Na našem trhu se v této sezóně objevilo hned několik typů mírně se lišících konstrukcí. Princip ale zůstává stejný. Návlek na botu, obvykle ve formě gumové pavučiny nebo řemínků, opatřený několika kovovými hroty, nám na ledovém povrchu zvýší stabilitu a zpříjemní běh.

Přenos síly při akceleraci, brzdění a změnách směru je v tretrách neporovnatelně lepší. Pro závody se tedy žádné nesmeky tretrám nevyrovnají. Pokud je ale naším cílem vyhnout se tréninkovému výpadku v době, kdy naši běžeckou trať pokrývá ledová vrstva, nesmeky ve většině případů tretry plně nahradí, nebo je dokonce v některých ohledech předčí.

První a jistě nezanedbatelnou výhodou je nízká pořizovací cena. Pohybuje se kolem jedné desetiny ceny treter. Naprostá většina běžeckých treter je konstruována jako závodní. Jsou opatřeny minimem tlumících a ochranných prvků. Když si uvědomíme, že v mrazu se prakticky všechny povrchy tvrdostí blíží betonu, nečeká naše nohy v tretrách nic snadného, natož zdravého.

Gumovou pavučinu nesmeků můžeme navléknout na většinu typů běžeckých bot. Botám opatřeným nesmeky zůstávají zachovány jejich původní tlumicí vlastnosti. Nezáleží na tom, je-li podrážka silniční nebo krosová, je-li bota určená pro pronátory nebo supinátory. Z hlediska tlumení bychom měli dát přednost silničním botám před krosovými už proto, že samotná konstrukce nesmeků částečně nahradí hrubý vzorek.

Nasazení nesmeků obvykle netrvá déle než minutu a většinu typů snadno vložíme do větší kapsy nebo jen mezi dvě vrstvy oblečení. Takže je klidně můžeme vzít s sebou i v situacích, kdy nevíme, jaký terén nás čeká. Něco podobného bychom si s tretrami těžko mohli dovolit.

Další pro tretry těžko překonatelnou překážkou je delší asfaltový úsek. S nesmeky jej zvládneme bez větších problémů, i když někoho možná zarazí zvuk našich kroků, podobající se tak trochu jízdě okovaného koně.

Mají tedy nesmeky i nějaké nevýhody? Ano, bohužel mají. Někdy stačí jen trocha nedbalosti při obouvání a návlek se sesmekne v tu nejnevhodnější chvíli. Pak zažijeme pravý tanec na ledě. Zaběhneme-li do hlubšího rozbředlého sněhu, nesmeky nám z nohou snadno vyrobí neohrabané sněhové koule. A pokud je v takové situaci ztratíme, můžeme se s nimi rovnou rozloučit, protože nás neupozorní ani ztráta stability. Pátrat potom několik kilometrů ve vlastních stopách je činnost podobající se hledání jehly v kupce sena.

Pokusíme-li se na vlastní kůži prozkoumat, kde jsou hranice použití, začneme běhat po šikmých ledových plotnách, prudce měnit směr, brzdit a akcelerovat, brzy zjistíme, že i pro nás platí fyzikální zákony. Po jednom nebo dvou pádech obvykle každý uživatel zkrotne a začne tuto výbornou běžeckou pomůcku používat k účelu, ke kterému je především určena. K rovnoměrnému a klidnému běhu po kluzkém terénu.