Mistrovství světa v krosu s českou účastí

Skotský Edinburg hostil v neděli 30. března nejlepší světové krosaře na 36. mistrovství světa v přespolním běhu. 

Přestože pro české reprezentanty byly nominační kriteria nad jejich současnou výkonnost, nebyli jsme v Edinburgu bez zastoupení. Ochutnat atmosféru, získat nové poznatky a kontakty, tak se dá nazvat účast naší šestičlenné výpravy složené ze čtyř zástupců AK Asics Kroměříž, atletického manažera Pavla Šourka a trenéra Zbyňka Kalužíka. 

Zbyňek Kalužík, úspěšný trenér (Andrea Šuldésová) zastával několik let funkci reprezentačního trenéra Kataru a má celou řadu důležitých kontaktů. Sultan Khamis Zaman je katarský běžec s osobním rekordem 13:09 na 5km, a Kalužík nám ho doporučil na hostování pro atletickou extraligu. V Edinburgu jsme potřebovali získat souhlas katarského atletického svazu….ale pěkně od začátku. 

Do Edinburgu jsme přiletěli z Vídně přes Amsterodam v sobotu večer. Ubytování se snídaní jsme měli zajištěné v rodinném apartmánu, 15 minut chůze od místa konání závodů a 30 minut do historické části města. 

V neděli po poledni nás Holyrood Park přivítal hustým drobným deštěm a při teplotě cca 10 stupňů to nebylo vůbec příjemné.

Již při startu první kategorie juniorek ale jako zázrakem déšť ustal, mechový anglický trávník v parku zůstal neporušen. Juniorky běžely 6 km, tři okruhy, přičemž druhý a třetí byl prodloužený o smyčku, kde bylo 150 m dlouhé 10% stoupání. V cíli se radovala Genzebe Dibaba z Etiopie (19:59), na desátém místě přerušila nadvládu afrických běžkyň Japonka Yuikino Ninomiya (20:30) a pomohla svému družstvu ke třetímu místu. 

Junioři měli trať o dva kilometry delší a také v této kategorii se žádné překvapení nekonalo. Nejcennější kov získala opět Etiopie – Ibrahim Jeilan (22:38), prvním neafrickým běžcem byl Japonec Hirotaka Tamura na 20. místě (23:55) a „Evropanem“ Francouz Sidi Hassan Chahdi – 23. (24:04). 

Ženy absolvovaly stejnou trať jako junioři. Stupňované tempo reprezentatek Keni a Etiopie ničilo jednu soupeřku za druhou. Benita Johnsonová z Austrálie odolávala nejdéle a obsadila 11. místo (25:56), Třetí zlato pro Etiopii vybojovala Tirunesh Dibabaová (25:10). Schylovalo se k velkému finále, závod mužů na 12 km na 6 okruzích(z toho 4 s výběhem). Neuvěřitelná divácká kulisa (20 000 diváků), na některých místech nebyla vůbec šance dostat se přímo k trati. 

Zbyněk Kalužík tipoval, že „jeho“ Sultán doběhne do 10. místa a přispěje svým výkonem k medaili Kataru v soutěži družstev (počítal se součet umístění 6 nejlepších závodníků – startovat mohlo 9). My ostatní jsme byli zvědaví, jak si povede obhájce titulu Zersenay Tadese z Eritree, který pravidelně startuje za španělský CA Adidas v PMEZ, zda se znovu vrátí na trůn Kenenisa Bekele, jestli se konečně prosadí nějaký Evropan a jak dopadne Australan Craig Mottram, který loni na Zlaté třetře ve finiši na 5 km ukázal záda bratru Bekelemu – Tarikovi. 

Přesně podle časového programu ve 14:45 byl závod odstartován. 180 běžců vyběhlo úprkem z boxů k první zatáčce, aby mělo co nejvýhodnější pozici. Těm nejlepším to nedělalo problémy a rychle ovládli čelo závodu. Bylo krásné sledovat, jak se„černí“ laskají s tratí a běží jako z partesu. Po prvním kole, kdy samozřejmě není nic rozhodnuto, jsem na předních pozicích zahlédl také Libanonce Ali Mabrouka El Zaidiho, kterého známe i ze startů v ČR.V průběhu druhého kola mě zarazila pozice Bekeleho, který běžel kolem 20 místa a jeho výraz ve tváři se mi vůbec nelíbil. Až později jsem se dozvěděl, že po kolizi a sešlápnutí tretry (při počtu startujících však bylo kolizí minimálně) musel vedoucí skupinu doběhnout. Těžko posoudit jak poté vypadal boj na trati (průběh se dal sledovat na velké obrazovce, viditelné z celého parku) , protože mezičasy posledních čtyř stejných okruhů byly následující – 6:06, 5:59, 6:02 a 5:56, jisté je, že Bekele nečekal na „poslední rovinku“ a s dostatečným náskokem vyběhl nejtěžší úsek posledního okruhu , 150 m výběh, tam se ohlédl, aby se ujistil,že v závěrečném seběhu a cílové rovince nemůže o vítězství přijít (12km – 34:38). Se ztrátou tří sekund doběhl na druhém místě Keňan Leonard Patrick Komon, další dvě vteřiny ztrácel třetí, obhájce titulu Tadese. 

Sultan z Kataru nakonec doběhl 22. (36:12) a radoval se ze třetího místa družstev (podle Kalužíka si všichni členové týmu přišli na slušné prémie kolem 40 000 USD). Američan Jorge Torres na 19. místě (36 : 03) byl první „bílý“ běžec a jeho projev se mi moc líbil. 

Mottram neběžel špatně 31. (36:40), ale na absolutní špičku to nestačilo. 

AK Asics Kroměříž letos reprezentoval ČR na PMEZ v krosu. V portugalské Albufeiře obsadil 5. místo, přičemž nejlepším jednotlivcem byl hostující Miroslav Vanko na 16. místě. Pro zajímavost jsem se podíval, jak na MS dopadli nejlepší z tohoto závodu, Španělé Lamdassem a Castillejo. Lamdassem skončil 37. (36:49), Castillejo 65. (37:34)… Cesta do nejvyšších pater světového krosu není pro Evropany vůbec jednoduchá. Při černém pivu Guinnes v malé místní hospůdce a sledování zápasu anglické fotbalové ligy jsme tak mohli vzpomínat na Limerick 1976 a 6. místo Vlasty Zwiefelhofera, 12. místo z Belfastu 1999 a 10. místo z Ostende 2001 Róberta Štefka! A řešili otázku: má někdo z ČR vůbec startovat, a může uspět na MS? Těžká odpověď… 

P.S. Katařané souhlas k hostování Sultana nakonec zapomněli přivézt, ale jak říká Zbyněk Kalužík, „jsou to všichni hodní kluci, dá se s nimi jednat… ale někdy to trvá, a chce to mít pevné nervy!“ 

Ondřej Němec

Výsledky MS v krosu 2008