Tesco Grand Prix Praha: I oni běželi večerní Prahou

V týdnu před Tesco Grand Prix Praha jste si mohli přečíst o jejich vztahu k večernímu běhu a o tom, co očekávali od závodu. Sobotní běh noční Prahou každý z nich prožíval trochu jinak. Pět mužů z našeho fóra se ohlíží za závodem. Naplnila se jejich očekávání?
1. Jaká byla letošní Grand Prix?
Jan Freudl:
Mám tenhle večerní závod opravdu rád, takže jako obvykle výborná. Vyšlo počasí a vyhovovala mi i trať. Závod samotný byl super.
Strkanice na startu (což jsem nečekal, protože jsem
stál v koridoru
40–399) asi k masovým běhům patří a příště se nebudu ostýchat se
nacpat úplně dopředu. Pak už dav v Pařížské a nutnost hlídat si tempo,
protože fanoušci nás hnali a někteří kolem sprintovali jak na
1000 metrů. Letošní trať s čtyřnásobným průběhem přes
Staroměstské náměstí se mi líbila. V centru byla spousta lidí a to
člověka dost nakopne. Na pátém kilometru jsem začal tuhnout a tady zrovna
moc fandů nebylo, ale objevil se borec v červené bundě, který prohodil
pár slov ve smyslu „makáme, ať jsme brzo doma“ a krize povolila. Tímto
mu děkuji. Pak už jen smyčka u Karlových lázní, kterou nemám rád, a od
devátého kilometru jdu, co to dá. Po závodě koukám, že na 99% TF, což
asi není zdravé, ale cítil jsem se v pohodě.
A taky mě hnala prémie mých „sponzorů“. Běžel jsem za Výbor
dobré vůle a za překonámí času 47:30 byla mimořádná prémie. Tahle
dodatečná motivace je
pro mě nový zážitek a musím se přiznat, že docela silný. Dokončil jsem
za 47:44, takže prémie nebyla, ale i tak se nám podařilo vybrat hezkou
částku. Navíc jsem si vylepšil osobní rekord o více než dvě minuty a
zase mám obrovský zážitek. Takže letošní Grand Prix byla úspěšná ve
všech směrech. Gratuluji všem, kteří si to užili jako já.
Josef Nevoral:
S mým první nočním závodem jsem naprosto spokojený. Předstartovní obavy z nedostatku světla na trati byly zbytečné. Snad nikde jsem neměl problém s viditelností. Docela jsem se těšil, že si užiji večerní Prahu při závodě, ale jako každý závod, po startovním výstřelu se tělo i mysl přepnuly do závodního stavu a já byl schopný vnímat jen kousek cesty před sebou a závodníky bezprostředně okolo. Nad vedením trati centrem města mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu divácká kulisa byla výborná, na druhou stranu skoro neustálý běh přes kostky, mosty a tramvajové koleje byl docela nepříjemný. Pro běžce, kteří si běh chtějí užít a ne „závodit“, je to určitě jeden z nejlepších závodů a kdo se nezúčastnil, o dost přišel a příští rok by to měl napravit.
Helmut Ruse:
Letošní Grand Prix byla pro mě prvním závodem vůbec. Překvapivě vše probíhalo hladce, bez problémů, od vyzvednutí startovního čísla v Expu, přes start a pohodový závod, až po výsledný čas, který odpovídal tomu, co jsem očekával. Ovšem přesto, že šlo vše hladce, určitě to nebyla nuda, naopak. Start za zvuků Vltavy docela emotivní, kapely na trase bavily. Fandící rodina, diváci, fanoušci, dobrovolníci na trase, turisté v kavárně i parník na Vltavě. Ostatní běžci se mi slili do jednoho živého proudu, který mě na začátku brzdil, poté vlekl s sebou a na konci jsem se jím prodíral vpřed. Trať centrem Prahy nemá chybu.
Rostislav Caha:
Jako společenská akce dobrý. Vzhledem k mému netréninku v posledních
třech týdnech (z toho dva týdny nachlazení) to dopadlo, jak to dopadnout
muselo, tedy nejhorší desítka z těch, co jsem kdy běžel. Velmi
příjemné je, že ač jsem pomalý, pořád byli běžci přede mnou, vedle
mě i za mnou, takže se člověk necítí osamocen na chvostu. Super je, že
bylo občerstvení na pátém kilometru i v cíli i pro nás pomalé. Také
se mi moc líbilo, že jsem při své pomalosti dvakrát potkal čelo
závodu.
K organizaci bych měl dvě výhrady. Jednak jde o start pro ženy. Ten
byl naprosto nevhodný, jinde než muži a navíc trychtýř do Železné
ulice. Pro obě kategorie mi dost vadilo, že se po startu nevyužila plná
šířka Pařížské ulice, byla tam docela tlačenice. Také nechápu způsob
přidělování startovních čísel. Ze záhadných důvodů (osobák jsem při
registraci myslím nehlásil, pokud ano, tak cca 55 minut) jsem dostal číslo
52, ale dobrovolně jsem si stoupl do zadnějšího koridoru. Ale určitě
hodně pomalých závodníků s nízkými čísly šlo dopředu. Někteří
chrti byli tím pádem dost netrpěliví a nesmyslně v tlačenici
předbíhali. Jinak organizačně velmi dobře zvládnuto s pěknou
atmosférou.
Lukáš Choleva:
Před startem jsem se cítil docela unaven, což jsem pociťoval již při rozklusání se v Celetné ulici. Nálada tedy nebyla nic moc. Těsně před půl devátou jsem se poctivě zařadil na konec startovního pole, počkal na mého spoluběžce a šlo se na věc.
Se startovním výstřelem se dal celý dav do pohybu. Pařížská ulice byla však přílíš úzká, a tak jsme po proběhnutí startovní brány museli přejít do chůze. Celkově jsem zde ztratil tak minutu, kterou jsem se posléze jal dohánět. První kilometry jsem běžel tempem kolem 5:40 min/km. Cítil jsem se dobře, užíval si atmosféru podél trati a plácal si s fanoušky. Kolečko Staromákem přes Ovocný trh a do Celetné bylo opět skvělým zážitkem. Kolega se ode mě na šestém kilometru odpojil (tímto mu velice děkuji za to, že se mnou tak dlouho vydržel) a dál jsem běžel osamocen. Trochu mě trápila bolest žaludku, ale snažil jsem se ji nevnímat. Poslední přeběh mostu z Klárova k Rudolfinu na osmém kilometru mě dal docela zabrat, ale to do cíle zbýval již jen kousek. Následovala otočka u Karlových lázní a zpět na Staromák.
Vběhl jsem do Pařížské a zkusil to napálit stylem „co to dá“. Ve finiši jsem předběhl pár borců, zejména ten poslední mě vyhecoval ještě protáhnout krok a „cvaknout“ jej. Do cíle jsem doběhl v čase rovných 58 minut. Celkově letošní ročník hodnotím excelentně! Atmosféra byla opravdu úžasná, takže neváhejte, seberte odvahu a příští rok se potkáme na startu.
Komentáře (Celkem 8)
Praha 8
RostazBohnic
14.09.2009 21:32:52
Vlado, potiz je v tom, ze Honza mel startovni cislo 141 a tudiz do prvniho koridoru patril. Jinymi slovy, stejny problem jako u me (startovni cislo 52 s osobakem cca 55 minut). Tohle se prave organizatorum nepovedlo, vypada to, ze kdyz se clovek brzo prihlasil, dostal nizke cislo bez ohledu na vykonnost.
Praha, Ďábličák
dvorka
15.09.2009 08:17:27
>> vl001, 14. 9. 2009 20:04:22
Já už se nestačím divit, čeho jsou někteří běžci
s hypertrofovaným sebevědomím schopní. Přitom by stačilo se na chvíli
zamyslet – nejen že zbytečně ohrožují ostatní, ale hlavně sami sebe.
Bohužel tenhle problém PIM nemůže vyřešit – do kolonky nejlepší čas
si napíšou cokoli. Změna nastane, pouze pokud se budeme k sobě chovat
ohleduplně.
Za čas 47:44 (mimochodem pouze real time), bylo 760. místo. Takže normální
člověk by se příští rok zařadil do druhého koridoru – bez ohledu na
to, co od organizátorů dostane.
Praha, Ďábličák
dvorka
15.09.2009 08:19:42
>> RostazBohnic, 14. 9. 2009 21:32:52
vl100 ale nic nepsal o letošním roce, ale pozastavoval se nad plány na příští rok ;)
Postrizin
SlavoK
15.09.2009 09:12:19
>> RostazBohnic, 14. 9. 2009 21:32:52
Možná by víc pomohlo, kdyby se koridory označovali podle předpokládaných cílových časů. Ti co nemají soudnost a cpou se dopředu se cpát budou tak jako tak, ale veřím že velké věčšině rozumných běžců by to pomohlo se správně zařadit.
Praha, Ďábličák
dvorka
15.09.2009 14:39:20
>> SlavoK, 15. 9. 2009 09:12:19
To je moc hezký nápad. Navíc by se mohli snadno dát dohromady běžci, kteří běží na stejný čas.
Gate1032
15.09.2009 16:11:11
>> vl001, 14. 9. 2009 20:04:22
Já jsem se strkat nechtěl a taky nestrkal. Napomenut Oslíkem :), že se
svým časem patřím doprostřed, což patřím, jsem stál na konci svého
určeného koridoru. Kdybych dostal číslo 760, tak stojím, tak kam patřím.
Tím, že přístě si stoupnu dopředu jsem reagoval zejména na fakt, že jsem
čekal, že všichni předemnou budou rychlejší nebo stejně rychlí jako já
a na to, že v korridoru byl jen jeden pořadatel, který hlídal řazení a
nestíhal, takže ještě před startem tam bylo tak polovina lidí s vysokými
čísly, což by mi nevadilo, kdyby po startu nevyrazili vycházkovým tempem a
nebrzdili ostatní, kteří mezi nimi kličkovali. Když jsem to viděl,
zařadil jsem se na kraj a prostě hlídal si borce před sebou, abych ho
neporazil a nezkazil mu závody. BTW : celý problém asi vznikl zúžením
Pařížské na polovinu, protože loni tenhle problém nebyl.
A pro příští rok mám dvě následující alternativy :
- Naučím se to běhat za 40 ;o), abych většině utekl a
„nestrkal se“
- Stoupnu si v klidu na konec, protože mi jde o real time a než dojdu na
start, tak bude tlačenice pryč.
administrator 03.04.2010 13:33:02
V týdnu před Tesco Grand Prix Praha jste si mohli přečíst o jejich vztahu k večernímu běhu a o tom, co očekávali od závodu. Sobotní běh noční Prahou každý z nich prožíval trochu jinak. Pět mužů z našeho fóra se ohlíží za závodem. Naplnila se jejich očekávání?
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.