Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Pražský půlmaraton: Na samé dno a do horoucích pekel

Pražský půlmaraton: Na samé dno a do horoucích pekel
foto: archiv Leony Macháňové

Leona Macháňová | 30.03.2009 | přečteno: 10516×

Ráno v den závodu jsem udělala z pověrčivosti vše tak, jako každý den – sprcha, krémíčky, antiperspirant, eau de parfum Ultraviolet (nic neříkejte :o), léky, kafíčko, müsli a kousek koláče. Navíc bylo povídání s kamarádkami, které přijely z daleké Moravy, aby byly se mnou v můj velký den, ale to bylo velmi milé posezení, které mě lehce odvedlo od myšlenek na závod. Ale vyklepaná jsem byla, což ukázal sporttester. Místo klidových 36% TFmax jsem měla 50%!

Kolem desáté jsme nasedly do metra, cestou jsme přibraly kluky ze štafety a všichni společně jsme dorazili na místo srazu s našimi fanoušky. Přišlo mi, že je všude klid, byť bylo už půl jedenácté. Celá naše tlupa se vydala směrem k Intercontinen­talu, kde bylo focení behej.com. Po cestě mě dohnal Radek Narovec s manželkou a předal mi dárek. Na srazu ještě nikdo nebyl, tak jsme tak nějak zevlovali a pozorovali ostatní. Spousta z nich tam pobíhala, někdo se tvářil strašně vážně, ale většina měla na tváři úsměv. Dokonce i já se ještě smála. Pak už focení, poplivání od holek, fronta na kadibudku a zařazení se do špalíru. To už jsem měla u sebe svého vodiče Evžena se Sárou, která nadšeně všechny zdravila a krákala na ně.

Stála jsem na startu s pocitem, že tam asi nemám být. Neuměla jsem si představit, že během dvou minut vyrazím, že poběžím. Bylo mi teplo, sluníčko se začalo prodírat skrz mraky, ale v tu chvíli jsem v tom ještě neviděla problém. Věděla jsem, že se to odrazí na dechu, a trochu se toho bála, ale nechtěla jsem si do hlavy nasadit myšlenku, že bych třeba dech ztratila. S teplem mám problémy všeobecně, jakékoliv fyzické činnosti se v létě vyhýbám, na kolo chodím až večer, když se vzduch ochladí, a když ne, tak prostě nejdu, protože bych to nezvládla.

Pak se dav dal do pohybu a já s ním. Běžela jsem tak nějak jako vždy, než se mi tělo zahřeje a najde rytmus – trošku prkenně a nemotorně, no ale běžela jsem a to dokonce v chumlu. Dokonce jsem se přiblížila na dohled balónku 2:10, ale tomu jsem nepřikládala žádnou váhu. Hlavně proto ne, že mě za chvilku předběhl deštníček Miloš, nebo Miloš s deštníčkem, který dělal vodiče na 2:30. Dva kilometry po startu jsem si byla jistá, že trať je špatně měřená, protože prostě nemohlo být pravda, že mám za sebou teprve 2 km, když jsem v těle cítila asi 15! Ale dobrá, ještě pořád jsem byla tak nějak optimisticky naladěná a těšila jsem se, že ke konci budu předbíhat ty, co teď začali předbíhat mě. Takoví ti, co přepalují začátek a na konci už jim to neběží.

Ještě než se přiblížila pětka, slunce definitivně vyhrálo nad mraky a koukalo zvědavě dolů, co že se to děje. Jakoby si nemohlo v neděli přečíst behej.com. Na pětce jsem sundala mikinu, a roztřesenýma rukama přehodila číslo na triko. Měla jsem toho poměrně dost. Běžet na prohřátém asfaltu, kde není kousek stínu, kde vidíte nekonečnou ulici, když se do vás opírá slunce, to bylo hodně těžké. Nemohla jsem. Samotnou mě překvapilo, jak moc mi to nejde, jak se vleču, že nejsem schopná ani zrychlit, ani držet nějaké tempo. Nejraději bych jen šla a opravdu jsem do chůze přecházela a hodně si za to nadávala. Ze zkušenosti vím, že čím víc přecházím do chůze, tím hůř navazuji. Ale nebyla jsem schopná to ovlivnit.

Po desítce mi bylo nejhůř. Vůbec jsme neměla vzduch, lapala jsem po něm, ale nebyl. A tak jsem, možná z té paniky, dostala astmatický záchvat. Byla jsem rozhodnuta závod ukončit, ale můj vodič Evžen mi to nedovolil. Podal mi dýchátko, uklidňoval mě, domlouval. A tak jsem běžela dál rozpálenou ulicí a trápila se.

Na 15. km se k nám přidal můj kolega Jirka, aby mě také podpořil. Dělal kolem mě nějaké tanečky, rozesmával mě a poléval vodou. Tady někde se mi začalo běžet „líp“. Nasadila jsem si sluchátka a podle písniček chytla i nějaký rytmus, který jsem do té doby neměla. To ale neznamená, že jsem neustále nepřecházela do chůze.

Tabuli s dvacítkou jsem viděla s upřímnou radostí. Nikdy bych nevěřila, že ji uvidím. Tedy že ji uvidím z pozice běžce. Dole na nábřeží jsem už měla ale zase krizi, dech v háji a žádná vůle běžet souvisle. Přidal se k nám i Dan a tak jsme běželi v takovém malém hloučku. Pro kluky lehký výklus, pro mě neuvěřitelné utrpení. Lidi mávali a volali na nás, ale mě to nijak nevyburcovalo.

A pak už konečně modrý koberec a cíl. Medaile a hliníková fólie proti chladu (!). Byla jsem na dně a dost možná ještě dál. V horoucím pekle. Brečela jsem, ale ne štěstím. Byla jsem vyčerpaná a smutná z toho, že mi to nešlo. Z toho, že příprava byla na nic. Zdálo se mi, že jsem vybouchla na celé čáře. V tomto stavu mě potkaly Jarmila s Hankou a mluvily mi do duše a hlavně mě vytáhly na pivo a oběd s redakcí behej.com.

Přepálený začátek a chvost. Podle mě dvě nejhorší slova ve slovníku běžce. Obojí jsem si prožila a obojí je hrozné. Ten začátek se dá jakžtakž vyrovnat, ale když jste na chvostu, potkáváte běžící dav proti sobě, za sebou máte pár lidí a sanitku a nemůžete, to je hodně velké psycho. Sedmnáct kilometrů jsem běžela za velké nepohody, byť se Evžen opravdu snažil ulehčit mi to všemi možnými prostředky. Nenašla jsem se vůbec v ničem, nedostala jsem se do klidu, hlava ani na minutu nevypnula a nepřenechala práci nohám. Hrozný, fakt hrozně hrozný.

Co dál? Běh je moje láska. Sice mi dal hodně tvrdou lekci, ale to neznamená, že mě nemá rád. Možná chtěl, abych si na dno sáhla, abych si prošla vším, čím prochází každý běžec, a o to víc se k němu přimkla. Inu dobrá. Běžím dál.

Na konci bych měla poděkovat, což činím, ale nejmenuji, protože to by vydalo na další článek.

Ale tak dobrá:

Děkuji celé redakci behej.com, děkuji všem komentátorům mých příspěvků, děkuji všem čtenářům, své rodině, svým kolegům ze štafet, děkuji těm, co na mě kolem tratě volali a mávali mi, těm, co mě v cíli objali a poplácali po zádech, děkuji svým kamarádkám z Moravy, že mě přijely podpořit. Děkuji, že jste při mně stáli.“ 

 

Komentáře (Celkem 28)

Nalezené položky: 28 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Martinek muž 30.03.2009 00:37:56

Gratuluji!!! To že jsi dopadla, jak jsi dopadla, je jedna věc, ale to že pokračuješ a že máš běhání ráda je věc podstatnější. Jsem rád, že si svůj článek skončila tím (kromě poděkování), že máš běh ráda. To máme společné a to je to podstatné. Já jsem ten druhý, který se zase svěřuje se svým plánem na PIM. Mám sice poněkud jiné časy než ty, ale o tom to není. Vždyť ani jeden z nás nebude mistr světa, ale za to si to oba užíváme – a o to tady jde především. Takže gratuluji ještě jednou a to i z toho důvodu, že když někdo běží 19 km v krizi a nezabalí to, tak to je výkon hodný úcty. A kromě toho, kdoví, jak dopadnu já. Ty už to máš aspoń za sebou. Mě to peklo ještě čeká.

avatar

Praha

Celkem 259 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:57:20 (2009)
půlmaraton: 2:11:05 (2010)
maraton: 4:59:05 (2010)

pulec žena 30.03.2009 07:24:49

Jestli si někdo myslí, že jsem zapomněla na svého vodiče, tak to tedy ne. Jemu patří vlastní dík:
Evžene, moc a moc ti děkuji za to, že jsi mě to nenechal vzdát. Že jsi svým klidem a úsměvem, ale přitom neobyčejnou tvrdostí dosáhl toho, že jsem tím cílem proběhla. No, proběhla… :o))
Děkuji. Jsem Tvým dlužníkem

avatar

Celkem 2369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2009)

keane1980 muž 30.03.2009 08:01:19

Gratuluju! Dokázat se 17 km přemlouvat a běžet, když člověk ví, že mu to nejde, je neskutečný výkon. Obdivuju tě, že jsi to nezabalila. Ano, ten čas je opravdu špatný, ale zvítězila jsi sama nad sebou a to je cennější. Příště už budeš rychlejší a na tenhle závod budeš vzpomínat s úsměvem;-) Ať ti to běhá.

avatar

Rájec

Celkem 564 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 14:35:00 (2008)
půlmaraton: 1:25:09 (2008)
maraton: 3:53:41 (2008)

zika71 muž 30.03.2009 08:14:57

Jak by řekla moje 8letá dcera – to je fakt hustý. Docela chápu všechny ty pocity, tak trošinku jsem si to taky prožil loni v Rychnově. Z jazykového hlediska mě doslova fascinovala věta „Hrozný, fakt hrozně hrozný.“ To je prostě nádhera. Tato věta snad nejlépe ze všeho, co jsem v poslední době četl, umožňuje neběžcům aspoň trochu pochopit, co pociťují blázni jako my při podobných sebemrskačských záležitostech. Nicméně, gratuluju k doběhu a přidávám menší povzbuzení – odteď už to bude jenom lepší a lepší! Pepa take-z-Morave.

Motto: Spěchej pomalu!
avatar

Manětín

Celkem 4583 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:00 (1998)
půlmaraton: 1:53:36 (2007)
maraton: 4:24:25 (2007)

Kydy muž 30.03.2009 08:27:18

Cesta je cíl. A Ty jsi se rozhodla v té cestě pokračovat. Klobouk dolů…! :-)

Motto: Běhání je krásný... hlavně to pívo potom :-) Vidíš-li někoho běžet, nepřemýšlej o něm, ale o sobě...
avatar

Aura: 2920

Exploser muž 30.03.2009 08:39:21

Ještě jednou vyjadřuji obdiv za úžasný výkon. Ti poslední jsou totiž z určitého pohledu větší hrdinové než první, kterým to běží jakoby samo. Krásné je, že „Běh je moje láska“ a „Běžím dál“. Děkuji také za pěkné články, které bych nikdy nedokázal napsat.

Motto: In God is our trust.
avatar

Evar žena 30.03.2009 08:59:45

Milá Leono, je naprosto jasné, že po tom všem úsilí nemůžete úplně jásat, ale snad Vám udělá radost, že jste se pro mě za těch pár týdnů stala vzorem a inspirací. Běhám už asi dva roky, i když dost nesoustavně, a jsem podobný ročník, i nějaké ty dětičky by se doma našly. Jen při čtení Vašich příspěvků jsem si vždycky říkala „no jo, jenže vona to zaběhne za hodinu pade a já bych to sotva došla“. Jsem Vám moc vděčná, že jste to nedala za hodinu pade, i když je to ode mě dost sobecké. Díky Vám mám chuť zkusit to příští rok taky s vědomím, že když náhodou stěží dojdu, nic se neděje, protože běhání je fajn. Přeju hodně štěstí :)

avatar

Praha 3

Celkem 14696,1 km
Minulý měsíc 65 km
10 km: 0:47:11 (2010)
půlmaraton: 1:46:00 (2010)

seal muž 30.03.2009 09:21:10

Zdravím a přidávám se ke svým předřečníkům- trápit se 17 km a nevzdat to vyžaduje opravdu silnou vůli a na tom se dá stavět. Takže jen a jen gratulace !!

Motto: The only easy day was yesterday
avatar

Eva K. žena 30.03.2009 09:59:30

Já Vám blahopřeji!!! Nemyslím, že je výsledek u prvního takto dlouhého závodu nějak důležitý. Neblaží Vás, že jste „to prostě dala“? Můžete si říct, že jste zaběhla 1/2 maraton! Kolik lidí z Vašeho okolí to může říct? Já ho běžela také a neznám osobně nikoho kdo by ho letos běžel. Takže hlavu vzhůru, běhat je krásné tak jako tak, čeká nás nejhezčí běžecké období – jaro – a za rok to můžete zkusit znovu.

avatar

Pardubice

Celkem 2176 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:51:38 (2009)

plochá noha muž 30.03.2009 10:06:13

Taky to byl můj první půlmaraton, měl jsem veký voči, taky jsem se zklamal, měl podobný pocity jako ty, ale teď s odstupem se na to dívám pozitivně. Hlavně pokračuj v běhání i psaní. A příště bude líp.

avatar

Němčice

Celkem 378 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:56:38 (2008)
půlmaraton: 2:04:01 (2009)
maraton: 5:12:18 (2009)

filve muž 30.03.2009 10:16:33

Leono, gratulace, vzdyt to umisteni nebylo tak spatne (za Tebou jeste 4 stranky vysledku:-o), prvni pulmaraton jsem dobehl asi 10. od konce z cca 1500 lidi, hruza, des. Ale mel jsem super pocit, ze jsem to dal:-o))
Drzim palce a treba 18.4. v Pardu­bicich:-))

Motto: Nejtezsi boje casto clovek svadi sam se sebou...
avatar

Praha 2

Celkem 9770 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:34 (2005)
půlmaraton: 1:41:54 (2005)
maraton: 3:45:56 (2005)

Serža muž 30.03.2009 10:25:58

gratuluju k dokončení. Jak už tu padlo, u prvního takhle dlouhého závodu vůbec není důležitý výsledek, ale žes dokončila. Teď už víš, že to dáš a příště to bude lepší. I špatná zkušenost je zkušenost a dá se na ní stavět ;-)

Motto: Per aspera ad astra
avatar

Praha 3

Celkem 16033 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:44:59 (2020)
půlmaraton: 1:51:03 (2019)
maraton: 4:00:40 (2019)

honza17 muž 30.03.2009 11:26:49

Gratuluju k zaběhnutí Tvého prvního půlmaratonu!!! Určitě nás bylo víc oblečených na chladno, které to nečekané teplo utavilo hned na začátku. Do cíle jsem to také dotrápil a o čase radši ani nemluvit. Je jasné, že běhání Tě prostě dostalo a hned tak nepustí, určitě už hledáš v termínovce, kde si zpravit chuť :-) (třeba KVOK 19.4.?). Tak ať se Ti dobře běhá i píše!

avatar

Sokolov

Celkem 13617 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:52 (2004)
půlmaraton: 1:31:48 (2004)
maraton: 3:37:28 (2004)

koyama muž 30.03.2009 11:41:37

>> Serža, 30. 3. 2009 10:25:58

Aneb řečeno s klasikem: Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný. :o)

Motto: Kdo se odváží, zvítězí.
avatar

dnešek muž 30.03.2009 11:53:29

Vážená Leono,

máte můj obdiv. Sleduji Vás od samého počátku co jste začala zveřejňovat své příspěvky.Svým přístupem jste mne vyhecovala také k běhání, ačkoli mu nepropadám tak jako vy. Vystačím si s během 2× v týdnu a to pouze o víkendu.K Vaší postavě Vám chci říci, že Vaše obavy s kg, které se pro Vás zadají nadbytečné, jsou zcela neoprávněné. Vypadáte velmi pěkně. zdravím a přeji pevné zdraví.D.

avatar

Praha 4

Celkem 28230,23 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:14 (2013)
půlmaraton: 1:49:29 (2009)
maraton: 3:57:28 (2014)

Dav muž 30.03.2009 12:30:22

Jak už tu někdo psal, nezáleží ani tolik na kvalitě zážitku, ale na jeho intenzitě..jak si běžela svou první půlku si budeš pamatovat po zbytek života (teda já taky:-) Jo a gratuluju!

Motto: ...kam až?
avatar

Praha 4

Celkem 28987 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:32 (2017)
půlmaraton: 1:31:11 (2016)
maraton: 3:22:15 (2015)

sklena27 muž 30.03.2009 12:42:51

Jedna známá fráze říká, že první závod se nevzdává a ty si dokázala, že to není jen fráze, za okolností, jaký tu popisuješ se nedá říct nic jinýho než klobouk dolů!!! Až do přečtění tvýho článku jsem si naivně myslel, že to snad nikoho nemohlo bolet víc, než mě, ale teď vidím, že mohlo, já se trápil „jen“ půl závodu, takže proti tobě to vlastně byla selanka :-) První půlku jsem měl v pohodě, v plánovanym tempu jsem držel krok se Samem a víceméně jsem se kochal, ale pak mi někde na Národní z ničeho nic došel benzín nebo co to bylo a druhou půlku jsem si taky pořádně „užil“ a kilometrovníky s těma zákeřně nízkejma číslama jsem se taky snažil radši nevidět. Naprosto chápu tvoje rozčarování z výslednýho času, já jsem díky tomu, co jsem si v druhý půlce závodu vytrpěl, z dosaženýho osobáku v cíli taky žádnou velkou radost neměl. Ale jak známo, co tě nezabije, to tě posílí a všechno špatný je pro něco dobrý, takže příště to může bejt určitě jedině lepší :-)

Motto: Nesmí se chtít hned do druhého patra, když ještě nejsou schody. Emil Zátopek
avatar

Celkem 3511 km
Minulý měsíc 0 km
maraton: 3:53:38 (2012)

tereza žena 30.03.2009 13:05:10

Leonko, vidíš ? Na čase fakt vůbec nesejde, i když nižší čísla potěší, hlavně, že si to nevzdala a dotáhla to do konce. Klobouk dolů, já se trápila „jen“ posledních 7 a vědět, že se mám trápit 17, zabalím to. :)

avatar

Praha

Celkem 259 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:57:20 (2009)
půlmaraton: 2:11:05 (2010)
maraton: 4:59:05 (2010)

pulec žena 30.03.2009 14:58:32

Přiznám se, že když čtu vaše komentáře, jsem emočně totálně rozhozená.
Znovu a znovu všem děkuji za podporu, za gratulace a za všechna ta milá slova.

avatar

Třinec

Celkem 2867,3 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:58:23 (2008)
maraton: 4:31:54 (2008)

pavlinap žena 30.03.2009 15:37:20

Ahoj Leon,
moc a moc gratuluji k překonání sebe sama. I já jsem se loni překonávala, kdy jsem si dala na čtyřicítku takovou divnou metu – maraton. Mnozí mě tady znají – nikoli z článků ale spíše z komentářů a chatu. Z těch lidí se stali moji virtuální kamarádi a já cítila jejich velkou podporu. A bylo nádherné, že v den D se dokonce ke mně přihlásili a navzájem jsme si fandili. Maraton jsem zvládla obstojně, i když deset kilometrů to bylo spíše pochodové cvičení. No a co… Za ten zážitek to stálo. Letos nemám vůbec naběháno, ale stále koketuji s tím, že přece jen poběžím. Už vím, co je to pochodovat, tak co… přeji Ti, aby Ti Tvé nadšení k běhání zůstalo „forever“…

Motto: Never Say Never
avatar

Praha, Stodůlky

Celkem 18380 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:33 (2012)
půlmaraton: 1:28:37 (2012)
maraton: 3:11:23 (2012)

12HonzaDe muž 30.03.2009 21:23:06

Sqvely! Drz se, za nas „lamy“ a „prvnicky“ ti drzim palce, uvidime se na maratonu!

avatar

apowell muž 30.03.2009 22:54:56

Mám takový dojem, že každý kdo na stránkách běhej.com pravidelně veřejně zveřejňoval svoji přípravu na nějaký vytrvalostní závod, dopadl o něco hůře, než činily jeho představy ( viz třeba Tomáš Rokos alias Torro, Zdeněk Uhl alias Buldog či nyní čerstvě Leona Macháňová)...­..A konkrétně k Leoně : doběhla jsi v limitu i přes velké potíže, jsi tudíž silná osobnost a když u běhu vytrváš a nebudeš ztrácet energií vlastní medializací, určitě se časem staneš běžkyní, ze které soupeřky budou mít respekt :-))

avatar

apowell muž 30.03.2009 22:57:39

>> apowell, 30. 3. 2009 22:54:56

sakra… za výraz „veřejně zveřejňovat“ bych onehdá na gymplu dostal ze slohu sníženou známku :-))

avatar

Celkem 2448 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:56:36 (2014)
půlmaraton: 2:10:48 (2012)
maraton: 4:34:54 (2013)

marci žena 31.03.2009 08:48:31

Leono, gratuluji !! Myslím, že gratulaci si zaslouží každý, kdo doběhl. A protože jsem letos běžela taky poprvé, první můj pocit byl, že jsem to dala! A teprve pak jsem zažal rozebírat , co bylo špatně (jasně že toho bylo moc). Ale to hlavní je, že jsi dokončila a neodradí tě to od dalšího běhu.
 

avatar

birch muž 31.03.2009 16:36:39

Leono, piš dál. Gratuluju, že jsi to dokončila. Doběhla, uběhla – to je asi u toho prvního půlmaratonu hlavní…

Taktéž smekám před výkonem paní s číslem F380, která běžela a tlačila kočárek (viz fota z akce…). Myslím, že zaběhla za 2:24… opravdu máte můj obdiv.
 

avatar

Brno

Celkem 80953,24 km
Minulý měsíc 526 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 01.04.2009 11:20:50

Vůbec se nemáte za co stydět, k absolovování prvního půlmaratónu velmi upřímně blahopřeji. Při dalším závodu určitě využijete zkušeností, které jste v sobotu získala. Já jsem se při prvním závodu na 11,3 km také velmi trápil (více na mých stránkách http://www.kanovsky.cz/be … cz/beh.php) a pak už to bylo výrazně lepší i rychlejší. Úplně stejné to bylo s prvním maratonem, který jsem běžel loni v říjnu. Když jsem v neděli běžel maraton podruhé, byl čas o 42 minut lepší. Opravdu se nijak neznepokojujte, poprvé je to vždy náročnější. Je velkým vítězstvím, že jste doběhla, tělo si to bude dobře pamatovat. Samozřejmě nelze stoprocentně přislíbit, že hned druhý závod bude super (já sám jsem 2.závod jako jediný z dosud 22 odběhnutých vzdal), ale pokud si budete jen trochu věřit, pak se určitě v brzké době výrazně vylepšíte, nebo se aspoň výrazně zlepší Vaše pocity ze závodění.

Do dalšího běhání i života přeji jen to nejlepší.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Praha

Celkem 2755 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:53:45 (1987)
půlmaraton: 2:16:09 (2008)
maraton: 4:48:45 (2004)

anajpo žena 02.04.2009 09:40:31

Leono,
gratuluji k dpkončení, někdy to prostě nejde líp i když se člověk připravuje. Já běhám pořád a docela ráda už přes dvacet let i když stále hrozně pomalu a na chvostu většiny závodů, ale to vůbec nevadí, vždycky je někdo první a někdo poslední. Snad jediné co mě překvapilo-tolik oblečení v tom bych asi neuběhla ani kilometr. No je to možná poučení pro příště

Motto: Proti narození a ani smrti není léku, v mezidobí užívej radost :)

administrator 03.04.2010 13:32:51

Ráno v den závodu jsem udělala z pověrčivosti vše tak, jako každý den – sprcha, krémíčky, antiperspirant, eau de parfum Ultraviolet (nic neříkejte :o), léky, kafíčko, müsli a kousek koláče. Navíc bylo povídání s kamarádkami, které přijely z daleké Moravy, aby byly se mnou v můj velký den, ale to bylo velmi milé posezení, které mě lehce odvedlo od myšlenek na závod. Ale vyklepaná jsem byla, což ukázal sporttester. Místo klidových 36% TFmax jsem měla 50%!


Odkaz na článek
Nalezené položky: 28 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.