Půlmaraton, aneb co všechno ještě přežiju?

Běh mě zlákal hlavně svou nenáročností na přípravu a čas. Znáte to. Stačí boty a jdete. Kdykoli a kdekoli. Neustálé překvapování sebe sama ze svých pro jiné možná leckdy banálních úspěchů je hlavní motivací, která trvá vlastně dodnes.

Na začátku jsem byl překvapen, že dokáži běžet 15 minut v kuse. Pak že dokážu uběhnout 5 kilometrů… pak 7. Takhle to jde pořád dál.

V současné době jsem sice stále přesvědčen, že klasický maraton na 42 km je nad moje síly, nicméně tuším, že tímto směrem mířím. Chtěl bych to prostě dokázat. Chtěl bych to uběhnout v podstatě bez ohledu na to, jaký by byl můj konečný čas. Jednou.

Jelikož jsem již několikrát běžel závod na 10 km, je půlmaraton v podstatě další logickou metou, kterou bych měl zkusit. Protože ale nemám v podstatě žádný stanovený limit, do kdy bych se chtěl k maratonu dostat, zůstávalo do nedávna otázkou i to, kdy se vrhnu na tuto poloviční metu.

Toto dilema padlo minulým vydáním časopisu RUN a jejich tréninkovým plánem. Samozřejmě i před tím jsem měl možnost nechat si plán udělat nebo použít jakéhokoli dostupného zdroje na internetu. Ale v této tištěné podobě to najednou mělo nějak větší účinek. V plánu dokonce byl i závod na 10 km na stejný termín, kdy jsem se chystal na Kbelskou desítku, a tedy vše vypadalo ideálně. Bylo rozhodnuto.

A tak jsem se asi poprvé začal držet nějakého konkrétního plánu a světe div se, ono to docela funguje. Na začátku jsem si totiž nedokázal představit, že bych mohl uběhout v podstatě dvakrát tu desítku, kterou jsem si zkoušel několikrát na závodech. Jako bych po doběhu desítky jen tak ze srandy běžel ještě jednou.

Nesmysl. Nyní, když mám v podstatě před sebou poslední běh před závodem, si myslím, že to zvládnu. Opravdu se cítím na to, že přežiju půlmaraton. Opět se sám překvapuji a to je dobré.

Takže abych to shrnul… co mě motivuje?
* Poloviční meta k maratonu bude splněna. Přeci jen se bude líp žít s pocitem, že půlku jsem už zvládl, ať již se rozhodnu pokořit metu konečnou třeba za dva roky.
* Zúčastním se, jak tak poslední dobou zachytávám informace, monstrózní akce. Určitě to bude nevšední zážitek.
* Proběhnu se pořádně po Praze. Asi to bude znít praštěně, ale já se opravdu na tohle hrozně těším a žene mě to dopředu. K Praze mám docela silný vztah, a proto mě myšlenka poznat ji tímto nevšedním pohledem prostě nadchla. Svoji únavu a pot daruji pražské dlažbě (asfaltu, betonu a ostatním povrchům samozřejmě taky)
* Samozřejmě potkám spoustu ostatních tragédů a ostatních podobně postižených pacientů a to je vždy příjemné.

Doufám, že se tedy uvidíme v cíli, přátelé tragédi. Těším se na pocit po doběhnutí. Vždy to bylo super a nyní to bude pro mě něco vyjímečného.

Patrik Salinger (trawnikar)

OFICIÁLNÍ PROPOZICE

PLÁNEK TRATI

PŘEVÝŠENÍ

ORGANIZAČNÍ PLÁNEK

ANIMACE TRATI (načítá se déle!)

DISKUSE NA FÓRU