Bratislavský maraton: zatím na začátku cesty

Bratislava byla jedním z mála evropských hlavních měst bez městského maratonu a tento stav trval přibližně od začátku milénia, kdy zanikl do té doby dosti populární Dunajský maraton, vedoucí ze stadionu Interu Bratislava přes rakouskou hranici do Hainburgu a zpět, půlmaraton tehdy také startoval na Pasienkoch a končil v Hainburgu, odkud běžce svážely zpět na Slovensko autobusy.

Oba bratislavské maratony spojuje vlastně jediné: osoba technického ředitele nedělního maratonu ing. Mirka Helii, ivančického rodáka, žijícího trvale na Slovensku.

Pozdní propagace
Pořadatalé každého nově vznikající maratonu, který aspiruje na významnou roli, by si měli uvědomit, že prvořadým předpokladem úspěchu je včasná informace potenciálních účastníků.

V tomto směru Bratislava doslova zaspala – dokonce i slovenští běžci byli obeznámeni s konáním akce až v průběhu letošního února. Ještě více než u řadových účastníků se toto negativně projevilo na relativně malé kvalitě špičky startovního pole maratonu a půlmaratonu. Kvalitní běžci mají již dávno předem nasmlouvány starty, které nelze „jen tak“ zrušit.  Přesto mohli někteří čeští maratonci ze širší špičky projevit větší flexibilitu a start v Bratislavě realizovat.

Měli šanci bojovat o nejvyšší příčky s Poláky, kteří naopak jsou „flexibilní“ až příliš a dobře vědí, kde lze získat finanční prémie za vítězství, které u vítěze mužského maratonu tentokrát byly docela zajímavé. Naše účast se tak omezila na dvě desítky nadšenců převážně z moravských krajů a na start in-line reprezentantů Tomáše Ptáčníka a Andrey Jirků, kteří na svých bruslích skutečně excelovali.

Je samozřejmé, že počet startujících běžců z Čech negativně ovlivnilo konání Hervis ½ maratonu v Praze den před Bratislavou, pro Slováky nebyl termín také ideální vzhledem k tomu, že již tuto neděli 9. dubna se uskuteční další ročník národního silničního běhu Devín – Bratislava, který je pro Slovensko totéž, co pro nás Běchovice.

Organizace: snaha, ale i problémy
Připravit kvalitní maraton je velmi náročné. Bratislavští organizátoři odvedli kus práce, ale nevyhnuli se některým úskalím. Již propozice obsahovaly některé stěží pochopitelné omyly – za jeden z největších považuji ustanovení původního rozpisu, které neumožňovalo v den závodu jak dodatečnou prezentaci (to se dá ještě u větších akcí pochopit), ale dokonce ani výdej startovních náležitostí (??).

Takovou „propagaci“ sportovní akce považuji jednoznačně za antipropagaci. Přece si pořádající agentura vážně nemyslela, že všichni slovenští účastníci přijedou již v sobotu pro startovní čísla? Pomyslím-li na dodatečné náklady k již tak dosti vysokému startovnému (ubytování, případně další cesta do Bratislavy v den závodu), vidím příčinu menšího zájmu právě v tomto ustanovení propozic, které nakonec stejně dodrženo nebylo a přihlášky se v omezené míře přijímaly ještě hodinu před startem!

Trať stavěl velký odborník Mirko Helia, byla rovinatá, první část tvořily přibližně desetikilometrové okruhy. První vedl směrem na městskou část Ružinov a zpět, druhý přes Starý most do Petržalky a přes Nový most (dříve: most SNP) na levobřežní komunikaci podél rozvodněného Dunaje až do Devína s obrátkou pod hradem a po téže silnici zpět na Hviezdo- slavovo náměstí, kde byl cíl  Start byl na Vajanského nábřeží poblíž místa cíle klasického běhu Devín – Bratislava.  Místy horší asfalt vadil hlavně bruslařům.

Pořadatelskou službu zajišťovali podobně jako v Praze především dobrovolníci – studenti ze škol. Na rozdíl od Frčkova pražského týmu však neměli tito volontéři prakticky žádné zkušenosti, což někteří startující pocítili na vlastní kůži. Na některých kritických místech pomáhali i Brňané, jmenuji třeba Karla Zadáka st. a Lojzu Plcha a je i jejich zásluhou, že závod dopadl když ne na výbornou, tak aspoň chvalitebně. Výsledkový servis profesinálně zajišťovala rodina Šírových z Brna (firma ChampionChip.CZ) a když si srovnáte kvalitu výsledkových listin vydávaných při akcích PIM s těmi, které zhotovují „Šíři“, není nutný žádný komentář.

Sympatické bylo, že závodníky přivítal nejen bratislavský primátor Andrej Ďurkovský, ale že (o berlích) dokulhal ke startu v doprovodu ochranky  i slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, jehož běžecké závodní aktivity jsou dostatečně známy. Po vážném zranění na sjezdovkách neztrácí naději, že si zaběhne alespoň na podzim v Košicích při MMM.

Podívejte se na fotky z Bratislavského maratonu!