Zaregistrovat »

Tepová frekvence

Miloš Škorpil | 3. 12. 2007 | Přečteno: 6257×

V minulém díle jsem vám sliboval, že se dozvíte, k čemu je dobré si změřit výkonnost. Ještě než se vydáme na slabý led sestavení si vlastního tréninkového plánu, řekneme si něco o tom, proč je dobré si měřit tepovou frekvenci po výkonu.

Reklama

Jak měřit tepovou frekvenci (TF) po zátěži

Tepovou frekvenci po zátěži si změřte ihned po doběhnutí, doplavání nebo docvičení. Měření zopakujte znovu po dvou minutách a pak pokračujte vždy po minutě. Jde o to, abyste zjistili, jak dlouho bude trvat, než vám TF poklesne pod 120 tepů za minutu. Pro toto měření se vyplatí mít nějaký sporttester, protože přeci jenom klasické měření tepu přiložením prstů na krční tepnu je po náročném výkonu trošku obtížnější.

Na čem závisí čas poklesu TF po výkonu

Čas poklesu TF po výkonu závisí na tom, jakou TF jste měli na konci výkonu. Čím je TF na konci výkonu vyšší, tím delší čas budete potřebovat na uklidnění. Platí, že rychlejší pokles TF po zátěži svědčí o vyšší výkonnosti srdce, resp. o vaší lepší trénovanosti.

Klesne-li vaše TF na 120 tepů za minutu nebo méně než za dvě minuty po výkonu, jste v dobré kondici.

Neklesne-li vaše TF na 120 ani za 5 minut po skončení zátěže, svědčí to:
• o vaší velmi nízké zdatnosti,
• o přetrénování,
• v krajním případě se může jednat i o srdeční vadu.

Měřením rychlosti zklidnění TF po každém výkonu, tréninkové fázi, získáte přesnou představu:
• o náročnosti právě absolvované pohybové aktivity
• o vaší aktuální formě.

To vám pomůže lépe stanovit velikost zatížení v dalších dnech, resp. upravit váš tréninkový plán podle stavu vaší aktuální fyzické kondice, vašeho zdravotního stavu a v neposlední míře v závislosti na tom, jakému stresu, ať fyzickému či psychickému, bylo vaše tělo v posledních dnech nebo týdnech vystavováno.

Naučíte se celkem snadno reagovat na stav a požadavky těla a věřte, že tohle umění je hodně důležité. Nejčastější chyby v tréninku pramení vždy z toho, že se většinou přeceňujeme nebo že nedokážeme odhadnout důsledky předchozího zatížení.

Co signalizuje, že náš život ovlivňuje stres

O tom, že náš výkon, zdraví, fyzickou kondici ovlivňuje jeden faktor, kterému se vystavujeme dobrovolně nebo nedobrovolně každý den a jenž se skrývá pod slůvkem stres, asi nebude nikdo z vás polemizovat. Stres se může navenek projevovat jako napětí šíjových svalů, únava, podrážděnost, noční můry, drkotání zubů, koktání, zlost, deprese, bolesti zubů, vysoký krevní tlak, zrychlený tep, nepřátelství, špatná koncentrace, nervózní tiky, bolesti v zádech, strach, neklid, zvýšené pocení, impotence, malá sexuální chuť,  bolesti břicha, zvětšená nebo zmenšená chuť k jídlu, vyrážky, špatně od žaludku, nespavost, závratě, vlhké a studené ruce.

Je toho opravdu hodně. Náš seriál má mimo jiné za cíl naučit vás sportovat tak, aby sport jako takový pro vás neznamenal další stresový faktor. Aby sportování bylo lékem na všechny stresy, kterým jste běžně ve svém životě vystavováni.

Reklama
Hodnocení článku
47.19% (98 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 1)

  • Plyšák | 07. 12. 2007, 12:52

    Mám spíš dotaz. Měření hned po doběhu je jasné, ale po dvou minutách a dále se výsledky výrazně liší podle toho, jestli jsem v klidu (sedím, ležím), nebo se procházím či vyklusávám, nebo se protahuji. Která činnost (hodnota) je ta správná?

Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama