Našel sem od Pavla Baběráda krátký (k tomu co hledám nic moc neříkající) článek o biomechanice…spíš mi to přijde jak reklama na tlumené boty:

http://www.babos-sports.cz/…biomechanika

Právě čtu Zdrava zada (Peter Schwind) – ROLFING

(rolfing není žádný módní výstřelek, ale po několik desetiletí ověřená úspěšná metoda…, stále zdokonalovaná – např.díky viscerální a kraniosakrální fyzioterapii apod.)

O vzájemném vlivu gravitace a postury těla je tam hodně… (dá se koupit, nebo jsem to viděl někde i ke stažení). Na konci knihy jsou cviky a svépomocný kurs o pohybu a gravitaci (Godardův přístup)

Tvrdí se tam mimo jiné na základě pozorování a praxe terapeutů, např. že mnoho pozdějších zranění či následků, je z nesrovnané postury těla, různých vyosení těla (která jsou dnes velmi častá díky hodinám sezení v práci nebo u PC,TV…), a takto získané a posilované špatné pohybové stereotypy se přenáší i do nevhodných pohybových vzorců při cvičení a běhání…(i nevhodným sezením si zaděláváme na…)

Překvapilo mne třeba, že kombinací viscerální terapie při rolfingu, byly u daného člověka odstraněny potíže s opakovanými zraněními stejného kotníku…pokud sem dobře pochopil, tak viscerální terapie připisuje spolupůsobění „zatvrdlin“ ve vazivu a povázkách (fasciích), vzniklým nevhodně „doléčených“ a nekompenzovaných potíží vnitřních orgánů, které zase navzájem úzce souvisí se stavem vaziva v těle a to pak ovlivňuje např. že je nějaká končetina delší, nějaké rameno výše, různá vyosení a rotace(pokřivení) různých částí těla…což má samozřejmě pak vliv na svalové dysbalance a dříve či později na počet a závažnost zranění…

Dokonce se tam tvrdí, že srovnání „vnějších“ svalových dysbalancí bez odstranění zatvrdlin hlubokých vnitřních vaziv, je nedostačující a neřeší věc důsledně ale jen povrchně…!!

Odtud je krůček k pochopení, že nejprve by se člověk měl srovnat (třeba pravidelným cvičením sm-systému, rolfingem, dornovou metodou spojenou s dornovskými cviky a dynamickou svižnou regenerační chůzí ap.), a teprve pak začít běhat…jinak špatné pohybové vzorce (a nekompenzované sedavé zaměstnání vhodnými cviky), mohou běžci a obecně sportovci ublížit (jak říká Dr.Smíšek, takový člověk vykonává při sportu vadné pohyb.vzorce s větší intenzitou a po delší čas, než v běžném životě…takže o to větší následky pak může mít…)

Všechno do sebe logicky zapadá- Dr.Smíšek, J.Veselý, Dornova metoda, Ida Rolf („rolfing“ neboli strukturální integrace), Alexandrova technika (jejíž prostředky dovednosti útlum/pokyn se de facto shodují s Tai-chi), M.Feldenkrais, Christian Larsen atd…

K předchozímu příspěvku a obecně postoji: Jako v ostatních odvětvích, existuje tzv.hlavní „posvěcený“ proud (zde míním klasickou medicínu, a pak ten „trpěný“ či „méně vědecký“…- alternativní…). Mnohé alternativní přístupy se dočkaly uznání až časem – třeba u nás L.Mojžíšová až po své smrti, zatímco její výsledky byly po mnoho let velmi hmatatelné.

Je na každém co vyzkouší, stejně jako člověk může měnit pojišťovnu nebo různé lékaře, tak proč by nemohl kombinovat různé přístupy a metody.

I pro nás sportující laiky, se leckdy hodí něco vědět (alespoň základy), jak funguje naše tělo…oficiální učebnicí co jsem zjistil, je Kineziologie od Fr.Véle.

Mezi špičku v ČR na rehabilitaci (z těch o kterých se mluví a jsou víc na očích veřejnosti), je např. Doc.Pavel Kolář -testuje mnohé zajímavé nové metody- např. flowin,…je spolu s Prof.Vojtou autorem vývojové kineziologie atd., spolupracoval s kapacitou – Prof.Karlem Lewittem, vídáme jej na některých významných sportovních akcích (tenis ap.)

V bakalářské práci na netu o Alexanderově technice, mne zaujal odkaz na spolupráci kapacit v ČR – Doc.Koláře a prof.Lewita:

Kolář, P., Lewit, K. (2005). Význam hlubokého stabilizačního systému v rámci vertebrogeních obtíží. Neurologie pro praxi. 2005 (5), 270–275

Na tomto fóru jsou občas zajímavé články od některých fyzioterapeutů. Je vhodné podle mne se zajímat o různé přístupy, nejen o jednu „samospásnou“ metodu (co pomohlo jednomu, nemusí pomoci druhému-každý jsme jiný), a uvědomit si že nic není samospasitelné bez spoluúčasti člověka (pravidelných cviků,nápravě vadných každodenních stereotypů apod.)…můj názor je, že efekt všech metod je jen dočasný, pokud člověk po aplikaci nějaké metody, rehabilitace ap. nadále na sobě nebude pracovat, zapadne do starých kolejí, nekompenzuje stresy a napětí vytvořené během dne…atd – nenapravuje průběžně některé příčiny které přispěli k jeho potížím…

Myslím že nikomu neuškodí poptat se fyzioterapeutů a rhb pracovníků na nové aktuální trendy (nikoli na dočasné módní vlny…jako byla svého času klekačka či nevhodné (delší)sezení u PC na balonu apod.), a na ty léty prověřené metody…, přečíst si něco na netu či si pořídit dostupné popularizační knihy…apod.*

Na seznamu některých center pro komplexní přístup ke zdraví, lze nalézt např:

• Měkké techniky a mobilizace – manuální uvolnění reflexních změn v kůži a podkoží, postizometrická relaxace – ovlivnění reflexních změn ve svalech (sem lze podle mne zařadit třeba rolfing a viscerální terapii, také kraniosakrální terapii a další): http://casi-rolfterapie.cz/ , http://www.visceralni-terapie.cz/…-terapie.asp

• Terapie funkčních poruch dle Lewita – diagnostika a terapie pohybového systému s využitím měkkých technik, mobilizace a postizometrické relaxace
• Přístup Clary Lewitové (fyzioterapie funkce) – Clara Lewitová vychází při své práci z vnímání a pozorování lidského těla a jeho funkcí. Sleduje která část těla je v malém, velkém nebo optimálním napětí a jak si stojí ke zbytku těla. Při terapii využívá jemnou techniku doteků, kterými napětí optimalizuje. Stabilizuje klouby, pracuje s chodidly a vnímáním dotyků. Učí pacienta, jak vnímat své tělo a jak s ním zacházet, aby dlouhodobě minimalizoval nebo úplně vyléčil své obtíže.
• Metoda McKenzie klade zásadní důraz na aktivního přístup pacienta. Učí ho, jak si odstranit bolestivé obtíže samostatně a jak jim do budoucna předcházet: http://www.volny.cz/…mckenzie.htm
• Škola zad – je terapeutický program, který má za cíl odstranit pohybové chyby, jichž se lidé dopouštějí při běžných činnostech (nesprávné držení těla, zvedání břemen, chyby při stání).
• Psychosomatický přístup
• Metoda pro stabilizaci páteře dle doc. Koláře – využívá se postupné zapojování svalů jaké známe u kojence ve vývoji vzpřimování těla v kombinaci se správným dýcháním.

K rolfingu zahraniční weby:

www.rolfing.org www.rolf.com www.yardresort.com

Hier finden Sie interessante Artikel über Rolfing, Forschung und aktuelle Publikationen: www.somatics.de

• článek o rolfingu „Rolfing, Excruciatingly Helpful“ v New York Times ze 6 October 2010:

http://www.nytimes.com/…rolfing.html

Na české poměry platů, je tu však nevýhoda cenová…pokud to neproplatí pojišťovna (což asi ne), tak optimálních je 10 sezení, a nejspíš to dost zatíží rodinný rozpočet… (rozhodně si to každý dovolit nemůže, na druhou stranu pokud někomu nepomáhají jiné metody a má závažné potíže, tak jak píše článek NY Times, je ochoten zkusit leccos, pokud je efekt trvalejšího rázu…)

Pro většinu z těch co by měli o metodu rolfing zájem, však nezbývá než svépomocné cviky rolfingu (viz příloha v knize od Peter Schwind, jak píšu v příspěvku ze 17.12.), nebo se uchýlit k jiným metodám (např.u Dornovy metody je optimálních většinou 3 sezení…+ samozřejmě cviky doma…)

K postupům, které „body terapie“ využívá, patří například: cvičení zaměřená na uvědomění si těla i na tzv. fokusování na vnitřní procesy v těle (inner-body focusing). (www.spsbrno.cz/biosynteza).

http://www.bioenergetic-therapy.org/index.php?…

Bioenergetika je metoda práce s člověkem, kterou vytvořil americký lékař a psychoterapeut Alexander Lowen. Pomocí bioenergetických cvičení je možné uvolnit chronické svalové napětí, což směřuje k obnovení pozornosti k našemu vnitřnímu prožívání, umožňuje hlubší osobní porozumění, pomáhá obnovit vlastní životní energii, nabýt znovu přirozenou spontaneitu, pohyblivost a emoční prožívání. Bioenergetika pomáhá vidět člověka v realitě jeho těla a učí, jak pomocí práce s tělem pozitivně ovlivnit a změnit kvalitu lidského života.

Efekty bioenergetických cvičení:

• odstraňují bloky v těle a umožňují tak volný tok životní energie
• vedou k vědomému prožívání přítomného okamžiku
• harmonizují spolu tělo, mysl a emoce
• napojují na osobní vnitřní zdroj a zvyšují tak hladinu energie jedince
• pracují se „zasutými“ emocemi a dávají prostor k jejich vyjádření
• prohlubují kontakt se sebou samým i s druhými lidmi
• zvyšují svobodu spontánního projevu a snižují nadbytečnou vědomou kontrolu
• učí laskavému přístupu k sobě samému
• zlepšení psychofyzické kondice, relaxaci a odbourání každodenního stresu a svalového napětí, navázání dialogu s tělem a se zdroji, které poskytuje.

Knihy s cviky na doma: http://www.knihcentrum.cz/…eni/d-38122/

http://www.kosmas.cz/…roti-stresu/

Taneční terapie (dále jen TT) se objevila ve 40. letech v USA spolu s hnutím terapií
zaměřených na tělo. Tento proud vychází z psychoanalýzy a více či méně se na ni odvolává,
hlavně však proklamuje „osvobození těla“ nebo „svobodné sebevyjádření“.

Citováni bývají často
W.Reich(charak­terová analýza, „svalové pancéřování“ atp.), F.Perls (Gestalt terapie) a A.Lowen (Bioenergetická cvičení), a dnes se k nim odkazují tzv. na tělo zaměření terapeuti (body&mind, česky též- „na tělo orientovaná psychoterapie“).

Taneční terapie je Evropskou asociací definována jako psychoterapeutická aktivita, která
pomáhá pacientům znovu nalézat:

1. radost z funkční činnosti

Člověk disponuje tělem, které svým pohybem vchází do kontaktu s prostředím. Již mnozí mladí
lidé nedostatečným pohybovým tréninkem ztrácejí se svým tělem kontakt a přibývající léta na
pružnosti nepřidají. Jde o to, aby si člověk ze všeho nejdříve své tělo uvědomil. Pak postupně
opakovaným cvičením může zažít radost z toho, že své tělo ovládá, že se na ně může spolehnout.
Jeho pohyb se stává koordinovanějším, pružnějším, jistějším, lehčím, rychlejším. Člověk se
cítí dobře ve „své kůži“ a tento příjemný prožitek pomáhá rozvíjet a upevňovat tělesné schéma.

2. jednotu tělesna a duševna

Tanec je aktivita jak fyzická, tak psychická. Taneční pohyby emoce probouzejí nebo je
vyjadřují. Sledujeme-li někoho při tanci, vyvolá to v nás afektivní reakci. Pokud sami začneme
improvizovat, náš taneční projev uvolní něco z našeho psychického stavu. Pohyb je tedy jedním
ze spojovacích článků vnitřního a vnějšího světa. Tanec představuje řeč, na které se
sjednoceně podílí tělo i duše ve vzájemné harmonii.

3. obnovu pozitivního sebepřijetí

Objektivní tělesné schéma se velmi často liší od subjektivního obrazu těla člověka, který si
vytvořil na základě zkušeností s okolím. Významnou zkušeností byl pohled naší matky v dětství,
který značně ovlivnil tvorbu sebeobrazu. Hodina taneční terapie probíhá před pozornýma, a měli
bychom říci, že i laskavýma očima terapeuta. Aby došlo k restrukturaci sebeobrazu ve smyslu
pozitivnějšího přijímání sebe sama, je nutno pacientům nabídnout jednak taneční cvičení
synchronizující jednotlivé tělesné části a jednak pohled odborníka, který jako zrcadlo bude
odrážet hodnotu jejich osobností. Samozřejmě je potřeba vybrat cvičení relativně lehká, která
jsou pacienti s to zvládnout. Pocit nadměrné obtížnosti by aktivoval jejich obranné
mechanismy.

4. autonomii

Uvědomění si sebe sama, pocit vlastní integrity a sebepřijetí může vést k osamostatnění.
Pacient v mnoha cvičeních vchází do kontaktu s ostatními a v tanečním rozhovoru s nimi
objevuje vlastní gesta, vlastní pohyby a vlastní postoje. Zároveň přijímá odlišnou taneční řeč
ostatních. Naproti druhému si uvědomuje a potvrzuje svou vlastní existenci.

Tento proces vytváření autonomie je zvláště důležitý u psychotických pacientů.

5. tělesnou symboliku

Tanec je řeč těla, která umožňuje symbolicky přenášet na scénu přání, touhy, myšlenky, obavy.
Taneční sekvence může vybít nashromážděnou agresivní energii, vytančit můžeme svou radost nebo
smutek. To vše se děje v neohrožujícím prostředí a v symbolické, tudíž přijatelné podobě.
Skrze taneční výraz může pacient najít uspokojující abreakci a katarzi.

6. sublimaci

Taneční terapie je zároveň arteterapií. Nespokojuje se s gestem, které něco symbolizuje, snaží
se objevit krásné symbolické gesto. Svým vlastním tělem se snažíme vytvořit umělecké dílo.
Nepředpokládá se, že budeme dlouhá léta studovat obtížnou taneční techniku, která by našemu
tělu měla dát ideální formu. Krásno v taneční terapii vyplývá spíše z autenticity,
z opravdovosti pohybů, které se odvíjejí ze stavu jisté vnitřní svobody a klidu. Taneční
terapie je tedy částečně prací uměleckou (umění najít krásu svých pohybů) a částečně
terapeutickou (objevení svého pravého já). Skrze uměleckou tvorbu pacient tvoří sebe sama
(Schott-Billmann, 1994).

Feldenkraisova metoda jednoduchých cviků přináší uvědomění o pochodech v těle i mysli a je schopna zvýšit zdraví a harmonii. Je celosvětově rozšířená. Cvičení jsou jednoduchá, fyzicky nenáročná, a proto velmi vhodná pro samostatné studium i provádění. Vedou nejen k zlepšování držení těla (uvolňování tensí), ale i k vyrovnané psychosomatice.

Kniha k pragmatickému využití http://www.kosmas.cz/…la-do-kapsy/

Tato metoda se kromě držení těla (tensí) během každodenních (ne)činností řadí také mezi tzv. metody sebevýchovy použitelné v každodenním životě, spolu s autory jako M.Alexander, Cheng Hsin, GODARD a dalšími přístupy).

Práce s tělem jako metoda sebevýchovy (bakalář.práce na netu) :

http://www.google.cz/search?…

Moshé Feldenkrais, zakladatel jedné ze škol využívající pohyb pro rozvoj člověka, ve své práci vychází z toho, že „Jednáme v souladu s obrazem, který si sami o sobě uděláme. Jím, chodím, mluvím, dívám se, miluji tak, jak sám sebe vnímám. Tento obraz Já, který si každý z nás vytvoří, je částečně zděděný, zčásti nám byl vštípený výchovou a z třetiny jej vytváříme sami sebevýchovou.“ (tedy držení těla ovládá i způsob jak se kdo vyrovnává se stresy, emocemi, způsob sebepojetí apod.)

Další, – Alexandrova technika – je o ní na webu ke stažení bakalářka (pdf) daniel zimmermann: http://theses.cz/id/e48fyp/

Seznamuje se základními termíny Alexanderovské terminologie (sebe-užívání (self control), primární kontrola, inhibice (útlum), příkaz(resp.vnitřní pokyn PŘED jakýmkoliv pohybem), atd.), jejich významem a použitím. Popisuje průběh a formu výuky techniky a jednotlivé procedury, které používá. Uvádí možnosti jejího využití v praxi a příznivé účinky na lidský organismus (v ČR se zatím využívá spíše jen pro těhotné, které cvičení touto technikou vyhledávají a několik knih o tom již v češtině vyšlo…Důležité je začít s cvičením na začátku nebo ještě lépe před těhotenstvím (Forsstromová & Hampsonová, 1996).

zatím je jen málo kvalifikovaných terapeutů (učitelů) v ČR : http://at.kabrt.net/

FOŘTOVÁ, S. Využití Alexandrovy techniky v terapii funkčních poruch krční páteře (diplomová práce). Praha, FTVS UK : 2003

článek od D.Stackeové (FTVS UK Praha) : http://danielastackeova.webnode.cz/…ch-pacientu/

Ve Švýcarsku a Anglii Alexandrovu techniku proplácí i zdravotní pojišťovny…

V dnešní “moderní” době převládá potřeba rychlosti, agilnosti, rychlého dosažení cíle bez ohledu na způsobu jeho dosažení. Toto unáhlené, zbrklé a mnohdy i bezmyšlenkovité jednání se odráží jak v psychické, tak i somatické složce každého jednotlivce. Přináší s sebou zvýšenou stresovou zátěž, bolesti hlavy, sníženou schopnost relaxace, zažívací potíže, vadné držení těla (posturu) a s ním spojené funkční poruchy pohybového aparátu bez strukturálních změn a mnohé další.

Alexandrova technika patří mezi ty, které výše uvedené řeší a dá se po 3–7 lekcích zaškolení certifikovaným lektorem, celkem JEDNODUŠE začlenit do každodenního života.

Videa cviků čchi-kung (Qigong) : http://www.youtube.com/playlist?…

kniha Regenerační čínská cvičení pro každého (152stran) :

http://www.heureka.cz/?…

Soubor cviků podle tradiční čínské medicíny k odstranění energetických bloků v organismu a ke zvýšení kvality života. Překážky v toku vnitřní energie čchi vedou – spolu s ochabnutím svalů a nedostatečnou kloubní pohyblivostí – k energetické nerovnováze negativně ovlivňující funkci orgánů. Regenerační čchikungová gymnastika rozvíjí fyzickou zdatnost, přispívá k vyladění psychiky, posiluje imunitu a reguluje tělesnou váhu. Cviky pěti zvířat napodobují pohyby medvěda, jeřába, jelena, tygra a opice a tím stimulují funkci svalů, kloubů a šlach i práci žaludku, jater, sleziny, ledvin, plic a srdce. Každý cvik je podrobně vysvětlen a všechny fáze jsou rozkresleny na obrázcích.

Další zkrácená verze čchi-kung: http://www.kosmas.cz/…la-do-kapsy/

Přesto z knih se toho moc pro praxi nedá vyčíst, nezbytný je kurs , alespoň víkendový, čchi kungových cvičení je mnoho druhů, s různým zaměřením (od těch čistě zdravotních až po ty spojené s bojovými sporty).

Správné držení těla

Je mnoho definic, které popisují správné držení těla:

§ „Správného držení těla je charakterizováno takovým postojem, při kterém jsou jednotlivé části těla udržované nad sebou v gravitačním poli s minimálním napětím posturálních svalů. Kritériem je symetrie pravé a levé části těla a správná fyziologická křivka páteře“ (Riegerová, 1993, 135).

§ Rychlíková (1985) popisuje ideální držení těla jako stoj, při kterém jsou nohy rovně u sebe, kolena i kyčle nataženy, pánev v takové pozici, aby se těžiště trupu nacházelo nad spojnicí středů kyčelních kloubů. Ruce volně spočívají podél těla, lopatky jsou přiloženy k hrudníku a hlava je vzpřímená. Páteř má být plynule zakřivena. Při pohledu ze strany je fyziologicky probíhající páteř esovitě zakřivena (krční lordóza, hrudní kyfóza, bederní lordóza). Esovité zakřivení páteře je důležitým předpokladem ekonomického stoje a chůze, svaly při něm pracují velmi ekonomicky a pohyb může být prováděn s co nejmenší námahou.

§ Je to ryze individuální držení, které umožní vstup příslušných svalů (primárně autochtonní páteřní muskulatury, sekundárně muskulatury trupu včetně bránice, svalstva pánevního dna, svalstva pletenců a svalstva periferie končetin) do optimální synergie. Ta je podmínkou optimální centrace kloubů. Toto správné držení umožňuje plnit optimální posturální a motorické funkce v rámci adaptace na vlivy zevního a vnitřního prostředí, není reálnou ani potencionální příčinou potíží a působí esteticky příznivým dojmem (Dvořák & Vařeka, 2000).

Vyšetření držení těla se provádí ve frontální a sagitální rovině pomocí „hlavové“ olovnice.

§ Při vyšetření v sagitální rovině je olovnice spuštěna od zevního zvukovodu a v ideálním případě tato linie spojuje zevní zvukovod, tělo sedmého krčního obratle, probíhá v úrovni páteře v oblasti Th/L přechodu, prochází středem kyčelního kloubu a končí 1cm před zevním kotníkem (přílohy obrázek 1a).

§ Při vyšetření ve frontální rovině se olovnice spouští ze záhlaví a v ideálním případě se jako tečna dotýká hrudní kyfózy, probíhá intergluteální rýhou, středem mezi koleny a dopadá mezi paty. Vrchol krční lordózy od svislice je fyziologicky vzdálen 2 cm, vrchol bederní lordózy 2,5–3 cm u dětí , u dospělých 3,5–5 cm (Kendall, McCreary & Provance, 1993; viz také Rychlíková, 1985).

Správné užívání těla dle Alexandrovy techniky:

• dobrá vyváženost hlavy, krku a páteře
• udržení vzpřímené postavy a pohybu je dosaženo s minimálním svalovým napětím
• svalová činnost je koordinovaná, fungují vztahy mezi jednotlivými svalovými skupinami
• dobrá vyváženost, plynulý pohyb, uvolněné klouby
• hluboké a bezproblémové dýchání

Nesprávné užívání těla dle Alexandrovy techniky:

• narušení vztahu hlavy, krku a páteře
• pro udržení vzpřímené postavy a pohyb je zapotřebí velké svalové napětí
• svalové napětí je v těle rozloženo nerovnoměrně, chybí spolupráce mezi svalovými skupinami
• značná námaha při vzpřímení, rozsah pohybu je omezený, klouby ztuhlé
• nedostatečné dýchání

…je zajímavé porovnávat občas různé nebo podobné přístupy např. M.Feldenkraise, Idy Rolf (kniha Peter Schwind – „Zdravá záda…rolfing“), M.Alexandera, Ch.Larsena (vyšla mu kniha cz „Držení těla“), jak klasických tak i alternativních přístupů – v čem se shodují (a snažit se pochopit jak a proč (ne)funguje tělo…

Nejde o to kdo má „větší“ pravdu, ale prospěšné může být už samotné VĚDOMÍ toho, že je dobré se častěji během dne zamýšlet jak kompenzujeme stresy, zda včas a citlivěji vnímáme signály těla, jak stojíme, sedíme, chodíme,… jak přemýšlíme NEŽ děláme nějakou činnost apod.

V 19. století švédská gymnastika, založená P. H. Lingem, v boji proti vadnému držení těla, vzala v úvahu vztah zkrácených a oslabených svalových skupin jako zdroj vadného držení těla. Proto jejich cvičení bylo zaměřeno na protahování zkrácených svalů a posilování svalů oslabených. Současná medicína však poznala že změny v kosterním svalstvu mají hlubší základ, spočívající v odlišnosti svalů s převážnou činností tonicku nebo fázickou (Kabelíková & Vávrová, 1997)

Držení těla je jev dynamický, který se mění v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách a vyvíjí se od narození po celou dobu života. Je jedním z charakteris­tických znaků člověka. Každý jedinec má své individuální držení jako výraz somatické a psychické osobnosti (Véle, 1995).

• citováno z velmi zajímavé bakalářské práce o Senzomotorické stimulaci :

http://www.hc-vsetin.cz/…ka_danka.htm

– popisuje tam i typické různé projevy vadného držení těla (jinak dostupná je např.kniha Ch.Larsena „Držení těla“ obsahuje o tom pěkné fotky pro porovnání své vlastní postury jednotlivých částí těla…)

Kdokoliv si může nechat u fyzioterapeuta udělat tzv. KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR:

Jedná se o souhrn vyšetřovacích metod, které využívá fyzioterapeut ke stanovení své „fyzioterapeutické“ diagnózy a na základě toho potom k vytvoření terapeutického plánu. Ke stanovení diagnózy musí vyšetřující ovládat anatomii, biomechaniku a kineziologii a porozumět také struktuře a chování různých tkání. Potřebné informace získává z aspekce, palpace a dalších částí klinického vyšetření. Při vyhodnocení získaných poznatků musí být schopen posoudit, zda jde o patologii právě z pohybové soustavy. Celkové vyšetření by mělo být prováděno v určité posloupnosti. Kineziologické vyšetření Důležitou součástí každého takového vyšetření je odebrání anamnestických dat klienta. Anamnestický pohovor bývá obvykle zahájen dotazem na základní symptomy – projevy onemocnění, které klienta obtěžují. Ptáme se na jejich začátek, za jakých okolností se poprvé objevily. Nejprve se zajímáme o bolest – ta totiž nejčastěji klienta přivádí k odborníkovi. Důležitý je charakter bolesti a její závislost na pohybu a změně polohy. Posuzujeme také, zda je bolest konstantní či intermitentní, zda klienta budí a obtěžuje ve spánku, zda se mění během dne. Zajímá nás také zda je nějaká poloha, ve které se bolest zmírní. Součástí anamnézy jsou dále dotazy na prodělané choroby, úrazy, operace a to i takové, které se současným problémem zdánlivě nesouvisí. Důležitou součástí anamnézy je dotaz na druh zaměstnání, zjištění v jakých polohách klient pracuje a jak dlouho, jak tráví volný čas. Ptáme se i na sportovní aktivitu klienta. Stanovení diagnózy Již z anamnézy mohou vyplynout důležitá fakta, a fyzioterapeut by si měl na základě dobře vedeného anamnestického pohovoru vytvořit domněnku o tom, co by mohlo být příčinou klientových obtíží a rozhodnout se, jak povede další vyšetření, aby si své domněnky buďto potvrdil či vyvrátil. Důležité je rozhodnutí mezi dvěma možnostmi původu obtíží – přichází klient s obtíží strukturálního či funkčního charakteru? Pro příklad – klient je po úrazu, při kterém si zlomil holenní kost. Je zřejmé, že fraktura je porucha ve struktuře kosti a tedy problém strukturálního charakteru. Neznamená to ovšem, že takováto strukturální porucha nemůže mít jakousi funkční nástavbu. Klient měl jistě pár týdnů zlomenou nohu v sádře, zřejmě k chůzi využíval francouzské hole, zatěžoval jen jednu dolní končetinu, druhou buď odlehčoval zcela nebo měl povolenou částečnou zátěž, nepochybně docházelo k jinému zatěžování páteře, ramenních pletenců a šíje. Na zlomené noze určitě dochází ke vzniku svalových dysbalancí – zkracování určitých svalů a naopak ochabování svalů jiných, k reflexním změnám v měkkých tkáních. Porucha funkční může naopak vzniknout při špatných pohybových stereotypech, neadekvátní zátěži, dlouhodobém setrvávání v jedné, ne zrovna ideální poloze, nebo naopak po prudkém pohybu. Takové poruchy jsou typické svou tendencí se tzv. „řetězit“. To znamená, že potom vzniká soustava různých reflexních změn v pohybovém aparátu a vlastní příčina těchto změn může být někde úplně jinde, než je pociťována bolest. Na fyzioterapeutovi potom je, aby tuto příčinu našel a jejím odstraněním se většinou upraví i onen zmiňovaný „řetěz“ reflexních změn. Poruchy tzv. funkční přitom bývají při správné léčbě reverzibilní – při správně zvolené terapii dochází k úplné úpravě stavu. Další důležité faktory Fyzioterapeut využívá ve vyšetření hodnocení aspekcí – tedy pohledem, dále vyšetřuje aktivní a pasivní pohyby, pohyhy proti odporu a tzv. kloubní vůli. Součástí vyšetření je i zjištění stavu měkkých tkání, vyšetření svalových dysbalancí a pohybových stereotypů, v některých případech je nutné i neurologické vyšetření. Rehabilitační plán Výsledky získané vyšetřením jsou podkladem pro stanovení rehabilitačního plánu. Při léčbě většiny obtíží je nutné, aby se klient léčby aktivně účastnil, odpovědnost za terapii a její výsledek nepřenášel zcela na terapeuta, ale naopak si uvědomil, že jeho vlastní snaha je klíčová pro pozitivní efekt celého procesu. Úkolem terapeuta pak samozřejmě je klienta k takovému postoji vhodně motivovat.

Senzomotorická stimulace http://medicina.ronnie.cz/…zaklady.html

• používá např. tyto pomůcky:
• Válcová a kulová úseč
• Minitrampolína
• Točna (twister, rotana)
• Fitter (swinger)
• Balanční sandály
• Balance step
• Rolo (Rolo se skládá z válce a desky)
• přístroj Posturomed
• Balanční míče
• Dynamizace sedu (Koncept švýcarského neurologa Dr. med. Aloise Brüggera)

(pro srovnání – dalo by se asi zjednodušeně říci, že někteří kladou větší důraz na postavení pánve a její vliv na celé tělo, a jiní (např.Alexanderova technika) spíše na vliv hlavy, která vede celé tělo při jakémkoli pohybu. Věc je nejspíš složitější, ale nejde o to být vědeckými pracovníky, ale uvědomovat si komplexnost těla a to že VŠE je v těle propojeno (proto rolfing a techniky měkkých tkání kladou důraz nejen na svaly, ale i na hlubší vaziva a povázky (fascie), jež také (mnohdy i zásadněji) ovlivňují držení těla a z toho vycházející pozdější zdravotní potíže…).

(zdroj-bakal.práce: http://www.hc-vsetin.cz/…ka_danka.htm )

Vadné držení těla je funkční porucha posturální funkce, na jejím vzniku se podílejí vnitřní i vnější faktory

Cílem této bakalářské práce je rozdělit držení těla podle odchylek v zakřivení páteře respektive tvaru zad a popsat

nejznámější metody indikované u vadného držení těla:

Senzomotorická stimulace obsahuje soustavu balančních cviků. Jde o cvičení, při kterém se zlepšuje automatizace pohybových stereotypů a koordinace, urychluje se svalová kontrakce a aktivují se utlumené svaly. Je často využívanou metodou, je vhodná pro všechny věkové kategorie, u začátečníků a seniorů se kvůli zabránění případnému úrazu cvičí pod dohledem terapeuta.

Cílem Brüggerova konceptu je redukce rušivých faktorů, zlepšení pohybových vzorů, korekce držení těla a jeho zaintegrování do běžného dne. Nejznámějším prvkem tohoto konceptu je Brüggerův sed.

Podstatou metody podle Roswithy Brunkow je izometrické zapínání svalů v dané poloze v souhře s dechem. Bývá náročné na vysvětlení i pochopení a proto vyžaduje dobrou spolupráci mezi pacientem a terapeutem.

U Klappovy metody se cvičení provádí v horizontální poloze, při které dochází k odlehčení páteře a ke správnému vývoji zádového svalstva. Podle typu odchylky od správného držení těla jsou voleny jednotlivé cviky.

Nedílnou součástí a doplňkem léčby vadného držení těla je plavání, při kterém páteř ani nosné klouby nejsou zatěžovány hmotností těla. Nejvhodnějším plaveckým stylem je znak.

Cviky podle Ludmily Mojžíšové jsou vhodné pro skupinové a domácí cvičení. Tyto cviky jsou zaměřeny také na posilování pánevního dna, jehož dysfunkce je součástí mnoha poruch posturální aktivity.

V posledních letech se do popředí dostává Vojtova metoda reflexní lokomoce. Vzhledem k principům, na kterých je Vojtova metody založena, je možné ji považovat za obecně indikovanou u všech poruch funkce pohybového systému. Praktická aplikace v terapeutické praxi vyžaduje vývojové kineziologie a kineziologického obsahu provokovaných vzorů, ale i její kritické zhodnocení v konfrontaci s vlastními zkušenostmi a poznatky dalších odborníků.

Proprioceptivní nervosvalová facilitace je nejkomplexnější facilitační metoda se širokou oblastí indikací. Při terapii vadného držení těla lze využít techniky PNF k posílení, protažení a relaxaci svalů.

Alexandrova technika učí, jak zbavit zakořeněných zlozvyků a jak se vyvarovat stresových situací, jež se pak projevují zdravotními problémy. U této techniky nejde pouze
o fyzické cvičení, důležitý je filozofický obsah. Žák se musí stát více sebevědomým a musí si uvědomovat svou mysl a tělo.

Tai-či je cvičením, které získává stále větší oblibu ve všech věkových kategoriích. Přikládá větší význam vnitřní síle než vnějšímu projevu. Při pomalých pohybech dochází k neustálé pomalé změně těžiště, důraz je kladen na koordinaci a rovnováhu.

S-E-T koncept je zatím mladá metoda, skládá se z prvků diagnostiky a léčby muskuloskeletálních poruch. Základem tohoto konceptu je Therapi Master, který umožňuje široké spektrum volby cviků.

McKenzieho metoda se uplatňuje při terapii bolestivých syndromů páteře, je založena na principu centralizace a periferizace bolesti. Extenční cviky lze využít při nápravě plochých zad.

K uvedeným metodám (senzomotorická stimulace, Brügger koncept, cvičení podle Brunkow, Klappovo lezení, plavání, cviky podle Mojžíšové, reflexní lokomoce, proprioceptivní nervosvalová facilitace, Alexandrova technika, tai-či, S-E-T koncept, extenční cviky podle McKenzieho) jsou popsány teoretické principy, indikace, kontraindikace a metodický postup.

Já toto vlákno nechápu. Proč si nezaložíš blog? Beru fórum buď jako povídání (ne monolog) nebo sdílení zkušeností (ne opsaných věcí). Komu toto pomůže?

Není lepší si udělat masérský kurz, občas někomu skutečně pomoci a přitom chytat finty odkud se dá? Tahle sbírka teorií (pravděpodobně zbytečná, viz např. http://www.massagetherapy.com/glossary/) nikomu od trápení nepomůže – si teda myslím.

>> pam65, 19. 12. 2011 19:08:03

No sem rád že někdo taky zareaguje…, jak jsem psal, zajímají mne regen. a fyzioterap. a prevenční postupy jak kvůli běhání nejen pro endorfiny ale hlavně pro celkové zdraví (k čemu mi bude vyčištění hlavy a dobrý pocit, když mám problémy s páteří a přesto chci (rozumně) běhat…navíc jak sem psal jinde, otec je po operaci páteře…

Za tvůj odkaz děkuji(je ucelenější-ať si každý vybere-pokud ovšem ví co hledá, v tom je asi to ten zakopaný pes… ), nicméně vybrat si bez dalších informací něco je pro běžného smrtelníka asi dost obtížné…Proto se pídím po tom co je dostupné v ČR pro každého – nejen „na recept“, často zjišťuju že to (jako u všeho) naráží na peníze (třeba rolfing mne hodně zaujal, ale když sem viděl ty ceny… …prostě se poohlížím co je pro lidičky jako já přijatelné a hlavně dlouhodoběji účinné (shodnem se možná(nebo ne??) v tom, že jen občasné polaskání masáží, nic moc zásadněji neřeší…). Povědomost lidí (včetně mne donedávna) o tom co je fyzioterapie a jaké dostupné metody jsou pro každého (BEZ RECEPTU A NUTNOSTI DOPORUČENÍCH)

mně pořád vrtá hlavou proč mi říká spousta lidí že v jejich vysokém věku chodí bez náhrady kyčelních kloubů a dalších „radostí“ jen proto že neběhají(… ), ale jezdí na kole, plavou apod. (a to mi řekl třeba děda – bývalý trenér a ředitel sportovní školy, který svá vnoučata tvrdě vede k atletice a dalším sportům…! (mimochodem často vyhrávají…)

Přivítám zkušenosti a názory druhých (aby se člověk neutopil v záplavě info…) – neříkám že musím za každou cenu diskutovat-jak to dopadlo…viz jiné téma…prostě sdílím a i kdyby to v budoucnu pomohlo jednomu člověku, má to pro mne význam. To že to co píšu možná většinu nezajímá…to už je věc každého co chce či nechce číst. Vyjadřovat se má právo každý – a já jistě přivítám SLUŠNÉ NENAPADAVÉ PŘÍSPĚVKY…:-?

…např. uvažuju jít (za vlastní peníze) na týdenní pobyt do nějakého centra komplexní péče kvůli NÁPRAVĚ svého špatného držení těla a potížím s krční páteří (které mne sice již skoro netrápí díky mým „protiopatřením“ a zájmu o prevenci, ale to se může snadno změnit běháním… 

PS: pam, co ty bys mi doporučil na nápravu pohybových stereotypů a vadného držení těla?? Mám z dlouhodobých stresů studia při zaměstnání potíže uvolnit napětí (tense) v těle, což může dřív či později způsobit zdrav.potíže a zranění (na masérský kurs nemám čas – masér ani nechci být(max.automa­sáže…) a mám svou jinou práci v jiném oboru-nezávislou na reklamách…, přesto nezaškodí vědět jaké možnosti dnes ve fyzioterapii jsou(což je NĚCO JINÉHO NEŽ jen MASÁŽE, ač i ty mají své místo…), prostě co se léty osvědčilo, jaké jsou nové trendy – nejsem z těch co nečinně čekají až se stane úraz a nebo jim něco lékař předepíše… za vlastní zdraví má odpovědnost každý sám, i když to ještě mnoho lidí raději alibisticky a pohodlně raději nechá jen na lékařích… a často žel jen na lécích místo účinné prevence či řešení příčin !)

Na radu Jíti navštívím u nás v okolí blízké fittnes-rehab.centrum pro kineziologický rozbor mého těla, a nechám si od místních školených cvičitelů ukázat např.cviky Dr.Smíška a nechám si udělat kineziologický rozbor (možná bude vhodný i ten VÍKENDOVÝ POBYT případně týdenní pobyt v nějakém specializovanějším centru: třeba Centrum pro pohybový systém, nebo nějaké Centrum komplexní péče apod., která nabízejí větší portfolio metod…, kde je víc fyzioterapeutů spolupracujících leckdy i s psychoterapeuty

(často napětí svalů a těla -tedy riziko pozdějších potíží- je dle mého názoru z 90% spojeno s neschopností uvolnit tense a kompenzovat stresy ještě PŘED cvičením a sportem, což radí např.Dr.Smíšek,J­.Veselý,a další fyzioterapeuti a odborníci)

Je škoda, že MNOZÍ (hlavně obvodní ale i řada ambulantních…) LÉKAŘŮ DNES ANI NEVÍ JAK POSTOUPILA DOBA A METODY FYZIOTERAPIE(chápu že nemohou sledovat vše a dnešní přílišná specializace tomu nepřeje), takže ani nemohou při nejlepší vůli dobře poradit a doporučit pacientům a ostatním (zatím poměrně zdravým) lidem nějakou účinnou regeneraci, terapii a natož prevenci (na tento stav si někteří fyzioterapeuti dost stěžují jak sem četl článek jednoho fyzioterapeuta na netu…). Běžně je snadnější předepsat chem.léky nebo teda „klid a lázně“- což ovšem klid (natož třeba sádra či operace) taky dlouhodoběji neřeší…, jak tvrdí třeba Dr.Smíšek nebo Jan Veselý … Nebo řeknou „co by jste chtěl ve svém věku…to je normální, mně taky bolí kolena po ránu…“

Kolik doktorů dnes poradí například – „Běžte si nechat udělat kineziologický rozbor nebo vyhledejte dobrého fyzioterapeuta (nejlépe konkrétní tip na někoho)“…a podobně ?. (člověk nejdřív musí aspoň trochu vědět co chtít…a nedá-li mu to lékař či neproplatí pojišťovna, musí být ochoten v rámci péče o zdraví třeba i vytasit nějaký peníz (u nás mi řekli ve fittnes-rehabilitačním centru (mají nasmlouvané na část.úvazek i pracovník z rhb pracovišť), že KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR bude stát 400kč (jinde jsem koukal že chtějí ve větších městech i 900).

mne zajímají hlavně takové METODY PREVENCE, které člověk může svépomocně dělat i doma cviky (zatím jsem zjistil tyto, které občas preventivně budu střídat: Dornova metoda, smíškova metoda (sm-system), svépomocně rolfing (kniha Peter Schwind, viz výše), a případně Alexanderova nebo Feldenkraisova technika co se dá používat v KAŽDODENNÍM životě i bez cviků (po zaučení školeným cvičitelem), při sezení, chození, před jakoukoli činností atd.

Ač jsem si to dříve nepřipouštěl (a se mnou jistě mnozí…), KAŽDÝ Z NÁS MÁ NĚJAKÁ VYOSENÍ NEBO ROTACE ČÁSTÍ TĚLA, delší nějakou končetinu(Dorn říká že o tom většina lidí neví a mění se to nezapadnutím kloubů do svých přirozených poloh), častá je nějaká vada chodidla (to má SKORO KAŽDÝ BĚŽEC…-známá supinace/pronace apod., ploché nohy, vybočení palce atd.)…to jsem dřív bral na lehkou váhu (ale po tom co jsem se dozvěděl při prostudování Dornovy metody, Alexanderovy techniky, rolfingu a dalších, vidím že třeba i blbé jedno rameno trochu výše už může znamenat pozdější potíže jinde v těle… Dost velkou roli hrají stresy a špatné sezení u PC/TV většinu lidí během větší části dne (!!) hrbí a způsobují tense, takže ta chvilka opravdu VZPŘÍMENÉHO postoje těla během běhu to podle mne nevytrhne pokud se nesrovnáme zásadněji během dne (a během života … rovnou páteř má dnes málokdo (doslova i obrazně  )

Omlouvám se pokud jsem některé odradil, omezím své příspěvky, a počkám zda se najde někdo kdo je mi ochoten ve výše uvedených věcech říct svůj názor nebo lépe svou zkušenost 

>> muflon, 19. 12. 2011 19:20:49

• stresy ze studia bych uvolňoval jinak než tvorbou „fyziowikipedie“
• co se týče cviků, oslovila mě předmluva ke knize o funkčním tréninku (návrh na další heslo , kdy autor říká, že jsou tři svalové skupiny, které je třeba posílit, ať funkčně nebo jinak, bez nich se nemá pohyb o co opřít; jsou to odtahovače kyčlí – příčné a šikmé břišní svaly – stabilizátory lopatek;
• jinde dodal, že si nemáme plést cvičení s akrobacií (to k přehánění „balančnosti“, kterého jsem svědkem třeba při sledování práce osobních trenérů ve fitku).
• ještě pár selských náhledů: problémové svaly dostanou příležitost se uvolnit až tehdy, kdy jsou ty správné dostatečně silné
• techniky založené na pozornosti budou fungovat špatně, když je člověk ve stresu, unavený, … když není dost času a člověk není zkušený, je vhodné si říci, zda mi jde o tělo či psychiku; obojí zároveň jde unavenému nezkušenému člověku docela těžko.

>> pam65, 19. 12. 2011 21:17:13

Díky za názor a os.postřeh s funkčním tréninkem, nevím však z čeho čerpáš – Jakou knihu máš na mysli?? Není to spíš jen pro ženy ke shození nějakého toho kilča? (pod pojem funkční trénink se dnes řadí kdeco…)

Pokud máš na mysli silový funkční trénink jako součást bojových umění, tak si nemyslím že by zvládnutí bojového umění bylo lehčí než poměrně jednoduché zásady některých metod vhodných i pro domácí a každodenní používání(Smí­šek,Alexander,Fel­denkrais apod­.)

Nebo máš na mysli FLOWIN anebo snad Funkční kruhový trénink? (Flowin -taky jej řadí mezi funkční trénink, a důležitý je pro mne popis: Aktivuje hluboký stabilizační systém, tedy svaly kolem páteře, břišní svaly, bránici a pánevní dno – čímž působí preventivně proti bolestem zad. FLOWIN® je ladné, plynulé, posilovací a protahovací cvičení zaměřené na hluboký svalový systém a soulad s dechem. Trénink zapojuje celé tělo ve všech směrech, podporuje tak větší všestrannost. Oproti statickým cvičením tohoto druhu (např. pilates), využívá dynamického pohybu, čímž je dosaženo maximálního efektu.)

Tím autorem míníš Michael Boyle nebo Lynn M. Palmer??

PS: Podle mne nelze s úspěchem oddělovat fyzické a psych.zdraví (nemám na mysli samozřejmě nějaké vyloženě těžké fyz.a psych.poruchy). Mnoho metod už dnes uznává že se tělo i psýché výrazně navzájem ovlivňují (nakonec už Řekové – kalokagathia, z našich krajin – Tyrš a dnes již čím dál víc metod).

Nepíšu nikde jak řeším stresy(hlavně chodím hodně do přírody)…souhlasím že trávení času u PC není tím pravým ořechovým… 

Při pátrání jakou knihu jsi myslel, jsem narazil na celkem zajímavou publikaci od D.Stackeové -Absolventka oboru fyzioterapie, specializace somatopsychote­rapie, na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (vydala Grada 2011) :

20% obsahu knihy je k nahlédnutí vydavatelem (hodně je tam o tom jak zvládat stres, někoho by mohlo zaujmout: příprava na soutěže -str.42 a dále -kapitola 2.1 Předsoutěžní, startovní, soutěžní a posoutěžní stavy apod.) : http://www.grada.cz/…vani-google/

D.Stackeová: Relaxační techniky ve sportu, Podtitul: autogenní trénink – dechová cvičení – svalová relaxace)…akorát že mě zrovna autogenní trénink moc nevyhovuje…dělám cvičení dle F.Pierce -viz první příspěvky v tomto tématu. Zato mne zaujalo, že v té knize je i Feldenkraisova metoda…o které jsem zde také psal, a také Relaxace v pohybu – koncentrativní pohybová cvičení, kam by se dal řadit i mnou popisovaný čchi-kung a další cviky, za hodně důležitá považuju i v té knize uvedená Dechová cvičení (Nácvik břišního dýchání, Nácvik dolního hrudního dýchání, Nácvik rytmického dýchání, Dýchání usnadněné polohou těla(posturou­?)…dechová cvičení dělám každý den. Ještě mne v té knize od D.Stackeové zaujala kapitola: Nácvik relaxace po předchozím napětí a Nácvik relaxace protřepáváním a snad by mohli být pro mne zajímavé i kapitoly: Relaxace na signál a diferencovaná relaxace, Metoda biologické zpětné vazby ve sportu, Mentální trénink a ideomotorický trénink (o tom píše i Galloway), a koukám že tam má Stackeová i kapitolu „Možné negativní účinky pohybové aktivity a sportu“ 

Jakou knihu máš pam na mysli?? Ty různé svaly co jsi citoval nějakého autora – myslím že hlavní vždy bude (co se týká PÁTEŘE) – pružnost všech svalů. Podle pojetí Dornovy metody – pokud jsou svaly příliš tvrdé nebo naopak příliš měkké (ochablé), nemůže páteř být skutečně stabilní…

>> pam65, 19. 12. 2011 21:17:13

PS: je fakt že je nutné se vždy zaměřit v praxi jen na jednu novou metodu kterou člověk chce vyzkoušet…aby se neutopil v záplavě možností…, proto taky se snažím sledovat a zorientovat v metodách, abych neztrácel čas něčím co by zrovna pro mne nemělo takový význam (navíc leccos jsou jen pomíjející módní zaležitosti-jako svého času klekačka, teď se už nedoporučuje ani delší sezení u PC na míči apod.).

Pokud si člověk v neustálém pracovním stresu řekne že ani nemá cenu něco zkoušet, že je furt ve stresu a unavený…tak furt potáhne „káru“ s břemenem, místo aby se na chvíli zastavil, a zauvažoval zda nejde něco změnit a zefektivnit… 

Škoda pam, žes nenapsal autora tvé knihy…v tomto vlákně bych rád uvítal zajímavé publikace k svépomoci a ke zlepšení funkce těla.

Teď jsem objevil třeba pro každého využitelnou literaturu: (třeba Léčíme si záda sami (autor Robin McKenzie) a další zajímavé tituly: http://www.mckenzie.cz/…produkty.htm

Kdo neví kde je v jeho blízkosti nějaký fyzioterapeut (i ti často mohou pomoci s nápravou postury těla a chybných stereotypů): http://www.fyzioterapeuti.cz/…zioterapeuta

Čte to tady někdo?

>> Gery, 20. 12. 2011 20:55:11

Dobrá otázka…taky to o něčem svědčí…

(nemám u jména zatím čas z (půl)maratonu… …budu jedině rád když někdo jiný založí podobné téma a budou tam ucelenější informace a zklušenosti více fyzioterapeutů i samotných běžců, prostě mi chybí nějaké vlákno zaměřené tímto směrem – tak jej založte!! – bude tam přispívat asi víc lidí, jako když Slavo založil téma Chůze versus běh …(já jsem naopak rád „trpěn“, že nedostávám tady v tomto tématu takové kapky jako ve svém prvním založeném tématu "Běhat jen pro endorfiny nebo i pro zdraví?…kde chůze byla zesměšněna napadrť, dokud se jí trochu nezastal Slavo v nově jím založeném vlákně)

(možná se zdá že téma prevence, regenerace a fyzioterapie patří do rukou jen odborníkům, to by ale nevycházelo tolik popularizačních publikací – kdo je čte nepotřebuje určitě číst nějaké mé osobní dojmyza pochodu…(naštěstí vychází dost publikací a občas i článků fyzioterapeutů – tady na fóru nebo třeba o Smíškově metodě v časopise Run (kde mne zaujala zmínka, že je s podivem že tak osvědčená metoda známá cca 30 let, je některými dost ignorována a že někteří sport.lékaři jsou jak „žáby na prameni“…). Ne každý chce být zesměšněn jak je libou vlastností v české kotlině, takže veřejně se vyjadřovat s rizikem posměšků a dohadování, už některé nebaví, není se co divit…

Je svobodná věc každého do jaké míry kdo chce porozumět svému tělu a předcházet zraněním a zdr.potížím. Další řešení je samozřejmě čekat až se danému člověku něco stane a pak to teprve řešit…to už je v lidské povaze časté (a v některých případech i „ekonomické“ vzhledem k času – to chápu, a když je u někoho najednou opakované zranění, stojí jej to pak o to víc času…(pro některé žel i konec běhání).

…jak jsem psal, nejsem fyzioterapeut, ale zajímá mne to – jelikož jsem měl dříve potíže s krční páteří a nerad bych se k nim vrátil díky běhání…(navíc odhaluju že psychosomatika má velký vliv na neschopnost uvolnit tense – a běhat i žít uvolněně je jistě ideál a cíl… , navíc odhaluju pro mne zajímavé souvislosti u různých metod – myslím že informace a vědomosti nepatří jen odborníkům, a myslím že je dost běžců co se zajímají o to jak to v těle funguje a praktikují některé metody samoléčby automasáží, a dalšími přístupy (cviky ap.) k regeneraci či dokonce částečně rehabilitaci- nejspíš mají dost „lepších“ informací a nemají potřebu je sdílet s ostatními přes fórum – což je škoda (ale chápu že to zabírá čas, který se dá využít „lépe“) , spíše asi komunikují mezi svými přáteli a blízkými v okolí ústně… Ne každý má ovšem takové štěstí být v okolí takových osvícených co berou zdraví stejně odpovědně jako touhu běhat co nejdéle… 

>> pam65, 19. 12. 2011 19:08:03

„Já toto vlákno nechápu. Proč si nezaložíš blog? Beru fórum buď jako povídání (ne monolog) nebo sdílení zkušeností (ne opsaných věcí). Komu toto pomůže? Není lepší si udělat masérský kurz, občas někomu skutečně pomoci a přitom chytat finty odkud se dá? Tahle sbírka teorií (pravděpodobně zbytečná, viz např. http://www.massagetherapy.com/glossary/) nikomu od trápení nepomůže – si teda myslím.“

Napsals k tomuto vláknu pěknou kritiku. Naprosto souhlasím. Je tu až příliš mnoho informací, ve kterých se člověk snadno přestane orientovat. A chybí tu více osobních zkušeností.

>> Gery, 20. 12. 2011 20:55:11

„Čte to tady někdo?“

To možná jen Alexandr

Tak teď sem se vrátil z aplikace Dornovy metody spolu s Breussovou masáží. (proplácí nám to zatím odbory z FKSP… , ale už brzy vyschnou zdroje, kdo chce doplácí si nad rámec masáží…)

Měl jsem jednu nohu o 1–2cm delší…(ani sem o tom nevěděl), napravila mi vyrotovanou kyčel (ač mě zatím předtím nebolela…), měl jsem jedno rameno výše(o tom jsem věděl-profesní degenerace- tu mám i v jiném směru jak „poučuju“ místní všeználky). A krční páteř mi srovnala obratle.Kostrč naštěstí byla OK…

Nesmím teď tři dny běhat a dělat prudší pohyby a zátěže…(aby svaly nevrátily nahozené obratle zpátky kde byly…a musí si vše v těle sednout-nejlépe regenerační chůzí…) Ještě 2× půjdu (3 sezení jsou optimální). Musí být použit třezalkový olej a musí se doma provádět cviky s ručníkem (pod kyčlí) a další ukázané cviky (to by měl každý doporučený terapeut dornovské metody-seznam je dostupný na netu -certifikát doporučeného terapeuta" si musí každý rok obnovovat a nezíská ho jen tak někdo, jako to je u pouhých víkendových školení…

to pam: VADÍ TI ŽE NENÍ VÍC DISKUTUJÍCÍCH, ALE NA MÉ OTÁZKY NEODPOVÍDÁŠ…(PS: pam, co ty bys mi doporučil na nápravu pohybových stereotypů a vadného držení těla??, a …jakého autora knihy co jsi citoval, máš na mysli…?)

>> Bozenka, 21. 12. 2011 13:44:56*

budu se snažit trochu „polepšit“ (viz předchozí příspěvek…).

Tak snad se polepšíte i přispěvatelé se svými zkušenostmi, abych se tady zbytečně nerozepisoval jen já, co zajímá jednoho nemusí zajímat druhého. Že chybí víc osobních zkušeností-už sem se rozepisoval v jiném vláknu…a byl jsem obviněn za „oběť“ pana J.Veselého…tak se nediv že psát na tomto fóru o něčem osobním se možná mnohým lidem nechce (a možná i proto v tomto vláknu zatím také i já postrádám osobní zkušenosti druhých – třeba i tvé pokud chceš se podělit. (brát umí každý, ale dávat a jít s kůží na trh chce málokdo…- že by aspoň o vánocích??).

pro odlehčení: V.Neckář-Půlnoční(z filmu Alois Nebel): http://www.youtube.com/watch?…

Možná pro někoho dárek (denní bederní a noční opěrky McKenzie) : http://www.backcare.xf.cz/index.php?…

Diskuse na youtube k McKenzie metodě: http://www.youtube.com/watch?…!

Kromě os.zkušeností bych přivítal i vaše tipy na popularizační publikace o prevenci a regeneraci pohyb.aparátu (už jsem jich zde dal dost, možná máte lepší tak sem s nimi…)

PS: Dornova metoda se v ČR praktikuje zatím jen pár let, a je stále víc vyhledávaná.(řekl bych že je komplexněji zaměřena pro každého, včetně kostrče – jak s tím začala už L.Mojžíšová…

>> muflon, 21. 12. 2011 13:59:49

Jo, určitě se polepši, jinak Tvoje příspěvky nikdo číst nebude.

Osobně hlavně přispívám do sekce Můj poslední běh. Jinak tak po různu, musíš si to projít a pročíst…

Muflone, abych byla v obraze, ty teda běháš, nebo jen chodíš? Nebo provozuješ obojí?

Ahoj, z praxe:

Když jsem cvičil jógu jako doplněk k běhání neměl jsem žádné problémy. Bohužel jak šel čas a bylo míň času, tak už necvičím a problémy se začínají projevovat – hlavně u páteře. Takže jako předsevzetí do nového roku bude opět oprášit nějaké sestavy (pozdrav slunci je super nebo 5 tibeťanů) V.

>> Bozenka, 22. 12. 2011 10:31:10

Týdně běhám cca 70km… (teď jsem hotovej z toho že nesmim 3 dny běhat po sezení u Dornovského terapeuta po srovnání kyčlí a částí těla… , jinak občas do práce indiánský běh 15km…podle počasí. Absolvoval sem už i závod cros na 6 a 10km v hodně kopcovitém terénu, bez jediného zastavení…a bez chůze 

Dřív sem chodil hodně Nordic walking – nachozeno několik tisíc km, ale teď raději chodím (a hlavně běhám) bez hůlek. Svižnou chůzi mám před a po běhání jako 10 min. zahřátí svalů a synchronizace dechu… A když je pěkně venku tak turistika svižnější chůzí bez hůlek (bylo mi řečeno p.Veselým že z hlediska srovnání kloubů v těle a gravitace při chůzi, je lépe jak je tělo na to konstruováno přirozeně 2 nikoli 4 opěrné body s hůlkami…

>> VV1967, 22. 12. 2011 10:43:04

Jo pět tibeťanů si pochvaluje dost lidí (ale jiným to nesednulo), taky sem je jeden čas cvičil…Myslím že každý si z různých cviků a metod časem udělá SVOU sestavu kterou si zautomatizuje a nemusí pak už při tom moc myslet… (nebo některé cviky a metody občas obměňuje – což se mi zdá ještě lepší… 

Jóga asi nebude pro každého zrovna snadná, třeba ty cviky Dr.Smíška co říkala Jita (a nejspíš dobré budou i McKenzie cviky-až mi přijde kniha a zkusím, poreferuju, bude-li zájem), mi připadají téměř pro každého snadné (po krátkém zacvičení cvičitelem sm-systému v nějakém dobrém fitku). Ještě teď dělám Dornovy cviky (jeden bok a rameno jsem měl výše, vyrotovanou kyčel a tím pádem i chodidlo doprava…- není nutné cviky dělat neustále(po aplikaci Dorn.metody u terapeuta), jen do doby než si tělo zvykne na nové (správné) polohy kloubů – chvíli trvá než to svaly pustí, jinak kloub stáhnou zpátky kde byl… bez těch cviků by se to vrátilo velmi rychle zpátky do svých nevhodných posazení kloubů (a byly by to vyhozené peníze za aplikaci Dornovky u terapeuta…, každý dobrý dorn.terapeut musí ukázat jak cviky cvičit a příště pozná zda člověk cvičil…měl by správně „vyhodit“ takového flinka a příště jej už „neošetřit“… )

Ještě mne dost zaujala ta metoda McKenzie: http://www.volny.cz/…ie/kroky.htm Nejčastější chybnou domněnkou o McKenzie metodě je smýšlení, že jde pouze o extenční cvičení – ale ve skutečnosti jde o mnohem více. Pokud je terapie vhodná, pak McKenzie postup péče vychází z aktivního cvičení pohybů, které odstraňují bolest a upravují funkci pohybu. Počty individuálních cvičení se vybírají podle reakcí pacienta na vyšetřované pohyby a nejčastěji se stanoví podle Směrové preference, tj. ty kde buď dochází k centralizaci nebo odstranění bolesti, např. extenze nebo flexe, lateroflexe vpravo nebo vlevo atd. V každém případě, terapie musí vycházet a odpovídat vyšetření jinak mohou být výsledky špatné.
Mimoto, Robin McKenzie uvádí ve své knize z roku 1981: „ Jestliže žádným pohybem nebo pozicí nelze centralizovat či redukovat bolest pacienta, pak tento pacient není vhodný pro mechanickou terapii“. …je doporučen na další typy léčby nebo další lékařská vyšetření.

** Prevence dle McKenzie:**
Většina pacientů, kteří dobře reagují dle principů školeného terapeuta (MDT) je schopna se úspěšně léčit sama a rovněž snížit počet návštěv u terapeutů. Jakmile znají pravidla autoterapie jsou schopni se efektivně a bezpečně léčit.
Pacienti, kteří dodržují předepsanou léčbu mají mnohem méně přetrvávající obtíže a navíc jsou schopni preventivně předcházet novým obtížím na základě edukace o problému jak rychle se nových příznaků zbavit, pokud se znovu objeví.

Jak kdo řešíte delší sezení (v práci,doma ap.) ??

Klekačka je nejspíš už pasé, ani sezení na velkém balonu se nedoporučuje déle, pak někdo používá šikmé sedací klíny…(Sezením na klínu 11° dojde k fyziologickému natočení pánve, díky němuž dochází ke vzpřímení páteře až po cervikální oblast. Klín je podle prodejců prevencí bolestí zad a napomáhá správnému držení těla…, prodávají to i v prodejnách zdravotnických a ortop.potřeb, což ovšem ještě automaticky nic neznamená…)

…ale ať už bude sebelepší pomůcka, základ vždy bude se často zvedat a nesedět dlouho v jedné poloze…jenže to málokdo dělá (ti japonci co to chtěj po zaměstnancích nejsou blbý…spočítali si co je vyjdou absence v práci)

Mně byl doporučen vzduchový balanční polštářek – máte s tím někdo delší zkušenost? (dá se použít i na některé cviky…i na nohy apod.) ceny jsou od cca 190 po cca 500kc…(v závislosti zda je jen balanční nebo i masážní). http://www.srovnanicen.cz/…i%20polstar/?z=40

>> muflon, 22. 12. 2011 10:54:53

Děkuji za pěknou odpověď. 70 km týdně už je vysoká laťka, jen tak dál Nording walking je také příjemná záležitost – ideální doplněk pro běžce. Osobně ale využívám spíše trekové hole, a to do hor.