Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Jak (ne)pořádat běžecký závod

behej.com | 25.08.2006 | přečteno: 9720×

Uspořádat kvalitní běžecký závod není vůbec jednoduché. Nároky sportovců, hlavně těch mladších a zcestovalejších, neustále rostou, financí se nedostává, konkurence je veliká a tak někdy nadšení organizátorů končí smutkem ba fiaskem. 

Přinášíme několik rad organizátorům, na co při závodech nezapomenout a uvítáme i postřehy Vás, čtenářů. Dejte nám vědět na behej(toto vymažte)@behej.com o těch závodech, které hodnotíte na podtrženou jedničku.

- pou?te se u zkušen?jších: není nic jednoduššího než se vypravit za hranice, nejlépe na západ, a sledovat, d?lat si poznámky a snažit se alespo? n?co p?evést do ?eské praxe. Fakt, že závody d?láte již n?kolik desítek let a funguje to, neobstojí. Doba se m?ní…

- v ?eské republice se b?hají desítky, možná stovky závod?, vesm?s se sm?šn? nízkou ú?astí. Nebylo by lepší se mezi sebou domluvit a ud?lat jich mén? ale na vyšší úrovni? 

- hlavn? starší by m?li zvážit jak komunikovat se závodníky, doba spartakiád je pry? a strejcovské tykání a v?ty typu „hele, ty v?ci si m?žeš hodit n?kam sem“ už by m?ly pomalu ze závod? vymizet

- nesmyslný je požadavek registrace/placení den p?ed závodem, p?ipravíte se o spoustu startujících!!! Jde-li Vám o zmapování zájmu pro p?edpokládané náklady na organizaci, nabídn?te slevu za p?edb?žnou registraci telefonem nebo emailem.

- bez avíza na Vaší akci v médiích a specializovaných serverech se t?žko do?káte v?tší ú?asti. V?tšina z nich otiskne noticku zdarma a za nízký peníz Vám ud?lá kvalitní propagaci p?ímo pro Vaší cílovou skupinu, takže se klidn? po?et b?žc? (a tím i plátc? startovného) m?že zn?kolikanásobit 

- dobrým zvykem známým u zahrani?ních akcí je poslání pozvánky na nový ro?ník lo?ským ú?astník?m, je velká šance, že se vrátí

- regionální tisk ?asto ?eší problém o ?em psát a co vysílat. Nezapome?te je proto pozvat, snažte se jim vyjít vst?íc p?i pokrývání akce (dejte jim sty?ného d?stojníka), konzultujte s TV štábem umíst?ní reklam, domluvte jim v cíli krátké rozhovory s vít?zi a doporu?te jim zajímavý lidský detail („šedesátiletý matador pan Mrázek se vrací poprvé od t?žké nemoci“)

- navigujte startující i diváky již od hlavní p?íjezdové komunikace, aby nemuseli ztrácet ?as hledáním místa startu a vhodného parkovišt?. P?ístup policie k ob?an?m se rapidn? m?ní, tak pro? toho nevyužít p?i asistenci se závodem 

- máte-li startovní ?ísla z roku eins-zwei, zvažte jejich vým?nu za lepší, loga sponzor? Vám jist? uhradí náklady. Hezká startovní ?ísla jsou i zajímavým suvenýrem

- p?ed startem jmenovit? p?edstavte favority a krátce shr?te záludnosti trati (použijte zesilova?e, jinak vás zadní ?ást pole neuslyší)

- myslete p?i zna?ení b?žecké trasy na p?espolní (viditelná zna?ka je lepší než místní názvy v popisu trati na startu) 

- nezapomínejte na kilometrovníky, aby se dalo ?ídit tempo b?hu 

- zmínka v místních médiích p?edem m?že nalákat diváky na tra?, není nic horšího než b?žet liduprázdnými ulicemi a poslouchat ohlušující ticho

- místní kapely mohou pomoci vytvo?it atmosféru, využijte toho

- když rozdáte startovní listiny dobrovolným po?adatel?m a oni si rychle u probíhajícího závodníka zjistí jeho k?estní jméno, cizí i domácí b?žce zah?eje, když je n?kdo podpo?í jmenovitým skandováním

- zajist?te alespo? symbolické ob?erstvení a odm?ny startujícím, ale pozor, nesnažte se je uspokojit porcelánovým jelenem ve skoku nebo p?edlo?ským CD pod?adné lokální kapely. Ú?inek by to m?lo opa?ný. 

- m?jte v?as výsledky pro startující (nenechte je ?ekat hodiny zmrzlé venku) i ostatní (mailem b?žeckým server?m pokud možno v den závodu) 

- nešet?ete zbyte?n? na startovném, rad?ji si ?lov?k zaplatí více (stejn? ?asto náklady na dopravu do místa závodu p?evýší startovné n?kolikanásobn?), než aby pak byl šokován žalostným zázemím 

- spole?enská akce v p?edve?er nebo po skon?ení závodu umocní atmosféru a lidé se k Vám budou rádi vracet

Uv?domujeme si, že tento vý?et není kone?ný a rádi ?lánek doplníme o další, nemén? d?ležité rady.

Následuje dopis jednoho ?tená?e, který je smutným popisem toho, jak závod ned?lat. Otiskujeme jej v plném zn?ní, v?etn? reakce po?adatele: 

 

Krušnohorská dvacítka aneb pro? se nezú?astnit závodu na severu ?ech

Za?alo to pohledem do termínovky b?h? mimo dráhu. Z m?sta Litvínov dne 5. srpna 2006 odstartuje Krušnohorská dvacítka. B?h dlouhý dvacet kilometr?, ve kterém b?žci startují spole?n? s cyklisty – ú?astníky Krušnohorského cyklomaratónu, a která všechny ú?astníky zavede na h?eben Krušných hor, na vrchol Lou?ná.

Na závod je nutná registrace nejpozd?ji den p?edem a startovné je ve výši 100,– K?. Další informace lze nalézt na webových stránkách organizátor? závod?. Protože kousek od Litvínova bydlí má známá Jana, a protože tém?? celou tra? závodu, krom? n?kolika prvních a posledních kilometr?, dob?e znám, rozhodl jsem se ho, spolu se svým otcem, zú?astnit. 

N?kolikahodinové cestování vlakem z ?eského T?šína na druhý konec republiky nám nevadí. Problém nastává jen v tom, jak to vy?ešit s registrací na závod. Do Litvínova p?ijedeme v pátek pozd? ve?er a navíc registrace probíhá v místní ?ásti Lou?ky, která je od Litvínova docela vzdálena a navíc bez dopravního spojení. Pomoc nám nabízí Jana, která registraci na závod za nás v pátek vy?ídí. Sice nechápu, pro? není možné p?ihlásit se až v den startu, ale pouštím to z hlavy. 

V pátek ve?er p?ijíždíme do Litvínova a vítáme se s Janou. U ní doma nám dává startovní ?ísla. Oby?ejná látková ?ísla s ?ernými ?íslicemi na bílém podklad?. A navíc s t?mi tak neoblíbenými š??rkami na bocích a p?es ramena. Prohlížíme si ?ísla a já si p?edstavuji, jak se mi n?kde v polovin? trat? rozváže a za?ne mi sjížd?t po ruce dol? a budu ho muset neustále upravovat. Kouknu na Janu a ptám se, zda je to všechno? Za startovné 100,– K? bych toho ?ekal trochu víc. N?jakou tašku s energetickou ty?inkou, plánek trat?, kupón na ob?erstvení po závod?, cokoli. Jana kývne hlavou, že to je vše. Jen to ?íslo, nic víc. Nevadí. Další v?ci asi dostaneme zítra, myslím si. 

Sobotní ráno nás vítá polojasnou oblohou. Na nám?stí v Litvínov? se shromaž?ují cyklisté na start Krušnohorského maratónu. Jeden z organizátor? hovo?í do mikrofonu a mluví o tom, jak je celá tra? skv?lé zna?ena a proto se nikdo nemusí obávat, že by zabloudil. To je fajn, myslím si. Litvínov moc neznám a bez zna?ení bych nev?d?l, jak se odsud vymotat. Co m? trochu zaráží je to, že když se rozbíhám p?ed startem po trase, kudy by m?l závod vést, nevidím žádné šipky. Nic, co by nazna?ovalo, kterým sm?rem se dát. Uklid?uje m? však pohled na dv? auta m?stské policie stojící u startovní ?áry na nám?stí. Ty z?ejm? pojedou p?ed námi a vyvedou nás bezpe?n? z m?sta. 

Blíží se devátá hodina a desátá minuta – ?as startu. Cyklisty na horských kolech se to jen hemží, ale b?žc? je poskrovnu. Po?ítám, kolik nás to vlastn? b?ží. Sedmnáct lidí! Vrtá mi hlavou, pro? tak málo? Myšlenky p?eruší startovní výst?el. Cyklisté vyrážejí vp?ed a b?žci v mírném odstupu za nimi. Ale cyklisté se na rovinatých silnicích v Litvínov? b?žc?m velmi rychle vzdalují. Krátce po startu se dostávám do ?ela b?žecké skupiny a po dalších n?kolika stech metrech odbíhám ostatním. V dálce sleduji poslední mizející cyklisty, abych v?d?l, kudy mám b?žet. Žádné šipky na cest? nevidím. Žádné auto m?stské policie p?ed námi nejede. 

Za plného provozu kli?kujeme po hlavní silnici mezi auty. P?ibíhám na kruhový objezd a najednou nevím, kudy dál. Dojíždí m? n?jaký opozdilý cyklista a ptá se, kam te?. Nevím! Zmaten? koukám, kde je n?jaké zna?ení. Nic!

P?emýšlím, jestli mám zase ?ekat na skupinku b?žc?, kterým jsem odb?hl. Opozdilý biker našt?stí zajede za zatá?ku a v dálce uvidí vzdalující se peloton. Tudy! No, sláva. Te? už to snad bude v pohod?. 

Cesta mírn? stoupá údolím Šumné po asfaltové silni?ce. Brzy m? dobíhá Pepa a spole?n? se postupn? vzdalujeme ostatním b?žc?m. Te?, když už není kam odbo?it, je zna?ení perfektní. Velké žluté šipky na asfaltu nás navád?jí tím správným sm?rem. V lese je vyst?ídají bílé ter?íky s ?ervenou šipkou p?ipevn?né na stromech. Jsem v klidu. Odte? už trasu znám, tak už bloud?ní nehrozí.

B?žíme s Pepou sami dva na ?ele závodu. Za námi není daleko nikdo vid?t, proto zvol?ujeme tempo a povídáme si. Když spat?íme, že se na nás n?kdo dotahuje, op?t zrychlíme. Probíháme p?es nejvyšší bod závodu, vrchol Lou?ná a sbíháme do cíle na Lou?ky. Kolik kilometr? máme za sebou a kolik nás ješt? ?eká odhaduji jen podle ?asu na hodinkách. Nikde za celou dobu nebyl ozna?en jediný kilometr trasy. Pro za?ínající b?žce musí být tristní ur?it správné tempo, když chybí toto zna?ení. 

Sám k p?edpokládanému ?asu dob?hu do cíle postupn? p?idávám další a další minuty. Seb?h na Lou?ky je dlouhý a s Pepou se shodujeme, že nás uspává. Domlouváme se, jak dob?hneme do cíle. Pepa navrhuje rozdat si to ve sprintu v cílové rovince. Neodmítám a t?ším se na hezký souboj efektní i pro diváky. ?ekám na ozna?ení aspo? posledního kilometru, aspo? posledních p?t set metr?, sto metr?. To abych v?d?l, kdy zahájit finiš. Nic, žádné zna?ení. Jen dlouhá alej do cíle. 

U jednoho stromu se kr?í skromný nápis cíl. Pepa si to uv?domil daleko d?ív než já a je na pásce o p?l metru d?íve. ?ekal jsem nafukovací bránu, velký nápis cíl, který bude bít do o?í. Cedulky udávající poslední metry. A najednou jsem v cíli p?l metru za vít?zem. Asi bych se nem?l tolik dívat na Tour de France, abych nem?l p?ehnané p?edstavy… 

Ale, sakra, když už jsme sou?ásti Krušnohorského cyklomaratónu, jedné z nejv?tších akcích v severních ?echách, tak by to m?lo n?jak vypadat! 

V cíli si s Pepou sportovn? pot?epeme rukou a hledáme n?co k pití. Na dvaceti kilometrové trase sice byla jedna ob?erstvovací stanice, ale tu jsme minuli bez povšimnutí. Te? máme žíze? a rádi bychom se napili. Hledáme organizátory závodu a ptáme se na ob?erstvení. Odkážou nás na blízký bufet. Aha, tam je asi p?ipraveno pití pro závodníky. T?šíme se, že se kone?n? napijeme. 

Jaké je naše p?ekvapení, když nám paní v bufetu ?ekne, že jestli chceme n?jaké pití, tak si ho musíme zaplatit! Když ?ekneme, že jsme se ú?astnili závodu, kouká na nás jako bychom p?istáli na Marsu. Ta ani netuší, že se tu n?jaké závody konají. Postupn? p?ibíhají další b?žci, p?ijížd?jí cyklisté z maratónské štreky. Vy?erpaných lidí v cíli je ?ím dál více, ale organizáto?i se k ni?emu nemají. Žádné pití, žádné jídlo. P?ece byste po dvaceti kilometrech b?hu, padesáti nebo devadesáti kilometrech na kole nem?li žíze?… 

Do cíle jsme s Pepou dob?hli v 10:40 hod. Vyhlášení výsledku je ve t?i hodiny odpoledne. S tátou se domlouvám, jestli má v?bec cenu ?ekat. Už je zcela z?ejmé, že od po?adatel? nic nedostaneme. Ani nám nedají napít v cíli! A pak ješt? cht?jí, abychom ?ty?i hodiny trp?liv? ?ekali na vyhlášení výsledk?!

Protože jsem asi v??ný optimista anebo blázen, ?ekal jsem, že když už jsme zaplatili t?ch sto korun startovného, nedostali žádné ob?erstvení, ani žádný upomínkový p?edm?t, tak aspo? ceny pro vít?ze budou stát za to. Skute?n? stály, ale o tom pozd?ji…. 

V prostoru cíle jsme nakonec ?ekali nekone?ných p?t hodin. To proto, že organizáto?i vyh­lášení výsledk? ješt? o p?l hodiny odložili. B?hem té doby už to n?kte?í b?žci nevydrželi a za?ali si st?žovat, že za sto korun nedostali v?bec nic. Na to jim n?kdo z organizátoru za?al rozdávat upomínková tri?ka a ?ekl jim, že za sto korun mít tri?ko, že na tom p?kn? vyd?lali, a? si nest?žují. Všechny tri?ka byla velikosti XXL – p?ímo skv?lé velikosti pro b?žce a na sob? m?la nápis Krušnohorský cyklomaratón. 

Opravdu upomínkový p?edm?t na dvacetikilometrový b?h. Snad to m?la být spása z nebe; kdyby byl duben, ?ekl bych aprílový žert. Organizáto?i s vel­kým halasem p?ipravili st?l a na n?j dali jídlo, které z?stalo z ob?erstvovacích stanic. Všechno m?žeme sníst. P?edstavte si, ani za to necht?li peníze!!! Vyhladov?lí cyklisté a b?žci za?ali kroužit kolem stolu. Na n?m byly t?i igelitové pytle a v n?m…, no hádejte co? Suché okoralé kousky housek! Pravda, na n?kterých ješt? zbylo trochu másla a asi na dvou t?ech houskách ze všech t?ch pytl? i kole?ko salámu! 

Vše završil z?ejm? hlavní organizátor celé akce. Hezky mluvil o jednotlivých cyklistech, o tom jaké podávají výkony atd. atd. Taky ?íkal, že má spoustu p?átel mezi b?žci a že ti ho požádali, aby ud?lal závod i pro n?. A on že se ni?emu nebrání a tak pro? ne. A spojil dva výše uvedené závody dohromady. Tedy spojil – po?ádá cyklistický maratón a na milost bere t?ch pár b?žc?, kte?í netuší, do ?eho se hrnou. 

Protože ?as plyne po?ád stejn? rychle, i t?ch nekone?ných p?t hodin nakonec uplynulo. A p?išlo vyhlášení výsledk?. Všichni cyklisté ve všech kategoriích dostávali p?kné poháry a tak i b?žci se t?šili, že n?jaký dostanou. Kone?n? zazn?lo i mé jméno a já si šel s radostí pro cenu. 

Dostal jsem igelitovou tašku op?t potišt?nou cyklistickým motivem a v ní našel tri?ko s reklamním potiskem jedné cyklistické prodejny a litrový cyklistický bidon. P?esn? takový bidon, jaký žádný cyklista nepoužívá! O b?žcích nemluv?.

Pravda, ješt? tam bylo CD s nahrávkou n?jakého litvínovského jazzového festivalu, ovšem z lo?ského roku. Asi i místní d?m kultury cht?l p?isp?t svou troškou do mlýna a zbavit se tak starých zásob. M?j ta?ka, vít?z kategorie nad 50 let, dopadl ješt? „lépe“. Dostal stejné CD jako já a navíc nepromokavé kalhoty sv?tle modré barvy, velikosti M a dámského st?ihu! To snad není možné, ?íkal jsem si. To je snad opravdu jen zlý sen. Vít?z mužské kategorie dostane oble?ení vhodné tak pro dvanáctiletou holku. 

Za?íná mi pln? docházet, pro? se region severních ?ech potýká s tak nízkou ú?astí na b?žeckých závodech. Tady nebylo ú?elem uspo?ádat závod taky pro b?žce, ale ud?lat si ?árku za akci a hlavn? si p?át, a? se b?žci nepletou cyklist?m pod kola. Po?adatel?m jsme nic ne?ekli. Ono s tím, jak odbývali p?ipomínky ostatních, ani nebyla možnost. Sbalili jsme si své v?ci a zklamaní odjeli dom?. S v?domím, že se na tento závod do severních ?ech už víckrát rad?ji nepodíváme. 

Vlastimil Kací?

 

Reakce po?adatele závodu:

 

Dobrý den,

Jmenuji se Fr.Haase a jsem hl.po?adetelem Krušnohorského Maratónu MTB Trek- Litvínov (dále jen KM.) Zde jsou odpov?di a reakce na n?které výhrady jednoho z ú?astník? b?hu p.Kací?e.

1) P?ihlášením se v den startu závodník riskuje, že start nemusí stihnout z d?vodu velkého množství lidí, kte?í se p?ihlašují až ráno. Kancelá? závodu se zavírá bez ohledu na po?et p?ihlášených p?l hodiny p?ed startem. (tyto a mnoho dalších detail? se každý mohl do?íst na našich www. Které jsou k dispozici od za?átku roku, v?etn? mapy a všech pot?ebných údaj?)

2) prezence, tašku s ?ekl.materi­álem+energet.stra­vou v podob? gelu +stravenka na guláš dostal každý ú?astník. Pro? si toto pí.Jana nevzala nevím.

3) Zna?ení trasy ve m?st? nebylo, ale p?ed každou startovní vlnou jela motospojka. Kilometráž zna?ena není, a zatím jsem se s tímto požadavkem nesetkal. (ale pro p?íšt? m?že klidn? být)

4) pravda je, že nafukovací bránu jsme m?li, ale ne vynou po?adatele ji nebylo možno nainstalovat.

5) nevím, jestli má ?lov?k po náro?ném sportovním výkonu první myšllenky na jídlo, ale jídlo bylo vydáváno cca od 11h. p?ipomínku ohledn? pití pro b?žce v cíli jsem akceptoval s tím, že se p?íští rok polepšíme.

6) ceny jsou od sponzor? a jak vám potvrdí každý organizátor(?e­hokoli) tak je rád, že v?bec n?co dostal, natož aby si mohl vybírat.

To je mé vyjád?ení k nejv?tším výhradám p.Kací?e. Jinak m?j názor na v?c je takový. Jako ú?astník n?kolika podobných akcí po celé republice i zahrani?í, vám ?eknu, že první co bylo jsem se vždy snažil získat co nejvíce info. o tomto podniku. Když už jedu lán sv?ta tak a? vím do ?eho jdu. Prostudoval jsem trasu, ob?erstvení, stoupání podíval se na p?edcházející ro?níky (výsledky, po?et startujících nebo ohlasy), a dle t?chto poznatk? jsem se rozhodoval. 

B?žci p?i KM nejsou bráni na milost, protože jsem je tam za?adil dobrovoln? a rád (ne kv?li n?kolika stokorunám, jak n?kolikrát zmi?uje p. Kací? mou hamižnost).

Všem se ?lov?k nezavd??í to je známá pravda, špatná zkušenost se ší?í rychle a to dobré se v?tšinou ?lov?k nedozví. (na start p?išel jeden b?žec o hodinu pozd?ji, a já jsem mu vydal st.?. s tím, že bude za?azen na konec st.listiny. radostn? souhlasil a vydal se na sólovou jízdu).

Nebo p?ed ?ádným vyhlášením m? oslovili dva b?žci, zda bych jim mohl p?edat ceny, že pot?ebují nutn? odjet. Vyhov?l jsem jim, i když se muselo kv?li tomu zpracovat po?adí zvláš?.

Dále jsem také po?adatelem závodu v b?hu „Okolo Plátna“, kterého se v?tšinou z??ast?ují stejní b?žci jako KM. Takže si myslím, že nemají s t?mito akcemi tu nejhorší zkušenost.

Je vid?t, že když p. Kací? neví ani mé jméno, tak pravd?podobn? nevid?l ani propozice tohoto závodu, kde je mapa trasy a vše podstatné o tomto závod?. KM po?ádám již 8 let a b?h 3 roky, ale s takovouto reakcí se setkává poprvé.

Nejsem všeum?l, neomylný ani superman, ale d?lám co m?žu. Stále jsme jen lidi, tak to tak berme. Náš kraj má pov?st takovou, jakou mu vtisklo uhlí a chemický pr?mysl. Z tohoto klišé je velmi t?žké se vymanit, akce podobného typu, jaké zde po?ádáme, pat?í mezi n?kolik málo, které sem p?itáhnou lidi z jiných míst naší zem?. 

Poté, když zde vidí naše Kr.Hory jak se vzpamatovávají z t?ch kyselých a já nevím jakých všech deš??, nev??í svým o?ím. Všude zele?, smrky až na zem a zv??e, co neuvidí ani na Šumav?. Zvažte své rozhodnutí jestli si opravdu myslíte, že ud?láte zve?ejn?ním dopisu p.Kací?e dobrou v?c, tak to už nechám na Vás.

Tímto považuji ze své strany v?c za uzav?enou.

S pozdravem Haase Fr.