Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Spartathlon? Jako bonboniéra. Taky nevíš, který bonbon bude poslední

Spartathlon? Jako bonboniéra. Taky nevíš, který bonbon bude poslední
foto: Sparta Photography Club

Radek Narovec | 22.09.2023 | přečteno: 3369×

Již za týden to opět vypukne. Svátek všech (alespoň těch evropských a hlavně silničních) ultraběžců, 246 km dlouhý běh z Atén do Sparty. Závod tolik sledovaný českými fanoušky běhů nad 42 km, ale taky závod, který nikdy nikdo z Čechů nevyhrál. Radek Brunner bude i letos na startu. Rodák z Horních Počernic, ikona českého ultra, ani tentokrát neodolal pokušení a řeckou bonboniéru opět otevře. Velký dík za nás všechny přitom patří hlavně jeho ženě!

Radek se zapsal do historie tohoto legendami opředeného závodu jako jedna z největších osobností jeho historie. Ne nadarmo mu v přiloženém videu “40 let Spartathlonu” z ledna letošního roku patří hned první detailní záběry. Svých sedm účastí zde proměnil v pět pódiových umístění. To se nikdy nikomu nepovedlo, dokonce ani Yiannisi Kourosovi!

Přimět velezkušeného matadora české výpravy k rozhovoru však nebylo úplně snadné. „Vyzpovídej jiné borce, třeba Jirku Horčičku nebo Radku Churaňovou. Anebo zahraniční běžce. Určitě budou jejich odpovědi zajímavější než zase dokolečka Brunner…“ Ale stálo zato Radka přesvědčit. Rozhovory s ním mívají vždy šmak, odpovědi tradičně hloubku a přitom si tento již skoro padesátník s výkonností mladíka drží i svůj pověstný humor a nadhled. Posuďte sami.

Než se dostaneme ke Spartathlonu, jak hodnotíš, co poslední dobou ukazuje Litevec Sania Sorokin? Před pár lety ti vyfoukl na Spartathlonu vytoužené prvenství a od té doby zraje jako víno. Má podle tebe ve světě ultra konkurenci?

“Sorokin je už poslední roky někde jinde než ostatní. Přinesl do dlouhých silničních ultramaratonů stoprocentní profesionalitu. Už to ale není ten Sorokin, jakého jsme znali v letech 2016–2019. Myslím, že ho ten systém, který mu pravděpodobně nastavil Sebastian Białobrzeski, trochu semlel. A těmito posledními výzvami si na sebe vytváří tak velký tlak – a nebo ho na něj vytváří v pozadí někdo jiný -, že bylo otázkou, kdy přijde první nezdar.”

Ten přišel uplynulý víkend… Jen připomeneme, že se doma ve Vilniusu pokoušel o vylepšení svého vlastního osobáku na 24 hodin na 322 km, ale v polovině závodu vzdal.

“On ale aktuálně ve světě na 24 hodin konkurenci nemá. Alespoň podle výsledků v posledních závodech. Jasně, může se objevit někdo nový, kdo zazáří více než Sorokin. Andrzej Piotrowski z Polska je po Sorokinovi a Kourosovi třetí na této planetě, kdo uběhl více než 300 km za 24 hodin. A ukazuje se, že stačí jen ta dvířka pootevřít a půjdou se za 300 km podívat i další. Koneckonců dlouhou dobu to byl jen Kouros a jeho pokusy a nikdo víc. Nejblíže byl ojedinělý výkon Japonce Yoshikazu Hary, 285 km. A stačilo, aby Sorokin překonal 300 km, a najednou dal Ukrajinec Andrii Tkachuk 295 km, Andrzej Piotrowski 303 km… Loni na ME v běhu na 24 hodin už se bronz naděloval za 288 km. Já si pamatuju, když v roce 2015 vyhrál mistrovství světa na 24 hodin Němec Florian Reus s výkonem 263 km. A v roce 2019 už 265 km Ondry Veličky stačilo „jen" na deváté místo na MS. Tak schválně uvidíme, o kolik se boj o medaile posune na letošním prosincovém MS na Taiwanu. Každopádně tam bude mít Sorokin další příležitost posunout svůj rekord.”

Co myslíš, proč mu to minulý víkend nevyšlo?

“Podle mezičasů bylo vidět, že je někde problém už od prvních hodin. Sorokin byl s horší kondicí schopný loni ve Veroně začít tempem pod 4:00/km. Nyní to rozběhl opatrněji, po 4:10–4:15/km. Na metě 100 km měl na svůj rekordní mezičas z Verony ztrátu přes 10 minut, a i když začal pomaleji, tak v dalších hodinách už neudržel ani tempo 4:30 a okolo 12. hodiny už šel na 5:00/km. Jeho příprava ukazovala, že by měl vydržet rozhodně víc. Ale o tom je sport a ultra zvlášť. Nic není předem jasné. Musí se vše perfektně sejít a zapadnout do sebe jak ideální puzzle. A pak se dá pomýšlet na světový výkon. A tady evidentně nějaká kostička skládanky vypadla.”

Tušíš která?

“To ví jen on sám. A nebo to možná taky úplně nechápe. Ale o to je to horší. Protože pokud víš, proč se to stalo, máš šanci se podobnému problému příště vyhnout. Pokud nevíš, tak do dalšího startu nastupuješ s nejistotou, aby se to neopakovalo.”

Pojďme k letošnímu Spartathlonu. Je to jeden z nejpověstnějších ultraběhů, jakási neoficiální olympiáda pro ultravytrvalce. Ty tam patříš už mezi ‚inventář‘, jsi zapsán mezi tamní legendy s počtem startů proměněných v umístění na bedně. Současně pro neznalé dodejme, že účast si hradí běžci sami a nejde zrovna o malé peníze. Přesto znovu jedeš. Čím to, že jsi upustil od avizování svých posledních startů na této akci?

“Loni jsem tam chtěl být opravdu naposledy. Měl jsem toho všeho za celý nepovedený rok dost, byl jsem nedotrénovaný, unavený, bez nálady a energie. A po velkém zimním výpadku s problémy se srdcem. Takže jsem to bral jako finále a jel jsem tam i nějak bez reálného nároku bojovat. Ale vzal jsem si sebou do Řecka Janu (pozn. red.: Radkova manželka) a té se Spartathlon tak moc líbil, že mě vlastně přemluvila, abychom letos jeli zase. No a tak jsem napsaný opět na startovní listině. A nebo to můžeš brát tak, že Spartathlon je taková moc dobrá bonboniera. Vždycky jsem byl rozhodnutý si vzít poslední bonbonek a zavřít ji. Ale stejně nakonec tomu lákadlu neodolám a sáhnu pro další… Kdo ví, kolik jich ještě v té krabičce zbývá?”

Naposledy jsi doběhl na skvělém pátém místě a asi ani letos do Atén neodlétáš s cílem jen dokončit. Kdo z Čechů letos může podle tebe rovněž nakouknout do první desítky, či snad dokonce pětky?

“To je dobrá otázka. Už loni se ukázalo, že Spartathlon Češi běhat umí a že nám to tam svědčí. Takže letos v TOP10 budou předpokládám opět Jirka Horčička, Marek Jirásek a Petr Válek.”

Budeme nejen jim držet palce. Favorit je asi jasný, domácí Fotis Zisimopoulos, dvojnásobný vítěz z posledních dvou ročníků, může i atakovat rekord závodu, zejména když sedne i počasí. Souhlasíš?

“Fotis Zisimopoulos je řecká modla. To, co předvedl loni, kdy zabloudil a přesto dokázal vyhrát a zaběhnout fantastický čas, jen ukazuje, jaké má šance pro letošní rok. Je to takový řecký Sorokin! (úsměv) Po svém prvním spartathlonském úspěchu se díky svému povolání u policie dostal do podobného sportovního tréninkového střediska, jakým je u nás Olymp Praha. Takže má dostatek prostoru věnovat se tréninku, regeneraci a podobně a neřešit ‚zbytečnosti‘, jako je denní pracovní rutina. Řekl bych, že u něho platí pro letošní rok jediný cíl – zlomit traťový rekord 20 hodin a 25 minut, který drží fenomén Kouros. Takže tipuju, že půjde od začátku hodně vostře. A buď se mu to povede, anebo taky může někde skončit, jako se to povedlo Sorokinovi minulý týden. Uvidíme.”

Co Maďaři? Mluví se o nich jako o černých koních závodu.

“Ono těch lidí, kteří pomýšlí na vítězství nebo aspoň medaile, je tam opět víc. Maďar Tibor Erős, loni čtvrtý, mezi ně určitě patří. Další Maďar Norbert Mihalik má taky dobře našlápnuto a intenzitou tréninku si nezadá s Fotisem. No a na startu nebude chybět ani letošní vítěz Badwater ultramaratonu v Údolí smrti, Nor Simen Holvik. Uvidíme, jak jim to půjde.”

Jak vypadala tvá letošní příprava a jak jsi s ní spokojen? Měníš dávky a skladbu tréninku s přibývajícím vě­kem?

“Letos jsem se svou přípravou spokojený. To, co jsem byl schopný odběhat před pár lety, to už se asi nevrátí. Přibývající roky nezastavím, příští rok oslavím kulatou padesátku a spoustě soupeřů bych mohl dělat fotra. Zadarmo jim to ale nedám. Dříve jsem dokázal odběhat intenzitu třeba 4–5× týdně, teď jsem rád za dva povedené dny. Ale do ultra se sčítá celá tvoje historie, je to takový baťůžek tréninků a zkušeností, který si celý život plníš. Kdybych ten svůj současný baťůžek měl před deseti lety, možná bych běhal líp. Ale jsem spokojený i tak. Každým závodem se něco nového naučím, každou slepou uličkou při tréninku si ověřím, kam se vrátit a kudy pokračovat.”

Míval jsi poslední roky nemalé zdravotní potíže, jak to s tebou aktuálně vypadá?

“Potíže jsou pryč, jsem stoprocentně připravený a nebudu se na nic vymlouvat. Velký podíl v tom, jak se ti ultrazávod podaří, má hlava a celkově nastavení mysli. Takže pokud bych si teď měl stěžovat, tak to nebude dobrý začátek cesty ke králi do Sparty!”

Vyjma Spartathlonu, kde tě letos ještě uvidíme?

“Můžete mě vidět každý den u mě v práci, po práci pak na mých oblíbených běžeckých trasách okolo Horních Počernic. (smích) A jestli se ptáš na závody, tak snad v prosinci na MS 24 hodin na Taiwanu. V říjnu, pokud to časově vyjde, tak na Tour de Klínovec – třídenní etapák na Klínovci, co pořádá Čeněk Filingr. Je to moc hezký závod, tři různé délky tras, furt do kopce. Výtěžek jde na dobrou věc. Bude to tři týdny po Spartathlonu, takže na závodění to asi moc nebude, ale na proběhnutí ideální. Přijďte taky!”

Díky za rozhovor a co ti vlastně popřát směrem ke Spartathlonu?

“Moc hezký je citát zakladatele Spartathlonu Johna Fodena: ‚Nebudu ti přát štěstí, protože pokud jsi pořádně trénoval, nebudeš potřebovat štěstí, a pokud jsi pořádně netrénoval, štěstí ti bude k ničemu.‘"

Letošní ročník startuje netradičně o den později než obvykle, konkrétně v sobotu 30. září v 6:00 našeho času. První borci budou v cíli ve Spartě o necelý den později.

Letošní česká výprava:

218 Brunner Radek 1974

207 Dočekal František 1975

208 Herejt Petr 1976

301 Horčička Jiří 1981

279 Jirásek Marek 1973

91 Koblic Zdeněk 1970

240 Kopecký Martin 1979

18 Ondřej Jerhot 1973

82 Válek Petr 1974

29 Berrouche Lenka 1980

173 Bodnarová Iveta 1976

70 Čadová Marcela 1975

147 Horáková Lenka 1982

343 Churaňová Radka 1977

Anketa

Který z českých ultraběžců (mužů) skončí letos na Spartathlonu nejlépe?

 
89 hl.
 
3 hl.
 
3 hl.
 
9 hl.
Celkem hlasovalo 142 uživatelů.

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Radek Narovec muž 22.09.2023 15:21:34

Již za týden to opět vypukne. Svátek všech (alespoň těch evropských a hlavně silničních) ultraběžců, 246 km dlouhý běh z Atén do Sparty. Závod tolik sledovaný českými fanoušky běhů nad 42 km, ale taky závod, který nikdy nikdo z Čechů nevyhrál. Radek Brunner bude i letos na startu. Rodák z Horních Počernic, ikona českého ultra, ani tentokrát neodolal pokušení a řeckou bonboniéru opět otevře. Velký dík za nás všechny přitom patří hlavně jeho ženě!
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.