Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Šest World Majorů dokončeno, co dál? Láká mne Afrika a Austrálie

Šest World Majorů dokončeno, co dál? Láká mne Afrika a Austrálie
foto: archiv Josefa Tarantíka

Tereza Tománková | 05.06.2024 | přečteno: 1498×

Asi jste o klubu Abott World Marathon Majors slyšeli. Něco přes 17 tisíc maratonců z celého světa zvládlo dokončit všech šest top maratonů: Berlín, Londýn, Tokio, Boston, Chicago a New York. Od dubna je jedním z nich i Západočech Josef Tarantík. „Je to dřina, odříkání, silná vůle a touha něčeho dosáhnout. Když za tím člověk jde, tak to dokáže,“ říká manažer přeštické firmy na výrobu ocelových konstrukcí.

Jste jedním z 25 českých běžců, kteří absolvovali všech šest největších světových maratonů. Jaké pocity to ve vás vyvolává, když tohle o sobě slyšíte?

“Samozřejmě je to hezký pocit, jsem rád, a byl to i můj sen. Mým cílem bylo stát se členem tohoto klubu, který sdružuje běžce celého světa, kteří největší světové maratony zaběhli. Takže jsem tomu poměrně dost podřídil. Samozřejmě by to nešlo bez podpory rodiny, chce to velkou toleranci. Cítím se skvěle.”

Poslední ze šesti maratonů byl letos v dubnu Bostonu…

“Ano, byl tím posledním, který mi chyběl do sbírky. Navíc jsem byl po nemoci, takže nebyl moc podařený. Nicméně cílem bylo doběhnout do cíle hlavně ve zdraví a dokončit. Do Bostonu je asi nejobtížnější se vůbec dostat. Probojovat se mezi startující. Když už tam člověk je, tak to prostě zaběhne.”

Kolik běžců se obvykle účastní?

“Těchto světových běhů se účastní až 50 tisíc běžců. Startuje se ve vlnách, je to masovka, ale co mě na tom baví a láká, je ta neskutečná atmosféra. To se nedá srovnat s žádným během tady u nás. Dokonce i pražský maraton je čajíček oproti tomu, jaké to je na těch světových. Nejúžasnější byl právě ten letošní v Bostonu. Byl nejtěžší, ale pro mě nejúžasnější. Lidé tam fandili po celou dobu, od začátku až do konce. Boston není klasická městská trať, kdy se obvykle běhá okruh ve městě. Tady se běží z jednoho města do druhého. V samotném Bostonu až posledních pět kilometrů. A lidé po celé trati fandí, užívají si to, tleskají, povzbuzují, podávají občerstvení. Fandí každému. Skvělá atmosféra!”

Jak začala vaše cesta k maratonským tratím a k běhání vůbec?

“Neběhám dlouho, začal jsem asi před 17 lety, dřív jsem jezdil na kolečkových bruslích. Začal jsem pomalu od dvou, tří, pěti kilometrů. První půlmaraton jsem absolvoval v roce 2009 a hned na to v roce 2010 maraton v Praze. Od té doby jsem se pak snažil každý rok jeden nebo dva maratony zaběhnout. Chytilo mě to!”

Máte na svém kontě 19 maratonských čárek. Nejlepší čas jste měl v Budapešti v roce 2021 (3:29:26). Jakého sportovního úspěchu si nejvíc považujete?

“Asi právě toho maratonského času z Budapešti. To byl poměrně, na můj věk, hodně slušný čas. Samozřejmě je spousta běžců, kteří zaběhli rychleji, ale já jsem s tím hodně spokojený. Považuji se za hobby běžce, běhám pro radost. Moje časy se s profíky i řadou lepších amatérů nedají srovnat.”

Který závod máte rád a účastníte se ho opakovaně?

“Většinu závodů neopakuji, snad jen ze začátku několikrát Pražský maraton. Ale protože to bylo pro mě už moc okoukané, snažil jsem se spojit běhání s cestováním. Abych zapojil i rodinu, vždycky najdu nějaký maraton, který není v České republice, a spojíme ho s dovolenou. Takže je to běhání spojené s poznáváním a cestováním.”

A jaký ze závodů byl váš srdcový?

“Nejhezčím závodem byl pro mne maraton na Jamajce. To byl opravdu úžasný zážitek, start kvůli horku ještě za tmy brzy ráno, reggae znělo po celé trati. Nádherné počasí, spojené s tím, že po doběhnutí do cíle se mohlo jít hned k moři. Běželo se celou dobu podél pobřeží a cíl byl na pláži 50 metrů od moře. To byla nádhera. Jiná atmosféra, emoce a ten Bob Marley…”

Víte, kolik kilometrů jste za život naběhal?

“Ročně tak 2000 – 2500 km. Dle záznamů na hodinkách je to v součtu celkem asi 35 000 kilometrů. Běhám 4–5 krát týdně. Když nejsem ve fázi poslední přípravy na maraton, tak 40 –50 km týdně, a když se připravuji, tak až 80 km týdně.”

Jak se říká, věk nezastavíme – co děláte pro svoji regeneraci?

“Snažím se odpočívat, ale zase sportem. To znamená, že pěstuji turistiku, jezdím na kole, začal jsem hrát golf, což považuji za ideální relaxaci. Sednu si k nějaké knížce, nebo se podívám na pěkný film, zajdu na koncert…”

Je běhání na této úrovni a na takto dlouhých tratích ještě zdravým pohybem?

“Jak pro koho… Někomu stačí k tomu, aby se cítil dobře, se proběhnout na 5 – 10 minut, někdo stráví běháním hodinu, dvě, tři. Já si během čistím hlavu. Samotný maraton trvá dlouho. Člověk musí zaměstnat hlavu, aby nepropadal depresím. Maraton se běhá hlavou. Fyzicky to může natrénovat každý člověk, pokud se tomu bude věnovat. Ale problém je v hlavě, ta je při dlouhých bězích nejdůležitější. A pokud to člověk nepřehání, běhá s rozumem a zdraví slouží, proč ne?”

Jaké jsou největší nešvary mezi hobby běžci v dnešní době?

“Dnes je běhání trend, běhá hodně lidí. Podle mě si spousta lidí myslí, že to nic není, dělají hrdiny. Vyběhnou na trať maratonu a pak třeba zkolabují. Další se hecnou, ale na trati už jenom jdou. Dělají si fotky – selfíčka, telefonují, streamují video z trati. Dělá to problémy už na startu. Přihlásí se, stoupnou si do prvních řad a po dvou kilometrech už jenom jdou. Je nutné je předbíhat, překáží. Maratony jsou většinou ve městech, kde jsou ulice úzké a pak to hrozí i zraněním. Navíc to snižuje kvalitu závodu, a i ten pocit z něj je pak horší. Ale taková už to je dnešní doba.”

Máte nějaký běžecký sen, který byste si chtěl splnit?

“Myslel jsem si, že jsem si ho už splnil, ale nikdy neříkám nikdy a v běhání bych chtěl určitě pokračovat. Chtěl bych se ještě podívat do Austrálie a Afriky. Maratony v těchto kontinentech mi ještě chybí.”

Komentáře (Celkem 5)

Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední

ttomankova žena 05.06.2024 12:14:29

Asi jste o klubu Abott World Marathon Majors slyšeli. Něco přes 17 tisíc maratonců z celého světa zvládlo dokončit všech šest top maratonů: Berlín, Londýn, Tokio, Boston, Chicago a New York. Od dubna je jedním z nich i Západočech Josef Tarantík. „Je to dřina, odříkání, silná vůle a touha něčeho dosáhnout. Když za tím člověk jde, tak to dokáže,“ říká manažer přeštické firmy na výrobu ocelových konstrukcí.
Odkaz na článek

avatar

sido muž 07.06.2024 11:25:16

takže borec je průměrnej hobik, kterej má prachy aby si zajistil cestu na všechny velké marathony. OK.Gratuluju, není to o výkonosti, ale o financích. Proč plácá běžecká moudra, tomu prostě nerozumím…

Motto: Live fast die old
avatar

skorobezec muž 14.06.2024 08:14:28

No, asi tak. Tento klub je spíš o tom, kolik máš peněz a k tomu ještě štěstí, že tě vylosují tam, kde se o účasti losuje. Ale s nějakou kvalitou běhání to nemá nic společného. Kdyby předpokladem pro účast na těch maratonech bylo nějaké splnění limitu nebo následně, pro zařazení do klubu by bylo nutno pokořit určitou časovou hranici, dávalo by to nějaký smysl. Takto je to stejné, jako když absolvuješ, třeba i ujdeš, 6 maratonů někde v kotěhůlkách, jen tady si uděláš k tomu výet a ukážeš, že máš prachy. On i ten sen o tom svědčí. Žádný výkonnostní, ale prostě účast na dalších kontinentech. Ale co už jeho chyba to není. Má na to prachy, tak si jezdí. Horší je to spíše s behej.com, jehož úroveň už jde naprosto do kytek a tak už to zaplácává hlavně takovými články.

avatar

Celkem 43992 km
Minulý měsíc 258 km
10 km: 0:38:40 (2013)
půlmaraton: 1:29:15 (2013)
maraton: 3:14:04 (2014)

honzat muž 16.06.2024 12:27:30

Já jsem si ten rozhovor přečetl s velkou chutí a líbil se mi. Běhání má mnoho podob a maratonská turistika je jeho součástí úplně stejně, jako snaha o pokoření vlastních limitů a výkonnostní ambice. Na behej.com se mi líbí, že je rozkročeno do všech těchto světů a věřím, že to tak bude i nadále.

avatar

skorobezec muž 17.06.2024 17:59:52

No, asi jsme z jiného těsta. Podle mě tedy taková běžecká turistika na běžecký server nepatří. Ale hlavně, pokud se jedná o turistiku, tak nevím, proč je to uvedeno větou – „Je to dřina, odříkání, silná vůle a touha něčeho dosáhnout. Když za tím člověk jde, tak to dokáže,“ říká manažer přeštické firmy na výrobu ocelových konstrukcí.

Opravdu, ať jsem hledal, jak hledal, ani jedno z vyjmenovaného jsem tam nenašel. Takže je fajn, že si v tom přeci jen někdo něco najde, ale pro mě stále článek o ničem.

avatar

sido muž 18.06.2024 20:48:27

>> skorobezec, 17. 06. 2024 17:59:52

přesně tak, ja to borcovi samozřejmě přeju, že si udělal hezké výlety, ale ty keci jsou prostě strašný…

redakce, možná by to chtělo vybrat nějakého skutečného bežce, co nám bude moci napsat něco o dřině a odříkání a silné vůli… je jich mezi námi hromada, mají zajímavé životní příběhy, který nestojí na penězích, ale na zápal pro běh, stačí se podívat do tabulek, třeba mezi běžci s největším počtem desítek je pár skutečných borců, kteří je dlouhodobě (desítky let) dokáží běhat ve skvělých časech atd.

Motto: Live fast die old
Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.