Život moderního člověka je plný stresů. Stále chvátáme, abychom všechno stačili, jsme vystaveni tlakům od vedoucích, abychom více a lépe pracovali, a k tomu rodinné starosti. Na stresové reakce, kterým jsme vystaveni, reaguje celý organismus.
Odkaz na článek

Podle mého to platí dvojnásob v této době, kdy řádí různé chřipky a jiné nemoci. Tedy nevím jak ostatní lidé co běhají, ale já jsem neměl rýmu či něco horšícho už více jak rok a to jsem každý den obklopen v práci haldou lidí. Běh venku na čerstvém vzduchu, nejlépe v oblastech kde je minimální či nulový provoz je to nejzdravější co znám 

ak si sef zasluzi do drzky, mal by ju dostat.

Bezci si ale postupne vytvoria z behania vlastny stress :

nemozem bezat lebo pocasie co teraz mam stres nesplnil som tyzdenne km mam stress nevysli mi zavody nedal som osobak, mam stres nedali mi za startovne pekne tricko, mam stres na zavode niekto podvadzal, mam stres vysledkova listina bola neskoro, mam stres su v nezj zle casy, mam stres cesta na zavody a nazad bol samy stres atd atd

clovek co stres potrebuje a ho podvedome vyhladava si stres vyrobi zo vsetkeho aj z behania

zmena cinnosti sama osebe nezmeni hodnotovy system jedinca a jeho spravanie a povahu.

>> rudo, 10. 02. 2013 21:03:56

Je lepší mít stres související s běháním, než se utápět ve stresu spojeném se závažnějšími životními problémy. To mi ostatně potvrdili všichni odborníci na psychiku, s kterými jsem byl v kontaktu, psychiatři, psychologové i kněží. Dokud mám sílu i v psychicky vypjatých dnech vyběhnout, tak je to dobré, ostatně možná i právě proto se snažím běhat v těch nejobyčejnějších situacích, aby to pro mě bylo zcela samozřejmé a abych k tomu nepotřeboval nic, třeba ani běžecké oblečení. Kdybych neměl běh, tak bych okamžitě hledal něco jiného, čím se „stresovat“ a je mi dost jedno, že to může být považováno za útěk.

Dále, možná se to jeví divně, ale určitou míru stresu považuji při závodění jako potřebnou, protože mi pomáhá k lepšímu výkonu a zároveň mi dá včas varování, kdy je lepší se na to raději vykašlat. Bezstresové závodění zatím vlastně ani nechci, na to ještě bude času dost za několik (desítek) let. 

takze bezna situace: clovek ma stres a pak ma jeste dalsi stres Rudova situace: clovek ma stres, a zabeha si (cim se stres castecne odboura)

jednoducha matematika, ne?

neviem ci som tomal nejako viac vysvetlit

len upozornujem ze beh nie je automatciky zdravy ani psychicky ani fyzicky

zalkezi na kazdom co si z toho urobi

len upozornujem na nebezpecie ze akolahko je do hocicoho sklaznut ak si clovek neda pozor z nadhladu

poznam bezcov co nemaju zmerane trasy co si nemeraju treninky, nevedeia ako rychlo behaju ani kolko km nabehali nevedu si denniky a takmer ani nechodia na preteky a ked koli niecomu nemzou ist behat tak s tym vobec nemaju problem

ak idu na preteky tak nie koli zavodeniu alebo prekonavaniu nejakeho vykonu nsetuduju dopredu vysledkovu listinu z predosleho roku a neodhaduju asi ake umiestnenie dposiahnu a po zavode vobec necitaju vysledkovu listinu a ani ich nezaujima poradie atd

proste pre nich beh je zdroj radoisti a relaxu a nenechaju si to nicim pokazit

predtym som uviedol opacny priklad a vela bezcov je niekde medzi tym alebo chvilu tam a chvilu tam

Petr – ano ak si sam vyrobim stres mozem podat na zavode lepsi vykon ale to uz nie je beh pre drzavie to je naopak zdravie pre beh

O com bol clanok ?

>> rudo, 11. 02. 2013 00:27:23

Ahoj Rudo, jsi mě hodně pobavil. Pro mě je běh radost a stres zároveň. Stres prožívám akorát před závodem, ale je to takový zdravý stres. Jakmile vyběhnu, stres ze mě spadne. Jinak jsem soutěžní typ a bez stresu by mi to nebavilo. Samozřejmě vše s mírou. Asi kdybych měl velké žaludeční potíže, tak by to nebylo to pravé ořechové. Jak se říká: „pokud nejde o život, jde o …“ Zdraví tě Honza

Souhlasím s Rudou. Platí pravidlo (zlaté) střední cesty. Na hormonální úrovni může dojít k patologickému sčítání stresů. Když na závodech vidím anorektičku, nepřepadá mě pocit zdraví. A další a další.

Ale: běh otvírá možnosti (i pro to zdraví) a dělá tak člověka svobodnějším.

>> rudo, 11. 02. 2013 00:27:23

Více méně s Tebou souhlasím, ale to měření má něco do sebe, kdybych neměřil a běhal tolik kolik chci, tak za chvíli močím bílkoviny z přetrénování.

Nic se nemá přehánět. Já začal běhat, protože to bylo jednoduché. Běhat se dá téměř kdekoliv, člověk nepotřebuje moc času, ani nikoho jiného. Jenže pak o běhu začne přemýšlet, zaznamenávat kilometry, počítat, plánovat a ta jednoduchost je pryč. S tím přijde stres, že nestíhám trénink, nedám kilometráž… Já jsem v tu chvíli přestal tyhle věci řešit. Nemám žádný plán a hlavně se věnuju jiným aktivitám. Sice mé ego trpí při pohledu na kilometry některých zde diskutujících, jenže ono by mne to běhání taky mohlo přestat bavit. A pak bych zas utíkal k něčemu jinému.

uz som myslel ze len ja mam stresy ako sa dopravit na preteky …stresy ked nemozem behat… Stresy z topanok …pocasia…malo km…atd…Ale ked vidim ze je to viacmenej normalne tak som vklidu:)

>> pam65, 11. 02. 2013 10:46:42

Nevím, co máš pořád s těmi anorektičkami. Anorektička by totiž ani závodit nemohla, neměla by na to sílu. A holka, co chce závodit, ví, že jíst musí.

>> mapo, 12. 02. 2013 19:38:26

hm poznam presne taky pripad a pomoc odmietla a aby minala cim viac energie a sa cim viac vycerpala tak behava 6H zavody a presuva cez den behmi (Kanovsky system) akurat ze pri tom neje a jej presuny su bezne 30–40 km, ak je to moc blizku tak ide velkou oklukou

>> rudo, 12. 02. 2013 20:18:06

Rudo, ale to asi není běžkyně, která závodí.

Nemyslím si, že by mezi běžci bylo větší procento lidí s poruchami příjmu potravy než v neběhající populaci, spíš to bude naopak. Jak říká mapo, když chce někdo závodit, tak si hledí toho, aby měl dost energie.

>> mapo, 12. 02. 2013 19:38:26

Není to tak dlouhou, co jsem zahlédl v televizi pořad o stravování, kde byla britská běžkyně s osobním rekordem na maraton 2:39 a pouhými 41 kily. Zdravě tedy nevypadala ani náhodou.

>> Bezz, 13. 02. 2013 11:07:23 To jak někdo vypadá, může být dost zavádějící, zvláště u běžců. Anorexie je nemoc, psychická nemoc, podle mne není možné s anorexií dlouhodobě závodit a dosahovat dobrých výsledků. Byla tu řeč o závodění, ne o tom, že někdo, kdo trpí anorexií běhá.

>> Bezz, 13. 02. 2013 11:07:23

On je rozdíl mezi tím „vypadat zdravě“ a „být zdravý“. Není důležité, jestli se ti někdo zdá být zdravý, ale jestli je zdravý. Spousta lidí zase na první pohled vypadá celkem zdravě, ale ve skutečnosti jsou na tom blbě. A třeba africké běžkyně jsou taky často hubené a lehké.

K tématu stres a běh, které nastolil Rudo: jistěže někdo může obsesivně běhat, protože má mentální poruchu a chce být kost a kůže. Ale asi to nebude pro běh úplně typické. Většinou asi lidi mají rádi ten běžecký životní styl, i když k němu občas nějaký ten „stresík“ patří (jako třeba nervozita před závodem).

>> mapo, 13. 02. 2013 11:53:02

Musel jsem si nalézt část zmíněného pořadu na internetu, abych se dostal k informacím. Ona závodnice měla denní příjem 1000 kcal při 11 hodinách běhu týdně. Tohle má k ideálu běžce jako zdravého člověka dosti daleko, je to snad dobrovolné sebepoškozování.

>> Pavla T., 13. 02. 2013 12:05:29

Rozhodně netvrdím, že nezdravě vypadající člověk nemůže být zdravý a naopak. Jenom jsem chtěl poukázat na to, že i lidé s evidentní poruchou příjmu potravin, kterou jsem výše uvedl, se najdou mezi závodníky. Měl jsem pocit, že to bylo v diskuzi popíráno.

>> skritek Hugo, 13. 02. 2013 12:40:22 Barborku jsem svého času sledovala, i nějaké ty fotky mám postahované v PC. Anorexie je zlá nemoc a kdo nad ní zvítězí (musí si dávat pozor celý život) je borec. Mne jen trochu zaráží ten moment, proč trošku štíhlejší holku, která závodí, hned podezírat z anorexie, nic víc. Já bych si to tedy k nikomu nedovolila a to znám spoustu hodně štíhlých lidí. Každopádně běh je úžasný sport, je to způsob života, určité nastavení mozku atd. atd. a lze s jeho pomocí bojovat s ledasjakou závislostí, stresem, depresemi. Vím to z vlastní zkušenosti a jsem moc ráda za to, že jsem si ve 40ti obula běžecké boty, začala běhat a pak i závodit. A mám to pod kontrolou, alespoň doufám 

tiez si myslim ze anorexia nie je pochopena (ale vsak pochopena nie je ziadna lekarska diagnoza), ale chcem o inom

stihly a superstihly clovek nie je anorektik a zbavit sa takmer vsetkeho tuku nie je vobec anorekticke a mat superstihle svaly ktore nie su prerastene tukom a nie su naplnene glykogenom a medzi vlkakna nemat rozne usadeniny anaroiganickcyh mineralov splodin kyselin atd a solami udrziavanu vodu atd, znbamena podla mna superzdravie clovek s efektivno traviacou sustavou dokonale precisteny ak ma prijem mineralov a zakladnych zivin nepotrebuje viac ako 1000 kcal a ak nezije v cukorovom metabolizme tak nepotrebuje ziadne prazdne cukrove kalorie.

osobne velmi rozlisujem kto je superzdravy a kto je anorketik a z mojich skusenosti s anorektikmi casto je to snaha o to suoerdzarvie ktora ale nemala skutocne informacie ( tieto su medicinou nepochopene a tie co su su zatajovane) takze clovek moze sklznut do anorexie z neiformaovanosti a to je odraz nasho vzdelavacieho systemu

>> rudo, 13. 02. 2013 21:09:29

Takže nemít absolutně žádný tuk je superzdravé? Proč je tedy všeobecně zažité, že je to špatně. Nic o tom nevím, takže se skutečně ptám, neútočím. Samotného mě zajímá, kam až lze zajít, aby to bylo ještě dobře.

>> Bezz, 13. 02. 2013 21:26:36

presne cislo sa nevie, kedze medicina nema za ciel dat ludom pravdu o zdravom ludskom tele

urcite mnozstvo tuku je nutne tvorai sa v nom urcite hormony atd

avsak bezny clovek ma mnozstvo nefunkcneho tuku ktory je ako skladisko chemicke bordelu odpadu a ten tuk chrani cloveka pred samootravou

asi ako ked chces mat pekne upratanu iznu tak nahadzes vsetko zbytocnosti do nejakeho kumbalu

ten kumbal je uz absolutne nefunkcny uz sa tam neda nic viac uskladnit ale ani najst ale stale platis najomne aj za tu plochu

potom nejaky vyskum plosnosti bytov statisticky ukaze ze priemerna domacnost potrebuje taku plochu pretoze zarataju aj tier zparatane kumbaly pripoadne aj izby v ktorych sa koli nabytku neda ani pohnut ani zit

a tak aj medica nam hovori co je normalne == priemerne nechapajuc co vsetko zbytocne do toho zaratava