Zaregistrovat »

Ajurvéda: trochu jiný pohled na zdraví (1.)

behej.com | 10. 11. 2006 | Přečteno: 11396× | Tisk článku

Každý jsme jiný. Jeden před důležitým závodem volá po chladném počasí, druhý si přeje teplo. Někdo sní vše a osobní váhu nepotřebuje, jiný si musí hodně hlídat jídelníček. Někdo při závodě snadno přepálí úvod a má problém na konci, jiný jede celou trať ve stejném tempu, ale za nic na světě nedokáže zrychlit.

Co je za tím? Proč nefungují "zaručené" rady ve stravování a zdraví na všechny stejně? Každý jsme jiný, říká vědecký směr zvaný ajurvéda, ale každému hodně pomůže poznat sebe sama a rozumět svému tělu.

Připravili jsme pro vás seriál o ajurvédě, několik tisíc let staré indické nauce o životě, ve spolupráci s předním českým odborníkem. Pavol Hlôška sice není vrcholovým sportovcem, ale netají se sympatiemi k běhu jako prostředku relaxace a vřele jej doporučuje. Přidává však ALE: je třeba si hlídat své tělo a vyjít mu vstříc.

V našem těle souvisí vše se vším. Pavol se vás bude snažit o tomto základním pravidle celostní medicíny přesvědčit na konkrétních příkladech. Poradí vám, jak upravit stravu a životní zvyky tak, aby vám seděly na míru a uměli jste předcházet nemocem.

Jen jeden malý příklad za všechny.

Snad každý z nás se v parném létě rád osvěží čerstvou šťávou z pomerančů nebo jiného tropického ovoce. Více než cokoliv jiného působí chladivě, což právě v tomto ročním období potřebujeme. Kolik z nás si však pod vlivem médií a starých návyků ordinuje citron kvůli vysokému obsahu vitamínu C jako prostředek proti zimnímu nachlazení! Tím však tělo zchladíme a jeho náchylnost na nastydnutí paradoxně ještě vzroste!

Dopady na zdraví, tělo a mysl poznáte až překvapivě rychle. Někdy stačí jen upravit jídelníček z hlediska času podávání určitého oblíbeného jídla a výsledek se dostaví, aniž byste se jej museli vzdávat!

Ajurvéda neanalyzuje složení potravin, neměří obsah tuků a sacharidů, vitamínů, vlákniny ap. Spíše si všímá jejich působení na naše tělo, potažmo psychiku. Někdo je od narození horký typ, někdo chladný. Někdo si dá klidně dobře vychlazené pivo uprostřed zimy, druhému je zima, jen na pivo pomyslí. Ale tepelné působení není jedinou vlastností potravin.

Ajurvéda rozlišuje tři základní tělesné a duševní typy, podle nichž se dá rozškatulkovat celé lidstvo. Jak ale cítíte, nic na světě není černobílé. Každý z nás jsme kombinací všech těchto typů (regulátorů) a tyto kombinace nás činí unikátními.

Správné určení ajurvédského typu (nebo spíše kombinace) je klíčové pro pochopení sebe sama, určení vhodné stravy, jejího využití k léčbě potíží a klidně i volbě vhodného sportu.

V dalších dílech si ukážeme, jak si určit tento typ a jak se podle toho zařídit. Není to zase tak těžké, jako není těžké se podle ajurvédy řídit v životě. Pochopíte, co dělat v parném létě, aby vám vedro neubližovalo, a čemu se vyhnout v zimě, abyste netrpěli "obligátními" chřipkami a nachlazením.

Připravte se však i na to, že se začnou dít změny ve vaší hlavě a vašem chování. I okolí brzy vycítí, že se měníte. Ale konec strašení, příště se již dáme do výkladu. Do příštího pátku máte za domácí úkol si určit svůj ajurvédský typ, například na základě jednoduchého testu na serveru www.ayurveda.cz.

Hodnocení článku
47.41% (174 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 28)

  • Mirro | 11. 11. 2006, 22:28

    Ahoj,
    myslim, ze zivot je jednoduchy a rozpoznavat lidi je jeste jednodusi a ten kdo nevi, tak pak i pochpitelne to vnima jako slozity.
    Je pravda, ze pokud chceme rozumet zivotu, je treba vedet, kdo jsme. Ale podle meho nazoru podsouvat lidem, ze jsme jeden ze tri typu? ;o))
    To snad ne?!
    Funkcni je pro kazdeho ta varianta, ktera jde uplatnit ve vsech oblastech zivota.
    Hodne stesti.


    • pavol hloska | 18. 11. 2006, 18:59

      I barvy na obrazovce počítače nebo TV vznikají ze třech základních barev: modré, červené a zelené. Nebo u tiskárny jsou to žlutá, purpurová a azurová. Mícháním třech barev vznikne jakýkoli barevný odstín, např. zlatá, bílá, růžová, fialová, hnědá a další. Vznikne barevný odstín, který v původní trojici není. Třeba celá duha.
      Pavol Hlôška

  • Mirro | 11. 11. 2006, 22:43

    Tak jsem ze zvedavosti koukl na test. Uz dlouho jsem nevidel takhle hloupe nazory, bez urciteho a jasneho vyjadreni. Uz se nedivim, ze vidi lidi slozite. Jestli to nekomu vyhovuje, prosim. Podle mne to je blbost.

  • Radek | 12. 11. 2006, 22:48

    Mirro, neberu ti tvůj názor, ale mám dvě poznámky:
    - není předčasné dělat závěry na základě krátkého úvodního textu? skoro bych řekl až povrchního vzhledem k možné délce?
    - v textu se nehovoří o třech skupinách lidí, ale o třech skupinách a jejich vzájemné kombinaci (lidí s čistým Vata, Pita nebo Kapha je velmi málo, spíše jsou lidi hodně jeden regulátor a méně dva ostatní a tady mohou vznikat v podstatě nekonečné kombinace). Přeji hezký večer.

  • Mirro | 12. 11. 2006, 23:20

    Chapu, ze se nekomu muze zdat ma reakce unahlena, ja si to nemyslim.
    Uz tucne vytistena veta na zacatku testu, kterou si autor vytvari aliby a pudu pod nohama pro budouci komercni vyuziti.
    .....Test je pouze orientační a může určit vaši konstituci mylně! přesnou konsitiuci lze zjistit pouze vyšetřením pulzu při osobní konzultaci v našem centru. ....

    Kdyz vim, tak vim a pak neexistuje zadne mozna!!!

    A navic vidim, ze autor pouziva spoustu neobvyklich slov. Bud 1)zamerne chce vytvorit ctenarum zmatek, ktery pak zazracne "objasni" nebo 2) sam by si mel objasnit slova, aby se mu nepletl jejich vyznam - napr.konsitiuce.
    Proste to vidim jako nevhodne.
    Timto nemam v umyslu, druhym branit ve cteni techto stranek. Naopak, doporucuji at si kazdy udela svuj nazor.

    • luna21 | 19. 11. 2006, 13:13

      Mirro, neviem, či nechápeš o čo ide alebo "nechceš" chápať. Prirovnám to k programu "Páli vám to?" v televízii. Ak sedíš doma v kresle, si majster sveta v odpovediach na otázky z televízie, ale keď si sadneš do kresla v televíznom štúdiu, aj tie najjednoduchšie otázky Ťa zaskočia.
      A tak je samozrejmé, že aj každý test formou na diaľku sa líši od samotného merania a nemyslím si, že by si autor potreboval robiť alibi, či reklamu týmto spôsobom. Veď človek sa niekedy sám nevie zhodnotiť a má snahu nepriznať si niektoré vlastnosti a priame meranie mu ich všetky odhalí.
      Čo sa týka emócií, ani tu neviem, čo chceš vedieť od autora. Každý človek si je tvorcom vlastných emócií a záleží len a len od neho, ako ich dokáže ovládať a ktoré emócie v človeku prevládajú - kladné alebo záporné (ak vieš o čom teraz hovorím...).
      Pekný harmonický deň všetkým...

  • Radek | 13. 11. 2006, 14:01

    Dovolím si přeposlat komentář P.Hlôšky:
    Podle mého soudu autor článku chtěl podat informaci k obohacení poznatků čtenářů serveru behej.com. Nikde v článku jsem nenašel příkaz k té či oné povinnosti. Na konci je pouze věta: „Do příštího pátku máte za domácí úkol si určit svůj ajurvédský typ, například na základě jednoduchého testu na serveru http://www.ayurveda.cz.“ Tuto větu chápu jako vyjádření možnosti, protože je v ní použito slovo „například“. Mezi slovy čtu: „Udělejto to, chcete-li lépe porozumět dalšímu článku, který vyjde příští pátek.“

    Komerční text, který se nelíbí Mirrovi, je součástí serveru, ale doporučoval bych neztotožňovat ájurvédu se zmíněným serverem. I tvůrci zmíněného serveru chtějí z něčeho žít, ale nikdo nemá povinnost jejich placené služby využívat. Ani bych neztotožňoval dobrý úmysl autora článku pro sportovce s placenými službami jakéhokoliv serveru. Svobodný člověk se rozhoduje pomocí slov: chci - nechci případně potřebuji - nepotřebuji. Nerozčilují ho slova musím - nesmím, udělej - nedělej.

  • Radek | 13. 11. 2006, 14:02

    a druhou část:
    Mirra rozzlobila věta ze serveru: „Test je pouze orientační a může určit vaši konstituci mylně! přesnou konsitiuci lze zjistit pouze vyšetřením pulzu při osobní konzultaci v našem centru.“

    Rozlišoval bych nabídku pro provozní účely či pro terapeutické účely. Pro provozní účely asi test (dotazník) stačí. Pro terapeutické účely je vhodnější přímá konzultace s odborníkem. Je na každém, co si vybere, taková je svoboda. Poznámka: S výše uvedeným serverem nemám nic společného.

    Z vlastní zkušenosti vím, že lidé při vyplňování dotazníku mohou nesprávně odhadnout své vlastnosti. Když je posuzuje někdo jiný, hodnotí jejich vlastnosti jinak. Autoři dotazníku asi chtěli varovat před omyly uživatelů.

    Příběh. Přišla ke mně do ájurvédské poradny štíhlá dívka, o které bych si podle vzhledu mohl myslet, že větší námahu nevydrží. Po zjištění přirozenosti (konstituce) pomocí pulsové diagnostiky jsem zistil, že je kombinovaný typ Žluč - Sliz (Pitta - Kapha) - velmi výkonná kombinace dóš. Přiznala se, že je ultramaratonistka a leze na sedmitisícovky v Nepálu. A pak dodala: „Právě v Himálajích jsem viděla, co dovede ájurvéda. Proto jsem tady. Chci recept na svůj typ a doporučení výživy.“

    Dobré zdraví a radost přeje
    Pavol Hlôška

    • Mirro | 13. 11. 2006, 20:15

      Ahoj Radku,
      veta me nerozzlobila, to vim. Jestli vis o me neco lepe nez ja - ok.
      Jak mi vysvetlis autoruv zmatek emoci? Pokud clovek umi rozhodovat sam o sobe, tak si umi ladit sve emoce - volne a vedome se pohybovat od nadseni k veselosti, k zajmu, ke spokojenosti, k nude, k antagonismu, k hnevu, k nenavisti, ke skrytemu nepratelstvi, uzkosti, strachu, zalu, k apatii. Pokud toto sam neumi, kdo to za nej rozhoduje a kym je ovladan?
      Autor proste toto v potaz nebere a ma za to, ze lide jsou efektem neceho a tim podle sebe soudi i ostatni.

      Nekomu tato "liga" vyhovovat muze. ;o)) Kazdy si vybere sve podle sveho vedomi.
      Hezky vecer

  • Ondra | 13. 11. 2006, 18:06

    Dobrý večer všem,
    už z kraje článku mě zarazila slova "vědecký směr"...
    Ajurvéda je několik tisíc let staré učení, spíš bych řekl životní směr, nebo filozofie. Myslím si ale, že způsob života, který vznikl před několika tisíci lety není dost dobře možné aplikovat v dnešní době, na náš životní styl, naše klimatické podmínky, životní tempo atd... Konec konců to dokázal boom tohoto učení v severní americe, který proběhl zhruba před dvaceti lety a jehož výsledkem je to, že dnes popularita ajurvédy v USA nedoosahuje zdaleka tolika přívrženců jako tehdy.
    To, že je každý z nás trochu jiný je fakt, o kterém myslím nikdo nepochybujeme a nepotřebujeme k tomuto zjištění několik tisíc let staré indické učení.
    Že existují tři základní somatotypy a jejich kombinace je naší civilizaci také známé, stejně jako to, že ne každý máme stejně rychlý a stejně ekonomický metabolismus.
    Jetli se ajurvéda nezybývá nutriční hodnotou stravy, ale tím, jak na jednotlivé "typy" lidí působí, když je podle Vás kombinací typů téměř nekonečně mnoho mi není moc jasné, každopádně nevím o žádném vědeckém podkladu, který by dokazoval tyto teorie a stanovil nějaké platné principy.
    Proto bych se držel raději fyziologických principů, které jsou vědecky podložené a opodstatněné.
    Nechci, aby můj názor vyzněl tak, že se tu snažím Ajurvédu zpochybňovat, nebo snad zesměšňovat, ale jen jsem chtěl říct, že žijeme, díky bohu, v Evropě, v České republice, ve 21. století a možná by bylo dobré zohleďnit a využívat i těch poznatků, ke kterým lidstvo došlo za těch 5 tisíc let, které uplynuly od té doby, kdy Ajurvéda vznikla.
    Hezký večer všem.
    Ondra Uher

    • Radek | 13. 11. 2006, 21:57

      opět od pana Hlôšky:
      Světová zdravotnická organizace WHO uznává ájurvédu od roku 1982 jako oficiální medicínu. Ajurvéda není filozofie ani životní směr, ale věda o zákonitostech života. Věda proto, že popisuje zákonitosti života. Zákonitosti fungují bez ohledu na to, kdo je a kdy využívá. Bez ohledu na letopočet, zemi, barvu pleti či krve i vyznání.
      Diskuse na této stránce probíhá na úrovni slov a jejich významů či chápaní významů, ale ne na úrovni zákonitostí či receptů. A diskutující používají znalosti z jiných zdrojů, ne z tohoto serveru.
      Život je čin, akce. Vyzkoušejte ájurvédu v praxi a pak můžete předávat své zkušenosti dál. Zkušenosti, ne neověřené názory.
      Ondra Uher píše: „Každopádně nevím o žádném vědeckém podkladu, který by dokazoval tyto teorie a stanovil nějaké platné principy.“ Nevědět neznamená neexistenci. Zákonitosti existují, i když o nich nevíme. Je to jenom věc vzdělání, ne existence. Radek doporučuje literaturu, která je na našem trhu a to je pravda.
      Dobré zdraví a radost přeje
      Pavol Hlôška

      • Mirro | 14. 11. 2006, 00:19

        CHapu, ze zakonitosti funguji bez ohledu na cas atd... jak mi vysvetlite, kdyz je neco zakonem, jak nemuzete potom jednoznacne urcit nejakou charakteristiku. Z toho mi vyplyva, ze je nejednoznacny zminovany zakon.

        "Nevedet neznamena neexistenci", ano, souhlasim - ale ve smyslu, ze to nekde existovat muze. Ale pokud neco nevim napr. ja osobne, tak jako by to neexistovalo pro mne(V MEM SVETE). Takze Ondra ma take pravdu.

        A k diskusi nad vyznamem slov: je to jedna z nejdulezitejsich veci slouzici ke komunikaci. Pokud lide nerozumi slovum a nevi o cem je rec, TAK NEMUZE NASTAT POROZUMENI. Cim vice se lide zajimaji o vyznam slov, tim lepe a presneji mohou komunikovat a svet se stava jasnejsi. Pokud toto nevite, jako by to ani pro vas neexistovalo. :o))

        Ted mne napadlo, mozna Vy mi zodpovite vise uvedeny dotaz "kdo autorovy urcuje jake ma emoce, kdyz to neni on sam."

        I Vam preji zdravi a radost
        Mirro

      • Ondra | 14. 11. 2006, 11:12

        Vážený pane Hlôško,
        omlouvám se za své nedostatečné znalosti Ajurvédy a faktů o ní (například že je světovou zdravotnickou organizací uznáván jako oficiální medicína).
        Jen jsem chtěl vyjádřit svůj názor, že Ajurvéda mi nepřinese mnoho nového či převratného, co bych nevěděl z tradiční medicíny, fyziologie či lidových zkušeností, pocházejících z našich končin.
        Domnívám se, že tradiční medicína také popisuje zákonitosti života, i když asi z jiného úhlu pohledu než Ajurvéda, nicméně, bavíme se stále o jednom lidském životě, o jednom homo sapiens sapiens.
        Měl jsem možnost se s Ajurvédou jen povrchně seznámit z knihy Tělo, mysl a sport (J. Douillard - 1994) a ve srovnání s tradičním přístupem ke sportovnímu tréninku či výživě (o kterých jsou mé znalosti myslím na slušné úrovni) mě autor nepřesvědčil o tom, že by byly jím uváděné principy lepší, či snad převratné, vzhledem k tradičním. Odtud má "averze" k Ajurvédě.
        Nepovažuji se za demagoga, a proto budu Vaše články sledovat a věřit, že mi přinesou skutečně něco nového, co bych mohl v praxi využít, ale za svým názorem si zatím stojím.
        Ondřej Uher

        • Radek | 14. 11. 2006, 13:10

          mohu z vlastní zkušenosti říci, že kniha Tělo, mysl a sport (připravujeme na ní recenzi) je více o sportu než o ajurvédě, zejména stravě se věnuje velmi málo (tím ji nehaním, je velmi dobrá, jen konstatuji). Existuje i u nás mnoho skvělých knih o A., které ale zase nehovoří o sportu :-)

  • Radek | 13. 11. 2006, 20:49

    Mirro: bohužel nevím, odkud čerpáš ony citace. Pokud jsi je našel někde na tom serveru, který jsem doporučil pro jednoduchý test, pak doporučuji moře dalších po internetu, případně zajít do knihoven nebo knihkupectví. Literatury o ajurvédě je již dost, pochopitelně jsou kvalitní a méně kvalitní zdroje.

  • Radek | 14. 11. 2006, 13:19

    Vycházím z předpokladu, že uživatelé serveru behej.com mají zájem o běh nebo sporty kombinované s během (chůze, tritalon a podobné) a chtějí dobré rady, aby se mohli sportu věnovat s potěšením nebo dosahovat výsledků pomocí dobrých receptů.


    Seriál článků „Ajurvéda: trochu jiný pohled na zdraví“ jim chce k tomu pomoci. I já chci přispět svými zkušenostmi a znalostmi těmto zájemcům. Ájurvédou se zabývám 14 let, z toho profesionálně 8 let. Jsem připraven poskytnou recepty a rady zájemcům, ale nechci přesvědčovat odpůrce. Je to pro mne zbytečná ztráta času i energie. Odpůrcům doporučuji najít si to, co je baví a nezabývat se tím, co je nebaví. I oni lépe využijí čas i energii.


    Pokud někdo z uživatelů této stránky bude chtít vědět o ájurvédě, rád odpovím nebo povím příběh jiného člověka s jeho zkušeností. Přesvědčovat nechci, nepovažuji to za správné.


    Dobré zdraví a radost přeje

    Pavol Hlôška

    • Mirro | 14. 11. 2006, 16:25

      Dobry den pane Hloska,
      zajima mne jak Vy a jak ajurveda kouka na emoce. Na tento dotaz jsem stale nedostal od Vas odpoved. Myslite si, ze emoce jake mate jsou efektem neceho(nekoho), nebo si je muzete libovolne a vedomne nastavovat jak chce?

      Jinak jsem rad, ze se snazite lidem ukazat mozne cesty videni. A chapu, ze to kolikrat neni jednoduche - viz. Mirro. ;o)) Muj nazor je takovy, protoze mam k tomu sve duvody.

      • pavol hloska | 14. 11. 2006, 17:54

        Odpověď na dotaz k emocím. Emoce slouží k pociťování a k aktivitě, k projevům. Každý typ člověka disponuje určitými emocemi, které mu dávají vlastnosti (projevy).
        Člověk typu Vítr (Váta, viz příští části ájurvédy na webu) prožívá: nadšení, elán, rozjařenost, tvůrčí emoce, ale i studené emoce: nejistotu, obavy, úzkost, strach, bázlivost, nerozhodnost.
        Člověk typu Žluč (Pitta) prožívá horké emoce: radost, přátelství, vášeň, netrpělivost, odvahu, žárlivost, vztek až agresivitu.
        Člověk typu Sliz (Kapha) je laskavý, obětavý, pečující, odpouštějící, vytvrvalý, spolehlivý. A prožívá pasivní emoce: letargie, apatie, netečnost, těžké deprese a ve stresu přestává jednat. Zablokuje se.
        Kombinace typů mají složitější emoční vlastnosti. O tom možná příště.
        Emoce nejčastěji vznikají z hodnocení situací. Stejná situace někoho rozhodí a někoho nechá chladným. Příklad. Uvidíte v příkopě vybourané auto. Pocítíte lítost nad něštěstím. Ale když přijdete blíže a na vybouraném autě uvidíte vaši poznávací značku, zjistíte, že to auto je vaše. Někdo vám ho ukradl. To s vámi zacloumají jiné emoce. Stejná situace, ale teď ji hodnotíte jinak.
        Nevím, jestli jsem vás uspokojil. Přístě bych doporučoval konkrétnější zadání.

        • Mirro | 15. 11. 2006, 00:33

          Diky za odpoved. Napsal jste mi vseobecne informace, ktere si muzu najit v knize. Jsem prakticky clovek a rad si povidam s lidmi o konkretnich situacich. A zajima mne jak je to konkretne s vasimi emocemi.
          Podle vyse popsaneho mi chcete rict, ze jste tedy efektem vnejsich okolnosti a udalosti? Vy nejste tim kdo si sam a vedome urcuje sve emoce? Vy nejste pricinou nad svym zivotem?
          Jestli to chapu nespravne, rad se dozvim jak to konkretne u vas opravdu funguje.
          Hezky vecer.

          • pavol hloska | 15. 11. 2006, 22:33

            Odpověď k emocím.
            Moje emoce před ájurvédou byly láska, přátelství, nadšení, elán, radost, netrpělivost a vztek. Někdy se mi netrpělivost, vášeň a horkost (horkokrevnost) zvyšovala natolik, že mi nedala spát a já se kolem půlnoci chladil studenou sprchou. Přes den zmrzlinou. Obvyklá dávka byla 8 kopečků, nejlépe čokoládové. Z emocí ve svém životě neznám strach, úzkost, obavy, letargie, apatie ani deprese. Deprese nanejvýš 2 krát za rok v délce 2 dny. Někdy mě známí označovali za flegmatika, To určitě nejsem. Já bych to nazval vyrovnanost.

            S ájurvédou jsem si intenzitu prožívání emocí snížil z krajností do snesitelných hodnot. Předchozí intenzita v prožívání mě vyčerpávala. Dnes prožívám lásku, přátelství, spokojenost a radost. Netrpělivost a vztek pouze někdy, když mi ujede vlak nebo autobus. I to pouze na malou chvíli, než nasednu do dalšího.

            Na mé emoce mají vliv vrozené dispozice – konstituce. Má konstituce vyrábí horké emoce. Nikdy jsem netrpěl na studené emoce a málokdy na pasivní emoce.
            Na mé emoce má vliv způsob života – naplňování mých potřeb. Jak na to - v příštích dílech seriálu o ájurvédě.
            Na mé emoce má vliv hodnocení vnějších událostí – jestli a jak se mě dotýkají. Přesně to, co jste napsal v dřívějším příspěvku velkými písmeny „V MÉM SVĚTĚ“. Řešení: situace a vnější okolnosti většinou nemohu změnit, ale mohu změnit jejich hodnocení. Najít význam pro mne. Situace, které pro mne nemají přínos nebo mi škodí či provokují nevyhledávám. Přímo se jim vyhýbám. Nechci je měnit ke svému obrazu. Ať si žijí svůj život.

            K tomu mi pomáhají mé cíle. Mám určité úmysly, plány, sny, vize či cíle a soustřeďuji se na jejich naplňování. Často si kladu otázku: „Dostává mě to, co právě dělám, blíže k mým cílům?“ Když ano, dělám to. Když ne, opouštím a jdu dělat to, co mě přivede k mým cílům. Hodnotné cíle mi dávají energii a soustřeďují moji pozornost či zabraňují rozptylování.

            Například tato práce, právě píšu, mi přináší: Cvičím své vyjadřování – na malém prostoru stručně a srozumitelně vyjádřit to, co chcete. Pokud vám to pomůže, budu mít radost, to mi dodá energii a mohu dál žít s radostí. Finanční přínos je pro mě žádný, ale rád pro web behej.com toto udělám protože Běh je nejlepší antidepresivum, A mít kolem sebe spokojené lidi je radostné.

            Mám takovou pomůcku. Když mě potká neštěstí či neúspěch, vycházím z předpokladu, že mám přidělený určitý počet neštěstí za život, řeknu si: „Jupí, další neštěstí z přídělu mám za sebou. A brzo budu mít vybráno.“

            Dobré zdraví a radost přeje Pavol Hlôška

  • TD | 14. 11. 2006, 13:19

    Nedorozumneni mohou vyplyvat z ruznych interpretaci slov, resp. z neujasneni si, jake meze platnosti nase tvrzeni maji. Pokud si budeme merit rychlost, delku a dalsi parametry naseho behu, vystacime si s Newtonovskou mechanikou, pokud budeme fotonem, Newtonovska mechanika uz nam fungovat nebude :-) Kdyz tu Ondra hovori o "klasicke" medicine zalozene na materialistickem pristupu, je to o popisu a studiu povrchni a pomerne omezene sady projevu neceho, co tento "klasicky" pristup nepostihuje. Presto, pokud jsme si vedomi omezeni platnosti tohoto pristupu, muzeme si klidne nechat dlahu na zlomenou nohu dat :-) Pan Hloska tu hovori o ayurvede, ta uz se ze sve podstaty snazi pojmout veci komplexneji, zahrnuje v potaz i pusobeni sfer, ktere "klasicka" veda v potaz nebere, je zde tedy sance sirsiho pole platnosti. Jak konkretne se ayurvede dari toto tema uchopit se neodvazuji hodnotit, natolik dobre ji neznam. A pak je tu Mirro, ktery, pokud ho dobre chapu, vychazi z podstaty same, z uplne zakladniho, jednoho, z toho co je a trva, z toho co je jak za povrchnim pohledem materialismu, tak i za sferami niternejsich sil, prestoze tyto aspekty jsou toho projevem. Je mozne, ze zamysleni se nad vyznamem slov a nad mezi jejich platnosti prinese mimo jine i mene vykricniku v komentarich :-)

  • Mirro | 14. 11. 2006, 15:22

    Ma, velmi zjednodusena odpoved je v Treninkovem deniku c.15.

    • pavol hloska | 16. 11. 2006, 10:46

      Mirro,
      zkuste si, jen tak cvičně, vyplnit dóšatest a napište mi výsledky. Třeba budu moci přesněji odpovídat na Vaše dotazy a vysvětlit lépe i emoce.
      Dobré zdraví a zábavu u testu přeje Pavol Hlôška

      • Mirro | 16. 11. 2006, 21:32

        Ahoj Pavol,
        to je prave to, uz jsem si ho vyplnoval a mnoho veci jsem videl jako zbytecne - z nevedomosti autora(samozrejme ne me ;o)) - overene zkusenosti) a take stale v testu vidim zmatek. Mohu vysvetlit pokud mate zajem, jen bych byl nerad , aby to vyznelo jako poucovani. Emocim jak svym, tak vseobecne rozumim - neni treba vysvetleni, dekuji. Timto, ale nevylucuji nadalou komunikaci na dane i jine tema.
        Kdyz jsem si precetl vasi odpoved, dlouho jsem nevedel co vam napsat. Vidim, ze jste cestny clovek, ktery jde s kuzi na trh a nerad bych vam ublizil tim, ze bych vam ukazal svet trochu jiny. ;o) Tim, ze clovek muze byt absolutni pricinou nad vsim, co se v jeho svete odehrava. "Nahodne" nezdary i uspechy, Emoce jak na horske draze, "nahodna" onemocneni atd.. To vse muze byt minulosti.
        Dostal jsem od vas sice odpoved, jen ne odpoved na danou otazku. Muzete si otazku precist jeste jednou a uvidite.
        Jinak jsem rad, ze jste se takto podival na sebe a odpovedel uprimnou odpovedi. Moc lidem se takto komunikovat nechce i kdyz to vetsina dokaze. Klobouk dolu. Vazne. Budu take velmi rad, kdyz budeme dale komunikovat a uprimne se smat nad nasimi zkusenostmi (tak jako ja se smal vasemu ochlazovani). Muzete i vyuzit muj email mkabourek@seznam.cz .
        V nejblizsich dnech se muze stat, ze se neozvu tak rychle. Duvodem je koupe a zarizovani bytu v Glasgow zatim bez netu.
        Preji hezky vecer

  • Ondoň Nastoupil | 16. 11. 2006, 00:18

    Test je bonbónek, např: pocení - menší přiměřené, mírné chladné/větší, zápach ano/ne/příjemný. a to je teprv 6. otázka :-)

  • dao | 17. 11. 2006, 16:07

    Každý věří čemu chce, ale napsat: "... vědecký směr zvaný ajurvéda...", tak to je hodně silný kafe. S vědou to nemá nic společného a některého naivnější čtenáře by to mohlo zmást.

    • pavol hloska | 17. 11. 2006, 19:41

      Ano, je to tak. Znám hodně naivků, kteří se sdružují pod názvem Světová zdravostnická organizace WHO. Tito naivkové uznávají ájurvédu od roku 1982 za oficiální medicínu. Ti naivní vzdělanci! Nebo my jsme nevzdělanic? Teď nevím.
      Pavol Hlôška

    • pavol hloska | 18. 11. 2006, 08:36

      Dal jsem si silný kafe. To je lahůdka, probírá z otupělosti. Vřele doporučuji.
      Pavol Hlôška

Nejčtenější v rubrice