>> runtachykard72, 27. 07. 2014 13:36:29

Pokud je tohle Tvůj jediný v tomto vláknu zmínky hodný „problém běžce hobíka“, je na místě drobná literární parafráze: „šťastný to běžec“

*>> ivan99, 27. 07. 2014 11:32:1 Nezbude než nastudovat literaturu času bude dost . Tam byla zrada v tom, že tkáň vaziva se chová jinak než svalová, hlavně neprojevuje nijak únavu. Proto to přišlo za dne na den, neměl jsem žádné signály o problému, dokonce jsem se poslední měsíc cítil velmi dobře. Jinak bych byl opatrnější. Ale to už je teď jedno.

Narazil jsem na jednu zajímavou otázku, která přitom je dle mého názoru zcela zásadní. Proč se vlastně snažit o zlepšování? Co se stane, když zaběhneme maraton či půlmaraton za čas třeba o 5–10 minut lepší než dosud? Změní se v našem životě něco? A pokud to skoro nic nezmění, tak proč snaze o toto věnovat přílišnou pozornost? Proč se stresovat, proč se přemáhat, proč se příliš omezovat? Nikdy nebudeme profíci, tak o co vlastně jde? Co jsme ochotni udělat pro maranské časy 4:00, 3:30, 3:00 či 2:45? A opravdu to za to stojí? Pro někoho ano, pro někoho ne, je to hodně individuální. Vždy je to ale věcí kompromisu, co ještě jsme ochotni pro zlepšování dělat, a co už ne, protože život není jen o výkonech na závodech. Když si to ale uvědomuji takto, tak mám nyní v hlavě chaos, každý si to musíme zvážit sami a podle toho pak i jednat.

>> bouřňák, 27. 07. 2014 07:46:51 To je mi líto, když se člověku daří, pak se něco objeví, co mu plány zhatí. Ale je to tak, člověk se cítí dobře, plánuje co bude dál a pak nějaké to zranění. Trénuješ velmi intenzivně, to je fajn, je třeba tomu dávat vše. Snad se brzy vrátíš.

>> bouřňák, 27. 07. 2014 16:00:52

http://www.quoteswave.com/…quotes/58792

>> pam65, 27. 07. 2014 20:27:21 hezké a pravdivé…

>> bouřňák, 27. 07. 2014 16:00:52 hlavně se uzdrav, pak začneš zase znovu a třeba trošku jinak…držím palce

>> Petr Kaňovský, 27. 07. 2014 19:47:53 Já Ti rozumím, ale přece se taky chceš zlepšovat, i když přirozenější cestou. Ostatně o tom sám píšeš.

>> filipoinzagi, 27. 07. 2014 19:55:03 Díky, vím, že Ty jsi musel prožít daleko obtížnější comebacky.

>> Pohoda, 27. 07. 2014 20:46:51

Že začnu jinak, je jisté, ale cíle zůstavají stejné. Takže v podstatě to opravdu bude poučení z chyb a zlepšení know-how. Je spousta běžců, kteří intervaly zvládají, proč ne já? Vím, kde se asi stala chyba, trenér mi to před časem říkal. Musím mít sezonu naplánovanou s 2 vrcholy, ostatní je trénink. Jako vrcholoví sportovci. 2.varianta je semtam se jít proběhnout pro radost z žití a jezdit na závody pokecat se známými běžci. Je otázkou jakou cestou se dát. O tom je vlastně i příspěvek Petra.

>> bouřňák, 27. 07. 2014 07:46:51

Je mi Tě líto, zranění je to nejhorší, co může být. Před několika týdny se mi stalo něco podobného, nicméně teď už je to vcelku lepší a musím říct, že mě to zranění dost posunulo a hodně jsem si z toho vzal. Sice mě to srazilo dost dozadu (ani ne tak v kondici, ale spíš v těch věcech okolo tréninku – životospráva, pravidelný režim, apod.), ale hodně jsem si z toho i vzal. Rozhodně se teď budu víc soustředit na signály svého těla a zbytečně neriskovat a nepřetěžovat se, především v situacích, když stejně nejde o bednu (hlavně se oprostit od toho, že si člověk nesmí – sám sobě – nic dokazovat, protože co dokáže či nedokáže stejně ostatní vůbec nezajímá a nikdo to neocení)… Přeji brzké uzdravení, pokud není achilovka přetrhnutá nebo nějak více poškozená, tak by to snad mělo být za 2–3 týdny v pohodě. Třeba to ani není achilovka, bolest se obvykle projevuje v jiných místech, než je „jádro pudla“.

>> bouřňák, 27. 07. 2014 22:37:11

Však jistě, jedná se o snahu o zlepšování za určitých podmínek/omezení, které vyplývají ze způsobu života i momentálních priorit, přičemž ale nikdy nekončící otázkou je, zda tato omezení přece jen někam neposunout a pokud ano, proč a kam.

Jinak plně souhlasím, že základem je, aby sis určil prioritní závody či cíle, a ostatní závody a tréninky tomu přizpůsobil. Závodit se dá i každý týden (někdy i vícekrát týdně, či dokonce vícekrát za den, s čímž mám četné zkušenosti), ale pak je dobré většinu závodů brát jen jako kvalitní trénink, a podle toho ovšem přizpůsobit i „normální“ trénování. I u nejlepších českých mužů a žen často čtu, že běželi některé závody jen tréninkově, či jako test, to je zcela normální.

Jsou typy zranění, které člověk moc neovlivní jen je u každého ta hranice jinde. Bohužel nikdo neví, kde ji momentálně má a jak se ji vyvarovat.

Vždyť i sebeodolnější běžci si můžou přerazit při rutinním tréninku achilovku atd.

Proto zranění a běh vždy budou i když budou lidi běhat sebeopatrněji.

Nezbývá než popřát rychlé uzdravení a mnoho další radosti z pohybu.

P.S. Cesta 2 je taky fajn, jen člověk musí umět potlačit své EGO.

>> Momo11, 27. 07. 2014 22:39:35 Díky za podporu. Vím, že výsledky nikdo neocení, i když v tomto případě o bednu šlo, protože se běží regionální maraton, nicméně v současné době skutečně zvažuji ty 2 cesty, to je právě hlavní výsledek této pro mě šokující události.

držím palce ať jsi co nejdříve fit. Potkalo mě něco podobnýho loni s lýtkem a žádná katastrofa se nekonala, rozhodně nemá cenu na zranění spěchat a počkej na úplné vyléčení. Mezitím třeba půjdou jiné sporty, můžeš posílit vršek těla, možná časem lehce kolo nebo bazén ( klidně bez noh s piškotem )

Rozdíl mezi časem 3:00 a 2:45 je třeba 900 vteřin :) jinak to je jen o prioritách člověka. Pro někoho je to touha uspět, pro jiného hlavně soutěž s ostatníma a pro dalšího jen čistá radost ze zlepšování a práce těla na 100 % Žádná pravda není absolutní ani správná, každý má svoje důvody a tak k nim přistupuje.

Ahoj Filipe, včera jsem se vracel z Benecka do Prahy a nějak jsem kufroval, tak jsem pak jel chvíli omylem na Lomnici nad Popelkou – hned jsem si na Tebe vzpomněl Jestli Tě třeba neuvidím běhat někde po stráních nebo u cesty…

Vracel jsem se z víkendu v Krkonoších, poprvé v životě jsem si dal trail trasu někde v horách a bylo to tak neskutečně boží, že jsem se po 20 km a stovkách nastoupaných metrů musel donutit se vrátit na chatu, neb na mě už čekala dcerka. Ale uvědomil jsem si, jak skvělé musí být žít na horách (bohužel jsem z Prahy…  ).

Mimochodem mě taky posledních pár dní trápí achilovka, tak uvidíme. A Tobě hodně štěstí s hojením. Mám ale takový pocit, že už za týden tady budeme číst další příspěvky do Tvého běžeckého deníku A doufám v to!

>> milos75, 25. 07. 2014 09:38:32

Usti jsem puvodne chtel spis vynechat, ted to vypada spis na ucast, ale jeste nejsem na 100% rozhodnuty.

>> Petr Kaňovský, 27. 07. 2014 19:47:53

Zrovna dnes sme o tomto prehodili s kolegom par viet. Len na ozrejmenie dodavam, ze on sam v minulosti zabehol maraton za 2:25, hned pri prvom pokuse v 19. rokoch, ma desiatku za 30:30 a polmaraton za 1:06. Stazoval sa mi, ako sa velmi trapi pri behoch a ako ho to nebavi, ked uz mu to tak nebeha. Za pokles svojej vykonnosti si moze samozrejme sam, kedze uz roky len tak pobieha a sem tam sa vyhraza, ako potrenuje a vsetko povyhrava, ale az na par parmesacnych pokusov zostalo pri reciach. Svojmu bývalému trenerovi vsak slubil, ze v ramci MSR pobezi maraton, aby mali clenov do druzstva. Po niekolkych rokoch sa zas pravidelne dostal cez 100km tyzdenne a podla neho sa nikdy tak netrapil, ako teraz. Podla mna len zabudol, ako ta bola pred rokmi drina :) no a tie treningove casy tiez nie su motivujuce, ked teraz beha tempace rychlostou, ako behaval suvisle volne behy.

Dosli sme aj k otazke „NACO“ to snazenie sa a caste premahanie a dospeli sme k rieseniu – bezprostredne pred behom a pocas behu si treba takuto otazku zakazat (mozog je velmi kreativny pri vymyslani dovodov, preco to zmysel nema, ak je pod stresom namahy). Po nom sa lahsie argumentuje (od psychických a fyzických prinosov, cez formovanie charakteru a prenosu disciplíny do ostatných oblasti zivota, az po prinos pri sebarealizacii a pocitu, ze nieco aspon ciastocne ovládame – mam na mysli telo). V konecnom dosledku sme sa ale zhodli, ze vykonnostne orientovana motivacia ma len kratkodoby charakter v kontexte zivota a sportovania.

No a ako perlicka – akukolvek namahu a odriekanie tu ktokolvek podstupuje, je len zlomkom toho, co musia podstupit napr. taki jazdci na TdF. Nebavme sa teraz o dopingu, ktory aj tak fyzicke utrpenie nezmensi, ale o tych hodinach v sedle nielen pri samotnom zavode, ale najma pred nim. Tréningom to vsak nekonci – nikomu by som neprial taky mucivy pocit hladu, aky podstupuje vacsina profi jazdcov, ked potrebuju byt vo forme a zhodit kazde zbytocne deka z tela. Skuste takyto vyhladnuti nasadnut na bicykel a sest hodin sa rvat s kopcami – den za dnom. To mi kazdy trening potom pripada ako hracka.

>> bjerndi, 28. 07. 2014 09:35:49 Já vím, ale při tom jak jsem jel přesně podle plánu, cítil zrychlení a psychickou pohodu, všechno do sebe zapadalo. Nejsem typ jako Philippo, že bych tohle všechno překonával znovu a znovu. Hlavně se teď budu bát pořádně makat, aby se zase něco nestalo. Jinak samozřejmě, není to konec světa.

>> miroglue, 28. 07. 2014 09:45:30 Díky. Jsem opravdu rád, že tam bydlím. Dá se tam dělat všechno běhat, jezdit na kole i na biku letos i plavat. To nemluvím o zimě, běžkách a na Benecko to mám 20 km. Včera večer jsem zrovna seděl večer u vínka u domku sám a uvědomil si, že jsem docela klikař, že mám všechno. Ale taky klišé, že nejdůležitější je zdraví. Jinak nemáš nic.

>> Mato, 28. 07. 2014 13:07:02

Mato, děkuji, někdy je asi lepší si takové otázky nedávat, protože to pak také může vést k závěrům, že skoro nic v životě nemá smysl a k naprosté apatii a rezignaci.

Přemýšlím už několik dnů o té motivaci a zatím jsem přišel „jen“ na to, že mě baví různé věci zkoumat a analyzovat, přičemž pravděpodobně neseženu nikoho, kdo by byl ochoten mé testy provádět tak, jak bych chtěl. Bylo by tedy pro mě zajímavé zjistit, kde má určitý tréninkový přístup své výkonnostní hranice apod. Je ale toto dostatečný důvod?

Nebavím se samozřejmě o běhání „pro radost“ a „pro zdraví“, tam je přínos pro mě obrovský, přičemž věřím, že běhat či jinak sportovat budu ještě spousty let.

>> Petr Kaňovský, 28. 07. 2014 15:35:59

Aha. Behas i pro zlost a zraneni?

>> Petr Kaňovský, 28. 07. 2014 15:35:59 Kazdy treningovy pristup ma niekde svoje hranice, ale dobre, ze nevieme kde. Ani roky neskor, az prehlasis vsetky svoje osobaky na kratsich tratiach ako ultra, ako celozivotne, asi nezhodnotis uplne objektivne, ci si tym pristupom dosiahol svoju hranicu. Mozes iba predpokladat, ze si sa jej priblizil a jej dalsie posuvanie by si vyzadovalo bud iny „vstupny material“ (ina zivotosprava, iny level usilia), alebo nespocetne mnozstvo premenných (nazvime to „stastie“, ci chytenie dobrého dna na dobrom preteku).

A ci je skumanie a vyhodnocovanie dobrym dôvodom na podstupovanie tréningu? Preco nie? Akykolvek dovod na posuvanie svojich schopnosti (ci ich hladanie, ak si determinalista) je dobrym dôvodom. Horsia situacia by bola, keby si vnutosnu motivaciu musel zdovodnovat tretej osobe a zaroven to obhajit aj pred sebou, ak si musis vybrat bud-alebo. Ak nie si postaveny pred takuto volbu, naco sa tym trapit? Rob to, co Ta bavi a dokym Ta to bavi.

>> rejca, 28. 07. 2014 16:10:07

Vždy se dá něco zkoumat – třeba to tempo poklesu výkonnosti. Ve smyslu „Tempo růstu státního dluhu se zpomalilo.“ 

>> pam65, 28. 07. 2014 16:05:15

Ne, neběhám.

>> Mato, 28. 07. 2014 16:10:05

No, občas se někdo zeptá, a to pak vede i k tomu, že si kladu otázky, které bych si jinak možná nekladl. Jinak ale děkuji moc za reakci.

>> poohDA, 28. 07. 2014 16:45:08

Přesně tak – jako veterán mohu třeba zkoumat, jestli tempo poklesu rychlosti bude o 1% ročně, jak vyplývá z veteránských tabulek, či jiné, možností je spousta. Od samého počátku mého běhání mě analýzy a testy bavily často více než konkrétní závody. 

>> Petr Kaňovský, 27. 07. 2014 19:47:53

Já si na to odpovídám podobně jak ve vláknu ,,zajímavosti,no­vinky…,,Přeci si doma nepřestanu vařit když ze mě nebude Michelin,milovat když nebudu Casanova…To by jsme mohly nedělat nic a nebyly by pochybnosti.

>> wagi, 28. 07. 2014 22:41:33

Nebavíme se o vaření, ale o soutěžích ve vaření.

a jejda kluci dou soutezit v milovani. Mohu sa taky prihlasit jeste jako starsi dorostenec?

>> rudo, 29. 07. 2014 06:18:31

ještě že ne jako mladší dorostenka

Odpověď na Vaši otázku ohledně motivace

http://sport.idnes.cz/…tletika.aspx?…

>> rudo, 29. 07. 2014 06:18:31

Jasan Peťa chce soutěžit tak zatím jsme všichni na bedně.

>> rejca, 29. 07. 2014 09:54:52

nene to ne ale az si zjistis pravdila souteze tak ti to dojde starsi dorostenec se paruje s mladsi dorostenkou

Běhám. Chyba byla v necitlivém přechodu z terénu na ovál. Nadále si tedy stojím za tím, že jediná dcera nahoru vede přes intervalové tréninky. Pouze musím rozumně a postupně.

>> bouřňák, 06. 08. 2014 08:46:03

Jj, dráha je prevít, stalo se mi něco podobnýho, zkusil jsem pár rychlejších na dráze a okamžitě mě začaly bolet vazy v místě, kde se achilovka upíná na kost. Je to dáno mj. taky zkrácením lýtkových svalů, který tu šlachu pak příliš napínají. Pomáhá protahování a návrat na asfalt/terén. Ať ti to běhá.