Poté, co jsem se přestěhovala jsem si zamilovala běh v přírodě, předtím jsem vždy běhala ve městě, tak je to něco úplně nového. Mám ale neustálý strach, že mě tam někdo přepadne, protože jsem dost snadný cíl, jsem sice vysportovaná, ale jsem docela malé postavy (154cm). Zatím si beru pro jistotu paralyzér se zabudovaným pepřovým sprejem, ale pořád mám obavy. Jak bezpečnost řešíte vy (zejména ženy)?

Zaprve, lumpi prepadavajici zeny moc po lesich nechodi, to spis je nebezpecnejsi beh ve meste v parku, zejmena potme.

Nosit paralyzer, pokud nemas aspon zakladni znalost sebeobrany a odhodlani jej pouzit, ti muze spis uskodit, protoze ti ho lump sebere a vic se nastve.

Nejlepsi taktikou by v tvem pripade mel byt utek, popr. zbesily utek.

Já bych doporučil spíš reflexní vestu kvůli myslivcům.

Nejsem cílová skupina, a nechci aby to nevyznělo špatně, ale moje první rada je přestat číst černou kroniku a přestat se dívat na večerní zprávy. Druhá rada tu pak zazněla: utéct a třetí tip by mohl být najít parťáka a běhat v tlupě.

no nevím, kolik běžkyň někdo přepadl při běhu v přírodě, myslím, že je mnohem větší pravděpodobnost pokousání psem, divočákem či bodnutí dravou vosou 

paranoia?

>> Káča Koláča, 23. 05. 2014 12:02:00

Je to hlavne psychicky problem. Po lese behavam uz nejakou tu desitku let a zatim jsem zadneho uchyla nepotkala. Ruzne exhibicionisty potkas spise ve meste v parku nez v lese.

Pokud ti paralyzer dava dobry pocit, klidne s nim behej, a nebo si porid peprak/slzak. Je to lehci.

Ajajaj, to abych se bal zdravit bezkyne. Vystresla bezkyne mi nejdriv strikne peprak do oci a pak me nasledne omraci paralyzerem. 

Asi to neni dobra rada, ale vyhnout se pravidelnym behum, kdy si uchylak muze pockat na obet s hodinkama A samozrejme behat ve skupine. (Vice nez dvou drobnych holek samozrejme 

Neper si triko…

mňa by tiež zaujímalo riešenie bezpečnosti v lese ale pred divou zverou…taky diviak s malími nie je celkom môj sen a medvď ani nehovorím…občas keď bežím hustejším lesom tak si aj zatlieskam aby zver vedela že idem…počul som že malá rolnička ju vyplaší dokonale…mám v pláne behy aj na výšších kopcoch kde viem že medvede sú,len neviem ako sa im vyhnúť…možno zbytočná panika ale čert nespí…

>> HARDCLIMBER, 24. 05. 2014 07:22:50

Myslím, že na zvěř by nejlépe fungoval nějaký dělobuch. Zvířata mají výbuchy , záblesky a pach střelného prachu spojený s myslivci . A celkem oprávněně z nich mají strach!

>> HARDCLIMBER, 24. 05. 2014 07:22:50

Musím říct,že mě nikdy nenapadlo tohle řešit,říkal jsem si,že srnky a spol. jsou plaché a zdrhnou…do okamžiku kdy jsem probíhal na jaře pasekou a najednou přede mnou stála bachyně s mladejma…od tý doby když probéhám tímhle místem tleskám jak někde na stadionu při hokejovém zápase :)

mojim dlhoročným sparingpartnerom v horách je môj 6 ročný priatelsky rotvajler …vytvára okolo mna 50m nevynútenú intímnu zónu vrrrrrr.(Pozor,u­krajuje značnú časť z rozpočtu aj volného času,,len pre zanietencov)

>> Pida11, 24. 05. 2014 12:53:39

tiež si občas pripadám ako na koncerte a tlieskam ostošesť…:-P

>> 34Regulus, 24. 05. 2014 10:12:51 Dělobuch jsi asi myslel jen v legraci, že jo…asi moc koukáš na filmy nebo hraješ hry na PC Stačí ta malá rolnička (měla by i na medvědy), většinou zvířata (jakákoliv) utečou dřív než je uvidíš, protože tě slyší už z dálky.

>> Pida11, 24. 05. 2014 12:53:39 Prasata jsou skoro ochočená, nebojí se, s tleskáním má také dobré zkušenosti…nicméně vždy byla mezi námi i tak dostatečná vzdálenost.

>> 34Regulus, 24. 05. 2014 10:12:51

…geniální nápad , co takhle rovnou zapálit celej les …

V lese jsou mnohem nebezpečnější situace než přepadení. Moji rodiče jednou šli v noci kolem pole a slyšeli v něm nějaké šustění. Táta uvažoval racionálně a měl strach z divočáka. Mámu se ale pokusil uklidnit slovy: „Neboj se, to je jen nějaký úchylák.“ Bohužel, ženy se víc bojí úchyláků než prasat :)

Přepadení v lese považuji za nepravdepodobne. S těmi divočáky je to horší. Potkávám se s nimi dost často. Pokud mi kříží cestu, tak zastavim a nechám je odbehnout. Když je vyplašim, tak utečou. Nikdy sem se nebál, ale loni na podzim me jeden velký divočák dost znejistel. Stal na cestě proti me asi 20m přede mnou a po krátkém očním kontaktu se proti všem předpokladům rozbehl přímo na me. Naprosto sem ztuhnul a kdyz mi proběhl kolem nohy, tak sem to rozdychaval jeste 15min. Peprak bych z kapsy rozhodne nestacil vyndat. Od te doby uz mam větší respekt.

>> Losík, 27. 05. 2014 10:23:43 Peprak bych z kapsy rozhodne nestacil vyndat.

Hlavně pepřák tu horu masa pohybující se rovnoměrným přímočarým pohybem nezastaví.

>> poohDA, 27. 05. 2014 11:00:38

Myslím, že by bylo rozumné brát si s sebou na běhání do lesa vidle. Ty by tu horu masa zastavit mohly a ještě by pak byla hora masa :)

>> Losík, 27. 05. 2014 10:23:43

Chyba, pepřák je třeba nosit zásadně v ruce! Odjištění a stisknutí je pak otázka desetinek vteřiny.

Nejlepší je běhat s pepřákem v jedné ruce, s vidlemi za pasem a s velkou řehtačkou v akci v druhé ruce.

Ale pro jistotu takto vybaven se vypravovat jen na dohled lesa – přeci jen, jistota je jistota a i z lesa může něco vyběhnout…

Jinak proti úchylům je nejlepší převlek za starého dědka s dubovou holí. Jenže v tom převleku se blbě běhá, když máte ještě držet pepřák, vidle a řehtačku proti divokým sviním.

Jestli pak není lepší vůbec v lese neběhat – ani na dohled. 

Je vobec nejaky pripad prepadnutia bezca/bezkyne nejakym uchylakom v lese? (americke krimi serialy nepocitam)

Úplně nejradši běhám v lese (akorát ho mám trošku dál, v týdnu to nestíhám) a víte proč – nejsou tam lidi… Podobná nebo úplně stejná témata se tu už řešila, stačí je vyhledat.

>> Mirek Kostlivý, 27. 05. 2014 14:33:49

Ono to není tak jednoduchý, pokud s tou variantou vůbec nepočítáš, tak zůstaneš stát jak přibitý a nestačíš vůbec reagovat. To jak se psem, pokud potkám psa na volno, tak jsem okamžitě připraven ho nakopnout, pokud by šel po mě. Nedávno na mě vyběhl pes z otevřených vrat, nebyl jsem na to vůbec připraven a než jsem si to uvědomil, tak mě stihnul kousnout do stehna. Byl to vlčák a jeho majitelka ho vůbec nedokázala odvolat. Takže pomohly až ty kopy. A reakce majitelky: já se vám omlouvám, nechcete odvézt do nemocnice… to co jsem jí řekl se zde nedá publikovat.

Je pravda že víc než úchyláků, bych se bál čoklů na volno a jejich nezodpovědných páníčků. Za ty dva roky co běhám jsem těchto „blízkých setkání třetího druhu“ :) zažil nespočet :/

http://www.armed.cz/…yhody/t-196/

Náboje hlukové či slzotvorné (+ hlukové). Používám na Silvestra. Lze s tím odstartovat závod.

>> Losík, 27. 05. 2014 10:23:43 … po krátkém očním kontaktu se proti všem předpokladům rozbehl přímo na me…

Konzultoval jsem to s bývalou studentkou MendelU – exnadhaněčkou na honech, a jde prý o standard. taktiku používanou kňoury při útěku z pásma palby

>> Brutto, 27. 05. 2014 15:18:05 …pripad prepadnutia bezca/bezkyne…

Ano, např. letošní brněnský voňavý fantom

>> jm1, 27. 05. 2014 21:00:49

Stejně jako u řady jiných přepadnutí běžkyň ovšem v odkazu nejde o volnou přírodu, ale městské čtvrti – „rekreační oblast“ píšou. Ano, parky a město vůbec jsou nebezpečné, ale mimo civilizaci jde opravdu spíš o ty divočáky, než lidi.

EDIT: jo ale zase si nevybavuju, že bych četla o běžci-běžkyni zraněné divočákem – zkusím pohledat… O turistech porvaných medvědem se ví, v místech výskytu medvědů bych se opravdu bála – jedině fakt preventivně hlučet.

Ahoj, běhám v lesích už 20let a mřím 155 a půl cm . Potkala jsem zmije, vběhla jsem mezi rodinu divočáka – koukali překvapeně, hodně psů bez vodítka i obojků, ale ty mají na starosti zajímavější pachy než pach zpoceného běžce, houbař zabraný do hledání hub, vandráky, ale všichni byli v pohodě. Jediný nebezpečí vidím v hnusných, odporných, nenápadných klíšťatech. Jo a pepřák a vidle sebou netahám. Mobil, až když běžím víc jak 20km.