Svou pritomnosti u trati a povzbuzovanim me dohnal pokazde k osobaku. Bude mi chybet. Snad je mu tam v bezeckem nebi dobre.

Jsem poctěn, že jsem se s Ivem setkal.

Požádal bych behej.com, zda by mohla informovat, kdy bude rozloučení s Ivem. Děkujeme

Bude mi chybět. Moc. Ivo byl ten, kdo zvladl svými znalostmi ohromit na každém závodě, kde působil jako moderátor. On vytvářel tu správnou závodní a přátelskou atmosféru. Je pro mne nepřekonatelný. Nikdy nezapomenu na jeho slova „Kačeno,makej“.

Včera na mši jsme na tebe mysleli. Tvůj úsměv, nadšení a halasný hlas nás provázely na mnoha závodech, odteď je vystřídá vzpomínka na člověka, který běhání obětoval všechen svůj čas. Díky za všechno, Ivo.

Dalibor+Míša

Ačkoliv jsem se s panem Domanským neznala osobně, nemohla jsem si nevšimnout jak povzbuzoval při závodech všechny běžce bez rozdílu výkonnosti. Na mém prvním půlmaratonu v Praze, stál za Mánesovým mostem a křičel na mě, že už je to jenom kousek. Milá vzpomínka, moc mi to tenkrát pomohlo. Děkuji a posílám pozdravení do běžeckého nebe.

Všem běžeckým kamarádkám a kamarádům, chci říct, nebuďme smutní, vždyť Ivo si jen tak „odskočil“ opočinout, ale s námi je pořád:-) Věřte mi, že běh není cíl, ale je to cesta, leckdy trnitá, ale KRÁSNÁ a nikdy nekončí…

Zapadlý závod, déšť, neběží to, nalomená morálka… a v tom za zatáčkou Ivo Domanský „kluci běžíte dobře, 11:20, já to teda nemám přesný…“.

Jeho přítomnost byla samozřejmá jako start a cíl. Je mi smutno. Neopětoval jsem víc než úsměv nebo pokec u čaje, tak alespoň teď. Děkuju.

p.s. měls to vždycky přesně.

Indiáni odcházejí do věčných lovišť,měj se Ivo ve svém věčném běhovišti krásně!!!!!!

Díky za všechno Ivo a v neděli si dám svou 22 Velkou Kunratickou i za Tebe. Michal J.

Je mi z toho smutno. R.I.P.
P.S. Vím, že s námi budeš v neděli na „Kunratický“

nikdy by mě nenapadlo, že jsme se předminulý víkend v Janově prohodili několik vět naposled, vždycky tam rád jezdíval – nepotkal jsem za ta léta podobnou osobnost, velká škoda, čest jeho památce..

Nedávno Mirek Graf a nyní Ivo. Škoda, smutno …

Jirka Čivrný, senior.

Tady je také jeden rozhovor (rok 2007):

http://www.sokolunhost.estranky.cz/…manskym.html

Nevím, co přesně napsat. Pocity jsou smíšené. Zprávu jsem dostal včera na mail. Ač jsme se znali osobně, nikdy jsem mu netykal, byla to velká autorita.

Takže snad jen. Ať se Vám tam nahoře dobře běhá, Ivo!

Ivo, Ty jsi neodešel,jsi jenom dál, kam my nevidíme, ale chybět nám budeš všude. Jestli se mně někdo zeptá, kdo je osobností v běžeckém hnutí, tak je to vždy všeho znalý, vždy veselý a kamarádský právě Ivo Domanský. Vzdávám Ti hold a nezapomenu nikdy. Petr

>> Streber, 07. 11. 2012 09:07:21

NEJEN PRO STREBERA: POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ SE KONÁ V PONDĚLÍ 12.LISTOPADU 2012 VE 13 HOD. VE VELKÉ OBŘADNÍ SÍNI KREMATORIA V PRAZE-STARŠNICÍCH. DO REDAKCE JSEM V 16 HOD. POSLAL PARTE A MĚLO BY BÝT VYVĚŠENO CO NEJDŘÍVE.

Loni jsem běžel v Plzni maraton na dráze a Ivo mi počítal kolečka. Hned další týden jsme se potkali na Svatojanské dvacítce v Berouně a Ivo mě (a celé školní jídelně, která slouží jako šatna) svým silným hlasem sdělil, že nejsem magor, neboť nejsem na dalším maratonu. Škoda, že už se mi to nestane. Ale říkám si, že o Ivovi tak nějak platí, co zpíval Michal Tučný:

Já budu žít navěky na druhým břehu řeky, kterýmu z nouze říkám čas. A nemusím se sázet, že i tu budu scházet, až řekneš: s Tebou to šlo snáz.

Až k tobě přijdou naši známí, tak jako chodívali dřív, tak já tu budu sedět s vámi, i když mě žádnej nespatří.

Za dveřma nechte hádky, co nejdou vzít zpátky a lidskou bezdůvodnou zlost. Kašlete na šarvátky, život je příliš krátký a blbostí je všude dost.

Až k tobě přijdou naši známí, tak jako chodívali dřív, tak já tu budu sedět s vámi, i když mě žádnej nespatří.

>> Aktuář, 07. 11. 2012 21:39:51

Tak přesně tahle píseň by se mu měla (a snad bude) hrát na závěr…:((

Dálkoplazecká vzpomínka od Venci Víška. http://vencovypindy.blogspot.cz/…-s-ivem.html

Vzhledem k tomu, že Ivo Domanský kromě jiného byl také členem SABZO, rozhodli jsme se převzít po něm, jakožto jediném organizátorovi závod Memoriál Jardy Kopce – Lachtana. Postaral se před lety o jeho znovuzkříšení, neboť tento závod se asi tři roky nekonal. V pořádání tohoto závodu bude pokračovat skupina běžců kolem Petra Adama (členové AC Obora Hvězda Praha a členové SABZO) pod novým názvem 29. ročník Memoriálu Jardy Kopce -Lachtana a 1. ročník Memoriálu Ivo Domanského v tradičním termínu cca v půlce srpna.

Proč tak skvělý a energický člověk, který dělal pro nás běžce vše co mohl, odešel tak brzy..? Tuhle zprávu nemůžu rozdýchat. Ať Ti to běhá Ivo i tam nahoře…

>> cernyvac, 10. 11. 2012 19:28:57

Kamaráda Petra Adama moc pozdravuji a chválím za tohle rozhodnutí. A pokud to bude jen trochu možné určitě se závodu zúčastním a připomenu si velkou osobnost československé­ho běhu.

Běhat jsem začal co se závodů týče až letos na jaře. V září jsem se pak zúčastnil běhu v Milíčovském lese. Měl jsem tam pocit, že tu někdo chybí. Byl to Ivo,kterého jsem viděl předtím na každém běhu a byl asi zrovna na jiné akci. Je to smutné, ale musíme si na tento pocit zvyknout.

Ahoj Ivo,

Týden truchlím, přemýšlím co Ti sem napsat za epitaf, a především se trápím a prolévám potoky slz nad tím, co jsme neměli udělat a udělali, nebo měli udělat a neudělali, v čem jsme mohli být lepší.

Ale tak to v těhle chvílích bývá.

Svět ani my nejsme dokonalí, a ještě že tak, to už by se vůbec nedal vydržet ani život, ani odcházení, a on by i život sám úplně zanikl, protože vše plyne a vyvíjí se dravou silou a v našich tělesných schránkách vydržíme jen chviličku.

Je bláhové chtít vědět, napsat a říct všechno, na to nestačí žádný život, natož písnička, básnička, ani kniha.

Každý konec je zároveň začátkem něčeho nového, i příležitostí k nutnému odpočinku. Utrpení je přerodem k dokonalejšímu, krásnějšímu, soucitnějšímu, odhodlanějšímu, neúplatnějšímu. Každá ztráta nás nutí být svobodnější, každá změna být obezřetnější, zvídavější, rozhodnější.

Ať tam v tom ohni shoří všechno špatné a vyjdeme z něj všichni čistší, silnější a moudřejší. Obohatili jsme se navzájem o to nejlepší z nás. Ať nás naše vzájemné vzpomínky vždy posílí, pohladí a vyloudí nám úsměv na rtech. Rozejděme se v pokoji a s radostí z nových začátků a nového poznávání. Máš naše požehnání. Ty už jsi nám to Tvoje dal dávno. Iva

Na Youtube jsem našel krátké video z letošního maratonu ve Stromovce. Je na něm rozhovor s nejstarším účastníkem závodu J. Soukupem v cíli. V pozadí je vidět postava Iva Domanského – mává do kamery, volá ahoj a odchází. Symbolický odchod ze scény …

Ano – to video je tady http://www.youtube.com/watch?…

Ze Stromovky 2012 je na youtube více záběrů s Ivošem: maraton stromovka 2012 http://www.youtube.com/watch?…

Jaroslav Dražan – Microsoft maratón pražská stromovka 2012 http://www.youtube.com/watch?…

Kateřina Kriegelová – Microsoft maratón pražská stromovka 2012 http://www.youtube.com/watch?…

>> Aktuář, 07. 11. 2012 21:39:51

jj, hrála se…, a když jsem se podíval při obřadu k zemi, víc jak třetina účastníků pohřbu měla běžecký boty, bylo to docela příznačný, navzdory vážnosti chvíle jsem se musel usmát…

Ivo Domanský bol pre mňa predovšetkým synonymom múdrosti, pracovitosti a nevšedného novinárskeho nasadenia. Nechýbal nikdy na žiadnom z významnejších podujatí. Ja si na neho veľmi často spomínam najmä v súvislosti so svetovým vrchárskym šampionátom 1997 v Malých Svatoňoviciach, či vrchárskou predpremiérou svetových šampionátov Masters WMRA v roku 2000 pod Vršatcom. Bol pojmom, ktorý sa celkom zákonite už za svojho mimoriadne plodného života stal legendou. Trúfam si povedať, že nesmrteľnou. Napriek tomu nám bude v bežeckom hnutí – či už v Českej republike alebo na Slovensku – nenahraditeľne chýbať. Ivo, česť Tvojej svetlej pamiatke!