(Ne)hubnutí

Možná bych měla dát šanci méně chápajícím a pokusit se znovu vysvětlit všechny ty skvělé výhody, ale raději půjdu provětrat pajšlík a načerpat nějaké endorfiny. Ušetřím vás tedy zpráv o tom, „Jak se běhá…“ Dosadit jste si mohli země z rovníkové oblasti, nové boty či trenéra.

Po delším čase jsem našla odvahu a stoupla na váhu. To abych se přesvědčila, že již jsem štíhlá jako všechny rychlonožky z čela světových maratonů a že i můj čas na příštím maratonu bude tomu jejich podobný. A co mě překvapilo? Hrůzná 3 kila navíc. Což znamená, že pokud chci zaběhnout nějaký další maratón aspoň v přibližném čase jako letos, tak to musí dolů. Já vím, 3 kila není moc, ale mé tělo na jakékoliv omezení stravy reaguje nesnesitelnou chutí k jídlu a žaludek vydává hlasité projevy nesouhlasu.

Ženské tělo je nevyzpytatelné, a to moje obzvlášť. Okamžikem rozhodnutí, že by bylo dobré ubrat nějaké to kilo, moje váha stoupne o 2 kila, a to i když to ani neřeknu nahlas. Jako kdyby se tělo chtělo dostatečně připravit na další zbytečný pokus o snížení hmotnosti.

Trvalo mi docela dlouho, než jsem přestala věřila mamince, že to jsou jen „baby“ špeky, které se brzo vytratí. S tvrzením „tlusté dítě, zdravé dítě“ jsem zápasila ještě v pubertě. Tím činem a pádem mám pěkně zaděláno a nikdy neobleču velikosti 36 a méně. S tím už si ale hlavu nelámu.

Přemýšlím, jakou metodu zvolit, aby byla rychlá, účinná, bez jo-jo efektu a hlavně abych se nemusela příliš omezovat. Vyzkoušela jsem jich dost a asi právě díky tomu na mě jen tak něco neplatí. Samozřejmě byly diety úspěšné, ale u příjmu 800 kalorií denně bych nebyla schopna něco zaběhnout a méně úspěšné, kdy jsem oproti původní váze měla o pár kil víc.

Co mám vyzkoušené a osvědčené, jsou štreky. Pokud týdně běhám třeba i 5×, ale pokaždé jen hodinu, zůstává to bez odezvy. Jakmile začnu přidávat jeden den štreku, 20 kilometrů a více, začnou mi být všechny kalhoty volné. To ovšem nesmím v rámci doplnění energie natlačit půllitrové balení zmrzliny či půlku bábovky.

Dávám si reálný termín do vánoc a raději ubrat 4 až 5, ať aspoň ty vanilkové rohlíčky ochutnám. Pokusím se stihnout nějaký ten delší běh ještě před tím, než se tu rozchumelí, což má být už koncem tohoto týdne. Nemaje nesmeky a neznaje, jak se běhá ve sněžnicích, budu odkázaná na běhací pás.