Ahoj, přemýšlím o rozdílech mezi během na pásu a tím klasickým. nejde mi o takové rozdíly, jako že na pásu na mě neprší nebo že pás o něco více pruží, ale ty skutečně mající vliv na rychlost běhu: Pás se pohybuje aniž bych mu dával nějaký impuls, kdežto u silnice to tak není: Silici musím tlačit dozadu za sebe, případně se od ní odrážet na konci pohybu nohy kotníkem vpřed – a pak budu rychlý. Kdežto na pásu stačí jen položit nohu, pasivně si ji nechat svézt za tělo, pasivně ji zvednout a rychle přesunout ve vzduchu dopředu. Úplně tak extrémní to sice není, jistou sílu i na pásu vyvinout musím, ale řekl bych že ne tak velkou jako na silnici – a spíš bych řekl, že tato síla je často způsobena tím, že se snažíme na pásu běžet stejně jako na silnici a proto vyvíjíme podobné síly jako na silnici, i když by třeba vůbec nebylo potřeba je vyvinout. Jaký na to máte názor vy?

Když běžíš stálým tempem a stejně tak i stálým tempem ubíhá pás, tak není z fyzikálního hlediska žádný rozdíl oproti běhu po nehybném povrchu (kdyby pás byl kilometr dlouhý a neviděl jsi kolem sebe, nepoznáš, jestli se pás hýbe nebo ne). Stejně tak je jedno, když běžíš po pevné zemi z východu na západ nebo naopak – nepoznáš, že povrch se vlivem zemské rotace pohybuje dost podstatnou rychlostí, ve směru či proti směru běhu 

>> martinbilik, 04. 05. 2020 23:42:08

Může v tom být rozdíl – při běhu na pásu nemusím vynakládat pro udržení konstantní rychlosti žádý tlak směrem vzad, kdežto při běhu po silnici ano. Představme si, že se pás pohybuje velmi pomalu – pak stačí opravdu jen pokládat nohy dopředu, počkat pasivně až sjedou dozadu a zas je přenést dopředu. Takovouto pasivní činnost však na silnici provést nelze. Je to extrémní případ – proto tu nebude fungovat setrvačnost dopředného pohybu. Ta u vyšších rychlostí sice fungovat bude, ale nikdy ne na 100%, otázka je jak moc ji lze při vyšších rychlostech využít.

Pokud však běh na pásu a na silnici zaměstná shodně pohybový aparát a není v tom rozdíl, tak pak nemá smysl se snažit o odraz a stačí jen dávat nohy zezadu dopředu.

>> martinbilik, 04. 05. 2020 23:42:08 …kdyby pás byl kilometr dlouhý a neviděl jsi kolem sebe, nepoznáš, jestli se pás hýbe nebo ne…

>> check_drummer, 05. 05. 2020 01:49:15 …Může v tom být rozdíl…

1. rocnik VS fyziky (=mechanika) a Galileiho, resp. klasický princip relativity: dvě různé inerciální soustavy nelze od sebe mechanickými pokusy odlišit 

>> jm1, 05. 05. 2020 07:21:27

Samozřejmě za předpokladu, že se při běhu na pásu nepřidržuje madel. Při poslední návštěvě fitka jsem sledoval okolní lidi a většina se držela, pak toto neplatí.

>> Petr Kaňovský, 05. 05. 2020 07:47:34

dodatecne jsem tam doplnil jeste jednu citaci, at je videt, co tu resime

>> check_drummer, 04. 05. 2020 22:32:44

Clovece, ja mam nazor na to ten, ze cim dal tim vyce ukazujes ze:

1.) prani otcem myslenky, tak moc chces aby existovalo nejake pasivni prekladani nohou pred sebe ze vymyslis cim dal vecsi h…

nebo

2.) Aplikovana fyzika zakladni skoly je pro tebe absolutni neznama a jestli si te najde nejaky podvodnik tak ti proda perpetum mobile.

>> martinbilik, 04. 05. 2020 23:42:08

Dobre prirovnani s tou zemi.

Jenze rozdil tam je kvuli vetru, ne? Coz se resi nastavenim sklonu. To ale ovlivnuje techniku.

>> tuta, 05. 05. 2020 10:20:49

Rozdiel je nielen v odpore vzduchu (co aj pri bezvetri moze pri rychlejsom behu -cca 18km/h – predstavovat az 8% stratu energie – samozrejme v zavislosti od vysky a tvaru tela bezca, oblecenia, atd.; vzrastajúcou rychlostou odpor vzduchu a energeticky vydaj na jeho prekonanie rastie exponencialne), ale aj v tom, ze pas pri dotyku opornej nohy vykonava predozadny pohyb zcasti za teba. Su to sice milisekundy (zas, v zavislosti od rychlosti behu), ked je noha v kontakte s pasom, ale pas Ti ju posunie dozadu v tom momente za Teba. Preto je beh na pase nie uplne rovnaky s behom vonku.

Samozrejme odraz musis vykonat smerom vpred, inak rychlo dojdes na koniec pasu a spadnes z neho, ale na to si sa nepytal, to iny expert tu nevie aplikovat relativne jednoduchu fyziku.

>> Mato, 05. 05. 2020 10:31:24

• Rozdiel je nielen v odpore vzduchu (co aj pri bezvetri moze pri rychlejsom behu -cca 18km/h – predstavovat az 8% stratu energie – samozrejme v zavislosti od vysky a tvaru tela bezca, oblecenia, atd.; vzrastajúcou rychlostou odpor vzduchu a energeticky vydaj na jeho prekonanie rastie exponencialne)

Odporová síla při malých rychlostech roste lineárně s rychlostí (Stokesův vztah), při větších s druhou mocninou (Newtonův zákon odporu). Pokud chci vypočítat výkon (a energetický výdaj), tak se to násobí rychlostí ještě jednou – takže se dostanu na třetí mocninu rychlosti, ale k exponenciále to má pořád daleko 

>> martinbilik, 05. 05. 2020 12:16:45

Spravne, to je tak, ked clovek pise z pamati a dany text nevidel uz cca 20 rokov.

Takých expertov na fyziku je nas tu viac :). Ja si napriek tomu myslim, ze co sa tyka vynalozenej energie, je to viac-menej narovnako. Pas sice vykonava pracu (vynaklada energiu), ale tu pouziva na to, aby sa bezec na nom nehybal, takze tato praca navyse v podstate iba neguje samotny pohyb. To je iba moj laicky pohlad, fyzikari prosim neukamenujte ma. Ja ma skor problem pochopit (a to som tu uz pred nejakym casom prezentoval) simulaciu stupania tym, ze pas naklonim. To mi hlava neberie, ze je to to iste :)))

>> Brutto, 06. 05. 2020 11:23:00

Myslím, že jsi to vyjádřil naprosto přesně i bez složité fyziky 

Když někoho mate představa, že pás při došlapu „bezpracně“ přenese nohu dozadu, tak je potřeba si uvědomit, že přenese nejenom nohu, ale i celé tělo (pokud se ovšem běžec nedrží madel, pak je to úplně jiný případ).

Jediný reálný rozdíl je tedy v tom odporu vzduchu, ale ten se dá při „rekreačních“ tempech zanedbat.

>> Brutto, 06. 05. 2020 11:23:00

To už jsme řešili, je dost jedno, jestli na pásu běžím nahoru a pás stojí, či pás jede dolů a já jsem na místě, i tyto dva jevy jsou v podstatě neodlišitelné.

>> martinbilik, 06. 05. 2020 12:17:20

Je potřeba si uvědomit, že tělo není jedno pevné těleso, ale má klouby. Takže to, že pás přenese nohu vzad a s tím i celé tělo neplatí – budu-li mít uvolněn kyčelní kloub, tak se vzad bude opravdu pohybovat jen noha a nikoli celé tělo.

Odpor vzduchu jakkoli je při vyšších rychlostech podstatný, bych si pro tuto diskusi dovolil zanedbat.

>> check_drummer, 06. 05. 2020 16:55:42

To je dost jedno, inerciální soustavy nejde odlišit, ostatně aby to bylo ještě složitější, tak si představme, že jedeme zároveň ve vlaku, který jede rovnoměrně pŕímočaře. Je-li možné dosáhnout, že tělo má rychlost 0 km/h, noha třeba 15 km/h a pás jede 15 km/h, tak je samozřejmě možné dosáhnout i to, že télo má rychlost 15 km/h, noha 0 km/h a pás stojí, stačí to snímat z pohledu kamery umístěné na pásu.

>> Petr Kaňovský, 06. 05. 2020 19:51:05

Už jsem si to mezitím taky představil – takže ano, je to stejné. Ovšem to se bavíme o pohybu po rovině.

Co však pohyb šikmého pásu jak píše kolega Brutto. Proveďme podobný experiment, ale s extrémnějšími rychlostmi: Řekněme, že stojíme ve vlaku, který se řítí velkou rychlostí z kopce s velkým sklonem dolů – potom se budu nacházet téměř ve stavu beztíže – a už jen z toho je vidět, že tato situace není ekvivalentní se stavem, když stojím v kopci se stejným sklonem po kterým se vlak řítí dolů. Běžecký pás sice dosahuje nepoměrně nižších rychlostí, ale přesto výše uvedená úvaha naznačuje, že pás a kopec nebude úplně totéž – co se týká vertikální složy rychlosti.

>> SlavoK, 05. 05. 2020 09:51:32

Hledám co nejekonomičtější styl a pokouším se zanedbat nebo výrazně omezit méně potřebné části pohybu. To je vše. Samozřejmě tam musí být kompromis mezi ekonomickým stylem a rozumnou rychlostí, pak bychom mohli skončit tak, že nejekomičtější styl bude chůze a nebo sedět a nehýbat se.

>> check_drummer, 06. 05. 2020 20:28:09

U pásu je totéž, opět zde doporučuji dát kameru na nějaké místo ke konci pásu a bude jasné, že k tomuto bodu bude běžec vyvíjet stejnou rychlost, ať pás pojede či bude stát. Jinak doporučuji pokus, vzít stryd do výtahu a vyzkoušet, jak vysoko vyskočí a jaký výkon bude vyvíjet v situaci, kdy bude výtah stát a v situaci, kdy výtah pojede rovnoměrně přímočaře – výsledek je samozřejmě stejný. Jen v neinerciálních soustavách, tedy když se výtah bude rozjíždět a když se bude zastavovat, vyjdou obě hodnoty odlišně.

>> check_drummer, 06. 05. 2020 20:28:09

I u toho vlaku záleží na tom, zda se pohybuje rovnoměrně. Pokud jede z kopce jakkoli velkou konstantní rychlostí, opět nepoznáš rozdíl oproti tomu, když v tom kopci stojí.

Stavu beztíže se dá dosáhnout (nebo se mu přiblížit) jen v případě rovnoměrně zrychleného pohybu (volně padající výtah).

>> martinbilik, 06. 05. 2020 20:46:14

Aby to bylo přesné – rovnoměrně přímočaře.

>> martinbilik, 06. 05. 2020 20:46:14

A jsi si jistý, že na mě bude při tom rychlém (ale rovnoměrném) pohybu vlaku dolů působit stejná gravitační síla jako kdybych byl v klidu? Já bych řekl, že bude menší – přesněji – řekněme, že jde o výtah, tak bych řekl, že budu cítit na nohy menší tlak, než kdyby výtah stál.

>> check_drummer, 06. 05. 2020 21:52:19

Fakt doporučuji vyzkoušet!

>> check_drummer, 06. 05. 2020 21:52:19

pred dvemi lety tady dopsal jedno vlakno bezec M3r, kdyby se ti podarilo se s nim kontaktovat, yrcite by ti 

jeste me napadlo, udrzis se na strope, myslim pri behu 

>> check_drummer, 06. 05. 2020 21:52:19

Když čtu tvé příspěvky, tak mě napadá úryvek z Cimrmanů.

„K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří především dvě vady, komplementárně spojené. Je to: neschopnost udržet myšlenku a druhá vada: neschopnost myšlenku opustit.“

U tebe jde především o tu druhou vadu. Jen na tebe to stáří jde hodně brzo.

>> check_drummer, 06. 05. 2020 21:52:19 …A jsi si jistý…

ANO.

Samozřejmě, pokud tomu někdo nevěří (= nechápe to ) , můžeme zopakovat experimenty na úrovni fyziky 17. století …