Budapešťský půlmaratón z přední řady

Termín 4.9.2006 mi však koliduje s ligou, kterou b?hám za VSK Univerzitu Brno. Mého tréninkového a oddílového par?áka Tomáše Ondrá?ka nalákal mail od PIMu, který nabízel zvýhodn?ný start v Budapešti. Rozhodl, že tam prost? musíme jet, a že si kone?n? vylepšíme osobáky. 

Vzhledem k tomu, že trénink, i tém?? všechny kontrolní závody mi vycházely a cítil jsem formu (hlavn? na delších tratích), nenechal jsem se dlouho p?emlouvat. Dal jsem tedy p?ednost p?lmaratónu p?ed p?tkou, kterou bych šel na lize. A krom? toho, Budapeš? je p?kné m?sto a cht?l jsem se tam zase po patnácti letech podívat. 

Startovné na p?lmaratón bylo prost?ednictvím PIMu 700 K?. Sice to není málo (oproti asi 300 v ?ervenci, které platí Ma?a?i), ale zase rozhodn? lepší než 45 €, které cht?jí za pozdní registraci po cizincích. 

Bohužel, n?jak jsme nezvládli registraci, stále jsme nebyli na startovce a v pátek nám z PIMu tvrdili, že od nás v?bec nic nedostali, ale že se to n?jak za?ídí. V sobotu op?t žádná zpráva. P?esto jsme to riskli, a do Budapešti vyrazili. PIM tam má stánek a snad se n?jak domluvíme. Tomáš si domluvil osobního ?idi?e a fotografa Lukina (já ?ídit neumím a jeho to nebaví). Uvažovali jsme, že v Budapešti p?espíme, nakonec se však rozhodlo, akci zvládneme v jednom dni.

Ve 3:35 mi zazvoní budík, rychle padám z domu a pokra?uji v polospánku v aut?. Proberu se až v Ma?arsku, když mi Tomáš oznámí, že ta dálni?ní známka stála n?jak víc, protože místo ve forintech platil v eurech. Abychom už více neprod?lali, rozhodnu se rad?ji už nespát, a vnímat co se kolem nás d?je. 

Mám sebou starou komunistickou mapu Budapešt?, tak jen doufám, že alespo? p?lka ulic z?stala nep?ejmenovaná. Leninova ulice se už asi bude jmenovat jinak. Nakonec ani nebloudíme. 

Start p?lmaratónu je u Se?enyho lázní. Okolo je docela velký park, ?ekl bych ideální místo. Ani s parkováním nemáme problémy, stojíme asi 300 metr? od startu. Na parkovišt? nás organizáto?i krásn? nasm?rovali. Rychle jdeme do st?edu d?ní, protože ješt? musíme vy?ešit naší registraci. 

Celé centrum závodu je p?ed budovou lázní v postavených stanech a ?áste?n? i uvnit? lázní. Stan? je zde opravdu mnoho: informace, r?zné stánky partner?, registrace zahrani?ních, registrace domácích, rytí medailí, seznam startujících, úschova zavazadel, šatny, stánky s ob?erstvením. P?itom je tu ale dost místa, a hlavn? je to všechno na tráv?. 

Zelený koberec ?lov?ka vyložen? nabádá, aby si lehl a relaxoval. Ostatn? hodn? b?žc? p?esn? toto jak p?ed, tak po p?lmaratónu d?lá. Po pobíhání sem-tam se nakonec dostaneme k registraci zahrani?ních ú?astník?. Seženou ?lov?ka od PIMu, ten to s nima domluví a nakonec dostáváme startovní ?íslo. Hurá, to nejhorší máme za sebou. 

Startovní taška neobsahuje v zásad? nic (plakát, ?ip, startovní ?íslo, pokyny k závodu, houbi?ka). Ješt? projdeme stánek Nike, jednoho ze sponzor?, obdivujeme, co tam mají za botky, zanadáváme si, že v ?esku nic takového není. 

Je pomalu ?as za?ít se rozcvi?ovat. I v tomto je umíst?ní startu v parku ideální, všude p?kné cesti?ky, plno místa, stín díky strom?m. Jako obvykle dvacet záchod? pro 5000 lidí dopl?ují parkové ke?íky. Úschovu zavazadel ani šatnu jsme nevyzkoušeli, sta?ilo nám auto. 

Zhruba deset minut p?ed desátou, kdy je start, už stojíme v koridoru “pod 1:30“, a p?ed námi je zatím pouze st?ežený prázdný koridor “elite“. Rozmíst?ní na startu jsem se trochu bál, protože naše startovní ?ísla jsou hodn? vysoká (4894, 4895), ale je to prý založeno na d?v??e, každý si stoupne tam, kam podle sebe pat?í. 

Dop?edu se k nám protla?í jeden b?žec ze Slovenska. Chvilku se spolu bavíme, a trochu m? znervózní, že je o deset minut rychlejší než já a p?esto není v elitní kategorii. Uvažuji, jestli náhodou nejsem moc vep?edu. 

Do toho všeho nádhern? do rytmu bubnují bubeníci. P?edstartovní atmosféra jako hrom, užuž by ?lov?k vyb?hl. Pak už se kone?n? za?íná zapl?ovat i koridor p?ed námi. Dokonce vidíme i jednoho ?ernocha, jenže krom? toho i plno lidí, kte?í rozhodn? jako eli?áci nevypadají, ale dvouciferné nebo nízké trojciferné startovní ?íslo mají. Není to jako v Praze, kde je vep?edu skute?n? jen “elita“. 

Tomáš to nervov? nevydrží, prosmýkne se strážc?m a jde dop?edu. Já se uklid?uji, že alespo? nep?epálím za?átek.

 Kousek po desáté se koridory spojí, zazní rána z d?la, a pole se dává do pohybu. Te? si kone?n? uv?domím, jak moc jsou ty koridory úzké. Šest sekund rozdíl mezi skute?ným a oficiálním ?asem není nic moc, a to jsem byl docela vep?edu. Zlatý široký Karl?v most. Nastává klasické p?edbíhání pomalejších. 

Hledám n?jakou ženu, která vypadá elitn? a se kterou bych ten p?lmaratón mohl b?žet. To se mi záhy da?í, a vypadá to, že by se mohla vytvo?it i p?kná skupinka. První t?i kilometry se b?ží po širokém bulváru k Dunaji. ?lov?k má pocit, že se cesta ješt? mírn? svažuje, no tohle bych si dal líbit celý závod. První kilometr mám za 3:25, to jde, te? se to kone?n? zklidní (jak se pozd?ji dozvím, Tomáš za?al 3:05, osobákem na všechny trat?).

Po p?eb?hu Dunaje nastává menší oto?ka k první ob?erstvova?ce, kde dávají jenom vodu. Jako snad už všude poslední dobou je to v neoblíbených plastových kelímcích. Po pár závodech ?lov?k sice ten správný grif získá, ale papír by byl stejn? lepší. Zvláštní v?cí, kterou jsem neznal, bylo vyfasování houbi?ky p?ed závodem. Asi s p?edstavou, že ji ?lov?k ponese celý závod a bude si ji postupn? namá?et. 

Po první ob?erstvovací stanici tra? vede podél Dunaje, bohužel zrovna proti v?tru. Na p?tce se ujistím, že b?žím tempem 3:30, a to je zhruba tak, jak jsem si p?edstavoval. V protiv?tru skupinka zpomalí, proto se cpu dop?edu a snažím se, aby se zase b?želo. 

Pohodu mi rozhodil o deset sekund posunutý šestý kilometr. Ostatní kilometry jsou už zase normáln?. Kolem osmého kilometru ?eká další ob?erstvova?ka, te? už i s ion?áky. P?edvedu všem svou nešikovnost a celý se jím poliju, takže už neb?žím v bílém, ale r?žovém. 

Celkem bylo ob?erstvova?ek na trati p?t. Ta poslední asi dva kilometry p?ed cílem už mi p?ipadla zbyte?ná. Krom? první všude nabízeli krom? vody i ion?áky, banány a ješt? n?co k jídlu. 

Mezi osmým a devátým kilometrem se otá?íme o 180 stup?? a chvíli se b?ží po v?tru. Bohužel nevýhodou Budapešti je, že a?koliv takto velké oto?ky tam jsou t?i, v?bec nevidíte pole ani p?ed sebou ani za sebou. B?ží se totiž v r?zných výškách, díky všem t?m most?m, které se p?ebíhají a podbíhají. 

To se mi v Praze na oto?kách moc líbí, ?lov?k si prohlédne pole Ke?an? a Ke?anek, zjistí kolikátý zhruba je a jak závod vypadá. Tady jsem v?bec netušil, s kolikátou ženou vlastn? b?žím (že to byla ?tvrtá žena, jsem zjistil až v cíli). 

Desátým kilometrem probíhám asi za 35:40. To je pomalejší než bylo v plánu. Nyní to bude ale po v?tru, tak se to snad zlepší. Za chvíli p?ebíháme Dunaj a ve stoupání na most na mne dolehne první krize. Skupinu dobíhám asi po kilometru, jenže s hr?zou zjistím, že je to jen díky tomu, že oni zpomalili a ne, že já bych zrychlil. 

Op?t se otá?íme o stoosmdesátku, sbíháme k ?ece a t?ším se, že s v?trem v zádech se to zlepší. Te? se bude asi 4 kilometry b?žet podél Dunaje. Tempo už je 3:40 a ke zlepšení n?jak ne a ne dojít. 

Na t?ináctém kilometru dojde ke st?ídání štafet (spole?n? s p?lmaratónem se b?ží i dvou?lenné štafety) a já si za?ínám uv?domovat, že dneska to asi nebude m?j den. 

Na patnáctém kilometru jde ta holka, se kterou jsem tak n?jak b?žel, p?ede mne. Mrknu se na hodinky, vidím pár sekund nad 54 minut, zhodnotím sv?j stav a je mi jasný, že te? je to na ru?ník. A ješt? ke všemu se zase otá?íme do protiv?tru, což m? úpln? dod?lá. Za?ínám si taky uv?domovat puchý? na palci. Ten nápad vzít si nové boty nebyl úpln? ideální. No co, te? už je to stejn? jedno. 

Plazím se ?ty?kovým tempem, a nechávám se p?edbíhat jedním b?žcem za druhým. Po?ád se dívám na hodinky a t?ším se, až to všechno skon?í. Podle mého názoru je zde finální ?ást závodu docela obtížná. Sice tu nejsou kostky jako v Praze, ale zatá?ek je tu hodn? a mosty bohužel taktéž nezmizely. Tedy te? už jsou to spíše nadjezdy, protože po prob?hnutí kolem Parlamentu se Dunaj definitivn? opouští. A krom? toho, to, co se zdálo na za?átku z kopce, se te? zdá zcela logicky do kopce. 

Zkouším n?co se svým trápením ud?lat, ale je to marné. Kone?n? se blíží cíl, který je na stejném míst? jako start. Jsem rád, že to mám z krku. 

V cíli m? hned odchytnou léka?i, asi vypadám hodn? zni?en?, a vedou m? do léka?ského stanu. Protestovat stejn? nemám sílu, lehám si a už mi m??í tep a tlak a kdovíco ješt?.

Jak Lukáš tak Tom se p?kn? baví, jenže ani Tomáš není spokojen s tím, jak dopadl. Na p?tce byl ješt? podle plánu, na desítce pomaleji, a v cíli taky nic moc. A ješt? ho p?edb?hla první ženská, která ho opustila na t?ináctém kilometru. 

Shodujeme se, že tra? je pomalejší než v Praze – nejsou tu kostky, ale jsou tu v?tší p?evýšení díky všem t?m most?m, a více oto?ek a zatá?ek, plus o deset sekund delší šestý kilometr. Jinak stejn? jako v Praze si ?lov?k m?sto p?kn? prohlédne. Po?así také nebylo nic moc, docela dusno. A vlastn? i atmosféra, je jako v Praze, krom? startu a cíle skoro nikde žádní diváci, žádné povzbuzování, jen pár pokus? oživit tra? hudbou. 

Lidí tu zase b?ží více než u nás (letos p?es 6000, z toho 1000 za zahrani?í), což je dobré, protože je po?ád s kým b?žet. A také mám dojem, že Ma?a?i mají n?jak kvalitn?jší b?žce než my. Jdu si vyzvednout medaili. V cíli ješt? vydávají jako balí?ek banán, pití a Snickers. Oproti PIMu žádná sláva, tam ta žranice v cíli je mnohem lepší. Masáže jsme stejn? jako v Praze nenašli. 

V propozicích stálo, že v cen? je vstup do Se?ényho lázní, ale když se tam snažíme dostat, tak nás dovnit? nepustí, protože prý máme startovní ?íslo nižší než 6000. Hledat n?koho anglicky mluvícího, kdo by nám vysv?tlil pro?, p?ípadn? jak se tam máme dostat, nemáme sílu. 

Po?káme si na výsledky, a? se m?žeme pokochat (Tomáš 28. s ?asem 1:12:01 a já 77. s ?asem 1:18:39, vít?z Barnabás Bene 1:06:33 (asi nejsou peníze na zaplacení elitních b?žc?), ženská vít?zka Anikó Kálovics 1:10:46. Tomáš byl ve své kategorii až devátý, takže žádná cena (v každé kategorii po p?ti letech byly ceny do šestého místa). 

Pomalu centrum závodu opouštíme. Cht?li jsme to oba dát minimáln? o dv? minuty lépe. Lepší je ale zkusit to a vybuchnout, než to v?bec nezkusit. 

Ud?láme si kra?ou?kou prohlídku Budapešt? (bazilika, parlament, náb?eží). Výborné je, že o víkendu se nemusí platit parkovné. A Budapeš? je fakt p?kná, taková klidná, nep?ecpaná turisty, prost? pohoda. I když možná až moc. Cht?li jsme si koupit zmrzlinu a na žádnou jsme nenarazili. Možná by to cht?lo procházet se rušn?jšími ?ástmi. Trošku problém je, že po závod? je ?lov?k unavený, a tak na n?jaké velké prolézání m?sta to není. A p?ijet den p?edem a unavit se p?ed závodem taktéž není to pravé.

No, jsem zv?dav, jestli p?íští rok se sem rozhodneme vrátit se a ukázat Ma?ar?m, že p?eci nejsme takoví saláti, jak vypadáme. Ve srovnání s pražským p?lmaratónem budapeš?ský prohrává, ale díky p?kné Budapešti stojí zato si ho jednou zab?hnout. Já rozhodn? nelituji. 

Více informací o p?lmaratónu lze nalézt zde nebo zde. Najdete tam úžasné množství fotografií ze závodu nebo videa. Organizáto?i pos­tavili do cíle kameru a natá?eli všechny b?žce, takže každý se opravdu najde.

Aleš Borek