Zdenek Buldok, Miloš Škorpil | 3. 4. 2008 | Přečteno: 2044× | Tisk článku
Na 15. kilometru premiérového půlmaratonu jej přepadl takový hlad, že odběhl do nejbližší večerky a požádal o jeden banán s tím, že jej po skončení závodu přijde zaplatit. Odpověď byla tragikomická: "Ne peníze, ne banán!". I takovou příhodu zažil Buldok ve své dosud nejtěžší části přípravy na květnový maraton.
Lenka začala svůj článek o Pražském půlmaratonu větou: "Bylo to úžasné od začátku do konce". Tak to cítila ona. Můj dojem při doběhu v cíli byl stejný: "byla to paráda". Narozdíl od Lenky jsem ale já tento pocit neměl po celou dobu závodu.
Už ráno před závodem jsem byl hodně nervózní. Nikdy jsem neuběhl víc jak 10 km, a to ani při tréninku, kromě mého skoro maratonu na Vysočině při mém zakufrování.
A teď je přede mnou 21 km. Běhat jsem začal teprve před šesti týdny, navíc po těžkém úraze. Předtím jsem půl roku jen ležel, maximálně se učil sedět a neohrabaně vstávat z postele. Přibral jsem za tu dobu 10 kilogramů a mé svaly totálně ztuhly. Protože jsem byl šťastný, že začínám zase chodit bez berlí, dal jsem do rehabilitace co nejvíc svých sil a dal si obrovský cíl: „Uběhnu maraton“.
To, že se na sport nebudu dívat jen z postele nebo invalidního vozíku, byl důvod, proč jsem se rozhodl běžet jako vyslanec Centra Paraple a pomoci lidem, kteří na vozíčku skončili.
Nejsem tedy žádný rozený běžec, neběhám proto, že by mě to bůhvíjak bavilo. Vážil jsem 106 kg a s touto váhou se běhá velmi těžko. I když jsem již 6 kilo z původní váhy „sundal“. Pravidelně jsem neběhal ani před úrazem, sem tam nějaké proběhnutí bylo, ale opravdu jednou za čas tak 4 km, jen pro potěšení.
Sportoval jsem vždycky, ale přednost měl u mě box, posilovna a bazén. Také s mou postavou opravdu nikdy žádný běžecký závod nevyhraji a jsem šťastný, když doběhnu do cíle, i když třeba poslední.
Po každém běhu cítím, jak namáhám klouby, bolí kolena i kotníky a nejen to. Je to, jako byste si na záda dali pytel brambor a měli běžet celý závod s ním. Zkuste si to někdy… Jenže já se rozhodl pomoci lidem s poraněnou míchou a běžím pro ně. Překonám svou bolest kloubů a svalů a zdolám nejtěžší běžecký závod a jako jejich vyslanec se pokusím vybrat co největší částku, abychom jim jako Buldok-tým pomohli.
Tito lidé se bohužel už nikdy neproběhnou. A já můžu, i když vážím metrák a běhám jako slon. Ale můžu! Co by oni za to dali. A proto poběžím i za ně.
A teď zpátky k půlmaratonu: Ze stejného důvodu, proč běhám, jsem se postavil i na start Pražského půlmaratonu. Ne jako ostatní, kteří mají z běhu potěšení, ale proto, že běžím za svůj Buldok-tým a pro dobrou věc.
Už ráno před závodem jsem byl pěkně nervózní, to víte, 21 km přede mnou a fůra lidí, co mi věří. Neříkám, že jsem se na závod netěšil, naopak. Miloš umí namotivovat snad každého a já se na start postavil s úsměvem a dobrou náladou. Také po vystartování jsem měl výbornou náladu, pohoda dodala sebevědomí a já běžel „jako o závod“ a držel krok s Lenkou.
Věděl jsem, že Lenka půlmaraton zvládne v pohodě, a mně se s ní běželo moc dobře. Gratuluji, Lenko. Chtěl jsem se jí držet, co to půjde, a současně podržet ji. To jsem dokázal, ale jen do devátého kilometru. Tam mi síly začaly docházet. Zatímco Lenka běžela pořád stejně, mě nohy přestávaly poslouchat, a tak se mi začala vzdalovat. Já běžel pomaleji a pomaleji, na 14. km mě doběhl Miloš se svou partičkou tragédů a já myslel, že se budu držet s touto skvělou partou a doběhnu na plánovaný čas 2:30.
Jenže síly ubývaly čí dál víc a já neměl vůbec žádnou energii. Ne že bych pociťoval nějakou bolest svalů, snad jen klouby "zlobily", dech v pohodě, ale byl jsem vyčerpaný a totálně bez energie.
Dal jsem si energetickou tyčinku, kterou jsem si schoval na horší časy, a ono nic. Žádná energie. Žádná síla běžet. Jako bych si nic nedal.
A najednou se naproti mně, na druhé straně, objevil jako na zavolání obchod se zeleninou. Moje spása! Vběhnu do obchodu a prosím prodavačku o banán, že běžím závod, nemám žádnou energii a potřebuji banán. Že sice u sebe teď nemám peníze, ale že jí je přivezu později. Prodavačka zavolala svého šéfa – Asiat na mě koukl a řekl: „ne peníze – ne banán“.
Měl jsem smůlu.
Mé utrpení tedy pokračovalo. Ano, bylo to utrpení, ne běh pro radost. Spása ale přišla na 16. km. Běžím tempem slimáka a najednou se vedle mě z ničeho nic objeví můj 14letý syn, kousek běží se mnou a hlavně má pro mě energetickou tyčinku, kterou mi měl dát v cíli po závodě.
Potkali jsme se úplně náhodně, v tu chvíli s mou partnerkou kráčeli do centra k Rudolfinu a já si to „běžel“ zrovna na Smíchov. Viděli mě asi 100 metrů před sebou, syn mne doběhl a vysvobodil z utrpení. Tyčinka pomohla. Rozběhl jsem se a snažil se dohonit Miloše.
To už se mi bohužel nepovedlo, ale svůj první půlmaraton jsem doběhl v čase 2:31:38. A to jsem jej chtěl v krizi cestou vzdát. Vím, že kdybych neběžel jako vyslanec Centra Paraple, vzdal bych jej. Pomyšlení na lidi, kteří seděli na vozíčku podél trati a povzbuzovali nás běžce a drželi palce všem, kteří se rozhodli běžet, mi dávalo tu poslední naději a sílu nevzdát se a dotáhnou těch svých 100 kg do cíle. Dokázat, že nejen „když se chce, tak to jde“, ale že to jde, i když se nechce a tělo stávkuje.
Vím, že se budu trápit ještě víc na Pražském maratonu v květnu, ale přesto se na tento start postavím a budu bojovat ze všech buldočích sil. Bojujte prosím se mnou, přispějte jakoukoliv částkou přímo na konto centra Paraple 10006-18831021/0100 a do poznámky nezapomeňte napsat „Buldok-tým“.
V současné době jsme vybrali 11750 Kč.
Plně rozumím Lence, která se na start maratonu prý stavět nebude. Taky bych si za jiných okolností dal třeba rok a připravoval se v klidu a za rok si jej zaběhl. Já ale nemůžu, vsadil jsem se a hlavně chci pomoci dobré věci. Jsem Buldok, a já to dokážu!
Nevím jak vy, ale já jsem si Buldoka oblíbil. Je to hodně velký svéráz, kočírovat se dá jen velmi málo, tedy spíš skoro vůbec. Ale žije a to je, oč tu běží.
Když mi s Lenkou hned ze začátku Půlmaratonu vzali roha, říkal jsem si: „Kde tě asi Buldočku, kde tě asi dostanu?"
Trvalo mi to dost dlouho. V podstatě jsem sobě i jemu přál, abych ho nedoběhl nikdy. I tak si zaslouží můj hluboký obdiv. Je fakt, že za normálních okolností, tedy pokud by se nerozhodl běžet pro Paraple, bych se mu nejspíš jeho úmysl běžet už nyní maraton zkusil rozmluvit, protože to se zdravým životním stylem, který se snažím svým svěřencům vštípit, nemá nic společného.
Ale co s ním můžu dělat?
Jedině mu pomoci to přežít pokud možno bez újmy na zdraví. A budete se možná divit, já si myslím, že to zvládne. Bude ho to sice bolet, hodně bolet, ale půjde to!
Nakonec, i když se to nezdá, je Buldok stejným motorem pro ostatní, jako dosud byla Lenka. Jsem osudu vděčný za oba dva, že se rozhodli dokázat si, že mají na to zvládnout běžet takový flák cesty.
Buldoka ještě čeká velká zkouška, za týden se bude muset v rámci tréninku poprat s 32 km na běžeckém víkendu ve Skalné, protože to kdyby nedal, tak může na cíl maratonu a pomoci Parapleti zapomenout. Ale on to určitě zvládne. Je to přece Buldok!
Miloš Škorpil
Buldok Tým tvoří: Zdenek Buldok, Porcelan delux, Rostislav Tomeš, Blanka Živná, Lenka Lasková, Soňa Otavová, Zora Hackerová, Behej.com sro, Peter Kovalík, Ivo Peterka, Hana Taslerová, Kateřina Gališová, Tomáš Vorlíček, Vladimír Novák, Mapo, Miroslav Otava.
Na seriálu o přípravě Buldoka na maraton se podílejí:
STŘECHY Boháč & Marek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Buldoku, jaký má důvod to, že tady píšeš své jméno Zdeněk Buldok a ve výsledcích půlmaratonu máš jméno Zdeněk Uhl?
Přečti si sérii článků od začátku a třeba to pochopíš. A jestli to nepochopíš, tak to neřeš. ;-)
ipeterka: Přečti si mou otázku ještě jednou. Podívej se na výsledky z běhu Kerteamu na Buldokovo jméno, pak se podívej na jeho webovou stránku a nakonec na výsledky půlmaratonu, pak si znovu přečti mou otázku, třeba ji pochopíš. Pokud ne, tak to neřeš, ta otázka stejně nebyla pro tebe, ale pro Buldoka.
Ahojky, Ivo má pravdu. Popisoval jsem to v dřívějších článcích, ale rád ti to vysvětlím. Jmenuji se zdenek Uhl, ale přezdívku mám Buldok, podle mé buldočí povahy. Na závod jsem se musel přihlásit pod pravým jménem.To byl ten důvod.
Zdravím tě Buldok
Ahoj Zdeňku, držím palce ať ti maraton dobře dopadne. Podle mne jsi na 1/2 maratonu přepálil začátek a konec podle toho vypadal. Ale nic si z toho nedělej, to se občes stane i starým běžeckým mazákům :) Při maratonu se ale od začátku drž naplánovaného tempa. Však on ti to už Miloš vysvětlí. Držím palce, Mirek Otava.
Ahojky, děkuji za podporu. S přepálením začátku máš pravdu, ale nechal jsem se unést báječnou atmosférou. U maratonu si dám pozor.
Buldok
Teda klobouk dolů!!! Já běhám půl roku a myslel jsem si o sobě jak jsem dobrej, že jsem to uběhl. Buldoku, jsi dobrej a ten maraton uběhneš! Martin
Moc děkuji za podporu, proto abych to uběhl udělám všechno. Vím, že to bude těžké. jsem ale Buldok, a tak se do toho opřu ze všech svých buldočích sil.
Ahoj Buldok
Ahoj Buldoku, gratuluju ke zdolání 1/2M, maraton určitě uběhneš, držím palce, nikdy nic nevzdávej, hlavně ne předem :-)). A moc prosím ve svém týmu mně umaž to "Pro", díky.
Také děkuji za podporu a moc děkuji za pomoc Centru Paraple, "Pro" umažu.
Zdravím tě Buldok
Ahoj Zdeňku. Na první půlmaraton a navíc po tak krátkém tréninku je to výborný čas. Gratuluji. Chtěl jsem se stavit na pokec před závodem k Intercontinentalu, ale bohužel jsem přišel tak akorát abych se stihl převlíct :-(. S tím panem majitelem zeleniny jsi mi připomněl začátek filmu Volný Pád (Falling Down) s Michaelem Douglasem ... :-).
Ahojky,
čekal jsem jestli přijdeš, ale třeba se uvidíme před maratonem. Poběžíš ho ?
Za gratulaci děkuji.
Buldok
Ahoj,
poběžím jen firemní - tj. tu štafetu - a to poslední úsek, takže nevím, jak to budu před startem časově mít - musím se dostat na 30. km. Před startem si půjdu dát věci do šatny, ale budu tam muset být asi dost brzo - počítám tak v půl osmé. Každopádně bych se s tebou rád potkal. Rozhodně počkám v cíli - teda jestli tam nebudeš dřív než já, což není tak nereálné, když se dívám na tréninkové snažení některých kolegů ze štafety ... ;-)
Ivo
Velká gratulace ke zdolání 1/2maratonu. Klobouk dolům, po tak těžkém úraze, tak krátké době běhání, s takovou "figurou" uběhnout to v takovém čase, super.
Škoda, že jsi přepáli začátek, ale to se stani i sebelepším borcům :-). Maraton bych rozhodně začal ve stanoveném tempu, ale to už si tě Miloš pohlídá :-). Tak ať ti to běhá :-).
Děkuji a ť to běhá i tobě :-)
Buldok
Ahoj vsichni, drzim Buldokovi palce..-:) Maraton me taky strasne laka, ale nevim jestli bych to uz zmaknul, trenuju asi tak zhruba tak dlouho jako Buldok a cas jsem mel na pulmaratonu 1:57 bez nejakych pozavodnich obtizi. Muzete mi poradit jestli mam sanci to zmaknout nebo to nechat radeji na pozdeji?? Dekuji vsem za odpoved.
Riesim tiez tuto otazku. Zacal som behat pred 6 tyzdnami (znovu po 4 rokoch), polmaraton sa mi podarilo dat za 1:53 (a zlepsit asi o pol minuty osobak:). Ten maraton sa urcite da zvladnut, myslim si ale, ze telo nam urcite bude vdacne, ak pred maratonom bude uz mat v nohach par stovak kilometrov treningu stupnovaneho postupne. Ale neda to ..., a teraz, ako sa rozhodnut? :)
Diky kubo za odpoved, muzu se zeptat jak by podle tebe mel vypadat treninkovy plan na tech 6 tydnu co nam pripadne chybi do maratonu? Mej se
Mam malo skusenosti, aby som nejak radil s treningovym planom, ale staci napr. pozriet do maratonovin, co sme dostali v startovnej taske k 1/2 maratonu (prip. daju sa stiahnut zo stranok pim), kde nam Milos Skorpil pise pekny priklad na trening na posl. 6 tyzdnov. Co sa doporucuje: asi najdolezitejsie su tie 2 predpisane treningy cez 30km - ako naznacuje aj sam Milos hore v clanku.
Gratuluju ke zvládnutí půlmaratónu Buldoku! Nemáš ani o moc pomalejší čas, než jsem měl při své premiéře já. A to jsem měl výrazně běžečtější váhu.
Přeju hodně sil do maratónu a protože jsi mě dost pobavil svou historkou s ovocem-zeleninou, mám pro Tebe jeden tip: Co zkusit obšlápnout předem pár obchodů okolo maratónské trati a nějaké to jídlo si tam předplatit. :D
Jééé, to je super nápad, škoda, že mě to nenapadlo :-)
Zdravím Buldok
Tak ještě jednou vyžývám všechny, kdo nemají v plánu běžet PIM Maraton, před časem jsem slíbil Buldokovi podporu při Maratonu a napadlo mne přihlásit se čtyři lidé na štafetu Buldok týmu a nehledět na svůj čas a běžet tempem Buldoka. Pokud se nikdo nenajde čekám na Buldoka u bazénu v Podolí cca 20. km a poběžím s ním mimo závod až téměř do cíle, Buldok to ví a hlady neumře já budu mít po kapsách taky něco k jídlu :-).
"Je fakt, že za normálních okolností, bych se mu nejspíš jeho úmysl běžet už nyní maraton zkusil rozmluvit, protože to se zdravým životním stylem, který se snažím svým svěřencům vštípit, nemá nic společného. Ale co s ním můžu dělat? Jedině mu pomoci to přežít pokud možno bez újmy na zdraví.
" citát z dodatku pod článkom od samotného trénera Miloše Škorpila a plne s ním súhlasím. Berie si na seba ťažký záväzok a veľkú zodpovednosť.
Máš pravdu, ale poběžím pro dobrou věc a proto se na start postavím a se závodem se poperu jako pravý buldok.
ahojky Buldok
Hezký den všem.
Sleduji Buldoka od začátku a moc mu fandím.Jelikož jsme si tělesnou konstrukcí přibližně stejní zajímá mě i jeho sportovní zlepšování.Pravidelně běhám teprve 10 měsíců - 3x týdně . V Praze jsem běžel taky přibližně se stejným osudem jako Buldok akorát já jsem nesháněl banán ale WC což se mi na 16km podařilo .Asi 6minut vzalo za své a taky jsem to pak už velice těžce rozbíhal.Nevadí bylo to moc fajn .Ale představa , že v cíli jsem teprve v polovině maratonu by mě dost děsila o to více si cením Buldoka ,vím že to dělá pro dobrou věc ,proto jsem na konto paraple taky něco poslal.
Zdenku - přeji Ti aby to vyšlo a kdyby ses rozhodl to běžet jako štafetu a ty na posledním úseku myslím , že by to každý pochopil.Do té štafety bych se klidně přihlásil,ale jsem z daleka-Slezsko-a Ty tam máš určitě dost spolubojovníků. Přeji Ti úspěch a dobrou závěrečnou přípravu.
Ahojky,
moc ti děkuji za tvou podporu a návrh. Na start se postavím a udělám vše pro to, abych maraton uběhl. Byl bych ale moc rád, kdyby vyšel Tomášův nápad a formou štafety by se mnou běželo víc lidí, škoda, že jsi tak daleko a nemůžeš se připojit. Nebo se do Phy chystáš ? Byl bych rád.
Zdravím Buldok
Bohužel 7.5.odlétám do zahraničí a vracím se 17.5.Určitě se podívám na net jak jsi to zvládl.
Ještě jednou Ti přeji hodně štěstí!
Ahoj Zdeňku, gratuluji a držím palce při maratonu.
Ahoj Dane,
moc děkuji za gratulaci a taky tě zdravím.
Ahojky Buldok
Ahoj Buldoku,
Tvůj příběh mi připomíná můj loňský půlmaraton - jen s tím rozdílem, že já se snažil Miloše držet a hrál jsem dost vabank - buď se s ním udržím až do cíle na čas 1:30, nebo se s ním neudržím a je mi jedno, jak to dopadne...
No, udržel jsem se s ním jen do 5. km, ale to jsem tušil - už od rána jsem se cítil nějak divně, navíc jsem se špatně oblékl. Tak jsem až do cíle jen tak běžel, snažil se, hlava chtěla, ale zbytek těla, hlavně nohy, nemohly, tak jsem jen tak sledoval, jak mě přebíhali další a další běžci... Až na Smíchově, kdy jsem při obrátce viděl Rosťu s Mirkem (vodiče na 1:40) jsem si začal myslet, že bych to mohl přeci jen dát okolo 1:36... V cíli jsem byl nakonec za 1:36:19 a zaběhl si osobák - asi o 5 vteřin. V cíli jsem byl úplně zničený, ale už o hodinu a půl později na pokoji jsem začal přemýšlet, jaké by to bylo zaběhnout si maraton :-)
Ale to jen na okraj, jinak moc gratuluji, maraton určitě uběhneš - a kdyby ne, dojít se to dá vždycky... Po 21. km si musíš říkat, že do cíle je to už blíž než se vracet :-D
Ahoj Buldoku, také blahopřeji ke zdolání půlmaratonu, zahlédl jsem tě tam před startem. Rád bych Tě viděl i v cíli 11. května kolem 14 hod. Ale k tomu je zapotřebí mimo tvé zarputilosti také naprostá disciplína ohledně pokynů Miloše. V tomto maratonu není totiž prostor na experimenty. Důležité je také mít zajištěné po trati dostatečné občerstvení, ať už mobilní nebo nemobilní.
RSS