„Počasí strašný, dneska 13 stupňů, silný vítr a ještě vydatnější déšť. Mapo si vede udatně, Štefan(?) a já to balíme. Prvních 24 hodin bylo v pohodě, měl jsem odběháno 192 km, takže osobák zlepšený o 9 km. Potom mě začala bolet záda, a ani narovnání dlouho nepomohlo, z vlhkých ponožek se začaly dělat puchýře. Doma jsem se opět zděsil, co to mám na nohách (a jinde). Po 220 km to balím, opět nemohu ani chodit…,“ psal v sobotu večer v diskuzi Mirek Kostlivý, který v tu dobu odstoupil z vedoucí pozice závodu na 48 hodin.

Počasí tentokrát notně vyzkoušelo odolnost odolných ultramaratonců, při závodě na 48 hodin pršelo bez přestání hodin více než 30, i běžci, kteří nastupovali do závodu na 24 hodin v sobotu dopoledne, si deště užili dosyta.

„Převlékání do suchého podle mě nemělo příliš smysl. Měla jsem sice věci na převlečení, ale stejně bylo za chvilku všechno promočené. Boty jsem měla dvoje, ale v těch, které jsem vybrala pro závod, se mi běželo tak dobře, že jsem ty druhé nakonec použila jen na jeden okruh a pak jsem se hned přezula do těch osvědčených,“ uvedla k tomu, jak bojovala s nepřetržitou vodní sprchou novopečená mistryně republiky v běhu na 24 hodin Renata Horáková.

Z promáčeného víkendu nakonec vzešli vítězové, poklonu je ale třeba vyseknout všem, kteří bojovali.

Dan Orálek musel tentokrát o titul mistra republiky v běhu na 24 hodin perně bojovat s domácím Jaroslavem Bohdalem (MK Kladno). Dan uběhl 215,21 kilometrů, Jarda Bohdal jen o něco přes tři kilometry méně (212,14). Skvělého úspěchu dosáhl na třetím místě Josef Siegel (AC Choceň) pro něhož byl závod první 24hodinovkou.

„Výkon Jardy Bohdala i Pepy Siegla byl hodně dobrý. Pepa doplácel na příliš rychlý začátek. Jarda běžel výborně v noci, kdy jsem tradičně prodělával krizi. Ráno kolem páté hodiny jsem ztrácel asi pět kilometrů na Jardu, ale věděl jsem, že za světla a pod dojmem blížícího se konce dokážu zrychlovat. Tři hodiny před koncem jsem ho předběhl a potom jsem si už pouze udržoval náskok. Neměl jsem žádnou motivaci se ještě více ničit,“ řekl Dan Orálek k průběhu mistrovského závodu mužů na 24 hodin.

„Závod – to pro mě byla naprostá hrůza. Celou dobu jsem bojoval hlavně sám se sebou, naštěstí jsem měl výborný doprovod a také pořadatelé byli tradičně vynikající. Počasí pro mě bylo otřesným zážitkem. Mám rád teplo a tady jsem byl pořád v mokru a zimě. Nedávné MS v ultratrailu bylo náročné terénem, ale počasí bylo na Irsko dosti luxusní,“ odhalil pak Dan Orálek ještě něco ze svých pocitů z mokrého ultravíkendu.

Pro titul v kategorii žen si doběhla v osobním rekordu 171,24 km Renata Horáková závodící za SK Ústí nad Labem.

„Aby při ultraběhu 24 hodin pršelo, to jsem ještě nikdy nezažila a asi už nikdy nezažiju. V tom byl ten závod kuriózní a já mám ohromnou radost z toho, že jsem to dokázala, že jsem to zvládla v tom počasí a ještě si zlepšila osobní rekord o 19 km. Že jsem mistryně republiky? To neřeším. Větší zážitek než z titulu mám z přístupu organizátorů. To, jak se o nás starali, jak nás povzbuzovali, to bylo úžasné,“ uvedla k závodu Renata Horáková.

Druhou příčku obsadila Gabriela Handrychová (Klub letmých houbařů), která uběhla 124,32 km. Třetí místo patří Ilvace Němcové (SCMT – 120,07 km).

Závodu na 48 hodin dominovaly ženy. Obě ženy na prvních místech uběhly větší počet kilometrů než muži ve stejném závodě. Dipali Cunninghamová z Austrálie, kterou pořadatelé před víkendem představili jako hvězdu závodu, se nakonec musela sklonit před výkonem německé běžkyně Cornelie Bulligové. Bulligová uběhla 343,302 km, druhá Cunninghamová 332,534 km.

Až za nimi byl nejlepší mužský běžec, Jiří Hofman, který uběhl 310,135 kilometru, druhý Petr Solnička za 48 hodin absolvoval 302,084 km.

Přes třístovku se ještě dostala třetí žena, Kaneenika Janáková (301,077 km). Čtvrtá žena v pořadí, Silke Gielenová z Německa (289,084) uběhla více kilometrů než třetí muž, jímž byl slovenský ultraběžec Pranab Vladovič, jemuž se podařilo uběhnout 276,401 km.

A jak vypadá všední den po ultramaratonském svátku? Hojení puchýřů a bolavých svalů, často se musí z ultramaratonu rovnou do práce, někdy to jde ale hodně ztuha.

„Puchýře mám, ty se mi udělají vždycky. Více než svaly a vazy mě tentokrát bolí kosti a klouby, hlavně kyčle a kolena, možná z toho chladu a deště. Zítra jdu do práce, ale mám dohodnuto se zaměstnavatelem, že když mě budou bolet hodně nohy, tak můžu přijít později,“ uvedla vpodvečer po závodě Renata Horáková.

„Dnes nejdu do práce, zůstávám v posteli, jednak nemůžu moc chodit, a také jsem včera měla teplotu skoro 38 stupňů,“ řekla k nejbližší regeneraci Martina Němečková, která běhala ještě o jeden den déle.

Ultramaratonský víkend se konal v prostorách kladenského stadionu Sletiště, běhalo se na kilometr dlouhém okruhu, organizátorem byl Česko-slovenský Srí Chinmoy Marathon Team.

VÝSLEDKY ZÁVODU

WEB ZÁVODU

KLADENSKÝ ULTRAMARATON MARTINY NĚMEČKOVÉ