Ahoj, vím, že skok do výšky je něco trochu jiného než běh, ale přeci jen odraz je stále odraz. Proč to píšu: Asi každý si všiml, že výškaři (ale i dálkaři – skokani) před odrazem nedopadají nejprve na špičku, ale na patu (nebo na celé chodidlo) – a přesto je jejich odraz značný. Aplikováno na běh by z toho tedy bylo možné vyvodit, že dopad na špičku není pro dobrou techniku zásadní nebo extrémněji, že je dokonce zbytečný.

Výškaři (dálkaři – skokani) to asi dělají proto, že v okamžiku odrazu jsou působící síly značné a noha na špičce by to prostě neutáhla. Druhá věc možná je, že pro jeden velký odraz bude dopad na patu opravdu efektivnější, ale pro sérii drobných odrazů (jako běh) již může být dopad na špičku výhodný – protože provádět poskoky dopadem na patu je dost neohrabané. Ovšem odtlumená pata obuvi může toto trochu kompenzovat – a tak podporovat odraz po dopadu na patu.

Jestli na to má někdo nějaký názor, tak sem s ním. 

>> check_drummer, 03. 11. 2020 00:11:34

Nejde o nazor, ale o poznatky. Kup si/_pozicaj skripta o sportovej kinetike – na kazdej FTVS ich maju. Skokani vyuzivaju v predposlednom skratenom kroku a v poslednom predlzenom kroku pred odrazom maximalnu moznu paku – preto dopad na patu. A mimochodom, pre zlepsenie paky zvykli pouzivat vyrazne hrubsiu podrazku, najlepsie asymetricky hrubu medzi odrazovou a neodrazovou nohou. Pravidla to potom obmedzili, lebo to zachadzalo do extremov.

Nic komplikovane, iba zakladne poznatky, ktore si lahko najdes aj sam. A spravne uvazujes – pre beh je to neefektivne.