Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Jak čelit oslabené imunitě a infekcím při sportu v chladném počasí

Jak čelit oslabené imunitě a infekcím při sportu v chladném počasí
foto: Dreamstime

Jana Neuwirthová | 18.11.2014 | přečteno: 18277×

Nejen profesionální sportovci znají období, kdy následkem intenzivních tréninků, diet, psychického stresu, nevyspání anebo změny počasí podlehnou snadno nachlazení anebo chřipce. Na straně druhé je známo, že pravidelná aerobní aktivita posilňuje imunitu. Vzniká tedy následkem sportu posílení, nebo naopak oslabení imunity?

Bylo prokázáno, že ti, kteří se věnují sportu pravidelně a s přiměřenou intenzitou, mají obecně lepší reaktivitu imunitního i stresového systému. V praxi to znamená, že jejich imunitní buňky reagují rychleji na setkání s cizorodými antigeny jako je infekce a stresový systém je obecně stabilnější (fyzickou zátěž, změnu okolních podmínek anebo i psychický stres tedy zvládají lépe a déle než nesportovci).

Tato „otužilost“ proti stresu a infekcím však často selhává v období dlouhých tréninků. Vlivem stresových podmínek totiž může dojít k takovému oslabení imunity, že i profesionální sportovec lehce podlehne nachlazení anebo chřipce. Jedná se o následek vyčerpání a nadměrného zvýšení stresového hormonu kortizolu oslabující imunitní reakce. Svůj vliv může mít i chladný vzduch, nevyvážená strava, alkohol večer před tréninkem, nevyspání, nedostatečná předchozí regenerace (syndrom přetrénování), psychický stres, období po očkování, jiné onemocnění apod.

Při náročném běhu a infekci dýchacích cest se může, podobně jako u jiných stresových stavů, uplatnit tzv. imunonutrice. Patří do ní složky stravy, které posílí obranyschopnost organismu. Základem dobrého fungování imunitního systému je především kvalitní a pestrá strava s dostatkem biologicky hodnotných bílkovin, ovoce, zeleniny a omega 3 mastných kyselin. Doplnění dalších, jako jsou specifické stopové prvky, vitamíny a jiné, je pak na individuálním zvážení a zkušenostech.

Ze stopových prvků má obecně imunitu posilující účinek selen a zinek. Selen je lépe volit v organické formě (vázaný na kvasnice) pro lepší vstřebatelnost. V případě zinku pak pozor na dlouhodobě vysoké dávky, které mohou vést ke snížení vstřebávání a tím k deficitu jiných prvků, jako je měď nebo železo.

Z vitamínů je v prevenci infekcí nejvíce využíván vitamín C. Je nutno ale zmínit i význam vitamínu D, jehož často se vyskytující nedostatek vede kromě únavy i ke snížené obranyschopnosti. Určitý imunitní vliv má i vitamín A a E.

Z přírodních výtažků je pro případy nachlazení propagována echinacea, avšak v klinických studiích příliš efektivity neprokázala. Účinněji v tomto smyslu vyšly beta glukany, což jsou imunitně aktivní polysacharidy extrahované z některých druhů hub.

Z jednotlivých aminokyselin podporuje imunitu zejména glutamin anebo arginin.

Četné imunitní funkce, včetně prevence infekce dýchacích cest, ovlivňují také bakterie mléčného kvašení, tedy laktobacily a bifidobakterie (tzv. probiotika). Bylo u nich prokázáno, že upravují nejen slizniční imunitu, ale i celkovou obranyschopnost.

Zajímavé je i kolostrum a syrovátka ve svojí neporušené formě obsahující kromě dostatku imunitně aktivních aminokyselin i některé bioaktivní peptidy.

V případech nachlazení se do jisté míry dá využít i systémová enzymoterapie (její obecnou indikací jsou různé akutní a chronické záněty, otoky, kloubní potíže, stavy po úrazech apod.)

V neposlední řadě lze podpořit užívání omega 3 mastných kyselin z rybího oleje, které jsou u nás stále nedoceněným doplňkem stravy sportovců. Omega-3 mastné kyseliny mají význam v prevenci mnoha chronických prozánětlivých onemocnění, ale vedle toho snižují výskyt a zmírňují průběh akutních infekcí včetně chřipek. Zajímavé je, že tlumí nadměrnou aktivitu imunitního systému, ale neoslabují ho a působí tzv. imunomodulačním způsobem. V případě akutního i chronického zánětu to tedy znamená, že na straně jedné tlumí nadměrně aktivovaný imunitní systém, který by jinak způsobil poškození organismu, a na straně druhé aktivují jiný druh bílých krvinek (fagocytů), urychlující vstřebání zánětu, ale například i hojení ran aj. Vedle toho je pro sportovce zajímavé, že mohou působit proti nadměrné sekreci imunitu oslabujícího hormonu kortizolu, který je vylučován pod vlivem náročných tréninků (protistresový účinek), a také proti ztrátě svalové hmoty vlivem stresu (antikatabolický účinek).

Pro tento účel je ale nutno dle studií volit i několikanásobně vyšší dávky omega 3 mastných kyselin, než jaké jsou běžně doporučovány pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Také je nutno si uvědomit, že rybí olej ve své přirozené formě obsahuje pouze zhruba 30% omega 3 mastných kyselin. Jinými slovy než polykat hromadu kapslí, je vhodnější se poohlédnout po koncentrovanějších formách na trhu, které jich obsahují často kolem 90% – i tak je pak nutno přijímat více kapslí naráz, neboť je potřeba dosáhnout dle mnoha studií až několika gramů denně (ve zvýšených dávkách se však nedoporučují lidem se sklonem ke krvácivosti).

V těchto případech bohužel nelze najít náhradu v levnějších omega 3 tucích rostlinného původu, jako je kyselina alfa linolenová (ALA) například z lněného oleje, která je pouze v zanedbatelném procentu schopna se v lidském organismu přetvořit na biologicky účinné formy, tedy na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Problém nevyřeší ani každodenní zařazení tučných ryb do jídelníčku, které by v takto vysokých dávkách zatížily organismus toxiny a rtutí.

Oslabení imunitního systému a vyšší výskyt infekcí dýchacích cest, které sebou přináší intenzivní trénink, ale například i změna počasí a psychický stres, tedy lze do jisté míry ovlivnit přirozeným způsobem. Kromě dostatku kvalitních bílkovin, některých stopových prvků a vitamínů, je třeba myslet i na doplnění živočišných forem omega 3 mastných kyselin.

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

lékařka, poradce pro sportovní medicínu, hobby běžkyně