Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Bitva u Marathonu: počátek velkého mýtu

Bitva u Marathonu: počátek velkého mýtu
foto: Radek Narovec

Luboš Brabec | 12.08.2010 | přečteno: 15550×

Před 2 500 roky se na pláních u Marathonu utkalo aténské vojsko s přesilou Peršanů. Bitva, která skončila vítězstvím Řeků, patří mezi nejvýznamnější události evropské historie. I když dnes je známá především díky příběhu maratonského posla a závodu, jenž se na jeho počest běhá. Přitom je velmi pravděpodobné, že jde o vymyšlenou historku, že je to jeden velký mýtus.

Podle pověsti se po bitvě (někteří historikové ji datují na 12. srpna, jiní na 10. září) vydal posel z Marathonu do Atén, aby spoluobčanům zvěstoval radostnou zprávu. „Zvítězili jsme,“ pronesl prý a pak mrtev klesl k zemi. Aspoň tak je příběh známý dnes. Dokonce existují i teorie, které se snaží vysvětlit důvod jeho smrti. Horko? Fyzické vyčerpání po náročném výkonu? Nedostatek tekutin? Příliš vysoké tempo? Nebo kombinace všeho?

Pozoruhodné je, že v tehdejších pramenech se o poslovi a jeho údajné hrdinské smrti nikdo nezmiňuje. A to ani slavný Herodotos zvaný „otec dějepisu“, který sepsal obšírnou historii řecko-perských válek. Narodil se sice až šest let po bitvě, ale ještě stačil vyzpovídat spoustu pamětníků.

Co je nezpochybnitelné, je skutečnost, že každá armáda tehdy známého světa měla vytrénované posly, kteří běžně zdolávali vzdálenosti, jimž se dnes říká ultramaratonské. Podle Herodota jednoho z nich, údajně jménem Pheidippides, poslali Atéňané do Sparty žádat o pomoc. Trasu dlouhou asi 240 kilometrů zdolal za dva dny, žádost o pomoc však Sparťané kvůli probíhajícím náboženským svátkům odmítli, a tak se posel zase vrátil. Na jeho počest se od roku 1983 běhá Spartathlon.

Nic o tom, že by pak ještě běžel z Marathonu do Atén a tam navíc zemřel, Herodotos nepíše. A zrovna on, barvitý vypravěč, by sotva opominul podobnou historku.

Poprvé se objevila až počátkem nového tisíciletí, tedy po více než pěti stech letech! I jména údajně mrtvého posla jsou různá. Jednou je to Philippides, pak Tersippus, jindy zase Eukles nebo Erchius. Více než pravděpodobné tedy je, že legendu o maratonském poslu si vymyslel některý z pozdějších historiků, zřejmě Plutarchos.

V 18. a zejména 19. století zaplavila Evropu vlna zájmu o antické dějiny. Archeologové hledali Tróju a další bájná místa, prozkoumávali Olympii. Poslův osud připomněl po návštěvě Marathonu slavný anglický básník lord Byron, ale ještě větší popularitu mu poémou „Pheidippides“ zajistil v roce 1879 Robert Browning. Jeho dílo mělo zřejmě zásadní vliv na pozdější založení maratonského závodu.

Když totiž Pierre de Coubertin a jeho spolupracovníci chystali obnovení olympijských her, vzpomněli si na známou poému. Michel Bréal, profesor ze Sorbonny a jeden z Coubertinových přátel, navrhl uspořádat běh z Marathonu do Atén. Co na tom, že takový závod neměl nic společného s tradicí antických Her… Ve starověku se soutěžilo maximálně na trati 24 stadií, tedy necelých pěti kilometrů. Coubertin a spol. byli ovšem myšlenkou nadšeni a také Řekové souhlasili. Jednak závod oslavoval velkou chvíli jejich historie a pak také tušili, že na rozdíl od dráhových soutěží budou mít při soupeření s Angličany a Američany naději na vítězství.

Jak známo, v únoru 1896 se na trati z Marathonu do Atén uspořádal zkušební závod a o dva měsíce později i souboj o olympijské prvenství, z něhož vyšel vítězně řecký rolník Spiridon Louis. Propukla velká sláva, jako o státním svátku. Závod měl být zároveň derniérou, protože nikoho tehdy nenapadlo, že by se mohl běhat jinde než na klasické trati. Představa, že by se maratonský běh někdy konal i v New Yorku, Paříži, Berlíně nebo dokonce v Benešově u Semil, by tehdy byla považována za mimořádně absurdní výstřednost.

Přesto už v příštím roce se běžel první ročník Bostonského maratonu, závod byl zařazen i do programu následujících olympijských her. Trasa bývala dlouhá zhruba 40 kilometrů, někdy trochu více. Teprve v roce 1924 se rozhodnutím mezinárodní atletické federace ustálila na dnešních 42 kilometrech a 195 metrech. Maraton se paradoxně přesného určení délky dočkal o čtyři roky dříve než ovál na dráze, jenž má oficiální jednotnou délku 400 metrů teprve od olympijských her v Amsterdamu 1928.

Ale zpátky na začátek našeho příběhu. Jak by dnes vypadala atletika, kdyby nevznikla zřejmě vymyšlená legenda o maratonském poslovi? Dá se předpokládat, že časem by se stejně objevil nějaký populární vytrvalecký závod. Běhy na dlouhé i velmi dlouhé tratě ostatně mají tradici sahající daleko před rok 1896. Možná by takový závod měřil třicet kilometrů, možná padesát. Kdo ví. A zcela jistě by se mu neříkalo maraton.

Komentáře (Celkem 6)

Nalezené položky: 7 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Luboš Brabec muž 12.08.2010 00:02:30

Před 2500 roky se na pláních u Marathonu utkalo aténské vojsko s přesilou Peršanů. Bitva, která skončila vítězstvím Řeků, patří mezi nejvýznamnější události evropské historie. I když dnes je známá především díky příběhu maratonského posla a závodu, jenž se na jeho počest běhá. Přitom je velmi pravděpodobné, že jde o vymyšlenou historku, že je to jeden velký mýtus.
Odkaz na článek

avatar

Čelákovice

Celkem 22125,06 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:50 (2011)
půlmaraton: 1:32:39 (2011)
maraton: 3:23:50 (2011)

Láďa S. muž 12.08.2010 00:20:32

prosil bych Hérodotos a Feidippidés

Motto: Teprve se zabíhám...
avatar

Sloviensko

rudo muž 12.08.2010 03:53:34

spovedal som na tuto temu Yianisa Kourosa, v podstate potvrdil co je v clanku. Kouros systematicky studuje grecke dejiny a ide priamo do starych zdrojov nielen do zobranych spisov inych neskorsich autorov. Kouros je tiez dost proti forme Sparthathlonu (teda len jednym smerom)hoci ho sam bezal a vyhral a je zname ze v jednom roku bezal truc-pravy Sparthathlon teda tam a naspat, mimo preteku ale vystartoval s pretekarmi bez cisla, a obracal v Sparte ako prvy – teda pred vitazom oficialneho behu. Co sa tyka temy ultra a situacie ped prvou modernou olympiadou, popularne boli vzdioalenosti : 100 mil 1000 mil a casove preteky, 24H, a mnohodnovky zavodilo sa najma v chodzi a behanie bolo povolena az na niektorych pretekoch. Vacsinou sa chodilo-behalo o peniaze jednak boli vypisane priamo ceny jednak boli vysoke stavky priamo medzi pretekarmi a tiez samozrejme tipovala verejnost ako pri dostihoch. preteky byvali na stadionoch – provizornych miestach a tiez bezne byval pretek na tam a spat priamej rovnej trase v dlzke 1 mila kde 2 stlpy od seba vzdialene 1 milu boli vymedzenim celej trasy a pretekar sa musel okolo nich otocit, co je dost podobne dnesnym pretekom v zavodnej chodzi. Kratke preteky – menej ako 100 mil neboli tak bezne, neskor sa zacali mnozit preteky na polovicu – 50 mil. Z materialov o historii beh-chodza na vytrvalsot (poslednych 200–300 rokov) nejako nie je vidno pretekove vzdialenosti podobne maratonu, teda nic v rozsahu 20–30–40–50 km.

Motto: you can't stop, what is coming !
avatar

Praha, Stodůlky

Celkem 18380 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:33 (2012)
půlmaraton: 1:28:37 (2012)
maraton: 3:11:23 (2012)

12HonzaDe muž 12.08.2010 22:54:17

jen takova drobnost, jako matematik a stoura:). I kdyby vse bylo spravne, neexistuje rok 0, takze 2500 let by se melo oslavovat az pristi rok. to jen tak na okraj:)

avatar

Praha, Jičín

Celkem 3779 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:42:30 (2009)
půlmaraton: 1:34:41 (2011)
maraton: 3:32:34 (2009)

Sandera muž 13.08.2010 10:57:16

Měl jsem za to, že bitva u Maratonu byla 12. srpna nebo 12. září (to podle různých kalendářů). Ale 10. září? Nakonec proč ne, den či měsíc sem nebo tam. Údaje se rozcházejí např. i v počtu perských bojovníků nebo počtu padlých na řecké straně.

avatar

Čelákovice

Celkem 22125,06 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:50 (2011)
půlmaraton: 1:32:39 (2011)
maraton: 3:23:50 (2011)

Láďa S. muž 13.08.2010 11:46:37

pokud jde o běh z Matahónu do Athén, přední český historik starověku Pavel Oliva k tomu poznamenává stručně: „vyprávění o "marathónském běžci“, který prý přinesl do Athén zprávu o vítězství, je pozdní legednou."

Motto: Teprve se zabíhám...
avatar

Praha 4

Celkem 28230,23 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:14 (2013)
půlmaraton: 1:49:29 (2009)
maraton: 3:57:28 (2014)

Dav muž 14.08.2010 16:22:00

>> Láďa S., 13. 08. 2010 11:46:37

Vznik a historie této legendy je docela zevrubně popsána v knize „Proč mlčíš Feidippide?“, viz sekce literatura a film tady na fóru.

Motto: ...kam až?
Nalezené položky: 7 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.