Předem se omlouvám za příliš chytlavý titulek.

Odkazy na web Pavla Baběráda tady na fóru a taky nutnost zakoupit další botky mě přivedly na jeho web. Docela jsem se bavil nad jeho článkem. Rada „nepřepalte začátek. Pamatujte, že nejhorších je prvních 42.195 m, potom to už jde (i když někdy taky ne!!!!)“ je opravdu vtipná. Taky tam byla zajímavá výzva, zkusit běžet tempem na světový rekord na maraton. Nedal jsem to na oválu, ale na rovince lehounce z kopce. To je naprosto příšerná rychlost, málem jsem se přizabil a stejně jsem těch 2:50/km neběžel déle než pár sekund. Celý kilometr jsem nakonce dal za 3:27 a rozdýchával to tak deset minut.

Je to vůbec možné? Lehká matematika – optimální kadence je prý 180kroků za minutu, což při rychlosti 2:50/km znamená uběhnout 348 metrů za minutu … to znamená že jeden krok, který trvá jednu třetinu vteřiny, měří těsně pod dva metry … to si ani nedokážu představit.

2 toro: 348 metrů za minutu bych ještě možná chápal, ale zkus si to přepočítat na metry za vteřinu, to je naprosto šílený. A nejlepší na tom je, že jak to vidíš v televizi, tak Ti to přijde dost pomalý (zvláště záběry z vrtulníku mě osobně přijdou, že Keňani vyklusávají a oni jsou pod 3 minuty na km)…

Tempo na svetovy rekord je trosku pomalsie ako 2:50/km, je to „len“ kusok pod 3min/km, presnejsie 2:58/km. Je to velmi rychle a len par bezcov v CR a SR dokaze v takom tempe odbehnut 10km a povedzme asi 10–15 cca 5km v tom tempe. Dlzka kroku a kadencia ma neprekvapuje- priemerna dlzka kroku dobreho maratonca je 180cm, u zien 160cm. Priemerne dobry 800kar (s casom pod 1:55) beha s dlzkou kroku 220–260cm. Na sebe mam zmerane, ze pri vyklusovom tempe kusok pod 5min/km mam dlzku kroku 118–120cm, pri tempe 3:20/km je to 185cm a pri tempe pod 3min/km su to 2 metre. Pri mojej vyske 170cm by uz dlhsi krok nebol ekonomicky, lebo nemam az tak dobry odraz. O hlavu vyssi beloch musi behat s krokom o 15–20cm dlhsim bez problemov. Africania maju vacsinou pod 170cm, skor blizsie k 160cm, ale dlzku kroku maju o dost lepsiu v pomere k vyske prave kvoli uzasne pruznym slacham a svalom. Kedze nie je velky rozdiel v dlzke kroku a frekvencii medzi Europanom a Africanom, rozdiel bude v case stravenom v opornej faze pri doslape a odraze. Videl som merania H. Gebrselassieho pri jeho sv. rekorde na 10km (vtedy 26:22) a v opornej faze stravil skoro o polovicu menej casu ako bezec s casom okolo 28min. (myslim, ze to bolo 29–31milisekund, proti 50–61 milisekund). Preto sa Ti zda, ze Africania „plavaju“ nad povrchom.

[quote=Oslík]2 toro: 348 metrů za minutu bych ještě možná chápal, ale zkus si to přepočítat na metry za vteřinu, to je naprosto šílený.[/quote] a co je na necelých šesti metrech (přesně 5,8m) za sekundu tak šílené proti 348 metrech za minutu? Při zmiňované kadenci 180 kroků za minutu (která jediná mi příjde dost šílená;-) jde o tři kroky za sekundu v délce cca 194cm

180 krokov za minutu je najekonomickejsia kadencia kroku. Pri akomkolvek tempe vyjma lahkeho joggingu. Je to ta ista kadencia ako 90 otacok za minutu na bicykli. Vyzkumy, kt. trvali od r.1968 do r. 1996 na vsetkych olympiadach v tom obdobi ukazali, ze bezci od 800m vyssie maju v 95% pripadov pocas hlavnej faze preteku (medzi 10–90% vzdialenosti) prave takuto frekvenciu kroku (±2–6 krokov, ale priemer bol prave tych 180). Jedinou odlisnostou bola dlzka kroku pri roznych disciplinach. Frekvencia sa vo viac ako 60% pripadov zvysila na poslednych 200–400m zavodu, iba na 800ke to bolo na poslednych 120m.

2 Ječmínek: Já to myslel spíše tak, že si nedovedu představit, že bych za jednu vteřinu uběhl šest metrů, jinými slovy za jednu vtěřinu udělal tři dvometrové kroky (nebo spíše skoky) – o skoro 350m za minutu už vůbec nemluvím… :) Jen bych soplnil, že stále mluvíme o střední až delší trati, na sprintu tu rychlost vyvinu, ale ne nadlouho :) Ale překvapilo mě, jak dělají běžci dlouhé kroky (viz. příspěvek Mata)…

Mato: Nevím, jestli teď neplácám nějakou blbost, ale nemůže mít vliv na „plavání“ nad povrchem afrických běžců i to, že od malička nenosí boty? Třeba jim pak díky tomu rostou svaly a šlachy jinak.

Na to su cele teorie a jej zastancovia a odporcovia, ale podla mojho nazoru vychova naboso (ci skor nutnost) na to ma dost velky vplyv. Dalsim faktorom je pomer dlzky koncatin a trupu, hrubka koncatin a ich obvod a samozrejme zlozenie svalovych vlakien a ich upnutie na klby a kosti. V neposlednom rade tvrdy trening a talent. Technika behu sa vsak da zdokonalit aj pre priemerne nadanych, ktori su ochotni na nej tvrdo makat. Nie kazdemu sa chce mimo „normalny“ bezecky trening trenovat aj odraz, flexibilitu a specificku silu. A tiez nie kazdy je ochotny a/alebo schopny sa vzdat svojich tazkych a „bezpecnych“ klasickych bezeckych bot a nahradit ich pretekarskou obuvou s minimom „ochrannych“ prvkov. U vacsiny bezcov je chyba v dlzke kroku, ktory je neprimerany ich odrazovym schopnostiam a doslapuju mimo svojho taziska a neskoro sa odrazaju. Preto aj nie su schopni udrzat frekvenciu kroku okolo 180/min. Inymi slovami- dlzka kroku musi byt pri kazdej rychlosti prirodzena- dosiahnuta bez vedomeho zasahu a frekvencia musi zostat konstantna az na prechod do sprintu, ci slapaveho behu (trhak, start z blokov…). Po par tyzdnoch strazenia si frekvencie kroku sa to stane prirodzenym a mal by sa aj znizit tep pri rovnakej rychlosti, len so spravnou frekvenciou (tzn. ze ak si mal pri tempe napr. 4:30/km tep 155/min a frekvenciu kroku typickych- pre rekreacnych bezcov- 160–165/min, tak pri tom istom tempe a frekvencii kroku 180/min by si mal pri spravnom technickom prevedeni mat o 3–5 uderov nizsi tep).