Vladimír Korbel - Běžecká meditace
Představujeme vám první, úvodní díl nového seriálu (nejen) o běžeckém tréninku Vladimíra Korbela, jedné z největších domácích trenérských kapacit. Berte prosím tento díl pouze jako seznámení se s doktorem Korbelem, jehož rukama prošla nejedna legenda českého běhu.
Pan Korbel nás požádal, abychom jeho text redak?n? upravili, aby oslovil co možná nejvíce b?žc?, nám však p?išlo netaktní do jeho ?lánku jakkoliv zasahovat.
Neváhejte však vyjád?it své preference, kam se má jeho seriál ubírat a máte-li zájem o podrobn?jší trenérské rady, kontaktujte jej na emailové adrese pod ?lánkem. Budeme rádi, pokud se Vladimír Korbel stane další trénérskou tvá?í behej.com, vedle Miloše Škorpila, jehož seriál o fitstylu bude pokra?ovat v p?íštím týdnu.
Nedávno jsem se toulal po šumavských „horách“ a p?emýšlel o sob? a své práci. Ve svém požehnaném v?ku bych cht?l mít ješt? radost ze života a žít, jak se ?íká, na plný plyn.
Ale musím p?iznat, že ne vždy se mi to da?í. N?kdy chodím s hlavou v oblacích a jindy, když prohrávám, zalézám do šumavských les? a zpytuji sv?domí. Jak tušíte, práv? tuhle sobotu a ned?li to byl ten druhý p?ípad.
Pracuji jako kantor a dlouhá léta jsem d?lal dobrovolného trenéra v jednom špi?kovém atletickém klubu. K mým sv??enc?m pat?il mistr sv?ta ?i mistr Evropy a pár dalších reprezentant?. Ale špi?kový sport se dnes dost dob?e nedá d?lat dobrovoln? a tak má trenérská anabáze pomalu, ale jist? skon?ila.
Kladl jsem si otázku, co d?lat dál, protože jen u?it by mi asi nesta?ilo. A p?i zpytování svého života jsem si uv?domil, jak bylo št?stí v mém p?ípad? vrtkavé, zdraví n?kdy nestálé a život byl komplikován nejr?zn?jšími problémy.
Byla období, kdy se da?ilo, jindy se mi dary úsp?šného života obloukem vyhýbaly. N?kdy se ?lov?k cítí silný a zdravý, sv?ží, plný energie, jindy padá na ústa. P?emítal jsem o tom, co d?lat, jak se chovat, abych si uchoval tu první možnost.
Vzpomínal jsem na svého pana profesora d?jepisu na st?ední škole. Vypráv?l nám kdysi p?íb?h o Sisyfovi, který svou si chytrostí získal nesmrtelnost. Boh?m se ale nelíbilo, že by se oby?ejný smrtelník mohl za?adit mezi n? a rozhodli se ho za jeho chytrost potrestat. Nejd?íve ho potrestali ne?inností, sto let nesm?l nic d?lat. Když doba uplynula, bohové vid?li, že spokojený a š?astný Sisyfos sedí a raduje se ze všeho kolem – ze slunce, kv?tin, p?írody.
Bohové zm?nili své rozhodnutí a potrestali ho t?žkou a neužite?nou prací. Musel válet obrovský kámen na vysokou horu a když se s ním p?iblížil k vrcholu, kámen se z?ítil a spadl dol?. A Sisyfos musel stále znovu a znovu vynášet kámen nahoru.
Když bohové po létech znovu pohlédli na Sisyfa, nev??ili svým o?ím. Byl stále š?astný, usmíval se a radoval jako p?edtím. Bohové cht?li, aby jim odhalil tajemství svého š?astného života. A on jim ?ekl, že když vynáší kámen k vrcholu, má radost z boje s ním a líbí se mu ten pocit síly, který musí vynaložit p?i p?ekonávání t?žkostí. A když kámen padá dol?, odpo?ívá a raduje se z odpo?inku, který mu byl darován. A t?ší se na další boj s kamenem.
Bohové vid?li, že se jim nepoda?ilo Sisyfa potrestat a ?ekli mu, a? si tedy žije, jak chce, ale že svou moudrostí si nyní opravdu zaslouží nesmrtelnost.
Zdá se, že úsp?šní Sisyfové stále žijí mezi námi a
my se s nimi stále potkáváme. Jsou š?astní a veselí a s úsm?vem d?lají
každou práci.
Pou?ení je nasnad?. ?ekl jsem si: „Musím si zachovat myšlení Sisyfa.
Zachovat si dobrou náladu, optimismus a víru ve vlastní schopnosti“.
Protože problém? bude po?ád dost, rozhodující však bude, jaký k nim
zaujmu postoj. Jak se zapojím do jejich ?ešení.
P?išel jsem p?i svém propoceném p?emítání na to, že nejrozumn?jší bude, když nebudu ale zas tak moc myslet na sebe, ale také na druhé.
A tak bych si s vámi rád povídal o t?chhle v?cech. Tedy nejen o b?hání, i když o tom p?edevším, ale i o tom, jak být sv?ží a uchovat si elán do pozdního stá?í.
Ve svých ?láncích o tréninku b?žc? jsem psal o všech možných metodách, jak lépe a rychleji b?hat. Ale zapomínal jsem na to nejd?ležit?jší. Jak to všechno závisí na naší ví?e, odhodlání a v?li opravdu se poprat se svými problémy a bolístkami.
Cht?l bych se s vámi pod?lit o takové v?ci, jak trénovat a ned?lat moc chyb, jak k b?hu p?idávat další kondi?ní schopnosti, které pot?ebuje b?žec pro dobrý výkon, co d?lat pro své zdraví, jak posilovat, jakou životosprávu dodržovat a jakým rizikovým faktor?m, které provázejí náš život, se vyhnout.
Cht?l bych vám doporu?it, jak bojovat s nadváhou, jak zajistit plnohodnotný spánek a jaké jsou možnosti regenerace v domácích podmínkách. Jak se otužovat ?i jak správn? dýchat. Jaké prost?edky používat, když chceme zbavit organizmus škodlivých látek.
Tedy suma sumárum, jak zvýšit celkov? naší odolnost a životní sílu nutnou nejen pro b?hání, ale i pro život. M?li bychom si uv?domit, že zdraví a dobrá t?lesná, nejen b?žecká kondice se uchová mnohem lépe, za?neme-li se o tyhle v?ci starat co nejd?íve.
Na záv?r: V??te si. Víra hory p?enáší. A bu?te š?astní a veselí.
Vl
adimír Korbel, Korbel.V@seznam.cz
P?sobí na kated?e atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a
tréninku dlouhých sprint? a st?edních a dlouhých tratí a p?ekážek, je
autorem ?ady odborných publikací. Mezi jeho sv??ence pat?í a pat?ili Jan
Strangmiller (mistr sv?ta v dlouhém triatlonu v r. 1999), Ji?í Mužík
(mistr Evropy v b?hu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo
v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovn?ž
s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších sou?asných ?eských
vytrvalky?.



Tak dlouho se přetahovaly, až obě padly. Kona má nečekanou vítězku
Nový šampion Casper Stornes: První pokus, první titul
Skvělá Zimovjanová vybojovala 8. místo na MS v Karlových Varech
Určitě si dám ještě jeden, slibuje Štybar po premiéře v triatlonu
Fenomenální finiš! Rekordní 59. ČEZ Jizerská 50 zná své pokořitele
AREÁLY: Jizerské hory jsou ideálem pro běžkaře
Jak najít ty správné lyže
SPECIÁL: Tréninkové plány pro tři výkonnostní úrovně běžců na lyžích