Ráječko: Velká sóla Orálka a Vodičkové

Ředitel závodu Zdeněk Přibyl opět popustil uzdu fantazii a tak jsme se dočkali další změny tratí pro dospělé a dorostence. Místo loňských tří okruhů byly připraveny pouze dva přibližně pětikilometrové. V každém z nich museli běžci překonat několik desítek metrů stoupání do obce Horní Lhota. Část okruhu vede po polních cestách, které však byly díky citelnému mrazu tvrdé.

Daleko horší než mrazík byl tentokrát ostrý severák, který profukoval i několik vrstev oblečení. Ani největší exhibicionisté si proto netroufli běžet v trenýrkách. Řekl bych, že tato poslední úprava trati je přínosem. Je sice náročnější než byla loňská, ale divácky velmi atraktivní a pro běžce bezpečná. Silniční úsek mezi Ráječkem a Horní Lhotou je jen málo frekventovaný a zbytek se běží buď po zpevněné polní cestě nebo po cyklostezce.

První příchozí přivítalo Ráječko jasnou oblohou, ale velmi rychle se zatáhlo a během dětských závodů se spustila pořádná chumelenice. Zájemce o start však příliš neodradila, celkem se jich přihlásilo pořadatelům 346, z toho desítku běželo 212 a pětku 88 závodníků a závodnic. Překvapující byl počet žen a dívek, které se rozhodly otestovat svou vytrvalost na mužské trati bez nároku na ceny a bodování. Místo dvou tří „známých firem“ jich tentokrát proběhlo cílem nejméně deset. Většinou to byly vodačky, které v zimě (stejně jako jejich mužští partneři) hodně běhají. Několika ženám dokonce nestačilo absolvovat „povinnou“ pětku, ale přihlásily se znovu a v rámci tréninku běžely i desítku.

Na kratší trati dominovali junioři. První tři místa patřila výjimečně mimobrněnským, brněnští atleti dali pravděpodobně přednost mistrovství republiky juniorů a dorostu v hale. Vítězný triatlonista Radek Roupec z Moravských Budějovic uběhl pětku za 15:46, což je jistě vzhledem k podmínkám vynikající čas. Sólistka závodu žen Radka Vodičková dosáhla času 18:09 a potom si ještě střihla desítku spolu se svým trenérem a partnerem Hary Hudákem.

Radku se mi v cíli dostihnout nepodařilo, ale druhou v pořadí, známou maratonkyni Ivanu Martincovou už ano. „Jsem v plné přípravě na letošní sezónu, zdraví zatím slouží,“ prozradila zkušená veteránka, několikanásobná mistryně republiky v maratonu. „Rozhodla jsem se letos absolvovat římský maraton 16. března a tak honím kilometráž. Normálně obě tratě nechodím. V Římě se také pokusí Pavel Novák o překonání olympijského limitu. Pořadatelé nám ale nic nehradí, jen slíbili, že pro nás zarezervují elitní startovní čísla.“

Před startem běhu mužů byla už obloha zase jako vymetená a nebýt ostrého větru, bylo by na sluníčku docela příjemně. Daniel Orálek neměl v Ráječku vážnějšího soupeře, utekl ostatním už po prvním kilometru a neohrožován vyhrál v čase 34:12. V cíli jej kromě potlesku několika desítek promrzlých diváků nedočkavě očekával jeho věrný bílý psík, o němž snad už každý ví, že patří k Danovi.

Z houfu pronásledovatelů se ve druhém okruhu odloupl talentovaný loňský junior Lukáš Olejníček a zaslouženě skončil druhý. Uznání zaslouží vítěz veteránů nad 40 let Milan Holický (Hvězda Pardubice), celkově pátý časem 36:15. „Moc mě nechval, dnes se prostě veteráni nesešli,“ zlehčoval poněkud Milan své vítězství. Skromnost sice nehraná, ale určitě přehnaná. Vždyť Pavel Horák st. z Vyškova, který doběhl jako druhý veterán 33 vteřin za Holickým, patří k nejlepším běžcům svého věku nejen v Jihomoravském kraji.

Kategorie veteránů 50–59 letých se stala kořistí dalšího známého běžce Františka Kolínka (AK Perná) a mezi nejstaršími muži byl nejrychlejší Vladimír Cetkovský (ARC Brno).

Po závodech si ti nejvěrnější účastníci BBP již mohli u pořadatelek vyfasovat pamětní trička, která jsou letos opatřena mimořádně vkusným potiskem. Spokojenost byla s výborným zázemím, které bylo včetně bufetu s přijatelnými cenami a vlídnou obsluhou zajištěno v hale Celestica.

Poněkud pozdější zpracování výsledků pak není vinou organizotárů, nýbrž některých závodníků, kteří si umisťují startovní čísla jinam, než předpisují atletická pravidla (tedy na prsa) a také tím, že se někteří „dobráci“ přihlásí na pětku a běží desítku (nebo obráceně), případně obě tratě na jedno startovní číslo. A než se vše vysvětlí, chvíli to trvá. „Děláme pro běžce maximum a tak nás tato nekázeň dost mrzí,“ postěžoval si mi při rozloučení koordinátor celého seriálu Jaroslav Dvořáček. „V Modřicích za 14 dní se na to zaměříme, ještě jednou to připomeneme na startu a pokud někdo tato pravidla poruší, musíme přistoupit k nepopulární diskvalifikaci.“ Doufáme, že si tato slova vezmou k srdci především ti, kterých se týkala.

Ivo Domanský

foto: lsbrno.rajce.id­nes.cz