?il vypracovat mezi nejlepší sv?tové ultramaratonce, když v roce 2005 vytvo?il nejlepší sv?tový výkon v b?hu na 12 hodin. V roce 2005 se stal také poprvé mistrem ?R a to v b?hu na 100 km. 

Z dosažených výsledk?: 2005 – Mistr ?eské republiky v b?hu na 100 km,  2002 – vít?z Transmo­ravského masochistického ultramaratonu, 2006 – vít?z závodu Evropského poháru v ultramaratonu – Brdská 50, nejlepší výkon na 100 km – 7:26:14, nejlepší výkon na 24 hodin – 243,634 km, nejlepší výkon na 12 hodin – 143 km.