Budějovický maraton: Návrat Procházkové, víkendový double Orálka
Víkendový dvojstart si připsal na své konto Daniel Orálek z AC Moravská Slávia Brno. Rozcvičkou pro nedělní maraton v Budějovicích pro něho byla sobotní Radostická desítka. V Budějovicích nenašel soupeře a časem 2:38:23 stanovil nový nejlepší letošní maratonský výkon. Ve výborné formě se v soutěži žen představila vítězka Milena Procházková, čas 3:07:30 je kvalitní, zvlášť v úvodu sezóny. PŘIDÁNY ODKAZY NA VIDEO A REPORTÁŽ IDNES
Druhý ročník maratonu se v Budějovicích uskutečnil stejně jako loni v prostorách podzemního parkoviště obchodního centra Mercury. Běželo se 63 okruhů po 666 metrech plus 195 metrů. Již loňský ročník byl velmi dobře zorganizovaný a letos čekalo na závodníky další vylepšení. Počty uběhnutých okruhů a své aktuální pořadí mohli sledovat na digitální tabuli.
Karel Krejčí, Milan Adamec. Tato jména nejčastěji padala před závodem v úvahách o možném vítězi závodu. Tyto úvahy však dostaly zcela jiný rozměr v momentě, kdy se k závodu přihlásil Dan Orálek. Rázem se stal hlavním favoritem na vítězství.
V samotném závodě se jen v úvodních okruzích snažil zlobit domácí Karel Krejčí (B + H Triatlon České Budějovice), pak již vteřinku po vteřině získával Dan. V cíli z toho byl náskok 6 minut sedm sekund na druhého Karla Krejčího (2:44:30). Milan Adamec si doběhl pro třetí místo výkonem 2:50:34.
„Běželo se mi dobře, až na to, že mě zase zlobil žaludek – to už je snad nějaký maratonský syndrom… Musel jsem kvůli tomu trochu zpomalit. Trochu mi vadily ty zatáčky, takže mě z toho i bolí nohy. Jinak jsem si připadal jak na ovále v hodinovce, kterou jsem při brněnském poháru celou běžel ve druhé až třetí dráze kvůli obíhání spoluběžců. Nebýt těch problémů, mohlo to být nejméně o čtyři minuty lepší. Klaustrofobií jsem netrpěl. Je to v každém případě příjemná alternativa k maratonům v mrazu a na ledě,“ řekl po závodě jeho vítěz, Dan Orálek.
Ještě větší náskok dělil v cíli vítězku ženského závodu, Milenu Procházkovou (TRISK České Budějovice) od druhé v pořadí, Jany Candrové. Málokoho to však překvapí, neboť Milenu Procházkovou, která se v poslední době věnuje především triatlonu, zdobí titul vicemistryně republiky v půlmaratonu z roku 2002, kdy v Domažlicích v čase 1:16:30 podlehla jen o necelou půlminutu vítězce Janě Klimešové. Přesto je její budějovický vítězný čas 3:07:30 do jisté míry překvapením a svědčí to o návratu k poctivé vytrvalecké přípravě. Druhá Candrová doběhla v čase 3:20:50, třetí místo patří Radce Zbíralové za výkon 3:27:47.
Závod dokončilo 77 běžců a běžkyň z 82, kteří se postavili na start závodu. Řadu předem přihlášených závodníků skolila v týdnu před závodem chřipka.
V rámci družební spolupráce mezi Českými Budějovicemi a Lincem se na startu objevili i dva rakouští běžci, kteří dali závodu statut mezinárodního maratonu. V cíli jim patřilo umístění v polovině výsledkové listiny.
Proč právě maraton v podzemních garážích? Mnoho běžců si klade otázku o smysluplnosti startu v takovém prostředí. Není příliš jednotvárné kroužit v prostorách s nízkým podhledem třiašedesátkrát?
„Chtěl jsem, aby se v Budějovicích běžel maraton. Při pohledu do plné termínovky mi vyšel jako jediný možný termín leden a také jsem chtěl spojit konání maratonu s myšlenkou něčeho nového, neobvyklého a kladnou odezvu na svůj nápad jsem našel právě v obchodním centru Mercury,“ říká pořadatel závodu Jaroslav Novák.
Čím je jiný a lákavý tento závod ve srovnání s ostatními maratony, zaznělo z úst třetí v pořadí závodu žen Radky Zbíralové: „Líbí se mi, že při závodě jsem v kontaktu s ostatními běžci, to při jiných závodech není. Závod byl navíc dokonale připraven po organizační stránce. Na toto roční období je v garážích i příjemná teplota, nefouká tu vítr a běží se po absolutní rovině. Chybělo mi jen více sprch po závodě, k dispozici byla pro všechny jen jedna.“
Martin Hunčovský srovnává letošní závod s loňským: „Oproti loňsku se ještě řada věcí zlepšila, jde především o instalaci digitální tabule, která přispěla nejen k lepší informovanosti běžců, ale lepší přehled o průběhu závodu tak měli i diváci. Vhodněji byla umístěna i občerstvovací stanice. Jen z nápojů vylitých na zem se časem stávala lepkavá hmota, která se roznášela na botách, ale s tím jde asi těžko něco dělat.“
Pořadatelům Budějovického Mercury centrum maratonu se během dvou ročníků podařilo vybudovat závod s vysokou úrovní organizace. Tu by jim mohly závidět i závody honosící se mnohem vyšším počtem uspořádaných ročníků. Držme tomuto projektu palce i do dalších let.