VlastoK gratuluji ke zlepšení a fantastickému času 2:43:26 h.

Nechceš napsat něco málo o závodě? :)

nejen Vlasta ale i Justina si zabehla paradni osobak, takze si myslim ze report brzy bude na nastence ;) ale to neznamena ze nam sem VlastaK nemuze napsat neco jeho slovy :)

Spisujem doják. Cez víkend ho chcem dokončiť a odoslať Mirovi eN na 42195.

V skratke k trase: je to point to point maraton. Tento rok sa bezalo z troch miest Vittorio Veneto, Vidor a Ponte di Piave do Treviza. Beží sa po placke z vnútrozemia smerom k moru, rovnako fúka i mierny protivietor. Povrch hladký asfalt, doprava kompletne uzaveratá. Beží sa otvorenou krajinou, medzi dedinkami. Rozkvitnoté lúky, za chrbom Alpy, v dedinách ľudia povzbudzujú. Trasy sa stretli na 20. km, odkadial viedli spolu. Kostky boli len posledné 2 km v historickom centre Trevisa.

Organizačne bol maraton zabezpečeny bezchybne. Odvoz autobusom na štart, odvoz vecí. Všetko klapalo ako hodinky. Občerstvovačky zásobené voda, mineralka, čaj, ion, banány, pomaranče, špongie. Obsluha občerstvovačiek výborná. Značený každý km. Číp bol v čísle, záloha sa nevyberala. Štartovné 25 EURO, dostali sme funkčné značkové tričko mizuno, polkilové balenie sušenek, balíček těstovin, nápoje Izostar, odvoz na štart, igelitové vaky na veci aj s nálepkou so štartovacím číslom. Pasta party bola pred behom v sobotu (miska s téstovinami, žemla, tanier so syrom, salámom, fazulou, minerálka, na stoloch bolo červené a biele víno) i po behu v nedelu bola pasta party ( na tej som nebola). Po dobehu nám smerovali do stanu, kde bol obrovský piknik voda, ionty, ovocie, jogurty, kefiry, kolace, susenky a co ja viem co vsetko, kazdy si mohol vziat kolko chcel i 3 x. Ze bola okrem toho este pomaratonska pasta party ma sokovalo, lebo toľko by človek ani nezjedol. Bleskový výdaj vecí v cieli.

Nemožno nič vytknut, pekný maraton i krajinou, povrchom trate, profilom. Nevýhodou bolo pocasie, teplo ako v pekle v tieni 20 C a preplnené hoteli v Trevise, skoro vsetci boli ubytovani na mieste, preto si treba zabezpecit ubytovanie dostatocne vopred. Satrovalo 4 600 ludi, 90 % Italov.

Milane, díky za gratulaci, i když k fantastickému času to má pořád hodně daleko 

Justína už tady detailně vylíčila trať i organizaci maratonu, tak já přidám jen něco ze svých pocitů.

Cíl před startem závodu byl jasný – běžet na OR. Ale měl jsem z toho trochu obavy, to přiznávám. Své sehrálo i počasí. Víkend před maratonem jsem strávil na běžkách v Krušných horách a o šest dní později stojím v Itálii, nad hlavou modré nebe a teploměr ve stínu se nebezpečně blíží dvaceti stupňům nad nulou… Měl jsem v hlavě jednoduchý plán – startoval jsem z městečka Vidor, odkud zároveň startovali elitní ženy, tedy všechny, které mají maraton pod 3:00 hod. Proto jsem si říkal, že nebude špatné se za některou z žen pověsit a v pravidelném stupňovaném tempu, které dobré běžkyně umějí, se nechat dovést do cíle. Dopadlo to tak, že po startu jsem vyběhl hodně pomalu. Nějak jsem na tom startu zaspal, možná i z obavy nad tím, jak příštích 42 km bude probíhat, a dostal se přede mne vodič na 3:00 hod. a s ním i početné pole běžců, které kolem něj vytvořilo hradbu těl přes celou silnici. Nedařilo se mi je předběhnout! Až když jsem zjistil, že jsem první km běžel za 4:11 min., což bylo cca o 20 sekund pomalejší než tempo, kterým jsem chtěl běžet, vyběhl jsem úplně na krajnici (skoro do trávy) a celou skupinu předběhl. Pak jsem postupně zrychloval, předbíhal spoustu lidí a hledal skupinku, ke které bych se připojil. Druhý km už byl za 3:55 min., 3. km za 3:49, další dva za 3:42 min. To už jsem si říkal, abych to s tím tempem trochu nepřehnal. Zvolnil jsem a konečně našel skupinku, která mi vyhovovala. Tvořila ji jedna žena (skončila na 4. místě) a dva muži. Běželi tempem cca 3:50 až 3:55 min/km. Společně s nimi jsem uběhl dalších cca 25 km. Až když šlo do tuhého, někde za 30. km a tempo skupiny se stále častěji blížilo k hranici čtyř minut, tak jsem se od nich odpojil. Pověsil jsem se za nějakého Itala, který startoval z Vitoria Veneta a s ním jsem běžel skoro až na 40. km. Na 35. km dokázal zrychlit na 3:48 min/km a smazat tak ztrátu, kterou jsem nabral zpomalením naší skupiny. Běželo se mi dobře, žádná krize, nic. Jen jsem se pořád bál zrychlit, protože jsem vzpomínal na loňský maraton ve Stromovce a na to, jak tam se mnou posledních pět km zamávalo. Až těsně před poslední občerstvovačkou na 40. km jsem opět zrychlil, odpoutal se od Itala a poslední dva kilometry už jsem utíkal co to šlo. Vím, že poslední dva km byla sama zatáčka a dlažební kostka. Ale to je tak všechno. Okolí už jsem moc nevnímal, jen se snažil být co nejdříve v cíli 

Vlasto, gratuluju (samozřejmě i tobě, Justíno) a díky za povídání. Podle toho, co píšte (a eN) to vypadá na hezký maraton, který by stál i za účast.

[quote=VlastaK]Bě­želo se mi dobře, žádná krize, nic. Jen jsem se pořád bál zrychlit, protože jsem vzpomínal na loňský maraton ve Stromovce a na to, jak tam se mnou posledních pět km zamávalo.[/quote] Tak to jsi, Vlasto, určitě v cíli nevypadal tak zničeně, jako na podzim v té Stromovce :). Co si vybavuji, hovořilo se ti ztuha, teď je to parádní výkon i čas! Gratulace Tobě i Justíně! To se to běhá v novomanželském páru! Co první a druhá půlka, jaké byly časy? Předpokládám vzácně vyrovnané, nebo i druhá půlka rychlejší?

Tak první půlka byla za 1:21:30 hod. a druhá za 1:21:56 hod.

V cíli jsem asi opravdu nevypadal tak zničeně jako po Stromovce Mohl jsem normálně mluvit a dokonce jsem si dal i jogurtové mléko, které nabízeli ve stanu s občerstvením. Což si dát po jiném maratonu, tak by brzy ze mně zase letělo ven 

Vlasto, Justino-gratuluji, super casy. Doufam, ze se potkame na PIMu. Aspon u Prasne brany, kdyby snad ne ve startovnim poli.