Bůh Běhu, aneb jak jsem přišla k běhání I.
Olga Bednářová | 16. 12. 2007 | Přečteno: 2464×
Když se seznámíte s běžcem, oslní vás elegancí svých pohybů, znalostmi o zdravé výživě a skrytou vášní v očích, která, jak časem pochopíte, nepatří vaší osobě, ale Běhu. Jak se přesvědčíte později, Běh je skutečným božstvím, které vyžaduje nemalé oběti a na oplátku rozdává endorfiny a slibuje nesmrtelnost, i když jen ve výsledkových listinách.
Ale o tom zatím nemáte ani potuchy, a proto se zamilujete do běžce bez problémů. Ty nastanou až později, těsně po svatbě.
O první svatební noci, přímo v posteli, započne běžec sérii protahovacích cviků dolních končetin, kterou bude neúnavně provádět po každý večer. Pozornost vám věnuje jen tehdy, když skončí celou sadu, a tak to bude po celý váš společný život. Ale to je maličkost.
Co vás skutečně zaskočí, je stálé množství zpoceného šatstva, které se zabydlí nejen v koupelně, ale i všude, kde si to jen dovedete představit. Vlhká trička, roláky, čelenky, ponožky a trenýrky zaujmou ve vaší domácnosti přední místo, a vy (spolu s pračkou) s nimi povedete nerovný boj, předem odsouzený k porážce.
Časem vám dojde, že se veškerý váš společný život odvíjí od běžeckých tréninků a závodů. Nečekejte, že s vámi manžel půjde na romantickou procházku. Většinou se zrovna ten den odrovná při běhu a je neschopný jakéhokoli dalšího pohybu. Skončíte nakonec v hospodě, kde si dáte ohřátý džus a manžel vám bude vášnivě vyprávět o romantice, kterou zažil při ranním běhání v lese. Ale i toto je maličkost.
Poznenáhlu vám začne docházet, že vlastně i víkendy byly vymyšleny proto, aby se závodilo. Neúprosně a pravidelně. Manžel bude možná tak laskav, že vás pozve i na samotnou běžeckou akci. V zimě vám dovolí držet svoji bundu a v létě podat nápoj. Svou lásku můžete rovněž upevnit tím, že ho budete během závodu povzbuzovat a u finiše uděláte fotku jeho vysílené tváře.
Když se ze společenských důvodů pokusíte zapojit do rozhovorů, které manžel zapřádá se svými kolegy-běžci, pochopíte, že je to absolutně nemožné. Dojde vám, že jsou uzavřenou komunitou mimozemšťanů a že společně vedou spravedlivou válku proti zloduchovi jménem Čas. Ze všech sil se ho všichni snaží porazit, ale přitom se neustále poráží navzájem. Zvláštní, ne?
Když tedy delší dobu žijete s běžcem, dříve nebo později se ocitnete v opozici. Není proto divu, že na obligátní manželovu otázku: „Nešla by sis se mnou také zaběhnout?“ jsem odpovídala vždycky odmítavě. Nakonec se tento dialog stal v našem manželství rituálem: na stejnou otázku vždy následovala stejná odpověď.
Jenže přišel okamžik, kdy jsem si všimla, že muž už mě k běhu nevyzývá. Jen tak mlčky se obléká do běžeckého a odchází do lesa. Bylo to z jeho strany vážné porušení obřadu, a vyprovokovalo mě k tomu, abych zničehonic projevila o běhání nesmělý zájem.
Pokračování příběhu vám přineseme příští týden.
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 33)
mirek hasal | 16. 12. 2007, 03:42
Tuším happy end....
apowell | 16. 12. 2007, 10:49
hmm...nějakého nečekaně překvapivého rozuzlení se asi nedočkáme
mr.pohoda | 16. 12. 2007, 07:47
Moc jsem se ctenim bavil, a uz ted se tesim na pokracovani ;-)
alfun | 16. 12. 2007, 11:42
Dobré počteníčko ! :-)
grohy | 16. 12. 2007, 12:45
Super článek, kéž by to tak fungovalo všude:-)
Milosof | 16. 12. 2007, 13:14
KristePaneBože, to jsem netušil, že se dočtu detaily ze svatební noci zrovna na behej.com!?! Co strašného ještě vyjeví II. část?? Příště budu muset nasadit cenzora... Manžel
ruderer | 16. 12. 2007, 13:50
Manželka po přečtení pouze konstatovala,že tohle přece ona už dávno zná a neví proč by se tomu měla smát ,když na tom není nic veselýho :-) Mě to ale přišlo dost dobrý.
P.S. Tenhle víkend jsem stihnul dva závody.Život je nádnernej :-)sam | 16. 12. 2007, 14:43
Fajn. A dodáš ještě co stihla tvá žena ?
ruderer | 17. 12. 2007, 20:57
Jedna ze zásad spokojeného manželství zní: "Nepátrej po tom,co dělá tvá žena když nejsi doma " :-)
sam | 18. 12. 2007, 09:07
Možná jsi mně nepochopil jak jsem chtěl :)
Měl jsem spíše na mysli, zda pokud v době tvých závodů stihla úklid, vyprat, vyžehlit a podobně, jestli byla také tak nadšená a jestli jí ten život připadá také tak nádherný.dan67 | 18. 12. 2007, 11:30
Vložím se do diskuse.
Ideálem manželství je spokojenost obou partnerů. Pokud manžel běhá, tak mu to žena umožní a připraví mu k tomu podmínky. A pokud je manžel/běžec spokojený, tak to je cíl.
Stejně tak to ale funguje i obráceně. Pokud manželka projeví přání, zájem o to či ono, tak se budu snažit ji nějakým způsobem vyhovět. A pokud bude spokojená, budu o to spokojenější i já.
Hergot, vidím že komunita běžců i běžkyň potřebuje osvětu Klubu podpantofelních manželů. Něco s tím udělám. Dám si to do plánů na příští tok :-)sam | 18. 12. 2007, 11:43
No na to jsem narážel, jen jsem to nechtěl původně formulovat tak polopaticky.
Mě z toho komentáře ruderera vynikl jen výkřik ve smyslu: JÁ jsem stihl dva závody, JÁ cítím, že život je nádherný (především pro MNĚ)dan67 | 18. 12. 2007, 15:41
Ale pozor, kdo je důležitější než JÁ?!?!?!
sam | 18. 12. 2007, 18:43
Tak to má daleko do tvé proklamace z půl dvanácté :)
dan67 | 19. 12. 2007, 21:20
V půl dvanácté jsem měl hlad. A postihla mě hypoglykemie, skoro hladák. Ale po jídle se mi opět zbystřil rozum.
:-)))
Jitka | 18. 12. 2007, 17:09
Same, musím se zastat chlapů. My na tom totiž nejsme tak špatně, jak píšeš! Ono to uklízení, praní, vaření atd. dnes není nikterak složité a dá se kromě toho stihnout mnoho dalšího. Podezřívám spoustu žen, že se na tu hromadu práce jen vymlouvají, aby nemusely např. běhat. A na šťastně uzávoděné manžílky se pak jen kaboní - některé... Mně taky připadal v neděli večer život nádherný, když jsem bilancovala víkend: 30 uběhnutých km, 3 umytá okna, kupa napečených perníčků, zabalené dárečky... !!! Paráda!
sam | 18. 12. 2007, 18:46
Jitko, takovych vyjimek jako ty se par najde, ale podle nich nemuzes zevseobecnovat :)
Jitka | 18. 12. 2007, 19:39
Myslela jsem to trochu jinak...
Jitka | 18. 12. 2007, 21:08
To, že v domácnosti tak strašná práce není, si troufám, Same, zevšeobecnit.
ruderer | 18. 12. 2007, 21:44
Same,nejsem proti ženám,ale ani se nenechám doma do něčeho vmanipulovat.Jednoduše "jaký si to uděláš, takový to máš".Jestli někoho baví o víkendu zdobit perníčky a prát a mýt okna apod. ať to dělá,ale bylo by sobecké chtít po tom druhém totéž.Ano je sposta věcí co je doma nutné udělat,ale až budu opravovat auto,spravovat střechu na baráku a po nocích vydělávat na složenky a cestu k moři, budu v tom taky sám.
Tolik stručná přednáška základů mužského šovinismu.Takhle mi to funguje 17let a jsem spokojen.Každý to myslí nejlíp sám se sebou v první řadě (to je to JÁ) a potom myslí na ostatní.Tak je to přirozené ,ale málo lidí se to bojí přiznat.apowell | 18. 12. 2007, 21:53
píšeš "jsem spokojený".... ale prvotní otázka Sama zněla ve smyslu, je-li i tvá manželka spokojená.....
ruderer | 18. 12. 2007, 22:09
To je otázka pro moji manželku! Teď je na večírku a já doma hlídám 3 děti.Byl jsem 12 hod. v práci,vykoupal jsem je ,udělal jim večeři,přichystal svačinu na zítřek,přečetl pohádky a už spěj.Až manželka přijde tak se ji zeptám jestli je spokojená :-) Jste spokojený vy? Abych to neprodlužoval.nepral jsem,nezašíval,kytky nezalil,na růřovou zahradu jsem taky nekoukal,neluxoval s košem jsem poslal nejstaršího potomka. :-)
Jitka | 19. 12. 2007, 18:08
Přesně - tak to je :o)
Jitka | 19. 12. 2007, 18:23
Chtěla jsem říct - tak to je, ruderere, s Tebou se ztotožňuju, nikoliv s naprosto neadekvátním podpantofláctvím typu "nemůžu na závody, protože mám doma (ufňukanou) ženu, která má, chuděrka, moc práce s uklízením a nebyla by spokojená... atd. atd. atd." Však to všichni občas okolo vídáme.
dan67 | 19. 12. 2007, 21:16
Můj automat mi nahlásil "Nalezeno slovo podpantoflák", tak reaguji. :-)
Diskuse se nám rozjíždí, všemi možnými směry. Pokusím se téma trochu odlehčit.
"Mít doma ufňukanou ženu" je problém. Ale je otázka čí to je problém. Pokud se podívame do říše zvířat, co udělá vůdčí samec ve smečce s ufňukanou samicí? Pokud je vůdčí samec, tak prosadí svou a sjedná si pořádek a respekt, pokud je slabý, tak se najde jiný samec a převezme jeho vůdčí místo ve smečce.
dan67 | 19. 12. 2007, 21:17
Ale ta ufňukaná samice mu tam zůstane.
:-(
mapo | 18. 12. 2007, 19:39
Umění hospodařit s časem ovládají spíše ženy :-))
minusak | 17. 12. 2007, 07:58
Tak už nemáme jen pojem sběrači marathonů, ale i sběrače závodů.
Všiml jsem si, že někteří borci od nás z severovýchodu zvládnou těch 200 závodů za rok.
Však ten pocit: Regeneračním výklusem jsem dosáhl opět na bednu musí být super.
petrabra | 18. 12. 2007, 23:52
dobrý, vážně dobrý
veselý a milýtereza | 20. 12. 2007, 07:49
Moooc pěkné komentáře, aspoň vidím, že se téma muži vs. ženy či běžec vs. běžkyně propírá i jinde :o)))). Jak jsem se zmínila, doma běháme oba a předpokládám, že jsme i oba spokojeni. Teda já jo. Ale trochu se zastanu, jak jinak, žen. Domací práce, a muži poznající tuto činnost mi to potvrdí, jsou stereotyp a vymývač mozku a nikdy ji není konec. Složenky tím sice nezaplatíš, ale dělat se to musí.
ruderer | 20. 12. 2007, 08:29
Ale pro to Vás přece máme....:-) (rádi)
Vážně míněné P.S. Přeji Všem ženám ,a běžkyním dvojnásob, aby přípravu na Vánoční svátky zvládly (nemají to jednoduché) a pokud zbyde čas na koníčky (běh ,vyšívání,seriály apod.) ať u svých ambiciózních protějšků najdou podporu a ocenění :-)tereza | 20. 12. 2007, 10:47
a jooo, já myslela, že pro naši krásu :o)))))
ruderer | 20. 12. 2007, 11:45
no to pochopitelně,........
RSS