>> Alena, 9. 1. 2009 09:20:33

Běhat chodím mezi 17 a 19 hodinou, někdy i později. To je právě ten čas, kdy se mi to hodí. Přijdu rozhýbaná z práce a z nákupu a tak ještě běžím běhat, protože jakmile si sednu, už se nezvednu. Ráno bych běhala ráda, do práce to mám 3 km, to by bylo super, ale ty mé předpřípravy a následný návrat do normálu mi zabírá moc času, tak to nechám být.
Takže za světla až na jaře… :o))

>> koyama, 8. 1. 2009 23:53:02

Když čtu to povzbuzování, tak mám chuť jít běhat za světla ihned. Ale naštěstí v mou běhací hodinu je opravdu tma, takže fakt nemůžu, i kdybych chtěla :o)
Ono mě to nemine – Kbelská desítka je za světla, 1/2 PIM je za světla…

>> pulec, 8. 1. 2009 14:48:50

nedokázala… to je relativní. Pokud se srovnáváš s běžci, jde to tak brát, jenže těm (nám) je jedno, jestli má někdo půlmaraton za 2h nebo za 1:30h a nebo vyhrává.
No a pokud se srovnáváš s naprostou neběhající většinou a nebo ještě ke všemu s vůbec nesportující částí populace, tak jsi dokázala v tomhle směru několikanásobně víc než oni. Prodlužuješ si život, zatímco oni si ho zkracují a ještě z toho máš radost .

>> Luckyboy, 10. 1. 2009 13:14:41

Máš pravdu. Už to, že člověk v tom shonu natáhne 3× týdně tepláky a jde funět na ovál, je výkon hodný obdivu, ale s tím se nemůže spokojit. Musí chtít jít dál, doskočit výš, běžet rychleji. Prostě mít cíle. Když se sebou začnu být spokojená, tak už nic nedokážu. A to nechci.

Stojím na prahu čtyřicítky a mám krizi středního věku. Kromě krize středního věku mám ještě astma a nechuť cokoliv dělat. Když skončilo léto, zamkla jsem kolo na chatě do kůlny a chtěla začít chodit do posilovny. Desátý nebo kolikátý rok pořád to samé – tricepsy, bicepsy, stehenní svaly, hýžďové svaly… Hm, asi to chce změnu.

Me fascinuje,jak někdo, kdo nic nedělá celý život, najednou navlékne tepláky a uběhne 3km. Nechápu to, ale taky bych ráda