Ještě k vývoji tempa, první pětka byla rozběhnuta tempem 3:33/km, což by odpovídalo cílovému času 2:30, dalších pět pětek bylo běženo tempem 3:39–3:43/km, takže ještě 30.km měl mezičas na výkon těsně pod 2:35. Poslední pětky měly tempo 3:49/km, 3:53/km a posledních 2,2 km mělo tempo 3:56/km. Průměrné tempo celého maratonu bylo 3:44/km. Dle mého názoru je ale dobře, že to na ten čas těsně pod 2:35 zkusila, i když to nevyšlo a doběh si evidentně vychutnávala.

>> Štefan, 05. 08. 2012 17:58:42

OH raději sledovat zde: http://www.ceskatelevize.cz/loh/zive/

Velká gratulace k pěknému výkonu a současně i přání Honzovi Kreisingerovi ať mu jeho maraton za týden vyjde nejméně tak úspěěně. 

Gratulace k reprezentaci. Kdo si může říct ,že bil na olimpiádě .

Obrovskou krrááátulaci Ivaně i podpůrnému týmu M+M posílá

Sára

Velká gratulace, krásný výkon:-P

Připojuji se s gratulací. Výborný výkon !!!

Připojuji se s gratulací ke krásnému výkonu. Bylo hezké, jak si to Ivana v cíli užívala.

vyborny vykon, je pekne ked atlet v samotnej sutazi dosiahne aspon vykon ktory v danej discipline bol kvalifikacny limit, mnohym sa to vobec nepodarilo.

>> Hideosi, 05. 08. 2012 20:28:44 …opravit a hned! Nebo řeknu, že na olympiádě bili jenom teroristi.!:-(

Dobrý den,

především bych i já rád Ivaně Sekyrové gratuloval. Jistě se najde najde příležitost i k osobní gratulaci.

Rád bych ale také jen ve stručnosti reagoval na některé informace, které zde v diskuzi zazněly.

V případě OH podléhá konečná nominace doprovodu schválení ČOV. ČAS je pouze v pozici toho, kdo předkládá návrh. Pokud vím, přibližná kvóta na doprovod pro celou výpravu (tedy nejen pro atlety) byla 55% z počtu nominovaných sportovců. V návrhu, který dne 19.6. na svém zasedání schválilo předsednictvo ČAS, byl v seznamu doprovodu pan Škorpil uveden. Na můj výslovný dotaz, zda je to projednáno i panem Kalouskem, který se o Ivanu Sekyrovou dlouhodobě staral, mi bylo šéftrenérem Tomášem Dvořákem odpovězeno, že je to s oběma projednáno a takto to bylo i navrženo z jejich strany. Tento návrh nebyl konečný, neboť nominační období pro atletiku končilo 7.7.2012. Proto předsednictvo projednávalo tento bod znovu na svém zasedání dne 3.července 2012. Já jsem se musel bohužel z tohoto jednání omluvit a tak mám další informace již jen ze zápisu. Z něj plyne, že předsednictvo jmenovalo pracovní skupinu ve složení Varhaník – Fojt – Dvořák a zmocnilo ji k projednání případných změn v nominaci ke dni 7.července 2012. Konečné rozhodnutí – a o složení doprovodu to platí dvojnásob – však ve věcech nominace náleží ČOV jako autoritě zastupující ČR v MOV. Nevím proto v tuto chvíli, co vedlo konkrétně k tomu, že nakonec nebyl trenér vytrvalců zařazen do olympijské výpravy. Těch důvodů mohlo být více – například tlaky ze strany jiných sportů, aby byly zvýšeny počty osob doprovodu těchto sportů na úkor atletů. Jak jsem již napsal, rozhodnutí je plně v kompetenci ČOV.

Co se týče účasti tzv. bafuňářů na LOH – z atletické části výpravy lze takto označit podle mého soudu pouze předsedu svazu (Varhaník) a jeho ředitele (Fojt)či snad ještě maximálně šéftrenéra (Dvořák). Všichni ostatní členové doprovodu jsou buď osobní trenéři, lékaři, maséři a fyzioterapeuté. Domnívám se, že prospěšnost účasti té druhé skupiny je mimo jakoukoliv diskusi. Co se týče prvně tří jmenovaných, mohu zodpovědně prohlásit, že se jedná o funkcionáře fundované a mezinárodně známé (což k tomu také patří)a že jsou schopni se o české atlety v dějišti LOH patřičně postarat. Ono je totiž potřeba mít ve vedení výpravy lidi, kteří znají podrobně soutěžní reglementy, procesní postupy (např. u přihlašování a odhlašování, u dopingu, protestů a odvolání) a jsou jazykově vybaveni k řešení problémů, které vždy v praxi nastávají. Je to pro klid sportovců a jejich úspěch nezbytné.

Poslední věc, které bych rád napsal pár slov je názor, který jsem si dnes ráno přečetl v Hospodářských novinách. Autor tam reprodukoval názor blíže nespecifikovaného „insidera“, že ČAS Ivaně Sekyrové ani nekoupil maratónky. Nevím kdo byl onen „informovaný“, můžu ale zodpovědně prohlásit, že Ivaně Sekyrové byla na počátku sezóny – právě na základě její výkonnosti v minulém roce a podílu na výsledcích v reprezentaci – přidělena finanční podpora ve výši, která korespondovala s její tehdejší výkonnostní úrovní. Pokud vím, byla jí následně tato podpora po splnění limitu na OH navýšena. ČAS skutečně nikomu nekupuje maratónky – tyto záležitosti si každý atlet obstará sám, neboť každému vyhovuje něco jiného. ČAS následně umožňuje atletům, aby mohly výše zmíněné podpory použít k proplacení třeba i takovýchto nákupů potřebného vybavení.

Je mi líto, když slyším či čtu názory, podle kterých jsou sportovní funkcionáři paraziti, kteří sportu a sportovcům jen škodí. Věřím, že ve velké části případů plynou takové názory pouze z neznalosti okolností. Snad mé předchozí řádky pomohly alespoň některým pochopit, že věci (a jejich řešení) nejsou někdy tak jednoduché, jak se mohou jevit navenek. Kdyby tomu tak bylo, pak věřte že i atletickým funkcionářům by se žilo a pracovalo lépe.

Přeji Vám všem, aby Vám to běhalo a české atletice přeji více Sekyrových!

Jiří Topinka, předseda ekonomické komise Českého atletického svazu

>> Topka, 06. 08. 2012 13:15:24

pri pravidle ze moze ist 55% poctu doprovodu vzhladom na pocet sportovcov je jasne ze nie kazdy sportovec tam moze mat osobneho trenera.

z toho poctu treba dalej vyclenit lekarsko fyziaterapeuticku skupinu, mechanikov atd a tiez funkcionarsky doprovod a tak odhad moze byt ze max 30% atletov moze mat osobneho trenera

dalej je snad kazdemu jasne ze pojdu v porvom rade treneri tych atletov kde je realna sanca na medaile, dalej tych kde je realna sanca na postup do finale – umiestnennie do 8–12–16 miesta.

Napriek tomu ze na tomto fore su vacsinou len bezci a to bezci dlhych trati a maraton je pre nich vsetko, kto rozmysla s chladnou hlavou musi vidiet ze Ivana bol vzhadom na potencial umiestanenia medzi atletmi na poslednom mieste, alebo takmer na poslednom mieste, preto nik nemohol realne ocakavat ze prave Ivana tam bude mat svojho trenera.

Kto sleduje atletiku dlhy cas vidi ako sa zmenili pravidla kedysi bol absolutny zakaz komunikacie atleta s trenerom alebo inym clenom, bolo sledovane kto sa pocas sutaze pozera do hladiska atd, dnes je povolene vsetko a po kazdom pokuse vidime na TV dlhodobe diskusie medzi atletom a trenerom a trener urcuje kedy napriklad sa ma skokan rozbehnut na pokus atd. Teda nutnost pritomnosti trenera.

pokial chce mat maratonec na OH svojho osobneho trenera mal by mat najprv vykonnost okolo 2:25 zeny a 2:08 muzi a ani to by este nemuselo zarucit prioritu pritomnosti osobneho trenera

Krásně napsáno a velice motivující. Hned jsem nazul tenisky a vyběhnul jsem také. Gratuluji k Obrovskému úspěchu a jen tak dál 

pri hodnoteni si treba vsimnut ze asi 30 bezkym islo pod 2:30, ze podmienky boli tentokrat vynimocne na OH maraton priaznive, takmer idealne, pocasie aj profil trate a ze Ivana mala obrovske stastie ze mohla ako prva CZE maratonkyna bezat OH maraton v idealnych podmienkach, mozme si len priat aby v buducnosti sa OH a MS maratony bezali aspon v takto takmer idealnom pocasi a na rovinatej trati.

Casy vitaziek sice neboli pod 2:20, Paula je dlhodobo zranena a africanky sa zda neprisli v najlepsej forme po pre nich narocnej sezone.

Mna fascinoval vykon bezkyn na 3 a 5 mieste (RUS, UKR) kde obe bezali rovnomerne tempo, nedali sa pliest zrychlovackami a spomalovackami africaniek a bezkyna na 5 mieste presla v zavere celym polom odpadliciek z povodnej celnej skupiny, a 5km medzi 35–40km mala o 4 sekundy rychlejsie ako medailistky, idealne zvolena taktika a jej realizacia a idealne casovanie formy – osobak a NR.

Bude zaujimave po skonceni roku kam sa statisticky v dlhodobych narodnych tabulkach vykony Ivany v tomto roku zaradia, aby sme mohli zrovnat vykony na rychlych tratiach v idealnych podmienkach

Skvělý výkon. Ale škoda, že tu nikdo nepochválí Vendulu Frintovou (z běžeckých závodů ji asi málokdo bude znát). Jen se podívejte, jak odběhla desítku v závěru triatlonu! Není to světový výkon, ale u nás může běhat kdykoli na bednu.

>> chemboss, 07. 08. 2012 15:30:37

Vendula je skvělá, Radka taky, ale spíš by je měli chválit tuhle http://www.etriatlon.cz/ … ostatně tady Vendulu chválí http://www.triatlet.cz/…ek-4784.html

Protože Miloš na www.bezeckaskola.cz dnes znovu zmiňuje spontální radost Ivany projevovanou před cílem maratonu, tak vzniká otázka, jestli je v olympijském závodě jedno, zda člověk doběhne 65. či 67. Vím, je přirozené, když v posledních kilometrech člověk zpomalí z důvodu větší jistoty, že dorazí do cíle, když už původní časový cíl je nesplnitelný, ale je správné se nechat předběhnout na posledních metrech z důvodu, že chci projevit spontální radost, že jsem maraton doběhl v pro mě dobrém čase či že jsem na něm mohl startovat?

Samozřejmě, že lidské rovině plně rozumím, nicméně tuto otázku přesto kladu, protože podobná situace se může opakovat při běhání i v mnoha jiných sportech, u hobíků i profesionálů, a je dobré vědět, jak se k tomu postavit.

>> kanovsky, 07. 08. 2012 16:40:46

Otázka je to logická, ale v tomto případě nevím, jestli je zcela na místě. Kolik Ivaně je? 41? Kolik tenhleten stát investoval do její běžecké kariéry?

Myslím, že si to všechno oddřela sama a tak zcela chápu, že si olympijský maraton chtěla užít. Je to třešnička na dortu její běžecké kariéry a je to jen její zásluha. V téhle zemi je vůbec úspěch, že se někdo dokáže na olympijský maraton kvalifikovat, protože podpora je zde téměř nulová. Peníze se zde sypou do úplně jiných sportů (viz. Kometa), protože volby Ivana nikomu svojí účastí na OH nevyhraje…

>> Ovečka, 07. 08. 2012 17:02:19

V pohodě, ptám se proto, že jsem se s diskusí o tom už setkal u několika lidí a také proto, že to Miloš již podruhé zmiňuje na svých stránkách. Pan Topinka píše, že Ivana nějaké peníze dostala, ovšem možná by bylo dobré vědět, kolik, abychom posoudili, zda podpora je či není „téměř nulová“.

Netvrdím, že Ivana udělala dobrou či špatnou věc, sám nevím – kdybych měl jasný názor, tak bych se neptal. Myslím ovšem, že pouhé položení zmíněné otázky „je na místě“, protože tím rozhodně nechci nikoho kritizovat, či podsouvat svůj názor. Otázku tedy nebudu mazat a ani nebudu dále zdůvodňovat, proč jsem si ji dovolil položit.

Jsem zvědav na případné reakce, sám do toho už nebudu zasahovat.

>> kanovsky, 07. 08. 2012 16:40:46

Odpověď je dle mého naprosto jednoduchá. Člověk musí přistoupit k závodu tak, aby si své chování obhájil.

My úplní hobíci to máme snadné, protože obhajobu vedeme jen sami před sebou. S mírou profesionality stoupá míra závazků vůči trenérovi či partnerům/spon­zorům, mezi které je možné řadit stát a různé jeho nástroje podpory sportovců.

Pak už jen záleží na citlivosti každého, jak se nechá svazovat.

>> marek27, 07. 08. 2012 17:24:34

Už jsem běžel závody v atletické lize za družstvo a jednoznačně jsem vnímal, že se tam hledí na to, aby nominovaní bojovali, ať už je jejich výkonnost jakákoliv. Konkrétně, kdybych například 1500m, kde jsem byl dvakrát poslední (byť dvakrát v OR), jen odklusal, tak už bych příště nominován nebyl … Na druhé straně, právě toto mi možná pomohlo, že jsem na lize z pěti individuálních startů měl čtyřikrát osobáky a v pátém závodu sice neměl osobák, ale pro změnu měl dobré umístění. I hobíci tedy mohou za určitých okolností být odpovědní nejenom sami před sebou (ostatně, tým mě podporuje nepřímo i finančně – tak, že cestuji zdarma společným autobusem a neplatím startovné, které bych platit musel, pokud bych startoval „mimo body“).

>> kanovsky, 07. 08. 2012 17:14:34

Možná ten můj příspěvek vyzněl až moc kriticky, ale nebyl tak myšlen. Za to se omlouvám Máš úplnou pravdu, že otázka je legitimní. Nechala jsem se unést spíš svým obecným názorem na podporu sportu v ČR.

Co se podpory týče jsem spíš myslela tu po dobu celé běžecké kariéry, protože se domnívám, že účast na OH je výsledkem dlouhodobé přípravy.

>> kanovsky, 07. 08. 2012 17:37:11

Start v lize (jakkoliv nízké) už tě výrazně posunuje z pozice hobíka k profesionálovi. V definici hobíka je důležité právě ta svoboda (nebo svázanost jen sám sebou), které se tímto zbavuješ. Naopak přijímáš zodpovědnost vůči klubu či cítíš vděčnost za podporu.

Navíc pokud jde o týmové soutěže, posouváme se od ryze individuálního sportu ke sportu kolektivnímu. A tam je zodpovědnost za celkový výsledek zase o něčem jiném.

>> kanovsky, 07. 08. 2012 16:40:46

Domnívám se, že v jisté absurditě spojení „chci projevit spontální radost“ je možné hledat odpověď na otázku, respektive přístup k ní. Dle mého to nebylo rozmyšlené rozhodnutí „chci“ (projevit radost před cílem) a obětuji tomu i pořadí v cíli (v sedmé desítce z více jak stovky), ale opravdu spontánní projev, tedy spíše nedostatek disciplíny, předčasné uvolnění soustředění na výkon. Není to příliš profesionální projev, což ovšem odpovídá nepříliš profesionálním podmínkám přípravy. Takže u mě dobrý.

>> MartiNo, 07. 08. 2012 17:45:33

Ostatně není to tak dávno, co byla neprofesionalita na OH vyžadována…

Přístup bude vždy osobní a jak „prohrát umístění“ tak „válčit do padnutí“ záleží na okolnostech. U mě to je třeba nezaběhnutý čas pod 3:50 na maratonu ve Frankfurtu. Ale těch „proflákaných“ vteřin na osvíceném koberci před cílem nikdy litovat nebudu.

Naopak teď na štafetě na Moraviamanu jsem v posledním okruhu kola válčil s nějakou ženskou. Normálně bych ji nechal, ale tady kvůli týmu jsem jel až riskantně nadoraz.

Chápu, že Ivana byla na tom jako já ve Frankfurtu (prosím, OPRAVDU se nechci srovnávat a na ty poslední metry bude vždy vzpomínat a těch pár míst v pořadí … no co.

v tomto případě mě diskuze ohledně projevu Ivany při doběhu do cíle přijde zbytečná. doběhnout 60tej nebo 65tej je stejné a ztráta několika sekund v případě „druhého“ maratonu s bohatě splněným cílem je pro mě nepodstatná. profesionál je za svou práci placen, což předpokládám, že ona není. to, že jí zaplatili cestu a ubytování, neznamená, že je profík. A KAŽDOPÁDNĚ OSTUDU NEUDĚLALA. na jejím místě bych tam udělal ještě kotrmelec !!!! každopádně KLOBOUK DOLŮ

Úplně stejným způsobem se Sekyrová radovala také při doběhu letošního Pražského půlmaratonu. Osobně si myslím, že na oslavy je dost času po závodě a veřejnost je iritovaná, jelikož očekává běžce, který padne vysílením za cílovou čarou, nicméně to ukazuje, že si Sekyrová při své dlouholeté úspěšné kariéře udržuje vzácně zdravý nadhled a těmi několika vteřinami nebude, na rozdíl od mnohých jiných sportovců, posuzovat sebe jako člověka. Takže iritující ano, záviděníhodné 2× ano. 

>> marek27, 07. 08. 2012 17:45:29

pekne si to napisal presne to som chcel Petrovi odpovedat

za druzstvo uz hobik neexistuje, je to ligovy bezec.

profesionalita sa da posudzovat podla toho ci je bezec plateny za behanie dostatocne tak aby nemusel hladat ine zdroje penazi, ale tiez profesionalita sa da posudzovat podla toho ako clovek pristupuje ku svojej celej bezeckej kariere

Mam pocit ze Ivana sa prvych 40 rokov zivota nesnazila o OH a teda nemala nejake vysoke ciele, nepoznam ju, ale ak zacala mat profesioanlny pristup az ked mala 41, tak uz si svoje zazite zvyky nezmeni tak lahko.

Rovanako by sa dalo posudzovat spravanie cinana co vyhral 20 km chodzu ked cely posledny 2km okruh maval divakom, robil saskoviny, riskoval ze do DQ za porusovanie techniky (rozhazdovanie rukami pri zavodnej chodzi velmi narusa pracu noh) a nakoniec roiskoval ze neda olympisjky rekord a zrejme ani o tom nevedel aky rekord je a ako to vychadza s jeho medzoicasmi, cize dost profesionality tam chybalo, ale to je este len mlady zajac ma len 19.

Inak je dost zabavne ako Milos vypisuje o amaterskych podmienkach ako o vyhovorke – nuz ak chce mat niekto pro-podmienky musi mat NAJPRV pro-vykonnost, predsa velki sponzori nehraju ruletu aby rozdavali miliony skupinam priemernych vykonnostnych ligovych bezcov alebo dobrym hobikom co vyhravaju lokalne putaky s tym ze snad nam to vyjde a jeden z nich sa dostane na pro-uroven a zostane s nami ked uz sme do neho tak vela investovali

Takze ak Milos neustale poukazuje na to ze ma amatreske podmienky tak vlastne len poukazuje na to ze Ivana ma stale len amatersku vykonnost.

Atletika patri medzi meratelne sporty kde su cisla velmi jasne kto chce byt pro s priemernou vykonnostou tak musi hladat kolektivne hry ako potencionalne zamestnanie