Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Revoluční technika běhu: pose running

Aleš Tvrzník | 09.08.2007 | přečteno: 14725×

Při listování zahraničními běžeckými časopisy na tento nebo podobný titulek určitě dříve či později narazíte. Každý šéfredaktor vám potvrdí, že právě titulek z velké části rozhoduje o tom, zda si čtenář článek vybere či nikoliv. Jedná se tedy i v tomto případě pouze o hodně nadnesený nadpis, nebo na této, u nás málo známé, technice běhu skutečně něco je?

I v tomto p?ípad? platí známé, že „není šprochu, aby na n?m nebylo pravdy trochu“. Podívejme se tedy na tuto „p?evratnou“ techniku podrobn?ji, srovnejme ji s našim tradi?ním stylem b?hu a vyzvedn?me její klady a samoz?ejm? i zápory.

Výraz „revolu?ní“ a s ním spojená aktuálnost ztrácí na významu hned v momentu, kdy za?neme pátrat po historických ko?enech této techniky. U jejího zrodu stál v polovin? 70-tých let minulého století ruský sportovní v?dec, biomechanik a atletický trenér doktor Romanov. P?i pozorování pohybu ko?kovitých šelem Romanov zjistil, že p?i b?hu nepropínají zadní kon?etiny a našlapují výhradn? p?es špi?ky. Netrvalo dlouho a metodu rozpracoval a úsp?šn? vyzkoušel u n?kolika rekrea?ních ale i špi?kových b?žc?.

Základ b?žecké techniky POSE

Podstata techniky spo?ívá ve vyšším náklonu trupu než je tomu u klasického stylu. B?žec jakoby stále kontrolovan? p?epadával vp?ed. Rovnováhu udržuje výrazn? vyšší krokovou frekvencí. Došlap nenásleduje p?ed trupem, nýbrž pod ním na p?ední ?ást chodidla. B?žec tak nemusí p?ekonávat brzdivé síly vznikající v d?sledku nep?íznivých pákových pom?r? s nohou dál p?ed trupem. D?ležitým znakem této techniky je jen minimální vertikální pohyb t?žišt? b?žce, jinak ?e?eno b?žec tolik neská?e. Práv? tato skute?nost je velmi d?ležitá z hlediska minimalizace sil p?sobících na nohy p?i došlapu. Na druhou stranu ovšem došlap probíhá na p?ední ?ást chodidla a tím hodn? zat?žuje achilovky a lýtka. Nicmén? v porovnání s klasickou technikou (varianta došlapu p?es špi?ky) je výsledné zatížení nižší.

Pro a proti

Nevýhodou POSE techniky je ur?it? složit?jší nácvik, který podle dostupných informací trvá až ?ty?i m?síce a neobejde se bez odborného vedení. Jednou z možností, kde se techniku nau?it, jsou v západních zemích po?ádané workshopy a seminá?e. K dispozici je i p?íslušná literatura.  K p?ednostem techniky nelze rozhodn? za?adit ani oku pozorovatele p?íliš nelahodící estetický zážitek, který se dostává i do rozporu s antickými ideály o kráse a ladnosti pohybu. Ano, v tomto p?ípad? se jedná jen o ?ist? subjektivní názor nepochybn? ovlivn?ný vlastní p?edstavou o tradi?ní ideální technice. 

Na druhou stranu k výhodám diskutované techniky jednozna?n? pat?í zdravotn?-preventivní aspekt v d?sledku nižšího zat?žování kloub? nohy. Sám autor techniky uvádí, že ji mimo jiné u svých sv??enc? s úsp?chem vyzkoušel v období jejich rekonvalescence p?i dolé?ování problém? s patami.

Suma sumárum

Definitivní záv?r a názor na POSE techniku a? si tedy ud?lá každý ?tená? sám po zhlédnutí ukázkového videa nebo ješt? lépe na základ? vlastní praktické zkoušky. P?i hodnocení bychom se ur?it? m?li vyvarovat jednostranných záv?r? a minimáln? si pov?domí o této technice uložit do n?kterého adresá?e s b?žeckou tématikou vlastního mozkového harddisku. Už jenom sám fakt, že technika za t?icet let nezaznamenala masov?jší rozší?ení, také o ledas?ems sv?d?í. 


Aleš Tvrzník
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi.