Jaro je přes občasné výkyvy teplot ještě daleko a člověk se k vyběhnutí do chladu a šera musí stále více přemlouvat. Zledovatělé povrchy a přeplněné pracovní kalendáře tomu jen nahrávají. Přitom z hlediska vytrvalostní přípravy se jedná o jeden ze stěžejních měsíců. Jak tedy překonat momentální běžeckou krizi?
Odkaz na článek

V tomhle pocasi snad ani nejde mit krizi kez by to takhle uz vydrzelo

>> Leszczynski, 07. 02. 2011 15:58:20

Absolutní souhlas. Trasy se snažím střídat a úplně miluji nové ještě nepoznané.

>> MilosPanco, 07. 02. 2011 16:45:01

Také souhlasím. Běhám sice převážně na stejných místech, a to i dvakrát za den, ale vždy se až venku spontalně rozhoduji, kudy přesně poběžím, neboť mezi jednotlivými pro mě význačnými místy téměř vždy existuje několik různých způsobů, jak se mezi nimi přesunout. Spontálnost se zněkolikanásobila zejména poté, co jsem si pořídil Garmin, a nemusel pak složitěji zjišťovat, kudy jsem vlastně běžel a s pomocí internetových map dopočítávat, jakou vzdálenost jsem uběhla a jakým tempem jsem běžel.

>> asteryx, 07. 02. 2011 16:28:31

Moje řeč. Dnes můžou mít krizi jenom sněhuláci.

Dobrý je si občas zaplavat.

Prestoze jsem se dneska na netu dozvedela, ze ‚jarni‘ raz pocasi potrva jen do vikendu, mne to nevadi. Jsem rada za kazdicky den, kdy nemrzne a vykoukne slunicko, krizi teda necitim. Dneska jsem myslela, ze mne nic nezastavi. Zastavilo mne bohuzel hlaseni „LOW BATTERY“ nejdrive v MP3, potom i v hodinkach..to mne namichlo a bezela jsem dom.

>> kumarke, 07. 02. 2011 18:05:56

To je šílený. A už Ti někdo řekl, že se dá běžet i bez muziky a hodinek?:-D

>> kumarke, 07. 02. 2011 18:05:56

Dnes bylo tak hezky, že jsem si zapomněl zapnout empétrojku. A vůbec mi to nechybělo.

>> Mirek Kostlivý, 07. 02. 2011 17:47:36

Cross trénink je špicový. V zimě jsem se schoval do fitka a bazénu a vyběhl si jen tak pro radost, když bylo hezky. Kardio hlavně na veslech. Na pásu jsem běhal jen minutové intervaly v tempu 3:00. Ani nevím, jestli takové věci tady smím psát Dnes jsem měl pocit, že spíš tančím než běžím (a bylo to na blátě a ledu potřeba).

Třeba medvědi v zimě klidně zalezou, nebojí se, že budou na jaře slabí, a na jaro se těší …

>> Kostěj, 07. 02. 2011 18:43:50

Taky furt dumám, proč při běhu mezi Zbraslaví a Vyšehradem (někdy to protahuji až k ND) potkávám tolik běžkyň se sluchátky. Tak na 1 běžce se sluchátky je to 5 běžkyň. Asi nechtějí, aby je běžci oslovovali! Se sluchátky mohou předstírat, že je při případných nemístných návrzích neslyší 

Já běhám sám a na stejných místech..

A když je člověk zdravej, tak mi to nevadí. Třeba dnešní výběh v podvečer byl nádhernej. I když jsem zařadil pár „krutejch“ rovinek.

O krizi u mě nemůže být řeč.

>> Mirek Kostlivý, 07. 02. 2011 21:15:20

Hele, můj soukromej názor na to je takovej, že to jsou housewifes, který začly tloustnout, tak maj pocit, že s tím musej něco dělat, ale zároveň už jsou tak zpitomělý z těch různejch seriálů, že bez nějakýho umělýho zvuku nemůžou žít…:-D

• ale je potřeba se na tohle dívat optikou saturninovskýho humoru.

>> Kostěj, 07. 02. 2011 18:43:50

Ano, vim, da se behat i bez mp3 a obcas to take provozuju. Nekdy ji dokonce i zapomenu doma. Ale rada si zazpivam, neni-li nekdo kolem.

Ja som cez zimu behala pravidelne,a keďže je to moja prvá bežecká zima, užívala som si to neskutočne Keď sa mi náhodou nechcelo vybehnúť, šla som plávať alebo posilovať a ak bolo krásne, tak na túry (aj keď tam som veru pobehla miestami )A náhodou, ja behám takmer výlučne s mp3, len ak mám spolubežca, mp3 vypínam…hudba ma motivuje a tiež povzbudzuje…a okrem toho, mám lepší pocit, keď bežím niekde, kde niet živej duše, že aspoň niečo na mňa hovorí 

>> Kostěj, 07. 02. 2011 21:22:34

Já bych děvčatům nekřivdil. MP3 umí zabrat místo, které jinak patří negativním pocitům (únava, …), takže je dobré pro začátečníky. Děvčata mívají obecně více pocitů, asi se v souhrnu více starají i o to, jak vypadají, jaký dělají dojem, … ovšem vyjímky jistě potvrdí pravidlo. Dále je ženský mozek zařízen na multitasking, takže je to pro ně přirozenější. Je hezké, že vyběhnou.

>> pam65, 08. 02. 2011 04:14:17 „Já bych děvčatům nekřivdil. MP3 umí zabrat místo, které jinak patří negativním pocitům (únava, …)“

Nechci tuto větu vytrhávat z kontextu, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, tak nezkušený běžec nereaguje na signály těla a přetrenování nebo zranění na sebe nenechá dlouho čekat.

>> Nina H., 07. 02. 2011 22:34:48

>> pam65, 08. 02. 2011 04:14:17

A to je právě ono, už neumíme být bez toho umělýho světa, kterej nás po většinu času obklopuje. Schválně, zkuste přemýšlet, jaký by to bylo, kdyby všude nebyly nápisy. Už je skoro nevnímáme, ale jak se na to soustředíš, je to běs(v hlubším a temnějším významu toho slova) Stejně tak s muzikou, už neumíme být sami se sebou a se svými myšlenkami. S tou nahou intimitou svý duše, bolestí a únavou odhalenou až na dřeň(teda po deseti hodinách běhu určitě) Myslím, že se ochuzujete o mentální, možná až duchovní rozměr běhu. Což ovšem může být jen můj problém. Jo, a běžknyně, usmívejte se, kdo se na Vás má koukat;-)

>> Kostěj, 08. 02. 2011 09:02:44

…dávám plusko za: S tou nahou intimitou svý duše, bolestí a únavou odhalenou až na dřeň(teda po deseti hodinách běhu určitě) Myslím, že se ochuzujete o mentální, možná až duchovní rozměr běhu.
Ale zároveň si s tím dovolím drobet polemizovat:-) Nemusím tohle prožívat úplně každý den, tak si občas něco poslouchám. Většinou to sice nebývá muzika, ale mluvené slovo, běžím a zároveň se obohacuji i v jiných směrech…, pravda, že po určité delší době přestane mozek něco složitějšího vnímat, pak jdou sluchátka do kapes a je nutno soustředit se jen a jen na běh…

Ja som žena a zásadne behám bez sluchátok, pretože by ma proste pri behu rušili. Krásne to vyjadril Kostěj – „mentální až duchovní rozměr behu“. Ale asi aj k tomu treba dospieť, moj mozog začal behom relaxovať až po dosiahnutí určitej výkonnosti. Ale aj bez toho som si vždy užívala prítomnosť prírody – pachy, zvuky, meniacu sa krajinu, na jar je hriech sa o to pripraviť.

Inak občas som sluchátka vyskúšala (nudné kolečka v obytnej štvrti za zimy po tme) , ono to je úplne iný bežecký zážitok – a prečo nie? Može to byť príjemná zmena tréningu!

Inak mňa v úvodom článku skor pobavili „rady“ ako sa motivovať…hodnotné dárky za nabehané km…tento typ motivácie som naposledy použila snáď iba pri prípravách na štátnice…či v rámci diety v puberte…žeby komerčný rozmer behu? 

Já jen k té muzice, nenapadlo by mně s ní běhat hlavně kvůli bezpečnosti, aby člověk slyšel auta nebo třeba i jiné podezřelé zvuky a mohl včas reagovat. Nejlepší lék je asi rozbít stereotyp, ale ono se to těžko dělá, když většinou běháte potmě a tedy raději po trase, kterou dobře znáte. Taky není tolik času někam poodjet MHD, aby byla změna. Vždycky si říkám, hlavně že to nějak běží 

>> Kostěj, 08. 02. 2011 09:02:44

Že se na Tebe děvčata neusmívají, tak to se divím. Aspoň já tento požadavek už na své okolí ani nemám 

>> mapo, 08. 02. 2011 15:08:41

Jinak já, pokud sedím u PC, poslouchám hudbu stále (okolí říká, že až moc nahlas ). Pouštět si ji ještě do sluchátek, tak bych za: a/ mohl brzo ohluchnout, a za b/ stal byl se lehkou kořistí krvelačných šelem 

Ja jsem ze zacatku zkousel behat s iPodem, ale me docela znervoznovaly i kabely od sluchatek poletujici v rytmu behu prede mnou a to je jeden z duvodu proc radeji take beham bez nich

stal bych se lehkou kořistí krvelačných šelem*>> Mirek Kostlivý, 08. 02. 2011 15:16:59*

Ty taky běháš přes výběhy v pražské ZOO? Když máš za sebou geparda, to jsou intervaly .

Ticho léčí.

>> milan, 08. 02. 2011 07:37:17

Umění naslouchat běžeckému tělu a rozumět mu se člověk učí hodně dlouho. Začátečník jako já (nesportovec po čtyřicítce) má hodně negativních pocitů. Některé se rozplynou, na některé si zvykne, že už pak člověku nepřijdou. To je ten počáteční boj. Ale najednou člověk přijde na to, že si zapomene nasadit sluchátka … A i když běží známou trasou, běží tak trošku jinudy.

>> Kostěj, 08. 02. 2011 09:02:44

Co se týče spirituálního rozměru, úplně souhlasím. Třeba někdo nakoukne do

• http://www.uloz.to/…ual-path-pdf
• http://www.uloz.to/…red-path-pdf

>> mapo, 08. 02. 2011 15:08:41 souhlas, kvůli bezpečnosti taky odmítám cokoli v uších i na uších… značně znervózním už jen když si musím vzít čepici nebo přehodit kapuci natož sluchátka Problém běhat v zimě nemám, mráz mi nevadí, občasná obleva také ne, motivace a chuť by taky byla, ale když se vracím z práce domů a za zády mi už „kráčí“ tma tak je dost těžké někam vyběhnout. Takže v zimě běhám hlavně o víkendu a nedočkavě vyhlížím jaro 

Snad už téměř všechny motivační finty tady byly uvedeny a když už si tělo řekne o relax proč se nemotivovat četbou na behej.com, knihou nebo třeba filmem o běhání. Přidávám jeden odkaz. Je to sice komerce ale i dobrý přehled a potěší i trailery.

„filmy o běhu“: http://www.runningmovies.com/

Pěkné jsou a doporučuji třeba Chariots of Fire

Já běhám bez hudby. Za jedno, většinou běhám po silnici a potřebuju slyšet okolí kvůli bezpečnosti a za druhý během běhu se mi mozkem přežene spousta myšlenek, na který během dne neni čas ani klid.

>> mažňa, 08. 02. 2011 21:16:15

Jsem na tom podobně. Mimo to, že chci slyšet mi ještě sluchátka a dráty překážejí. A také si nejlépe utřídím různé myšlenky. Jednotvárnost řeším jednak změnou trasy a rychlosti běhu, ale hlavně střídáním chodeckého a běžeckého treninku.

Nemám to ve zvyku, být kritický,ale… Článek je neuvěřitelně o ničem. To ani snad nemohl psát běžec…

• v únoru je nesmysl vymýšlet nové trasy, zvlášť v terénu. Kdo nezažil strach jestli to stihnu v promočených botech, neuvěří
• v únoru není ideální běhat brzy ráno, ale to je subjektivní názor
• únor není nejhorší období, je motivace, mrazy jsou na rozumné úrovni, mimo smog se dýchá dobře
• zrovna v únoru přemluvíte ke společnému výběhu jen závisláky a celoroční běžce. Společný výběh je o volném čase, ne o únoru
• fakt mi vadí to neustálé naznačování, že normální člověk má zlatou kartu a dělá si radost neustálým nakupováním bot, sport.oblečení nejvyšší kvality, nejnovějších sporttesterů a ipodů se sluchátky. Smím prosím běhat i když to nemám?