MČR ultravytrvalců: Až na dno

„Tak jak to běhá, co nohy?“, ozve se z lavičky po mé pravici.„Ale jo, pohoda, bude hůř“, lehce potlačuji pravdu a propichuji puchýř na pravém chodidle o velikosti třícentimetrové přežrané housenky. Pravou ruku strkám do misky s chladivou emulzí a potírám si mírně znecitlivělou část kolene. Levé lýtko připomíná žulu a kotník stejné nohy jen tak tak nazuji zpátky do maratónky.