Jakákoliv fyzická zátěž aktivuje vyplavení stresových hormonů, kdy dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlené srdeční frekvenci a specifickým metabolickým změnám za účelem zajištění dostatku energie pro svaly. V následném období klidu je stresová aktivace naopak utlumena a převládnou regulační vlivy, způsobujících regeneraci a růst svaloviny.

Nadměrná stresová reakce může tuto rovnováhu porušit a regenerace proto nemusí být dostatečná. Pokud se tento stav opakuje, dochází v organismu ke stavu přetrénování.

Fyzická zátěž je příčinou dočasného stresového a prozánětlivého prostředí v organismu. Přetrénování, nebo-li syndrom náhlého poklesu výkonnosti, vzniká, pokud je zátěž organismu tak silná a svaly vyplaví tolik prozánětlivých látek, že stresová aktivace přetrvává i v období klidu. Dochází k předrážděnosti, zhoršení kvality spánku, zrychlené ranní klidové srdeční frekvenci, zpomalené regeneraci svalů, ale i k oslabení imunity.

Pokud sportovec v tuto chvíli nezbrzdí a dojde u něj k dalšímu přetěžování, mohou následovat stavy silné únavy, depresí, náladovosti, ztráty motivace, a neschopnosti udržení tréninkové intenzity s výrazným poklesem výkonnosti, kdy následný návrat k původní výkonnosti může trvat i několik měsíců.

V AKTUÁLNÍM ČÍSLE BĚHEJ.COM NALEZNETE RADY, JAK POMOCÍ SPORTTESTERŮ A JINÝCH ZAŘÍZENÍ SLEDOVAT TEPOVOU FREKVENCI A PODLE NÍ ŘÍDIT TRÉNINK A VYHNOUT SE PŘETRÉNOVÁNÍ.

Optimistické je, že pravidelným a postupným tréninkem lze v organismu vypěstovat stav vyšší stresové odolnosti. V praxi to znamená, že se oddálí nástup přemrštěné stresové aktivace organismu a tím poklesu výkonnosti.

Trénovaní sportovci jsou proto schopni zvládnout náročnější výkony a energetické zásoby u nich vydrží déle. Vzestup srdeční frekvence a krevního tlaku je pozvolnější a podobně i teplota tělesného jádra stoupá pomaleji. Vytváří se obecně schopnost delší výdrže a rychlejší regenerace. Kromě množství svalové hmoty se tréninkem posiluje i antioxidační ochrana, hustota krevního zásobení a buněčných mitochondrií, dodávajících energii.

Zajímavé je, že příznivé změny probíhají nejen ve svalech, ale například i v mozku. Pravidelné aerobní aktivity takto zlepšují paměť a myšlení, přispívají k odolnosti proti depresím, demencím, ale i předcházejí mnoha dalším civilizačním onemocněním, spojeným jinak s nadměrným stresem.

Jak si tedy užívat výhod sportu a nezničit se přetrénováním?

• tréninky zařazovat pravidelně a zvolit menší zátěž, tu postupně zvyšovat v závislosti na individuální toleranci organismu
• před a během tréninku nezapomínat na přísun sacharidů, které pomohou snížit stresovou aktivaci organismu
• netrénovat bez předchozí dostatečné regenerace a spánku
• netrénovat v období probíhající infekce (jako je například nachlazení) a v období rekonvalescence po ní

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

lékařka, poradce pro sportovní medicínu, hobby běžkyně