Winschoten: svátek ultramaratonu (1)

?esko vyslalo neobvykle po?etnou výpravu o deseti závodnících. D?vodem bylo jednak to, že se MS konalo po dvou letech v Evrop?, a také nar?stající zájem o ultramaraton, což se projevilo v tom, že po mnoha letech jsme m?li družstvo žen. V ženách startovaly: Milada Barešová, Zdena Komárková a Pavlína Procházková. V mužích se potom na start postavili: Pavel Hota?, Jaroslav Kaše, Jirka Krej?í, Jan Ondruš, Daniel Orálek, Mirek Osladil a Petr Dostálek. Všichni muži už n?jakou stovku absolvovali, ale pro všechna d?v?ata to byla premiéra, kdy nejvíce zkušeností s ultra asi m?la Pavla, která letos b?žela MUM a závod na 24 v Kladn?. Milada dokonce MUM vyhrála, ale delší závod neb?žela.

Výprava byla rozd?lena na t?i ?ásti. Dodávka vezla sedm závodník? a Hanku Kašovou jako doprovod. Mirek jel s Petrem a bral jako doprovod V?ru. Obytným autem potom v pátek dojel Jirka v doprovodu svých dvou dcer.

S dodávkou jsme dorazili ve ?tvrtek o p?lnoci do centra Winschotenu, kde nás po?adatelé rozd?lili po dvou do rodin, které nás ubytovaly na následující 3 dny. Tento zp?sob ubytování je ve Winschotenu již tradi?ní. Zhruba 150 ú?astník? bydlelo v rodinách a asi 250 dalo p?ednost hotelu. Pozd?ji jsem se dozv?d?l, že o poskytnutí do?asného p?íbytku je mezi místními velký zájem a pokud n?kdo se závodník? nep?ijede, postižená rodina je velmi zklamaná. O všechny bylo p?íkladn? postaráno, krom? postele jsme dostávali stravu v libovolném množství a navíc ?lenové rodiny pomáhali na trati nebo aspo? p?išli povzbuzovat. P?i odjezdu jsme navíc všichni dostali sva?inu na cestu. Není pravd?podobné, že n?kdo z Winschotenu bude ?íst ?lánek na behej.com, ale p?esto jim musím znovu pod?kovat.

Technická konference se konala v pátek ve 14:00 ve vesnici Zuiidbroek, kde byl hotel pro ú?astníky. Bylo zde krom? již známých v?cí op?t zd?razn?no, že se nesmí používat p?ehráva?e. Dozv?d?li jsme se detaily o ob?erstvení, trati a po?así na závod, které m?lo být pod mrakem s maximem kolem 20 stup??. Po technické konferenci následovala pasta párty a p?esun do Winschotenu, kde se všechny výpravy ú?astnily zahajovacího ceremoniálu s vlajkami. Tato zábava p?ilákala zna?né množství p?ihlížejících a nám dodala v?domí významnosti tohoto závodu. Po skon?ení a povinném focení jsme se p?esunuli do nedaleké hospody na jedno malé pivo pro lepší spaní a po cest? poskytli n?kolik slov místnímu rádiu, jehož speaker objížd?l na motorce m?sto.

Start závodu byl v sobotu v 10:00. Snídani jsem si p?ipravil z instantní kaše p?ivezené z domu a tiše závid?l Petrovi jeho apetit dv? hodiny p?ed závodem. Závod se b?ží na 10 km okruhu, který celý vede p?es m?sto. Ob?erstvení bylo 400 m p?ed cílem a na 5. km. Zde m?l každý stát sv?j národní st?l a jako poslední bylo ve?ejné ob?erstvení. Na 2. a 7. km byla ješt? oficiální stanice s vodou a houbi?kami. P?ed cílem u našeho stolu zajiš?ovala ob?erstvení V?ra, ale na p?lce nebyl nikdo, takže jsem uvítal nabídku Berta z mé adoptivní rodiny, který šel ob?erstvovat na p?lku okruhu.

Na startu, který byl v místní sportovní hale Klinker, se tísnil velký dav lidí, našt?stí štafety, kterých bylo více než 300, startovaly ve vedlejším pruhu. Zám?rn? jsem startoval zezadu, abych nep?ehnal tempo, a to se povedlo. První kilometry jsem se prodíral mezi pomalejšími ú?astníky a mezi?as na 10 km byl p?es 43 minut. V druhém kole jsem se rozhodl mírn? zrychlit tempo. Na ob?erstvova?ce v polovin? kola jsem si vzal láhev s ion?ákem a pár hlt? jsem vypil, aby se žaludek za?al p?ipravovat na pozd?jší d?inu.

Na konci druhého kola se zatáhlo a spustil se první desetiminutový jemný deštík, který sice ze za?átku osv?žoval, ale v zesilujícím v?tru docela studil. Tohle deš?ové povzbuzení nás na trati potkalo nejmén? t?ikrát.

Pavel b?žel prvních jeden a p?l kola se mnou a pak naznal, že tempo je pro n?j asi p?íliš rychlé a zpomalil. Otázkou bylo, jestli mu to už nevzalo p?íliš mnoho sil. P?i pr?b?hu do druhého kola jsem si vzal první gel a zapil ho vodou. Zatím všechno fungovalo, tak jak má. Po t?etím kole jsem za?al poci?ovat první známky ztuhlosti ve svalech, ale v téhle fázi závodu to beru jako p?ipomenutí, že ješt? b?žím. Metou 42 km jsem probíhal v ?ase 2:58, což odpovídalo mé snaze dostat se co nejvíce pod 7:30 na 100 km.

První krize za?ala hned po 50 km. Byly to první p?íznaky poklesu cukru a mírného vy?erpání. Bolest sval? už je v této fázi docela silná, ale hlavn? jsem m?l pocit, že m?j motor dojíždí. Na ob?erstvení v p?lce se potom plížím tempem 5 min/km a nekone?nou rovinu snad kilometrové ulice zdolávám v protiv?tru, ze kterého mám pocit, že snad couvám. Na ob?erstvova?ce u Berta, který zde poctiv? stojí snad celý závod, si dám gel a vzáp?tí na oficiálním ob?erstvení do sebe nalívám colu. Za p?t minut se cítím lépe, ale m?j žaludek tento prudký atak odm??uje tlakem a mírnou nevolností, která se m? potom drží až do konce závodu.

Asi v pátém kole p?edbíhám o kolo Zdenu, která na mé povzbuzení reaguje slovy: „Já už budu chodit.“ O 20 minut pozd?ji potkám Pavlu a za dalších 20 minut Miladu. Snažím se je povzbudit, ale je jasné, že už si prožívají svou první stovku na plno se všemi pocity, co k tomu pat?í. Každé další kolo zjiš?uji na mezi?ase, že zpomaluji, ale p?esto mám pocit, že b?žím nejmén? stejn? rychle jako na za?átku.

Po pr?b?hu sedmým kolem dostávám k?e? zep?edu do pravého stehna. Musím zastavit …

Pokra?ování za týden

Tabulka výsledk? a mezi?as?

Oficiální výsledky závodu

Fotogalerie na dao.rajce