Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běh dětí a paragrafy

Běh dětí a paragrafy
foto: Petr Tůma (Maraton Kladno)

Michal Frabša | 24.09.2008 | přečteno: 11353×

Michal Frabša je nejen výborný běžec, ale dlouhá léta se jako profesionál věnuje také sportovnímu právu. Ve dvou dílech nás seznámí s možnými právními riziky, spojenými se sportováním jak nás, tak především našich dětí. Jeho rady mohou být užitečné nejen sportovcům nebo jejich rodičům, ale také trenérům, funkcionářům a pořadatelům. První díl věnujeme základním právním náležitostem sportovních klubů. 

Právní problematika, týkající se sportovních klubů, je velmi široká, ale u nás v České republice nepříliš známá a často opomíjená. Setkal jsem se za mnohaleté praxe v tělovýchově s různými případy opomenutí, zanedbání či liknavosti. Je potřeba si uvědomit, že žijeme v právním státě a jako vznikají vazby občansko-právní, obchodně-právní či pracovně-právní v běžném civilním životě, obdobně je tomu i ve sportu, kde však si to přílišně neuvědomujeme. Musím konstatovat, že se někdy setkávám s minimálním právním povědomím. 

Sportovní klub by měl být občanským sdružením (o.s.) podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů, řada sportovních svazů nabízí na svých webových stránkách, jakým způsobem ho lze založit a není to skutečně nic složitého. Sportovní klub by měl být registrován u ministerstva vnitra, má přidělené identifikační číslo a tudíž i právní subjektivitu, která je pro vás rodiče prvním hodnotícím faktorem a měřítkem, že váš potomek by měl být v dobrých rukou. To, že někdo pořídí název klubu a v rámci školy „nějak působí“ je právně i fakticky špatně a já bych tam rozhodně nedoporučil nezletilce ve volném čase posílat.

Každý řádně registrovaný sportovní klub konkrétního sportovního odvětví (atletika, zápas, moderní pětiboj, veslování…) je součástí celorepublikového nebo krajského sportovního svazu daného sportu, tudíž i tato skutečnost je jasným signálem, že vše má smysl a opět je i důkazem serióznosti. Aby to nebylo příliš jednoduché, nikde není řečeno, že sportovní klub musí být jen občanským sdružením, ale může být společností s ručením omezeným či akciovou společností (převážně fotbalové, hokejové kluby z důvodu obchodních). Běžné populaci však bude bohatě stačit vstupní informace, jakou to tedy sportovní klub vlastně subjektivitu má. Velkým pomocníkem je často internet, popř. webové stránky sportovních svazů, např. www.cstv.cz

Osoba trenéra – o praktických zkušenostech není pochyb, ale řada lidí si myslí, že dobrý závodník ověnčený minimálně republikovými tituly a medailemi z vrcholných evropských klání bude automatic­ky i schopný trenér. Opak je však ve většině případů pravdou. Málokdy se dokáže skloubit sportovní extra výkonnost s trenérskými vlohami. A upozorňuji na skutečnost, že nejžádanějším artiklem mezi trenéry všech sportů jsou právě ti, kteří umí pracovat s mládeží. Není nic horšího, než když vám trenér „serve“ dítě, které díky této zkušenosti na pohyb zanevře. Každý trenér, mládežnický úplně jasně bez diskuze, musí mít trenérskou licenci na daný sport. Tu mu uděluje akreditované zařízení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Většina sportovních svazů vypisuje každoročně různé kurzy trenérů nižších a následně vyšších tříd, které lze zakončit třeba studiem na trenérské škole při FTVS UK (fakulta tělesné výchovy) či bakalářským či magisterským studiem na specializovaných státních či soukromých vysokých školách. Ale to není úplně vždy potřeba, i když vzdělání není nikdy dost. Bohatě stačí např. II. trenérská třída, jejíž absolvování si můžete nechat trenérem doložit. Není to nic neobvyklého, pořádek a serióznost dělá přátele. Chráníte vaše dítě a trenér s příslušným osvědčením chrání i sám sebe. Ono když se následně něco přihodí (zranění či kolaps mládežníka při tréninku), je určitě zmíněné osvědčení v cause „plus bodem“ či „polehčující okolností“. Velmi lehce se totiž i trenér, ať už zaviněně či nikoliv, vmanipuluje nejen do občansko-právního sporu, ale v případě zranění i třeba do trestně-právní odpovědnosti. Nesmíme za vším sice vidět „čerta“, ale opatrnosti v práci s dětmi není nikdy dost, případů za poslední léta jsou spousty.

Registrace mladého sportovce sportovním klubem je podle mého názoru nezbytná. Klub či tělovýchovná jednota bojuje nejen o výši své členské základny, ale rovněž by měla být pozorná k vlastní evidenci sportovců. To právě zabezpečuje existence sportovního registračního průkazu (sportovní pas, licence apod.), která je jakousi identifikační kartičkou každého aktivního či pasivního sportovce včetně mládežnického. Jsou zde nutné údaje typu jméno, bydliště, rodné číslo, ale i klubová příslušnost, popřípadě výkonnost, absolvované závody, členské známky apod. Důležitý je hlavně údaj o lékařské prohlídce.  Myslím si, že by registrační průkaz měli mít i mladí sportovci nebo rekreační sportovci, kteří pravidelně do sportovního klubu chodí na tréninky, ale nezávodí. Je to pro mládež i rekreanty z jedné strany určitá motivační složka, že jsem „součástí něčeho významného" a na druhé straně jasná výzva „chodíš-li trénovat, musíš být zdráv a chovat se podle pravidel a stanov klubu“. Pro rodiče je to opět jeden ze signálů, že i po stránce administrativní klub nikterak „nepokulhává“ a že to trénování, ba i rekreační, má určitý řád a pořádek. Pak se většina nebude zdráhat uhradit registrační poplatek, školné, příspěvky a další nezbytné výdaje.

Jedna malá poznámka, která jasně funguje v moderní tělovýchově. Rozumný člen klubu (u nezletilce rodič) ví, že se hradí členské příspěvky. Co je v dnešní době zdarma, je trochu podezřelé. Já osobně bych měl obavy z úrovně a kvality služeb. Nic, ani sport, by trenér či funkcionář neměl provozovat jen „pro zlaté oči“ a z charity. Tudy cesta nevede.

U naší milované atletiky se však ke startu u běhů mimo dráhu přihlašují většinou děti samy, bez rodičů a trenérů. Je to chyba. Já osobně bych si neriskl je vzít, proto soutěž dětí nevypisuji. Nepodaří se totiž shromáždit u všech fyzicky rodiče u prezentace či přinést tzv. revers (souhlasné prohlášení rodičů, že souhlasí se sportovní aktivitou svého potomka). A to ještě aby to nebylo jednoduché, musel jsem zavést v jednom kontaktním typu sportu, kde jsem člen výkonného výboru svazu, že revers musí mít všichni vlepen do sportovního registračního průkazu a podpisy rodičů musí být notářsky ověřeny. Nezletilec několikrát totiž usoudil, že podpis rodiče zvládne také sám…


 Poznámka redakce: JUDr. Michal Frabša je nejen pravidelným účastníkem mnoha běžeckých závodů, ale také externím lektorem VŠTVS Palestra a FTVS UK, místopředsedou arbitrážní rady Českého atletického svazu a členem výkonného výboru České unie bojových umění.

 

 

Komentáře (Celkem 12)

Nalezené položky: 13 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Brno (Újezd u Brna)

Celkem 12770 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:33:41 (2009)
maraton: 3:40:27 (2007)

Stanislav Junga muž 24.09.2008 09:32:31

No teda to je dneska s tím sportem složité. Až teď jsem si uvědomil, jak klikatá je teď cesta dětí k atletice a sportu vůbec. Než se proderou tím množstvím instrukcí, poplatků, registrací, prohlídek, potvrzení a notářských potvrzení těchto potvrzení, tak velká část z nich asi ztratí elán :)
A podle mě to vypadá, že předepsaný povinný počet povolení, potvrzení, prohlídek, vybavení atp. bude do budoucna ještě dost narůstat. Míra byrokracie prostě roste tak dlouho, dokud zbývá nějaká iniciativa, která se dá ještě pohltit.

avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 24.09.2008 14:50:29

V tuto chvíli řešíme na pracovišti akreditaci a s tím spojené papírování a hrůza je slabé slovo…

Na tuto problematiku mám smíšené názory. Nesouhlasím s tím, považuji vše za manipulaci právníky, kteří s normálními lidmi takto manipulují. Ale na druhou stranu se pak člověk musí chránit. Je to uzavřený kruh.

Věta z posledního odstavce „…proto soutěž dětí nevypisuji…“ je pro mě hrozná. Chápu a odsuzuji zároveň.

OCHRANA, RESP. PRÁVNÍ OCHRANA, NENÍ VĚCÍ POVOLENÍ A PAPÍRU A PODPISŮ, ALE CENY PRÁVNÍKA, KTERÝ MĚ CHRÁNÍ. VŽDY SE NAJDE SKULINA…
 

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 24.09.2008 14:52:19

Ale jinak samozřejmě díky za článek, který problematiku popisuje.

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Ivo Domanský 24.09.2008 23:37:38

Stando a Dane, v praxi to obvykle tak hrozné není, naštěstí běh je relativně málo riskantní sport, co se týče těžkých úrazů nebo úmrtí při něm, ovšem Michal jako právník nás musel seznámit i s tím, co je v reálu málo pravděpodobné. Na stovkách našich závodů jsou dětské kategorie a organizátoři je vypisují, i když jsou si vědomi toho zlomku promile rizika.
Jinak by se už nemohlo dělat vůbec nic. Za celý svůj sportovní život jsem zařil jediné úmrtí dorostence při běhu, a to se stalo již před více než 40 lety na jednom krosu v Praze 4. Tenkrát byla povinnosz lékařských prohlídek a tak zjistili, že jen kluk byl na prohlídce přesně před týdnem, nic nezjistili a on přitom měl srdeční vadu jak hrom.
Eventuelní riziko by mohlo nastat v případě, kdyby se chlapec nebo dívka při atletice vážně zranili a rodiče (příbuzní) by z toho chtěli dodatečně vytřískat kapitál ve formě bolestného nebo odškodného. Tady by zřejmě došlo na souboj advokátů a vyhrál by to ten mazanější. Podotýkám ale, že neznám ani jeden případ tohoto druhu, který by se týkal dětí, pěstujících atletiku.
Trochu bych polemizoval s Michalovým závěrem v posledním odstavci, že děti přicházejí na naše běhy spontánně. Já registruji spíše pravý opak, pokud děti přijdou, tak téměř vřdy v doprovodu rodičů, prarodičů, příbuzných či trenérů a učitelů. Pravda, v kategorii starších žáků a žákyň to už tak nemusí být, ale zde jde zpravidla o děti, které už nějaký sport dělají a zdravotní riziko je v jejich případě přece jen nižší.
Na druhé straně je pravdou, že zatímco dospělý běžec přihláškou k závodu bere riziko na sebe (tak zněl aspoň právní názor, který si SOBZ nechal před několika lety vypracovat), v případě nezletilých by ovšem jejich podpi neměl právní cenu. A teď, babo, raď…

avatar

Bratislava

Celkem 151814 km
Minulý měsíc 0 km

Mato muž 25.09.2008 12:42:50

Ako pravnik a bohuzial tiez znaly problematiky, musim suhlasit s Danom67. Ide tu o manipulaciu zo strany pravnikov a neblahe „amerikanizovanie“ cinnosti ludi. Prave to najzhnitejsie z tejto spolocnosti najochotnejsie preberame (sudit sa za vsetko, aj ked nemam moralne pravdu, ale skulinka sa vzdy najde a mozem z toho vytrieskat majetok). Niet divu, ze v USA su pravnici prave ti najneoblubenejsi. Najviac zlych vtipov v anglictine je prave o pravnikoch.
K byrokracii- bohuzial, taka je realita, ale aj priemerne iteligentny clovek to zvladne sam, aj bez pravnika. Zatial.

avatar

Michal Frabša muž 25.09.2008 13:00:50

Vážení sportovní přátelé,
článek vás neměl vystrašit ale pouze upozornit na některé obecné skutečnosti, které mohou nastat. Dnes se skutečně „roztrhl pytel“ s různými návrhy o náhradu škody při tom či onom, soudy již v řadě případů rozhodly ve prospěch poškozených a v několika případech se to týkalo i organizátorů soutěží, školských zařízení apod. Proto si myslím, že i organizátoři by tuto skutečnost měli brát na zřetel. Jedná se o jejich reputaci a hlavně peněženku. Pakliže se prokáže, a to se v řadě přápadů prokáže, určitá míra zavinění třeba organizátora, podílí se na náhradě škody poškozenému, v našem případě zákonným zástupcům. To, že se dítě přihlásí na závod sídlištěm bez souhlasu rodičů a dojde ke zranění či kolapsu přímo nahrává uplatňovat náhradu škody, protože organizátor (ač v dobré víře) dítě přihlásil bez rodiče, trenéra apod. Jedna causa s dobrým koncem, která se stala před několika lety, a které jsem byl přítomen. Při juniorských lehkoatletických závodech na jednom pražském stadionu došlo v průběhu soutěží k situaci, kdy disk prolétl děravou sítí až do první dráhy, kde zrovna běželi závod mílaři. V tomto případě by podle mého názoru jasně odpovídal nejen organizátor ale i vrchní rozhodčí vrhů, který nepřekontroloval zařízení před soutěží. A pokud by to závodník přežil třeba s těžkým zraněním a doživotními následky, pak by se náhrada škody mohla pohybovat v milionech. Já nestraším, jen konstatuji. Jsme součástí moderního světa, proto doporučuji nastavit dobrý mechanismus, né nikterak stresující či obtěžující. Stačí aby každý měl lékařskou prohlídku a neplnoleté dítě revers a je vše OK, rozhodčí prohlédl dobře sportoviště apod. Proč si myslíte, že fitness centra mají vstupní smlouvy s návštěvníky?? Protože se musí chránit. Jeden případ a může je to zruinovat na celý život a vás jako organizátory také. I když běh, uznávám, je méně rizikový. Přesto bych doporučil trochu té odpovědnosti přenést na trenéry a samozřejmě rodiče. U nás v kontaktních sportech to máme jasné. Nemáš sportovní průkaz a platnou lékařskou prohlídku ne starší jednoho roku. Nestartuješ. A pokud jsi neplnoletý a nemáš revers od rodičů, tak také ne. A je jedno, jestli je to kickbox, veslování apod. Na závěr jeden příklad, kdy mi otec jednoho juniorského reprezentanta v kickboxu na letišti v Praze-Ruzyni před odletem na mistrovství světa bezelstně sděloval, že vlastně ani nevěděl, že jeho syn je tak dobrý v tom či onom aktivním sportě, a že vůbec někam chodí. Byl to přední manažer velkého podniku a neměl čas se o kluka zajímat.. taková je doba… i když s tímto nesouhlasím. A to byl také jeden z důvodů, proč jsme zavedli revers. Takovýto rodič (ač se o syna nikterak více nezajímá)bude první, který se bude domáhat soudně odškodného (a ne malého). A vyčíslit se dá vše, podložit také a soud Vám poškozenému skoro vždy nějaké odškodné přiřkne, záleží na situaci. Sportu zdar. Michal Frabša

avatar

Michal Frabša muž 25.09.2008 13:07:13

>> Mato, 25. 9. 2008 12:42:50

Souhlasím s Matom absolutně ale bohužel skutečnost je někdy jiná. A právě proto se trochu chraňme, je to někdy nepohodlné a možná to zdržuje ale je to nutné. Jsem normální člověk, bližší jsou mi vaše názory ale když dojde na „lámání chleba“, pak je problém. Zajímavé by někdy bylo o tom pohovořit na otevřeném foru, čeho jsou lidé lační po penězích i u nás schopni. A soudy se s tím musí kolikrát zabývat.. A jinak s tou Amerikou souhlasím.. plně… Tam se 200 kg vážící paní soudí s KFC nebo McDonalds, že nevěděla, že když jí 30 hamburgerů denně, že jsou nutriční… u nás bych jí zbavil svéprávnosti.. nejlépe. A někteří výrobci mikrovlnek dávají do návodů informaci, že se tam nesmí sušit zvířata… to udělá asi jen Američan. Ahoj Michal

avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 25.09.2008 15:22:56

Těší mě, že jsem takto rozproudil diskusi.
Určitě tento a další články ukáží organizátorům závodů, oddílům a dalším, kteří se okolo běhů pohybují spletitost a složitost problematiky.

Pak už je na každém, jakým směrem se vydá.
Pokud se stane, že by mladší dcera běžela na nějakém závodě (silně pochybuji, ale člověk nikdy neví), tak budu chápat organizátora, který mi dá pět papírů k vyplnění a podepsání.

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Pečky

Celkem 3518 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:33:05 (2005)
půlmaraton: 1:17:42 (2004)
maraton: 2:52:50 (2004)

Ttiimm muž 26.09.2008 07:19:43

>> Michal Frabša, 25. 9. 2008 13:00:50

Mužu jako organizátor nechat místo rodiče podespat třeba trenéra ketrý na závod děti přivedl? Má vůbec takovýto podpis nějakou váhu?

Motto: Když nemůžeš tak přidej.
avatar

listopad muž 26.09.2008 23:10:25

Pořádáme 2 běžecké silniční závody ročně,na kterých si necháváme podepsat od zúčastněných prohlášení, ve kterém se mluví o zdravotním stavu účastníka. Součástí těchto závodů jsou doprovodné závody pro příchozí (1.závod) a pro děti a mládež (2.závod). Doposud nás nikdy nenapadlo něco podobného od účastníků těchto závodů požadovat.
Bude to asi nutné, i když přibude další administrativa a na každém ze závodů je přítomen oficielně lékař.

avatar

Michal Frabša muž 28.09.2008 18:17:25

>> Ttiimm, 26. 9. 2008 07:19:43

Pokud děti přivedl na soutěž trenér, pak je lepší než nic, nechat podepsat revers za děti jemu. Právně je to sice trochu na vodě ale zbavíte se tím (alespoň částečně) určité zodpovědnosti. Jste v dobré víře a můžete trvrdit, že přece každý zákonný zástupce (rodič) své dítě svěřuje právě třeba osobě trenéra za účelem sportovních aktivit, závodu apod., tudíž se nemůže vymlouvat, že o tom nevěděl. Rozumný trenér si na začátku školního roku pozve všechny rodiče, seznámí je s tréninky a chodem klubu, režimem na tréninku apod. a nechá si účast na seznamovací schůzce stvrdit podpisem, rodiče zkušenějších „adeptů na závody“ obeznámí s obecným programem účasti na lehkoatletických závodech. Tito mu pak potvrdí buď souhlasně či nikoliv, zda-li mají zájem či ne aby jejich potomek závodil. Takže trenér ano, pokud nepodepíše, svěřenci nestartují. Nebojte se toho, nejdříve u mne také „brblali“ ale příště to měli s sebou. Ať se Vám daří. Michal Frabša

avatar

Michal Frabša muž 28.09.2008 18:32:00

>> dan67, 25. 9. 2008 15:22:56

Příklad z let minulých ze zahraničí. Mladý neplnoletý adept cyklistického sportu se sám vydal na cyklistický ovál na ukázkovou hodinu s dráhovou cyklistikou. Nadšený trenér a klubko zájemců obestoupilo cyklistickou „furtošlapku“ (nebo-li dráhový speciál, chcete-li) a trenér nedomýšleje nebezpečí nabídl zájemcům svezení na rovině. Když si zmíněný chlapec v nadšení přitahoval řemínky u klipsny, dostali se mu dva prstíky do převodníku a středové ozubené kolo ostré jak břitva mu dva poslední články uřízla jak břitva… Nebudu vás napínat, causa na několik měsíců, odškodnění požadována na klubu a ten to následně (pokud vím částečně) požadoval na trenérském nadšenci.. Celoživotně poškozené zdraví, handicap a legrace za stovky tisíc marek (tenkrát). A rodina poškozeného to vymohla.Mějte se prima. Lepší papír předem a trocha prudy než trvalý příkaz na srážky ze mzdy…třeba doživotně. Zdraví Michal F.

administrator 03.04.2010 13:32:35

Michal Frabša je nejen výborný běžec, ale dlouhá léta se jako profesionál věnuje také sportovnímu právu. Ve dvou dílech nás seznámí s možnými právními riziky, spojenými se sportováním jak nás, tak především našich dětí. Jeho rady mohou být užitečné nejen sportovcům nebo jejich rodičům, ale také trenérům, funkcionářům a pořadatelům. První díl věnujeme základním právním náležitostem sportovních klubů. 


Odkaz na článek
Nalezené položky: 13 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.