Od třetího kilometru běžela mladičká čtrnáctiletá běžkyně SK Zdice Carmen Beshirová s rozvázanou tkaničkou. Přesto ji to nerozhodilo a v závodě žen zvítězila v čase 39:05. Závod mužů ovládl v magickém čase 33:33 Daniel Kupidlovský. Již 37. ročník běhu o délce 9,7 kilometrů se běžel v takřka ideálních podmínkách, polovina trati vedla po holé silnici.
Odkaz na článek

Ano musím potvrdit, že dnes byly ideální podmínky pro závod. Třeba loni teplota okolo –14 stupňů, silnice byla tehdy téměř celá namrzlá a v lese mnoho sněhu.. Na takový čas vítěze se tu čekalo 3 roky, kdy v roce 2009 vyhrál časem Jan Procházka v čase 33:28, od té doby v mrazech časy nad 34:30 až doposud. Carmen za mnou běžela až do výběhu do lesa ze silnice – cca 2,2km, snad jsem jí trochu píchnul rovnoměrným tempem :) , v kopci jsem už trochu poutekl. Dnes tam bylo pěkně slunečno, fotografové by si tu užili, někdy jsem se až moc kochal a byl jsem rád, že jsem si nezlomil nohy v dost šíleném terénu, což já ale rád nějaké fotky co jsem našel na rajčeti prosím, jen je tam chybný rok, to neva: http://mz001.rajce.idnes.cz/…u_12.1.2012/

>> pítros, 12. 01. 2013 19:06:46

No ale zrovna v roce 2009 bylo v 9 h ráno –17 °C, v okamžik startu o něco lepších –15 °C. Všichni měli krásně ojíněné vousy, šátky, či čelenky. Tehdy jsem běžel v cvičkách s uříznutou špičkou, protože mi byly malé… :o)

V následujících ročnících byla na silnici vždy buď vrstva ledu, či uježděného sněhu, a v lese zase hluboké bahno a zdánlivě zamrzlé louže. Oproti tomu letos byla silnice krásně suchá a lesní cesty zmrzlé, opravdu výjimečně ideální podmínky. Na časech se to samozřejmě projevilo.

P.S.: Zajímalo by mne, kde je ten partyzánský bunkr, kolem kterého to prý běháme? Ještě jsem si ho nevšiml… :o(

*>> oblivion, 12. 01. 2013 Bunkry jsou dva , první je na konci toho prvního dlouhého táhlého stoupání , takzvaný Bunkr B , ten hlavní je po druhém stoupání a krátké rovince , vlevo v místě krátkého strmého seběhu , jsou vidět na vchodu mříže a nad tím seběhem vždy stojí lidé u ohně ( většinou ) , potom krátkém prudkém seběhu se pak bočí vlevo , a hlavně od této chvíle trať trvale klesá . Tak příště si třeba všimneš 

Při závodě rozvázanou tkaničku řeším krátkým sprintem, kterým se potrestám za svou hloupost a zároveň získám náskok, tkaničku poté zavážu a současně se zotavím ze sprintu a běžím dál Lepší, než se pak někde přerazit.