1. Jaký je tvůj vztah k večernímu běhu?
2. Čím tě láká letošní Grand Prix?

Jan Freudl:

1. Grand Prix byl můj vůbec první běžecký závod. Začal jsem běhat na jaře 2007 a abych po měsíci nepřestal, přihlásil jsem se na podzimní Grand Prix. Dal jsem to. Ale ta atmosféra mě uchvátila tak, že už jsem běhat nepřestal. Večerní osvětlená Praha je krásná sama o sobě, ale když při startu hraje Má vlast, má člověk normálně husí kůži. A kdybych nebyl pražák, tak v momentě, kdy se před člověkem objeví Hradčany, tak bych asi normálně zastavil, abych si to vyfotil :o). Ten závod má prostě atmosféru. Běžel jsem půlmaraton a maraton, ale večerní desítka je zážitek a je úplně jedno, jak dlouho to člověk běží. Navíc ideální jako první závod (je to docela krátký).

2. Letošní Grand Prix pro mě bude výjimečná především tím, že poběžím jako Běžec dobré vůle pro Výbor dobré vůle, nadaci Olgy Havlové. Když behej.com postupně zveřejňovalo přípravu Buldoka na Pražský maraton, získal ten kluk můj obrovský respekt. Ta myšlenka mě zaujala. Shodou okolností jsem pak viděl jako divák Maraton v Londýně a to byla jedna velká charita. Poslední krůček byl, když mě oslovili z Výboru dobré vůle, zda bych je nereprezentoval. Pro letošní Grand Prix jsme to dali dohromady trochu narychlo, ale naším cílem je vyslat početnější skupinu běžců do půlmaratonu a maratonu.
Takže letos spojím příjemné s užitečným. A samozřejmě se těším na tu atmosféru startu, diváky, mrazení, hudebníky, spoluběžce. Prostě na všechno. Chci si to užít. Tak mi držte palce.

Josef Nevoral:

1. Večerní závod pro mne znamená určitě novou zkušenost a očekávání, jaké bude závodění centru Prahy za tmy. V zimě jsem sice několik běhů za tmy absolvoval, ale bylo to vše v tempu více než pomalém, takže špatná viditelnost problémem nebyla. Trochu se bojím, abych při závodě, tedy „vysokém“ tempu, stíhal sledovat všechny překážky na cestě a nedošlo k nějaké kolizi.

2. Určitě svojí výjimečností. Pokud vím, večerních závodů v ČR moc není. A běžet v krásně osvětleném centru Prahy, to musí být určitě nezapomenutelný zážitek. Grand Prix je pro mě zároveň také vstupem do podzimní části závodní sezóny a testem výkonnosti po letní běžecké pauze.

Helmut Ruse:

1. Příliš nerozlišuji mezi ranním, večerním nebo nočním během. Běhám, když mám na to chuť a náladu. Na noční závod Prahou se připravuji osm týdnů a jsem rád že už to končí a já si zase budu běhat podle svých pocitů , bez tréninkového plánu.

2. Ten závod pro mě znamená možnost proběhnout se v místech, kde je to jindy nemyslitelné. Necítím žádné závodní ambice ale možná budu po svém prvním závodě mluvit jinak 

Antonín Svoboda:

1. Výborný zážitek především z noční Prahy, ale také z diváků skoro všude okolo, kteří povzbuzují a zároveň s příslibem příjemné (určitě ne moc vysoké) teploty…

2. Líbí se mi na něm, že mám možnost „zaběhnout“ si závod s profesionálními závodníky i s dalšími rekreačními a občasnými běžci a již zmíněnou krásnou atmosférou a také možností změřeného času. Přímo od letošní Grand Prix nečekám, že se bude nějak hodně lišit od dalších, ale budu rád, když bude znát určité zlepšení, ať už co se týče občerstvování či trasy nebo třeba komfortu. Přeci jenom cena je na můj vkus na vyšší hranici přijatelnosti, tak doufám, že budu mít z letošních „závodů“ dobrý pocit…Mimo jiné je to pro mě už skoro tradice, protože to bude už moje čtvrtá podzimní Grand Prix, i přesto, že jinak závody neběhám.

Rostislav Caha:

1. Večerní běh je pohodička, kdy už má člověk jistotu, že nebude vedro. Na druhou stranu je potřeba být opatrný, přece jenom při mojí krátkozrakosti je to horší se sledováním cesty, různých nerovností a děr.

2. Letošní Grand Prix je pro mě pokračováním předchozích dvou ročníků. V roce 2007 to byl závod, který mě přiměl začít s během (a nejenom mě, ale i některé další kolegy z kanceláře). Je to příležitost uzavřít nějaké sázky a je to příležitost dát si po běhu i nějaké občerstvení ve formě ionťáku v pivních půllitrech. Jen škoda, že každý rok je jiná trasa.

Lukáš Choleva (odpověděl jen na druhou otázku):

2. Noční Grand Prix jsem si vyzkoušel poprvé minulý rok a je to pro mě zatím jeden z nejsilnějších běžeckých zážitků. Tento svůj vůbec první závod jsem si vybral jako většina začátečníků především z důvodu anonymity běhu pod rouškou tmy a početného davu. Musím říct, že mé obavy z toho, že doběhnu poslední, byly zbytečné. Naopak, měl jsem pocit, že čím více běžím na chvostu pole, tím více mě lidé podél trati fandí a já si atmosféru opravdu užívám. Za 40 minut dá desítku většina lidí na fóru, ale zaběhnout ji s úsměvem na rtech za hodinku, jo to už chce fištróna! Na letošní ročník jdu s o chlup většími ambicemi, ale hlavně si chci závod opět užít. A na závěr snad jen toto: rozhodně si neberte mp3 a vychutnejte si povzbuzování davu podél trati!

Dodáváme ještě výzvu z redakce. Chcete-li se zbavit předstar­tovní nervozity a poznat se s dalšími běžci a běžkyněmi, kteří závod poběží, přijďte v sobotu v 18:45 k hlavnímu vchodu do Expa ke společnému předzávodnímu fo­tu.

WEB ZÁVODU

DISKUSE K ZÁVODU NA FÓRU