Takhle dlouhé otevřené roviny tu přece sakra nebyly? Až moc často se toužím uklidnit pohledem na časomíru, jak to ubývá.

Na poslední kilometr se parťák soucitně vrací, „doklusnout“. Končíme společně pod vodopádem z otevřených nebes. Osvěžení v moři mi vlny proměňují v písečný karusel.

„Udržovací trénink,“ říkal Petr Pechek… Musel jsem, vždyť do startu zbývají čtyři dny.

A my se celý den toulali okolo ostrova a pár záblesků slunce si vybrali už tady. Pearl Harbor, Waikiki, Doleovy ananasové plantáže, surfařský dýchánek ve Waimea.

Jinak bychom si přece pivko po večeři nezasloužili. V „největším z nejmenších krámků v Hu´ula“ jsme zvolili japonský Kirin. Vaříval se i z českého chmele. Budějovický „Czechvar“ tady v budvarské válce podporovat nebudeme.

POSTŘEHY PETRA PECHKA NA WEBU KERTEAMU