7. etapa MUM - Cimrmanova

Snad k vysvětlení názvu oné etapy, která podobně jako ta první má start i cíl v Lomnici. Přesné vysvětlení by museli podat autoři trasy Tomáš Rusek a Luboš Novák. Myslím ale, že jsou zde nejméně dvě vysvětlení: Poblíž Lomnice se nachází studánka, která se nazývá Cimrmanova, a tedy připomíná legendu, že zde na místních okruzích a v lesích Cimrman realizoval své oblíbené ultramaratonské tréninky. Járovi Cimrmanovi se připisuje také metoda startů, kdy poslední etapový závod se startuje individuálně, a to tak, aby pokud možno všichni běžci doběhli do cíle ve stejnou dobu.

Etapu tvořily dva nestejně dlouhé okruhy převážně po místních lesích a polních cestách. Polní cesty byly často lemované již přezrálými třešněmi, lesní cesty zase často malinami a místy i borůvkami.

A jaké byly výsledky? Dan Orálek potvrdil i zde roli favorita časem pod tři hodiny. Ivan Ďurkovský, i když v této etapě až šestý, si s výrazným náskokem udržel celkové druhé místo před třetím Němcem Jobstem von Palombini. Běželo totiž mnoho běžců, kteří předchozí etapy neběželi nebo běželi jen některé, například brněnští Jarda Kaše a Pavel Hověžák. Ale i ruský trenér Saša Alexejev, který v předchozích etapách doprovázel své svěřence jejich rychlostí, nyní ukázal, co umí. Po závodě si pochopitelně neodpustil svou oblíbenou cigaretku.

Po páté hodině odpolední se v místní restauraci konalo závěrečné vyhodnocení. To se z technických důvodů trochu pozdrželo. Velkou radost měl ale ze svého diplomu a ocenění Stanislav Juránek - za prvý maraton v životě. On sám měl však specifický dárek pro americkou manželskou dvojici Whortonových za to, že všechny etapy běželi spolu od startu až do cíle. Co bylo tou cenou? Ve štíhlé nádobce z kunštátské keramiky dobře uzavřená pravá moravská slivovice.

Německá výprava pověřila svou nejstarší delegátku Sigrid Eichner k předání zvláštní ceny jedné z pořadatelek, Míše Skyříkové. Místní starosta zase měl zvláštní cenu pro absolutního vítěze Dana Orálka. Ten již sice držel v ruce veliký pohár, ale od starosty dostal pamětní medaili. Starosta vysvětluje: "Je to už podruhé, co vám ji dávám, ale tentokrát je jiná než loni. Letos je od městyse Lomnice." Tím pokazoval na nedávné obnovení označení městys pro obce, které v minulosti toto označení měly.

Všech 25 běžců (z toho pět běžkyň), kteří absolvovali všech sedm plných 43km etap, tedy 301 km, obdrželi spolu s diplomem také věcný dar a pohár. Z krásného třetího místa v kategorii žen se radovala Pavlína Procházková (a její dvě dcery, které tam byly s ní) po velmi vyrovnaném a mírně se zlepšujícím výkonu v jednotlivých etapách. Prvou pozici získala Milada Barešová a tu druhou Kristine Whorton.

Podobně vzestupnou tendenci, ale mnohem výrazněji, a to až od 4. do 7. etapy, zaznamenal Standa Junga, když výkonem v poslední etapě ještě stačil zamíchat celkovým pořadím a dostat se do prvé desítky v kategorii mužů. Ne už tak se dařilo mně - po prvých třech etapách, které naznačovaly stálou vzestupnou tendenci, přišly žaludeční potíže, posléze následované také potížemi s lýtkem, takže právě ty poslední tři etapy byly jen "na výdrž".

Své stabilní výkony předvedli naši ultramaratonci Dostálek a Barbořák, Zdeňkovi Kumstovi se kvůli poraněnému lýtku tolik nedařilo. Stabilita výkonů je asi velmi příznačná pro německého Reinera Schädlicha, který si liboval při krkolomných sebězích po ostře kamenité cestě a byl zde schopen ostatní předběhnout na 100 m o polovinu. Když jsme se poblíž občerstvovací stanice míjeli, říkal mi česky: "Já mám flašku", a zdůvodňoval tak, proč neztrácí čas na občerstvovacích stanicích, kde pouze oznámí své startovní číslo, jak jinak než česky "dvacet osm", nechá si doplnit obsah flašky a běží dál...

Stránky ČAU (Česká asociace ultramaratonců)
Propozice MUM (Moravského ultramaratonu)