Výživa

Většina lidí řeší problém, jak shodit přebytečné kilogramy. K článku „Na co jsou diety?“ se objevily komentáře či otázky ohledně opačného problému, tedy jak přibrat. Poprvé jsem tenhle dotaz dostal někdy před pěti lety. Tehdy mě popravdě řečeno docela zaskoči …

V našem seriálu jsme již hovořili o energii potřebné pro běh. Mluvili jsme i o živinách jako hlavních zdrojích energie a o jejich významu z pohledu běžeckého výkonu. Nyní se podívejme na biochemické procesy, které při běhu v těle probíhají. Ještě lépe tak budeme rozumět vlastnímu tělu, snadněji budeme umět hospodařit se vzácnou energií, ab …

Mezi běžci se termíny „aerobní“ a „anaerobní“ skloňují poměrně často. V dnešním dílu bychom tedy navázali na ten předchozí a více si řekli o jejich fyziologickém základu. Z něj potom vyplývají oba názvy celkem logicky.

Zdá se vám to postavené na hlavu, když vám říkám, že k tomu, abyste mohli nějaké to kilo shodit, je potřeba, abyste dostatečně jedli a pili? Hlavně, když vám všichni říkají nebo se dočtete ve všech knížkách, že k hubnutí je potřeba snížit příjem energie?

Dnešní díl je pokračováním seriálu o energiích a navazuje na předchozí díl o sacharidech. Tuky a bílkoviny jsou dalšími nezbytnými složkami stravy, podívejme se tedy v jakých proporcích by měly být sportovcem přijímány.

Jak důležité jsou jednotlivé složky výživy? Přečtěte si v první části dalšího dílu ze seriálu Energie, autorů Libora Vítka a Aleše Tvrzníka. Jejich seriál je nedílnou součástí našeho jarního tématu o hubnutí. Dnešní díl vám prozradí vše potřebné o sacharidech, příští úterý pak o tucích a bílkovinách.

Upřímně řečeno, diety jsou naprosto k ničemu. Nemluvím nyní o dietách, které vám předepíše lékař, když máte nějaký zdravotní problém, ale o dietách, které lidé drží proto, aby snížili svou váhu.

Tak jako jakákoliv jiná pohybová aktivita, je i běh podmíněn dostatečnou dodávkou energie. Ani sebevětšímu laikovi není určitě třeba dlouze vysvětlovat, že organizmus běžce získává energii ze základních složek výživy. Chemickou energii tak přeměňuje ve svalovou práci, tedy na energii pohybovou.

Tímto dílem se milí čtenáři dostáváme ke konci ve výčtu krevních skupin. Naše putování je zakončeno povídáním o krevní skupině B a AB. Pro každou krevní skupinu platí určitá specifika. I pro tyto dvě skupiny si povíme, co je doporučováno či naopak není.

Lidí s krevní skupinou A je o poznání méně než těch s nulou. Této krevní skupině se také často říká „krevní skupina vegetariánů“. I když to v praxi nemusí být tak úplně pravda. Ve vší obecnosti lze říci, že lidé s krevní skupinou A zpravidla hůře snášejí tmavé maso a mléko a některé mléčné výrobky.

Tohle je třetí část povídání o krevní skupině 0. Dnes to nebudou žádná moudra. Pouze recepty na chutná jídla, která ráda vařím. Jsou to dva výlety do kuchyní jiných národů. Jsou rovněž důkazem o tom, že v každé kuchyni se najdou jídla, která jsou pro vás – lidi s nulou – vhodná. A není jich málo.

…

Dnešní článek je rozdělen do tří oddílů. První je nazván „Velmi vhodné potraviny“. Jsou to druhy, které působní blahodárně a ozdravně na váš organismus. Druhý oddíl jsou „Neutrální potraviny“. Třetí oddíl jsou „Nevhodné potraviny“. Jsou to druhy, které znamenají pro vaše tělo nadměrnou zátěž a to se s nimi jen těžce v …

Pokud jste šťastnou „nulou“, vězte, že jste po předcích zdědili odolný trávicí systém, masožravost, nadměrně aktivní imunitní systém, špatnou snášenlivost na změny prostředí a novou skladbu stravy, tu nejlepší schopnost vyrovnávat se se stresem vyvolaným fyzickou aktivitou, potřebu stimulace metabolismu pro udržení št …

Krevní skupina je jedním z medicínsky definovatelných znaků, které nás velmi přesně identifikují. Stejně jako rasa nebo náš geografický původ je krevní skupina charakteristikou, kterou bychom měli zohledňovat jako vodítko pro způsob stravování a životního stylu. Jak spolu náš jídelníček a krev souvisejí?

V naší kuchyni najdeme nepřeberné množství bramborových jídel. A málokdy uvažujeme nad tím jak prospěšná je to potravina. V tradičním kalendáři právě teď přichází období, kdy brambory, luštěniny a obiloviny byly na stole našich předků prakticky denně.

Dnes se nám zdá, že brambory byly v našem jídelníčku odjakživa. Ale není to tak. Pocházejí z And, kde je předkové Inků pěstovali před více než 6 000 lety a pro Evropu byly objeveny až v polovině 16. století. Ze Španělska se rozšířily po celé Evropě.

Červená řepa byla známa již ve starověku. Pochází ze středomoří a v současné době se nejvíce pěstuje ve východní Evropě a USA. Existuje řada kulturních odrůd, které se liší barevným odstínem i tvarem.

Přehoupl se nový rok a začínáme přemýšlet o jarní sezóně. Počasí je navýsost „běhupřející“, a tak si myslím, že i náš jídelníček by měl být takový, aby podporoval naše sportovní snažení. Zima je období, kdy čerstvých surovin máme omezeně. Ale přece jen se nějaké najdou a jsou velmi, velmi dobré a zdravé. A také krásné …

Česnek je jednou z nejcennějších potravin na zemi. Bez česneku by možná nestály pyramidy, protože otroci na stavbách by pomřeli na infekce. Byl oblíbenou potravinou rovněž ve starém Řecku. Kromě výrazné silice obsahuje vysoké množství vitamínu A, B1, B2, C a E a celou řadu účinných látek, které z něho dělají skutečný …

Glutamin je nejen významnou aminokyselinou pro metabolismus svalů, ale také pro metabolismus imunitních buněk a buněk střevní sliznice, kde jeho přítomnost je nezbytná pro rychlou obnovu střevní sliznice i pro rychlé množení imunitních buněk v odpovědi na imunitní podnět.