Na start sobotního závodu se postavilo rekordních více než 13 tisíc běžců, z poloviny ze zahraničí. Hned po startu je čekalo stoupání, a to nejen co se týče profilu trati, ale hlavně teploty. Zatímco slunce na startu bylo v 10 hodin ještě milé, o hodinu později již neúprosně tlačilo z vytrvalců litry potu. Zejména úsek posledních zhruba 5 kilometrů Karlínem a dále od centra, to byla jedna velká výheň a kolapsů přibývalo. Zasahovali nejen lékaři, ale i samotní závodníci. A leckdy to nebyl pěkný pohled.

„V souvislosti s konáním 1/2Maratonu došlo během akce k mimořádné události, při níž má zdravotní obtíže větší množství osob, přičemž obtíže jsou spojeny s mírou fyzické náročnosti závodu. Z tohoto důvodu byl vyhlášen traumaplán. Záchranáři doposud poskytli péči vyšším desítkám pacientů, přičemž převažují kolapsové stavy,“ uvedli na síti Twitter/X pražští záchranáři, kteří původně přistavili tři sanitky, ale stavy museli následně výrazně posílit. Traumaplán, který se obvykle aktivuje v případě hromadných neštěstí, byl ukončen po dvou hodinách od vyhlášení.

Nutno poznamenat, že pořadatelé měli velmi hustou síť občerstvovacích stanic, kde snad chyběly jen houbičky na setření potu a ochlazení zátylku. Dnes by se hodily více než kdy jindy, protože v celém Česku panují na duben nezvykle vysoké teploty. V poledne bylo v Praze okolo 25 stupňů Celsia, což pravda nejsou vedra, ale jistě pamatujeme i půlmaratony s teplotami hluboko pod 10 stupňů. Prostě i organismus zkušených a vytrénovaných vytrvalců není po zimě ještě navyklý na takové teploty a je třeba tomu přizpůsobit i ambice a tempo během závodu. Ostatně i eliťáci si na klimatické podmínky, které dnes nejen v Praze panovaly, postěžovali.

Bohužel nepříjemné situace zažívali účastníci i v prostoru cíle, když Holešovická tržnice, kam se závod přesunul, nezvládala počty účastníků. Chyběla lepší organizace a tvořily se fronty jak na výdej občerstvení, tak třeba na rytí medailí. S rozdáváním vody v cíli pomáhali dokonce i běžci samotní, kteří se snažili nahradit chybějící nebo nezvládající členy pořadatelského týmu a podávali lahve s pitím právě doběhnuvším, na které by jinak čekaly dlouhé minuty čekání v předlouhé frontě.

Pořadatelé se ke kritickým ohlasům na sociálních sítích vyjádřili až po dvou dnech stručným sdělením na FB: „Děkujeme IZS hl. města Prahy, kteří se v sobotu postarali o všechny naše běžce! Kvůli nezvykle vysoké teplotě (kdo by čekal tropy v dubnu?) došlo k nečekaným zdravotním potížím u několika běžců. Zdravotníci, policisté, hasiči, naši dobrovolníci i VY sami jste všechno perfektně zvládli, pomohli, kde bylo třeba a dělili se s ostatními běžci o vodu. Je to poučení pro nás všechny. Ještě jednou velké DÍKY všem zúčastněným za nasazení a ohleduplnost, kterými jste pomohli k tomu, že jsme to spolu zvládli. … P.S. Všech 100 ošetřených je v pořádku, nikdo nebyl vážně zraněn.“

Jiří Nečásek, šéf marketingu největšího českého pořadatele, uvedl v rozhovoru pro DVTV, že tým RunCzechu chce nejprve posbírat všechny podněty, aby je mohl později analyzovat a vyvodit závěry. Zopakoval, že největší vinu na počtu kolabujících mělo nečekaně velké vedro a nevhodný přístup některých účastníků. Také dodal, že si pořadatelé jsou vědomi nedostatků v organizaci v cílovém prostoru. „Situace nás velmi mrzí, ale sám jsem běžel před několika týdny půlmaraton ve Španělsku, a i tam lidi kolabovali, jak tomu chcete zabránit?“

Ve středu se pak na Facebooku objevila další zpráva pořadatele: „Děkujeme za zpětnou vazbu. Vzali jsme si ji k srdci, stejně jako zpětnou vazbu v komentářích. Chápeme, že to může vypadat, že děláme mrtvého brouka. Jde však o to, že se po závodě primárně odbavují soukromé zprávy, kde je spousta požadavků po závodě (fotky, medaile, časy, registrace). Rovněž chvíli trvá, než se shromáždí veškeré faktické informace. Uznáváme však, že není správné nechat naše skalní fanoušky takto čekat a že si zaslouží vysvětlení. V následujících dnech věříme zaznamenáte zlepšení.“